Fanouškům kosmonautiky jistě neuniklo, že Brno navštívila jedinečná výstava „Cosmos Discovery“. Nejeden člen redakce Kosmonautixu už výstavu navštívil a mnozí i vícekrát. Ostatně jedno ohlédnutí už na webu máme z její návštěvy v Bratislavě. Proto je na místě i naše ohlédnutí za jednou z návštěv, kterou jsme pojali zároveň jako setkání fanoušků Kosmonautix.cz. Vzhledem k tomu, že řada z nás určitě navštívila i výstavu Gateway to Space, která proběhla v Praze, bude určitě zajímavé i srovnání s ní. Pořadatel v Brně jí dává podtitul světová výstava, takže jedním z témat našeho ohlédnutí určitě bude i to, jak to s tím zastoupením světa vlastně bylo.
Dříve, než si výstavu podrobněji projdeme, je třeba uspokojit zvědavého čtenáře subjektivním hodnocením. Celkový dojem z výstavy je totiž více než pozitivní. Je pěkné, že i tak malé země, jakými jsou Česko nebo Slovensko, mohou hostit tak dobrou výstavu kosmonautiky. Výstava je opravdu mimořádnou příležitostí vidět exponáty, které letěly do kosmu. Je jich zde velké množství a kde nebylo možné dodat originály, najdeme zajímavé a věrné kopie. Nechybí ani řada modelů a videoukázek. Výstava je rozprostřena na velkém prostoru a je dobře, že v ní nechybí ani česká stopa ve vesmíru. Našly by se některé detaily, které se nám, fanouškům kosmonautiky, nelíbily, ale šlo o chyby pro laika ne tak zásadního významu a snad jediné rezervy má výstava na svém konci, pokud jde o pohled do budoucnosti dobývání vesmíru. Návštěvníci s dětmi, kteří si hodně zábavy užili na konci Gateway to Space by zde mohli oželet ne tolik zábavy, ale možná to je tak lepší.
Podobně, jako na pražské výstavě v roce 2015, i zde najdeme na začátku nejprve pohled do historie. Sympatickým přídavkem byla v době výročí narození Julese Verna vzpomínka na jeho dílo a také projekce prvního filmu s vesmírnou tématikou (kolorovaná verze Cesty na Měsíc). Jinak nechybí typické exponáty ze začátků, jako jsou Goddardovy pokusy nebo německé válečné stroje, ale zmíněny jsou i sovětské katuše.
Ani na této výstavě nechybí Sputnik, v modelu 1:1, ovšem se zkrácenými prutovými anténami. Ten nás uvádí do historie sovětské kosmonautiky v čele s Koroljovem, jeho dopisem a startovním klíčem raket. Pak už ale historie plynule přechází do amerického vesmírného programu, kterému vévodí velmi věrný model kabiny Mercury. Možnost pohlédnout do stísněného prostoru a řešit rozličné detaily, včetně odklápěcího mechanismu palubní desky apod. mírně kazí jen všudypřítomné červené, fialové nebo modré osvětlení. Nadšence potěší i takové detaily, jako třeba Vernierův motorek rakety Atlas, gyroskop z Mercury nebo maketa kontejneru pro šimpanze Enose.
Již v první historické části zaujmou také letecké kombinézy, ale hlavně přetlaková vnitřní kombinéza do skafandru, nebo skafandr z dob Gemini. Zajímavými artefakty jsou i dobové noviny oslavující první lety do kosmu. Zaujal i takový detail, že zatímco dnes je v českém prostředí zvykem používat spíše pojem kosmonaut pro ruské a astronaut pro americké, dobové noviny hovoří o letu astronauta Gagarina.
Jedním z vrcholů výstavy je sekce věnovaná výzkumu Měsíce. Jsou zde naprosto mimořádné exempláře, kterým vévodí originální část motoru F1 z rakety Saturn V, který byl vyloven po letu Apolla 11. Dále zaujme model Saturnu V v měřítku 1:10 nebo model lodi Apollo, který zájemcům poodhalí leckteré neznámé detaily toho, jakým způsobem museli společně přežívat trojice cestovatelů k Měsíci. Nechybí ani lunární modul a rover v originálním měřítku, ovšem pěkná je i sovětská sekce s Lunou 16 ve zmenšené verzi a Lunochodem v měřítku 1:1. Ani v této sekci nechybí zajímavosti, jako je pomocný motor pro oddělení stupňů Saturnu V, ovládací panel palubního počítače Apollo, nebo termoregulační oblek lunárního skafandru.
