Americká sonda MAVEN krouží kolem Marsu a studuje jeho atmosféru. K tomu používá velmi zajímavou metodu, při které vždy na několik dní sníží nejnižší bod své dráhy tak, aby prolétávala skrz nejvyšší vrstvy atmosféry. Měřící senzory na sondě jsou tak během těchto „ponorů“ v přímém kontaktu s atmosférou planety. Ano, podle našich standardů jde pořád prakticky o vakuum, ale vědecky jsou taková měření mimořádně cenná. Senzory totiž pro svá přesná měření nepotřebují mnoho molekul. Tým kolem sondy se nyní pochlubil i technickými detaily manévrů, které sondu z ponoru vyvedly. A protože víme, že mnoho našich čtenářů o podobné technické libůstky stojí, rádi Vám je zprostředkujeme.

MAVEN u Marsu
Zdroj: http://lasp.colorado.edu/

K vytažení nejnižšího bodu z horních vrstev atmosféry sonda využila dvojici manévrů, které ve výsledku zvýšily polohu nejnižšího bodu dráhy o 33 kilometrů. První zážeh proběhl 1. května a sonda při něm spotřebovala ∆v (delta vé – celková změna rychlosti) 2,4 m/s. Tento zážeh vytáhl nejnižší bod dráhy o 14,7 kilometru a sonda se v nejnižším bodě dráhy dostala do oblasti, kde je hustota atmosféry cca. 0,55 kg/km³.

Druhý zážeh přišel o den později, tedy 2. května. Tentokrát bylo ∆v 3,0 m/s a periapsida povyskočila o dalších 18,4 km. Sonda se tak dostala doprostřed nominálního mapovacího koridoru, kde atmosféra dosahuje hustoty 0,05 kg/km³ až 0,15 kg/km³. Včera, tedy 3. května se sonda pohybovala v oblasti s hustotou 0,10 kg/km³ a periapsida byla ve výšce 158,5 km, takže jeden oběh kolem Marsu trvá sondě 4 hodiny a 23 minut.

Zdroje informací:
https://www.facebook.com/

Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…9d7e19fd109cba835bb7a3c0af3510b2&oe=5B977E18
http://lasp.colorado.edu/home/maven/files/2011/03/MAVEN_LM_cover.jpg