Od prosince 1995 do září 2003 zkoumala sonda Galileo největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter. Sonda vypuštěná raketoplánem Atlantis v roce 1989 je dnes již na první pohled pouhou kapitolou v dějinách kosmonautiky. Nicméně nenechme se zmást. Když zkombinujeme moderní přístupy se staršími daty, můžeme ze starých informací vyzkoumat spoustu nových drobností. Tentokrát se však mezi starými daty z doby výzkumu Jupiteru sondou Galileo našlo něco opravdu zajímavého! Sonda totiž při jednom z blízkých průletů nad měsícem Europa prolétla gejzírem vody z tohoto měsíce! V té době to však nikdo netušil. Jev, který teprve nedávno potvrdil svým pozorováním Hubbleův kosmický dalekohled, můžeme zpětně podrobně zkoumat.

Zájem o Europu poslední dobu stoupá, protože se připravují hned dvě velké mise, které k ní zamíří. Americká Europa Clipper by měla při dodržení aktuálního harmonogramu odstartovat již v roce 2022. Právě pro Europa Clipper jsou aktuální zjištění velmi důležitá, protože přináší nezávislé potvrzení dat z Hubbla, že skutečně dochází k výronům vody a dalších plynů z pod ledu Europy. V takovém případě je na místě plánovat nejen průlety skrz tyto gejzíry, ale také je možné s budoucím landerem přistát v místě trhliny pro gejzír a zkoumat okolní vzorky vodního ledu, které mohou pocházet z hloubky, kam by se jinak lander neměl šanci dostat. O misi Europa Clipper ani Europa lander se však nyní podrobněji bavit nebudeme. Zatím jim schází přesné určení nosiče (vláda USA podporuje SLS, která by tam sondy poslala rychlejší dráhou letu) a mise Europa Clipper řeší problémy například s vhodnými solárními panely, nebo vhodným radarem, který by prostoupil až sto kilometrů mocný led Europy a přinesl zajímavá data. Pojďme se nyní podívat na data z mise Galileo.

Vědce zaujaly zajímavé údaje sondy Galileo z roku 1997, kdy sonda proletěla velmi nízko nad povrchem měsíce Europa. Vzali naměřená data a nechali je projet pokročilými počítačovými simulacemi. Tato data vykazovala náhlou a krátkodobou změnu magnetického pole, kterou v době výzkumu sondy nemohl nikdo spojit s žádným jevem, a bylo konstatováno, že příčina této anomálie je nejasná. Tehdejší výzkum s gejzíry vystupujícími z měsíce nepočítal. Poprvé takový jev pozoroval zmíněný Hubbleův teleskop v roce 2012. Při dalším výzkumu těchto gejzírů se zjistilo, že dochází ke krátkodobému výkyvu magnetického pole. Když vědci usedli ke starším datům ze sondy Galileo, věděli již, co mají hledat. A také našli. Teprve spojení těchto dvou výzkumů přináší relevantní důkaz, že gejzíry z Europy skutečně tryskají. Nicméně údaje sice byly dostupné, ale k jejich přesné identifikaci bylo potřeba vytvořit sofistikovaný modelovací program, který teprve potvrdil vědeckou domněnku.

Tým, který na tuto skrytou vědeckou informaci přišel, vede Xianzhe Jia, fyzik, pracující na univerzitě v Michiganu v Ann Arboru. Jeho tým byl pověřen, aby prozkoumal i další data z mise Galileo a své závěry přednesl týmu Europa Clipper. Při této přednášce zdůraznil, že pro dobré naplánování další mise k Europě je třeba dalších pozorování Hubbleova kosmického dalekohledu, který může zpřesnit zajímavá místa pro další výzkum.

Vraťme se zpět k analyzovaným datům. Po prvotní analýze bylo jasné, že se celý tým musí vrátit k většímu objemu dat a všechna prozkoumat, zda se nepodaří detekovat něco zajímavého. Při zmíněném průletu v roce 1997, se sonda Galileo pohybovala pouhých 200 kilometrů nad povrchem Europy a byl to její nejbližší průlet.

Sonda Galileo nesla výkonný plazmový vlnový spektrometr (PWS) pro měření plazmových vln způsobených nabitými částicemi v plynech kolem atmosféry měsíce Europa. Jiaův tým prozkoumal tato data a zdálo se, že i ta podporují teorii průletu skrz oblak gejzíru. Samotná čísla však nemohou vytvořit ucelený obrázek. Tým proto kombinoval data z magnetometru a signály ze zaznamenané plazmové vlny do nového výše zmíněného 3D modelovacího programu, vyvinutého jeho týmem na Univerzitě v Michiganu. Ten simuloval interakce plasmatu s planetami a měsíci. Navíc měli i údaje z Hubblu, které dávaly představy o velikosti zaznamenaných výtrysků.

„V současné době se zdá, že existuje dostatek důkazů, které nás vedou k potvrzení existence vodních výtrysků z nitra Europy na povrch a do blízkého kosmického prostředí,“ řekl Robert Pappalardo, projektový vědec projektu Europa Clipper z laboratoře Jet Propulsion Laboratory (JPL) NASA v Pasadeně v Kalifornii. „Tento výsledek znamená skutečný průlom v dosavadním průzkumu Europy.“

Výše uvedená zjištění jsou dobrou zprávou pro misi Europa Clipper. Sonda bude totiž prolétávat velmi nízko nad Europou, což jí umožní mít ideální pozorovací podmínky právě pro zkoumání gejzírů stříkajících z měsíce. Pokud gejzíry opravdu začínají v jezerech, či mořích vnitřní Europy, může Europa Clipper zkoumat zamrzlé částice kapaliny a prachu, skrz které bude prolétat. Tým mise se nyní připravuje na to, aby se podíval na potenciální ideální oběžné dráhy, které by podporovaly právě tento výzkum.

„Pokud existují gejzíry a můžeme díky nim přímo zkoumat materiál z nitra Europy, pak můžeme snadněji zjistit, zda má Europa podmínky vhodné pro život, anebo zda se na ní život přímo nenachází,“ řekl Pappalardo. „To je naše hlavní poslání pro misi Europa Clipper.“

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/04/2018-04-22-194206.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21922.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DdNLxZJVwAE_dZO.jpg:large
https://upload.wikimedia.org/…/1200px-Galileo_spacecraft_leaves_the_Orbiter.jpg