Sestava tvořená sondou InSight, tepelným štítem, přeletovým prstencem a zadním panelem se do vesmíru dostala 5. května na palubě rakety Atlas V 401. 22. května přišla první korekce dráhy, při které se zažehly k tomu určené trysky. Těchto manévrů může sestava během přeletu použít až šest a o jejich použití rozhodují pozemní týmy na základě analýzy dráhy sondy. „První korekce bude ze všech největší,“ oznámil ještě před zážehem Fernando Abilleira z JPL, manažer navigace této mise a dodal: „Trysky se zažehnou na 40 sekund a změní rychlost sondy o 3,8 m/s.“
Provedení korekce neznamená, že raketa pracovala nepřesně, naopak! Raketa totiž nikdy nemíří směrem k Marsu. Hardware, který má přijít do kontaktu s touto planetou je důkladně sterilizován, aby se na Mars dostalo jen minimální množství mikroorganismů. V případě horního stupně by však taková snaha byla extrémně složitá, takže je lepší, aby po startu mířil náklad a horní stupeň trochu mimo. Zatímco horní stupeň Centaur už na této dráze zůstane, InSight s pomocí korekcí dráhy zatočí vstříc Marsu.
K tomu, aby lander přistál na správném místě ve správný čas (momentálně platí 26. listopadu), jsou potřeba velmi přesné výpočty dráhy, pozice sondy a její rychlosti. Korekce slouží k tomu, aby sonda jemně upravila svou dráhu a mohla vstoupit do atmosféry tam a tehdy, kdy má. Během přeletové fáze se navigátoři spoléhají na údaje ze sítě Deep Space Network. Jde o systém antén na třech místech kolem celé Země (v USA, ve Španělsku a v Austrálii). Jak se Země otáčí, zachytávají signál ze sondy postupně různé pozemní stanice a s využitím měření radiového signálu se určuje její pozice ve vesmíru. Tímto způsobem se dají získat velmi přesné údaje o pozici a rychlosti sondy.
Ovšem předvídat, kde sonda bude po provedení korekčního zážehu vyžaduje hodně modelování. Jak přeletová fáze pokračuje, mají operátoři více zkušeností se silami, které na sestavu působí, takže mohou zpřesnit své modely. Společně s měřeními z DSN je tak možné dovést sondu tam, kam chceme. Včerejší zážeh provedla osmička trysek, přičemž samostatná sestava čtyř trysek se autonomně zažehává každý den, aby solární panely mířily ke Slunci a anténa k Zemi. Tyto drobné korekce však kromě jiného představují prostor pro vznik chyby v dráze. Je proto potřeba čas od času provést protiakci, která jejich kumulativní účinky anuluje.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…ea023fba68e4244d49516a7e210e0546&oe=5B7FAD36
https://c2.staticflickr.com/4/3799/13683358895_e1f2b156cb_h.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/insight20180523-16.gif
Šťastný let !
pb 🙂