Studenti by si už zítra dopoledne měli užívat první desítky minut letních prázdnin a my jim přinášíme tip, jak největší volno ve školním roce stylově zahájit. Zváni jsou pochopitelně i zájemci dřívějšího data narození, kteří již školou povinní nejsou. Z floridského kosmodromu by měla odstartovat raketa Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon. První stupeň Falconu bude použit podruhé a dost možná se jedná o vůbec poslední start z vývojové verze Block 4. To jsou jen ty nejzákladnější důvody, proč Vám chceme zprostředkovat tento start živě a s českým komentářem.
Ke startu by mělo dojít zítra, tedy v pátek 29. června. Startovní okno se otevírá v 11:42 středoevropského letního času a náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy krátce před 11:30. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu. Tím se dostanete na stránku přenosu na YouTube. Pokud z jakéhokoliv důvodu (třeba kvůli pomalému internetu, nebo datovým limitům) nemůžete sledovat video, bude pro Vás na této stránce připraven psaný online přenos, o který se bude starat Martin Gembec. Nové příspěvky se Vám zobrazí automaticky – stránku obnovujte pouze v případě, kdy se nový příspěvek neobjeví více než pět minut.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/6/60/20180625153035%21SpaceX_CRS-15_Patch.png
Mohl by nouzově Dragon svézt astro-kosmonauty na zem?
Rekl bych, ze ne, jelikoz tam nejsou sedacky, takze nevim jak by tam byli pridelany aby se jim nic nestalo
Když by byla nouze? Nafouknou matrace a hurá. Ne? Díky.
Pristanie Dragona je dost divoka jazda, takze na nafukovaci matrac to nebude. V Dragone je ale „sietovy program“ pre naklad a s tym by *mozno* nieco slo vyskumat. Predpokladam, ze prenosne dychacie pristroje na ISS su a cas potrebny na zostup na zemsky povrch by vykryli. Otazne je, ako by sa Dragon vysporiadal s prebytkom tlaku v trupe.
Myslim si ale, ze uplne nerealne to nie je. Svojho casu sa Elon o Dragone vyjadril, ze ak by platili bezpecnostne predpisy z cias raketoplanov, tak by do Dragona stacilo dat sedacky a mozu v nom lietat astronauti. Samozrejme, je to tvrdenie pritiahnute dost za vlasy. Ale ak by jedinou inou alternativou bola smrt astronautov, tak by to podla mna mohlo mat nenulovy uspech.
Pre moralku vsetkych zucastnenych by malo menej destruktivny dopad, ak by niekto zahynul pri pokuse o zachranu, nez ak by zahynuli vsetci pri nicnerobeni.
Otazne v tomto pripade skor bude, ci by bolo mozne Dragona od stanice odputat, ak by bola cela posadka vovnutri lode. Pripadne dalsie scenare, ktore by boli v takom pripade pravdepodobne, ako napr. keby stanica rotovala.
Právě to oddělení by byl asi největší problém.
Jedině, pokud by ten člověk měl oblečený skafandr, ale nedovedu si to moc představit.
Z programu raketoplánů jsou známé případy, kdy astronaut nebyl při návratu připoutaný v křesle a jen se vestoje přidržoval třeba sedaček kolegů ale raketoplány měly podle mě o dost hladší přistávací sekvenci, než Dragon, nebyly tam nárazové šoky jako vystřelení padáků či dopad do oceánu, kdy se může celá loď převrhnout. Současný Dragon není navržený ani certifikovaný pro přepravu lidí a do něčeho podobného by určitě jen tak nešli. Od toho jsou nahoře Sojuzy.
Přesně ta samá otázka mne dnes napadla taky 🙂 Jestli NASA někdy uvažovala o této superkritické variantě.
Asi by to chtělo znát přetížení a rázy při přistání, na druhou stranu živé experimenty v Dragonu taky přistávají…
Podle mne by to jít mělo, nosnost na to s přehledem má a pokud si drží atmosféru, tak by ani ty skafandry nebyly potřeba (bavíme se přece jen o krizi a předpokládejme, že Sojuzy jsou nepoužitelné).
Ale i tak by mne zajímalo oficiální stanovisko.
Stejně jako nebyl certifikovaný LEM pro tři lidi na čtyři dny letu a přistávací motor na korekce dráhy 🙂
Tak oficiální stanovisko já samozřejmě poskytnout nemohu. Myslím, že kdyby byla posádka na ISS v ohrožení života, Sojuzy mimo provoz a Dragon jediný k dispozici, tak by nic jiného nezbylo ale přijde mi to jako hodně divoká a nepravděpodobná varianta. Resp. nedovedu si představit, co by se muselo stát.
Btw. Apollo 13 zas tak úplně z vody nevařilo, přistávací motor LEMu se používal k manévrování s celou sestavou už na Apollu 9. A McDivitt, co to tehdy manuálně řídil, seděl při Apollu 13 jako manažer v řídícím středisku.
