Motor s označením P120C, který bude využíván na evropských raketách Ariane 6 a Vega-C podstoupil svůj historicky první statický zážeh. Stalo se tak včera ráno místního času na jihoamerickém kosmodromu v Kourou. Na výšku měří 13,5 metru, jeho průměr je 3,4 metru a ve svých útrobách ukrývá úctyhodných 142 tun tuhého paliva, jehož spalování vytváří během 135 sekund dlouhého hoření průměrný tah 4615 kN (ve vakuu). Na raketě Vega-C bude tento motor využit jako první stupeň, zatímco Ariane 6 jej využije po dvojicích nebo čtveřicích jakožto urychlovací blok. Samotný motor P120C konstrukčně vychází ze svého předchůdce, kterým je P80 využívaný na aktuálních raketách Vega.
Zdroj: https://www.esa.int
Ještě před samotným statickým zážehem, byly všechny důležité prvky motoru, tedy tryska, zapalovač, samotné palivo nebo izolované tělo, otestovány samostatně.
„Tento statický zážeh jsme navrhli k ověření technologií, materiálů a výrobních technik. Zároveň poslouží k ověření chování sestaveného motoru,“ uvedla Evropská kosmická agentura v prohlášení vydaném ještě před zážehem a dodala, že během zážehu bude nejrůznější veličiny sledovat na 600 senzorů.
Testovací zážehy motorů na tuhá paliva se většinou provádí v horizontální poloze, ale P120C se zapálil na testovacím stanovišti, které je vertikální. Než mohlo dojít k zážehu, bylo potřeba tuto konstrukci odpovídajícím způsobem zesílit.
Asi nejznámější motory na tuhé palivo můžeme najít u raketoplánů. Jejich urychlovací bloky, které po vylepšení obslouží raketu SLS, byly větší než P120C, ale skládaly se z jednotlivých segmentů. Evropský motor je však největším exemplářem vyrobeným z jednoho kusu.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Co do velikosti se mu bude nejvíce přibližovat motor Castor 300 od firmy Northrop Grumman, který bude odvozený z návrhu raketoplánových urychlovacích motorů a který má létat na druhém stupni chystané rakety Omega. Dosavadní odhady hovoří o tom, že by jeho délka měla dosahovat 12,69 metru, což je pořád o 81 centimetrů kratší než P120C.
Od rakety Ariane 6, která má tyto motory používat, si Evropská kosmická agentura hodně slibuje. Díky zefektivnění integračních procesů a změnám v inovativním designu by tato raketa měla snížit cenu startu. Kupříkladu její hlavní motor Vulcain 2.1 bude oproti současné verzi obsahovat méně dílů a přitom bude účinnější. Motor Vinci na horním stupni pak umožní vyšší flexibilitu doručování nákladů na finální oběžné dráhy – bude totiž schopen mnoha zážehů, aby náklad dopravil přesně na požadovanou dráhu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Tato raketa bude létat ve dvou konfiguracích – Ariane 62 bude mít dva urychlovací bloky P120C a verzi Ariane 64 bude při startu pomáhat rovnou čtveřice těchto motorů. Raketa Vega-C bude využívat stejnou odpalovací rampu, ze které startují současné rakety Vega, ale pro Ariane 6 se již staví nová startovní rampa, která nese označení ELA-4. V ostrém provozu budou centrální stupně rakety sestaveny v horizontální poloze v Launcher Assembly Building a následně převezeny na zhruba kilometr vzdálenou rampu, kde dojde ke vztyčení do vertikální polohy. V mobilní obslužné věži pak dojde k instalaci urychlovacích bloků, nákladu a aerodynamického krytu. Věž s několika patry pro snadný přístup se od rakety odsune až krátce před startem.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
http://www.esa.int/
https://twitter.com/
https://www.ariane.group/
Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…f73224537697d7e2039efa18ebbfe599&oe=5BCBA9DE
https://www.esa.int/…/P120C_awaits_first_hot_firing.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…a1e5aadd1b047bab1a923ed3e1e98eeb&oe=5B734F78
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-13-171453.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DgCuyMVXUAA9Xku.jpg
Celá tato doba mi přijde naprosto jedinečná. Je možno sledovat současně vznik celé řady raket – Ariane 6, Vega-C, SLS, BFR, NG, Vulcan, Omega a klidně připočítám i LOP-G (no co, motor to bude mít taky :-D).
Líbí se mi, že ty boostery plánují používat jako první stupeň na Vegách, to může přispět ke snížení ceny, budou se vyrábět sériově.
Malinko se divím, že neplánujou lítat bez boosterů, ale tady to asi mají spočítané, že by o takovouto nosnost nebyl zájem, nebo by možná konkurovali sojuzu tím, o což asi zájem nemají.
Hezké, a díky za to.
To je jednoduche, u Ariane 5 davaji boostery EAP cca 90% tahu pri startu. U Ariane 6 to bude podobne, proste by se bez tech boosteru vubec neodlepila od zeme 🙂
Vulcain samotný Arianu neunese ani omylem. Aktuální verze má tah pouze cca 115 tun, verze pro A6 je na tom lépe, cca 140 tun, ale stále je to málo.
A není to verze pro A6 (v.2.1), ale pro A5 (v.2) 🙂 Vulcain 2.1 má mít tah 135 tun ve vakuu. Stále ovšem příliš málo na to, aby to Arianu odlepilo od rampy.
Díky pánové, to mi fakt nedošlo. :-).