Lunární sekce je opravdu nabitá, neboť zde najdeme podrobný popis každé mise, dobové noviny, kombinézy, vybavení a hlavně kamery, které byly až na Měsíci. Nechybí ani kompletní sestava pro přežití na povrchu Měsíce, tedy onen „batoh“, který měli astronauti na Měsíci. O tom, že je k vidění kompletní lunární skafandr, asi není třeba ani hovořit.
Další sekce patří lodi Sojuz a orbitálním stanicím. Návštěvníka uvítá skafandr Sokol a následuje model celé lodi Sojuz a poté i jednotlivé sekce v měřítku 1:1, relativně dobře provedené modely. Doplňkem v této sekci je řada drobností z běžného života astronautů na oběžné dráze. Vrcholným exponátem sekce však je, stejně jako v Praze, modul FGB stanice Mir v životní velikosti. Jeho prohlídka se neomrzí, protože expozice vnitřních prostor je vypracována v mírném náklonu a rovnovážný systém nejednoho návštěvníka na to jistě musí chtě nechtě reagovat. Člověk má tendenci padat na jednu ze stěn, ale jinak je potřeba pochválit i relativně věrné napodobení vnitřního vybavení.
V sekci orbitálních stanic byl i model Saljutu s připojeným Sojuzem a Progressem. Najdeme zde však i pěkný příklad ruského „raketového křesla“ s vsazeným skafandrem Orlan. Dále zde najdeme i kombinézu a speciální obleky do velké zimy pro případ nouzového přistání.
Dalším vrcholem výstavy je sekce raketoplánů. Vstupuje se sem kabinou, kde můžeme nahlédnout jak do její zadní, tak přední části. Ihned po vstupu nás upoutá tryska motoru RS-25. Jde zřejmě o nějaký testovací exemplář, z něhož pak byly některé části vyříznuty k dalšímu průzkumu. To nic neubírá na pozoruhodnosti tohoto exponátu. Vedle něj se nachází také kolo hlavního podvozku raketoplánu Endeavour a další části expozice dominují videoobrazovky, které nám připomínají jednotlivé raketoplány a zkušební exempláře. Jak už bylo zmíněno v úvodu, jsou to právě videa, kde se občas oku zkušeného nadšence do kosmonautiky objeví až nečekané a hloupé chyby, ale celkový dojem to opravdu nekazí. Naopak možnost vrátit se do dob výzkumu s pomocí raketoplánů a k oběma nešťastným haváriím je velkým emočním prožitkem. Ostatně ani na této výstavě nechybí vzpomínka na všechny oběti kosmického výzkumu, ať už při testech na Zemi, nebo při letech do kosmu.
Pro nadšence zde nechybí výstava různých ovládacích přístrojů a počítačů z raketoplánů. Kousek dál pak najdeme také několik pultů původního vybavení střediska řízení letů (s vesměs analogovým vybavením), takže pohled na start a přistání raketoplánu je v této šikovně zařízené expozici opravdu pěkným zážitkem.
Československá (obsahem spíše česká) sekce připomíná pochopitelně především let Vladimíra Remka, od něhož letos uplynulo 40 let. Zajímavostí bylo, že v době naší návštěvy zde náš kosmonaut byl a podepsal se.
Z exponátů nutno kromě Magionu zmínit zajímavosti, které se dosud neobjevily. Patří sem prototyp cubesatu czCUBE od Kosmo Klubu a výrobky českých firem pro kosmický průmysl. Například vyklápění solárních panelů družic Iridium NEXT. Našli jsme i prezentaci zrcadel pro radioteleskop ALMA a evropské mise ExoMars. K vidění je i prototyp družice VZLÚSAT-2 či elektronické desky francouzské družice Taranis. Jak se ukazuje, v rámci možností je význam českým rukou srovnatelný se světem. A to zde není třeba optika pro korónograf evropského průzkumníka Solar Orbiter, napájecí zdroj rentgenového dalekohledu STIX nebo chystané sondy k Jupiteru JUICE.