Oficiální stanovisko by samozřejmě musela dát NASA, to je jasné (Třeba to někdy v rámci nějakého pořadu udělá).
To o testech na Apollu 9 jsem nevěděl, díky za informaci. Zas tak moc jsem to nestudoval. V dokumentech o Apollu 13 od realizovaných motorických manévrů dával Grumman trochu „ruce pryč“, ovšem otázka je, na kolik šlo o doslovný přepis z porad.
Samozřejmě předpokládejme, že by se šlo dolů bez skafandrů (z důvodů, o kterých píše Vlastimil Pospíchal).
Jisté neplánované enviromentální schopnosti lodi v nouzi prokázali i Sověti (Sojuz 23), takže podpora života by se asi neřešila. Deorbit taky bývá celkem rychlý. Jak by to ale dopadlo – toť otázka…
Souhlasím, že scénář je krajně nepravděpodobný až hypotetický. Otázka je, zda byl někdy předložen a probírán.
Eventuální scénářem by mohlo být, že by stanice i Sojuzy byly zničeny nějakým meteoroidem či kosmickým odpadem a lidé by se uchýlili právě do toho Dragonu. Skafandry Sokol jsou však uskladněny v těch Sojuzech, takže je otázkou, zda by se k nim vůbec dostali. Skafandry EVA se pro návrat nehodí, dost dlouho trvá jejich „oblékání“. Dragon nemá systém podpory života ani sedačky. Scénář, ve kterém by se Dragon stal jedinou možností, jak se vrátit na Zemi, je tedy velmi nepravděpodobný.
Vyborny prenos.perfektny koment od dusana
Díky moc za pochvalu!
Díky moc za přenos! Sledoval jsem konečně zas živě. 😉
Děkuji, jsme rád, že jste byl s námi. 😉
Já se teď můžu těšit na dvě věci. Na salát s infarktem a na komentovaný přenos, který uvidím večer :-). Předem za něj díky. Inu, když člověk jede dřív do práce, tak neuvidí přímý přenos.
Infarkt jsem tam zmínil 🙂
Teď jsem to slyšel, a z mé strany to byla pouze parafráze vtipu z fora kosmonautixu 😀 Jaj 😀 až mě to rozhodilo 😀
Jestlipak mají na věži lávku pro astronauty, pilotovaný let se nezadržitelně blíží. V jakém čase budou nastupovat, je známa tato sekvence.
Instalace lávky na rampě 39A má přijít na podzim a NASA stále se SpaceX jedná o tom, jak přesně bude sekvence nastupování a tankování probíhat.
Není ta kratší doba práce druhého stupně způsobená delší dobou práce prvního stupně?
Není, protože u mise CRS-14, se kterou jsme čas porovnávali, byl také použit již jednou použitý první stupeň, který tehdy nepřistával. Díky tomu je jediný rozdíl mezi těmito dvěma starty právě v horním stupni.
Když 1. stupeň nepřestává, co se potom dělá s přebytkem paliva? V prvním stupni se asi nechá co nejméně, ale potom musí zbýt spousta paliva ve druhém stupni? Spotřebuje se kompletně na deorbitaci? Jinak by to byl asi pěkný ohňostroj!
On to není takový problém. První stupeň dohoří na maximum a horní stupeň pak se zbytkem paliva shoří v atmosféře. není to takový problém a rozhodně žádný velký ohňostroj. Když třeba vybouchnul před třemi lety Falcon s Dragonem za letu, nebyla z toho ohnivá koule vůbec žádná, jen oblak rozptýlených pohonných hmot.
Nu, tady bych jen dodal, kdyby měl falcon boostery na tuhé látky, tak by to bylo zajímavější. Viz. GPS IIR-1.
Byl to 55. start v roce, čili za pololetí. Padne letos po třiceti letech sto startů?
Ten uvolněný díl by mohl být nějaký zapomenutý šroub, alespoň tak mi to připadalo. Je mi jasné, že SpaceX bude analyzovat video, bude pátrat po jeho původu a vyšetřovat to jako anomálii.
Může to však být i standardní chování odpojovacího mechanismu, který zajišťuje rozdělení spoje, pokud se rozpojí alespoň dva ze tří zámků.
Dík za přenos, i když koukám na záznam. Ve SpaceX by měli čas startu konzultovat s mým zaměstnavatelem. Bohužel, vůbec se tak neděje! 🙂
Těší nás že se diváci mohou spolehnout na záznamy a sledovat je i když nestíhají přímý přenos.
Pokud se na přenos dívám ze záznamu, tak se záměrně vyhýbám informacím o (ne)úspěchu. Prožívám to tak stejně jako přímý přenos.
To je pěkné 🙂