I kdyby to bylo jen 20 startů, tak nás to může posunout zase o něco dál.
NASA potřebuje program a doba závodů o Měsíc se nevrátí.
Tam to bylo částečně o JFK, a hlavně o soutěžení s Rusy, kdy první tři kola Američani prohráli (první družice, první člověk, první výstup do volného prostoru) a prostě ten Měsíc museli dát první.
ISS je rozběhnutá, náklady vozí soukromníci, lidi tam budou vozit záhy taky, teď jen dotáhnout nějaký skutečný business case, aby to chtěl privátní sektor sám provozovat a financovat.
NASA se správně musí dívat dál a snažit se reálně postupovat po dílčích krocích. Bohužel politici na začátku 70 let se rozhodli pro Raketoplány a ne pro cestu na Mars.
Jde to asi pomaleji, než by si řada lidí představovala, ale je nutné si uvědomit, jaký je rozpočet teď a jaký měl projekt Apollo.
A stále, SLS Block 1/1B je aktuálně to nejsilnější, co víme, že bude brzo létat a má naplánované mise.
FH ani NG se tomu nepřibližují, a BFR je zatím fakt daleko a je nutné vše násobit Muskovou konstantou. Je to pro SpaceX značně velké sousto a ač víme, je EM je fakt velký vizionář, tak to prostě bude nějakou dobu trvat, než se s tím dostane alespoň na LEO.
Fandím mu, chtěl bych se dožít přistání lidí na Marsu, ale jsem realista a vím, že to nějakou dobu ještě bude trvat…

Ad 3,14ranha: ano, s tím vším nelze jinak než souhlasit a vím to, jen jsem si myslel, že by to někdo mohl mít nastudováno a jen by to sem dal. K tomu jen malý dodatek, samozřejmě mě zajímá cena komplet, čili vývoj + výroba + pozemní personál + rampa. Prostě vše mimo nákladu.

Ad jakubv: vcelku rovněž souhlasím jen bych se tedy nepodepsal pod to, že NASA postupuje dál. Stojí na místě resp. jde vlastně zpět. SLS je vlastně jen vylepšený Saturn V. Nic víc a nic méně.

Ještě na začátek, Saturn V je překrásný kousek techniky a na svoji dobu nepochopitelné co se povedlo. Raketoplány na tom byly podobně, bohužel vývoj ustrnul a dneska jsme zpátky o 50 let. Tedy pokud jde o to, co plánuje NASA. Ještě horší je to, kolik to všechno má stát. Trochu jsem hledal a počítal a dovolím si nastínit co jsem našel. Netvrdím, že je to svatá pravda a pokud není, budu rád, když to tady napíšete a upřesníte to, co jsem našel já.

1. Fixní náklady projektu aktuálně činí 72%. Jinými slovy, 3/4 peněz jsou náklady, které se vlastně nijak nepromítnou do výsledného produktu a jen neskutečně navyšují cenu. Je to především tím, že se má létat jen a pouze jednou za rok.

2. Na Orion už padlo přes 14G$. Letěl jeden, dva se staví. V těchto nákladech nejsou započítány náklady na Ares I 4.8G$ 2006 – 2010.

3. Náklady na SLS 2011 – 2021 mají být 19G$. Tyto náklady nezahrnují pozemní operace, které stojí 400M$/rok tedy pro deset letů další 4G$.

Z výše uvedeného vychází, že jeden start bude stát 2.3G$ v případě, že poletí všech 10 plánovaných misí. Je otázka kolik jich bude zrušeno, zatím jedna.

Pokud jde o Orion, tak je to ještě smutnější, tam by mělo letět 8 kousků při ceně 18.8G$ a to bez nákladů na užitečné vybavení, výcvik astronautů atp. V praxi tedy cena 2.35G$. Dohromady se SLS dostáváme na cenu 4,65G$. Někde jsem četl, že jeden start bude celkově stát 5G$ a podle toho co mi tady vyšlo, tak to vcelku sedí.

Aktuální plán startů je až do roku 2033, jak všichni víme, standardně dochází ke zpožděním. Program se tedy může protáhnout a tím ještě více prodražit. Myslím si, že v roce 2033 budou soukromé firmy dávno létat za setinové ceny oproti těmto a SLS bude tiše zapomenuto.