Poslední sekcí je Mars a budoucnost. Nadšence do výzkumu Marsu zde nenechá chladným naprosto věrný model vozítka Mars Exploration Rover (ano, toho se solárními panely, tedy Spirit nebo Opportunity). K dokonalosti už chybí alespoň nějaký model Curiosity, protože na modelu MER by jinak člověk marně hledal nějaké nedostatky oproti originálům na povrchu Marsu. Sekce je doplněna o výstavu meteoritů. Nutno dodat, že tato sekce by si ještě zasloužila dopracovat, protože aktuální součastnost zde doplňuje snad jen Falcon 9 společnosti SpaceX a Hubbleův vesmírný dalekohled.
Návštěvník vyjde ven nabitý zážitky a poučen novými poznatky. Venku pak čeká skafandr na focení, gyroskop, místnost pro zážitky s 3D brýlemi a prodejna suvenýrů s občerstevním. Nechybí vlastně nic, co by člověk u východu neočekával. Oproti pražské výstavě zde není kladen důraz na plytkou zábavu. Po prohlídce kvalitně pojaté výstavy to ale asi může vadit jen rodinám s malými dětmi. Expozice přináší efekt i poučení a tak ji můžeme doporučit jak dětem od staršího předškolního věku, tak studentům, rodičům a prarodičům. Lepší výstava u nás opravdu ještě nebyla.
Pro děti je během prázdnin připravena cesta za pokladem.
Cena vstupného: Dospělí 300 Kč (o víkendech 350 Kč), studenti 250 (300), děti 200 (250), rodinné 800 (900). Ve všední den má od 9 do 15 hod zdarma vstup každé dítě do 15 let, které přijde v doprovodu platícího seniora – nad 65 let. Ceník a vstupenky online na Ticketportal a Ticketart.
Otevírací doba: denně od 9 do 20 hodin
Místo: Pavilon C Brněnského výstaviště
Parkoviště: Hned vedle vchodu, zdarma
Webové stránky: https://www.cosmosdiscovery.cz/
Pořizování fotografií a videozáznamů: pouze fotografie bez stativu a blesku pro nekomerční účely (čímž se zároveň omlouváme za kvalitu doprovodných fotografií)
Dlouho jsem se chystal na tuto výstavu do Brna, ale jelikož to mám od Ostravy nějakých 200 km, tak jsem pořád hledal vhodný čas. Nakonec jsem Cosmos Discovery navštívil s manželkou minulý týden v neděli při návratu z Německa. Moc jsem se na to těšil, protože jsem nikdy předtím na podobné výstavě ještě nebyl, ale měl jsem z toho trošku obavy zda to bude aspoň trošku bavit i manželku, protože o kosmonautice prakticky nic neví. Nakonec si myslím, že i ona si přišla na své a to díky hlavně přenosným přehrávačům s komentářemi k jednotlivým pasážím. To se organizátorům moc povedlo a ja jsem ženě nemusel nic složitě vysvětlovat 😀 Nejvíce mě na výstavě překvapila velikost Lunochodu, vždycky jsem si to představoval jako malé vozítko a ono to bylo snad ještě větší než americký lunar rover. Dále jsem taky zíral na velkou loď Apollo. Jen škoda že tam nebyla ve velikosti 1:1 také raketa Saturn V 😀
Skutečnou výšku rakety Saturn V si člověk podle obrázku moc nedokáže představit, tak jsem ženě říkal, že byla stejně vysoká jako budova AZ Tower, kolem které jsme z výstavy pak jeli. To ji spadla brada 😀
Výstavu jsem navštívil dvakrát a chci jen doplnit,že 26.byl dokonce otevřen poklop do modelu orbitální sekce Sojuzu,čehož moji vnoučci okamžitě využili a vlezli dovnitř!Já jsem si vzhledem k mým rozměrům a asi klaustrofobii netroufl!Ale pro případné návštěvníky:vstup je vchodem přes pavilon E,pokud ve všední den není jiná akce,je hlavní brána zavřená!V ulici u E je spousta parkovacích míst,zdarma.A na výstavě je ve všední den bufet zavřený!
Jinak Martine pěkný článek,děkuji za něj!
Tondo díky moc za užitečné doplnění. Když pominu běžně zmiňované položky, tak právě jednotlivé sekce Sojuzu 1:1 byů pro mě zajímavý zážitek, i když tam třeba nemuselo být vše do detailů rozpracované.
K tym uzitocnym info, neviem, ako v Brne (predpokladam rovnako) – v BA davali audiokomentar aj v detskej verzii. Zrejme nejak zjednodusenej.