Dobry den,
jaky prosim maji jednorazove pomocne rakety gor na tuha paliva smysl v porovnanim se znovupouzitelnymi falcony?
Nejspíše ten že to zajistí soběstačnost evropské kosmonautiky a zachování průmyslu stavby nosičů v Evropě. A jak psal výše Jirka, je zajímavé sledovat vznik celé řady nových nosičů různých typů. Je třeba si uvědomit že to co se staví teď jsou projekty které začaly běžet již léta zpětně kdy nikdo ani netušil jaký bude mít SpaceX úspěch se svou koncepcí vertikálních přistání prvních stupňů. Takže jak SLS, tak tyto evropské nosiče se budou řadu let vyrábět používat, protože tím bude zachována kontinuita firem které je vyrábí. Ovšem je téměř jisté že další již nyní vytvářené projekty budou víceméně s jistotou kopírovat znovupoužitelnost.Viz. Blue Origin, ta čínská skorokopie Falconu 1 a brzy i další.
Pretože konštrukcia rakiet na tuhé palivá je oproti tekutým nezrovnateľne jednoduchšia a nie je na nej takmer nič čo by sa mohlo pokaziť môže byť aj o hodne lacnejšia a možno cenovo môže konkurovať i Falconu 9. Kvôli nízkej cene sa neoplatí trápiť so znovu-použiteľnosťou. Pravda, nie je to také divadielko.
pb 🙂
Máte nějaký zdroj k informaci, že by Ariane mohla být výrazně levnější a ev. by cenově mohla konkurovat Falconu? Co já vím, je naopak velmi drahá a členskými státy ESA doposud dotována. A vývoj Ariane 6 má jít k dalším cca 3mld eur.
Mimořádně drahá je Ariane 5, u které se musí cena snižovat párováním nákladů. A6 je stavěná hlavně proto, aby byla levnější. Ale zda to bude stačit na SpaceX, to těžko říct.
Coz je prave divny, A6 ma mit single naklady, takze by mela byt za start vyrazne levnejsi nez je polovina A5 dnes. A to dost pochybuju…
„možno cenovo môže konkurovať i Falconu 9“
Mozna 🙂
Z hlediska cenové konkurence bude zajímavá OmegA,která poletí hned v prvních dvou stupních na TPH. Na tu se spolu s BFR a SLS těším nejvíc 🙂
Ak sa nemýlim, je tu ešte jeden faktor a to skladovateľnosť. Motory na tuhé palivá nevyžadujú tak úzkostlivé podmienky na skladovanie a predletovú prípravu ako motory na tekuté palivá. Aj preto sa s obľubou používajú pre vojenské rakety.
Je to pravda, naloží sa náklad pod aerodynamický kry, , vyvezie z hangáru na odpaľovaciu rampu a škrtne sa zápalkou.
Přesně tak, vždyť už nyní se vyrábí bloky SRB pro druhý let SLS!
Ak to trochu preženiem, nie sú tam takmer žiadne pohyblivé diely, je to len rúra naplnená pevným palivom a okysličovadlom.
pb 🙂
Dekuji vsem za nazor a odpoved
Krom odpovedi pana Kenny007:
„Je třeba si uvědomit že to co se staví teď jsou projekty které začaly běžet již léta zpětně kdy nikdo ani netušil jaký bude mít SpaceX úspěch se svou koncepcí vertikálních přistání prvních stupňů. Takže jak SLS, tak tyto evropské nosiče se budou řadu let vyrábět používat, protože tím bude zachována kontinuita firem které je vyrábí“
ktera je smysluplna a me tento pohled nenapadl mi pride, ze tu vsichni tezce tapeme v otazce ekonomiky kolem vesmirnych programu.
Pominu-li staty dotovane programy, tak mi opravdu pride v soucasne situaci zbytecne vyvijet nejake obsoletni technologie.
Samozrejme jsem rad, ze „mame“ (evropa) svuj program a „umime“ take vynest na GTO nejaky ten naklad, ale z ekonomickeho pohledu mi Ariane proste moc zajimava nepride.
Cenově by to mělo být celkem v pohodě, pokud dodrží cílové ceny, ale hlavně přístup do vesmíru je dnes nesmírně důležitý a Evropa nemůže být zcela odkázaná na technologii našich nepřátel.
Tak v principu to dedictvi prvniho stupne na vodik je samo o sobe dost limitujici. V porovnani s petrolejem nebo metanem je cela technologie motoru i nadrze vetsi a slozitejsi. Nevim proc se jeden cas upnuli nektere konstrukce k vodiku na prvnim stupni, metan sice nebyl jeste vyladeny, ale petrolej je osvedcena a vymakana technologie, cenove i slozitosti dost pod LOX/LHX…
Prosím vás, už mi to dlouho vrtá hlavou, jak je to s tím „největším jednosegmentovým motorem“? Vždy zmínite SRB shuttlu/SLS, že jsou vícesegmentové, ale nikdy nezmíníte P238 ani P241 z Ariane 5, které jsou také větší a nikde jsem nevyčetl, že by byli taky vícesegmentové. Může mi to prosím někdo vyjasnit?
Urychlovací bloky na Ariane 5 jsou také dělené. Fotek mnoho není, našel jsem použitelné jen toto:
http://www.capcomespace.net/dossiers/espace_europeen/ariane/ariane5/EAP%20dessin.jpg
http://www.capcomespace.net/dossiers/espace_europeen/ariane/annexes/annexe13%20cometo%20AIT%20200.JPG
Moc děkuju, tím je to jasné 🙂