Jak už jsme napsal, je to smutek, mohlo být vše jinak, bohužel padlo toto rozhodnutí a kosmonautika takto ztrácí mnoho zbytečně promarněných let.

re: Ivo

jinak Elon samozřejmě nebyl první kdo to zkoušel, zkoušela to i NASA (viz projekt McDonnell Douglas DC-X, Lockheed Martin X-33, Orbital Sciences X-34), ale prostě na to nebyl ten správný čas (na počátku nového tisíciletí praskla technologická bublina, mimo jiné po roce provozu zbankrotovalo Iridium !). Svoje udělala i tragická ztráta Columbie.

Roky 2004 a 2005 byly bez pochyby nejslabší období kosmonautiky vůbec ! Jak komerční, tak vládní projekty byly uzemněné.

Doba „zmaru“ trvala celou první dekádu, tj. bezmála 10 let. Takže je naprosto logické že NASA šla u nové rakety konzervativní cestou.

Ivo: moc pěkný pálky. Hodě je to způsobený tím, že NASA jako vládní agentura je dobrým zaměstnavatelem a senátoři si rádi získávají kladné body tím, že zajistí financování NASA a navázaných závodů ve svých státech. Proto jsou i ty šílené fixní náklady a je to dost o logistickém cvičení mezi mnoha lokacemi a státy. A už to zašlo tak daleko, že to už nejde zrušit a musí se to dotáhnout…

ještě k minulosti
Bohužel hodně programu STS uškodily ty dvě havárie,
Challenger je daň za ještě relativně novou technologii spolu se selháním lidského faktoru a důvěru k technologii, že vše vydrží.
Ale Columbie byla zcela jasně selhání lidského faktoru a nešťastné náhody. A to byla hodně velká rána, která vedla ke zkrácení provozu STS. Původně se s nimi počítalo tuším až do roku snad 2020.

Bohužel neustále změny koncepce, tj otočení kormidla tím správným směrem se an tom podepsalo nemalou měrou také. Kdyby se pokračovalo v Aresu, tak Orion už lítá.

Ad fixní náklady, pokud něco dělám pomalu a s malým rozpočtem, stojí to výrazně více než když na to mám dost peněz. Zvláště ty fixní náklady se tam objeví a cena práce stoupá a náklady na lidi jsou vyšší a vyšší.

re: Ivo
zapomínáte, že provozování nosičů není hlavní činnost NASA. Asi to není pro američany pohodlné a důstojné, ale pilotovaný program NASA už deset funguje bez amerického nosiče a nikdo se z toho nehroutí.

Snažil jsem se vám ukázat, že NASA dělala celé dekády přesně to co jí navrhujete a utratila na tom celý majlant bez měřitelného výsledku. NASA opakovaně zkoumala reusable nosiče a lodě, létala s prototypy, ale prostě se nedařilo.

Úplně nakonec byl hřebíček do rakve nová levnější generace raket typu Ariane 5 a Atlas 5 takže už prostě další pokusy nebyly finančně ospravedlnitelné. Stejně tak krach technologické bubliny měl za následek NEDOSTATEK komerčních zákazníků

Že se to Muskovi asi povedlo (finální důkaz bude až ekonomika Bloku 5) je dáno kombinací umanutosti, geniality a souhry okolností (desítkám jiných včetně NASA se to předtím dlouho nedařilo).

Problém je v tom, že NASA je zkostnatělá byrokratická instituce. Cokoli bude dělat, tak cena bude 5-10x vyšší, než když to bude dělat soukromník. Chyba vlastně byla to, že ten pokusný vývoj dělal sama NASA, pokud by to zadala firmám, mohla být mnohem dále a jen si vybírat, která řešení vypadají zajímavě a v nich pokračovat dále. Dá se říct, že i vojáci došli dále se svým miniraketoplánem který funguje, létá a zatím vcelku asi i dobře a relativně za nízké náklady.

Ano, to bylo asi 250M$ ročně po dobu 4 let. Jenže víte jak to je, pokud hledáte a vyvíjíte něco nového, nikdy nemůžete očekávat úspěch hned na začátku. Navíc takových programů mohlo být současně více. Místo toho se před deseti lety vsadilo vše na jednu kartu.

To ovšem vyplývá třeba i z toho, že se zrecyklovala plošina po zrušeném Aresu I , takže se stejně uvažovalu už dávno o stavbě plošiny nové s větší nosností.
Plošina u SLS je něco podobného jako erektor u Falconů. V případě havárie nosiče by se náhradní plošina hodila.
Takže pokud se na to najdou peníze, tak dvě plošiny jsou vždy lepší než jedna.