To pre pripadnych zaujemcov o navstevu s malymi detmi ci vnucatami. 🙂
Původně jsem chtěl do článku připsat, že na to, aby byla výstava světová, chybí mi tam hlavně Čína a Evropa, ale pak jsem to do hodnocení nenapasal, protože smysl výstavy je prezentovat zajímavě kosmonautiku masám lidí a uznávám, že každý uvítá hlavně sovětské a americké exponáty. Pokud jde o ESA, určitě bych doporučil SpaceExpo v ESTECu v Holandském Leidenu a taky pokud jde o kosmonautiku, tak vhodným doplňkem návštěvy této výstavy je také podívat se do Německého Speyeru a Sinnsheimu.
ESTEC i SpaceExpo (https://www.space-expo.nl/) jsou v Noordwijku 🙂 Ale Leiden je nejbližší velké město.
Díky, to jsem zmotal 🙂 Jinak připomínám moji fotogalerii ze všech míst.
https://www.zonerama.com/magalerie/127216
Vystavu v Brne navstivime az v srpnu, nemohu srovnavat. Ale ESA ESTEC Open Day rozhodne doporucuju! Letos se kona bude 7/10. Registrace zdarma aLe urcite vcas!!! Na videnou
ESA ESTEC Open Day určitě navštívíme. Už teď se moc těšíme a nedávno jsme pozvali i naše čtenáře:
https://kosmonautix.cz/2018/07/navstivte-technologicke-srdce-evropske-kosmonautiky/
Výstavu jsem také navštívil a byla moc pěkná, snad jen mohlo být víc světla. A kokpit raketoplánu mi silně připomínal ovládací pulty Hvězdy smrti 😀
Dobrý den,
dovolím si sem dát odkaz na video na YT, ve kterém je ukázána větší část výstavy.
Jakube díky za skvělý doplněk. Video bohužel nemáme a přitom to máš perfektně sestříhané.
Môžem potvrdiť, že výstava bola výborná. 🙂
Odporúčam aj tým, ktorí boli na výstave v Bratislave. V Brne bola výstava doplnená o kokpit raketoplánu a modul stanice Mir v mierke 1:1. Boli tam aj drobnejšie rozdiely ale tieto boli hlavné.
Taktéž jsem výstavu navštívil. Člověk si nedovede moc udělat představu o rozměrech z fotografií, takže modely 1:1 mě velmi zaujaly. Teď už vím, že do Gemini bych se sice možná nacpal, ale asi bych nevydržel uvnitř moc dlouho, natož v tom někam letět. Naopak rozměry modulů programů Apollo, jsem si představoval menší a stísněnější, stejně jako lunární vozítko. Český satelit MAGION, taky po rozložení mě překvapil svými velkými rozměry, větší než většina dnešních cubesatů, to by to musel být tak 18U cubesat.
Na výstavě jsem také byl a musím říct, že to byl super zážitek. Hodně mě překvapily rozměry některých exponátů a množství těch menších. Trochu mi ale chyběli Japonsko, Čína a Evropa. Ovšem nejvíc jsem postrádal detailnější popisy použitých materiálů a způsobu fungování vystavených přístrojů. Pro technicky nedotčeného laika a pro děti nejspíš ideální, navíc tolik textu by se asi ani na popiskové tabulky nevešlo, ale uvítal bych možnost zapůjčení nějaké doplňující brožury s podrobnějšími informacemi pro zájemce.
U vchodu si můžete vzít audioprůvodce, který pouští nadabované informace přímo do uší.
Toho jsem měl, ale ani z něj jsem se nedozvěděl nic moc a použitých materiálech a vnitřním fungování přístrojů. Měl jsem na mysli třeba něco jako schémata s popisem jednotlivých částí, k čemu co exponátu slouží a jak to funguje. Proč se které materiály použily pro danou aplikaci atp. Něco podobného jako byly Vaše články o skafandrech.
Plánuji navštívit tuto výstavu, kolik času bych si na ní měl cca vyhradit? Děkuji
My jsme tam byli určitě čtyři hodiny, nebo pět, takže je to hodně individuální – podle toho, jak podrobně to budete zkoumat.
Včera jsem byl se svým synem (5,5 roku) na výstavě. Vyhrál jsem 2x lístky na radiožurnálu. Děti do 6let mají vstup zdarma, tak jsem vzal i dědu…všem třem generacím se nám to moc líbilo a doporučujeme…!
Tak to je super zpráva. Jsme rádi, že se Vám výstava líbila.