SpaceX již několik let úspěšně přistává s prvními stupni svých raket a recykluje také kosmické lodě Dragon. Nejnovějším příspěvkem do snah o znovupoužitelnost jsou pokusy o záchranu aerodynamických krytů. Ty jsou mimo atmosféru orientovány pomocí trysek se stlačeným plynem a v atmosféře pak přichází čas na řiditelný padák. Až do dneška jsme ale neměli k dispozici žádnou fotografii krytu ve vzduchu. Dočkali jsme se jen fotek, kde kryt přistál ve vodě. Elon Musk se však dnes na svém Instagramu podělil o fotku, na které je vidět, jak se kryt na padáku při neupřesněné misi snáší k Zemi. Fotografie vypadá opravdu krásně díky Slunci, které ozařuje mraky i siluetu klesající sestavy.
Zdroj: https://instagram.fprg2-1.fna.fbcdn.net/
Zdroje informací:
https://www.instagram.com/
Zdroje obrázků:
https://echo24.cz/…sig=qHpae4th9Kx3b0W3bjGJ3V_lmy5ShvFxvo_GX7GWQ1c
https://instagram.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…164427757566288_2666001116772171776_n.jpg
No, v životě by mě nenapadlo, že kryt je pod padákem tak nějak napříč. Čekal bych hezky podélně, špičkou napřed, lehký dotek a zpěněná voda… Ono to asi bude nějak jinak :-). Až bude rybička v síti, taky jistě bude fotka krásná …
Konečný manévr při zachycení se může vypadat co se týče náklonů zcela jinak.
Nemyslím, nějaká změna orientace by byla zbytečně komplikovaná.
Ono tyhle padáky jsou překvapivě dobře ovladatelné (aspoň me to překvapilo když jsem skákal/lítal), problém myslím spíš navigace než řízení…
Pokud je to na jednom úvazu, tak se to asi bude hůř kormidlovat – bude mít sklon se točit kolem své osy. Kdo ví, jak se to řídí…
Já čekal spíš šípový padák a taky špičkou napřed. A uchycení na dvou, třech místech.
Podle mě to je hezky podélně, špičkou napřed, přesně, jak jste čekal. To je za předpokladu, že padák letí doprava, jeho pravá část je blíž foťáku, než levá, a pravá část krytu je naopak dál, než levá. Problém siluet je ten, že nemáte dost informací a v hlavě si to můžete přehazovat, jak chcete (a jak vám to mozek dovolí – někteří to umí líp).
Myslíš jako ten gif, jestli se baletka otáčí doleva či doprava? 🙂 jo, úplně tě chápu. Je to tak.
Podle mě jsou k sobě (půdorysně) prostě kolmo.
Přesně jak už bylo řečeno. Ten padák opravdu přistává přesně tak jak jste očekával, pěkně špičkou napřed. Ta fotka tomu odpovídá.
Ak by to dopadlo na plochu náraz by bol príliš prudký, skúste skočiť do vody na bruchu.
Ak je pedná polovica nižšie, ponor sa zväššuje postupne a tlmí tak náraz na hladinu. Predná časť je navyše vyššia (vidieť to dobre keď to pláva) a bráni natečeniu voody do vnútra, zadná strana je nižšia a aby to nenabralo vody tak trčí nad hladinou vyššie ako keby to bolo na plocho.
Je to precízne vymakané, možno by to mohlo bez poškodenia pristávať na vode a nie do siete, ale tá slaná voda !
Možno keby to pristávalo do sladkovodného jazera, ale to asi nedovolia, pretože by to prelietavalo nad obývanými oblasťami.
pb 🙂 :O
Asi to v takej polohe aj brzdí o atmosféru, nie priamo nosom dopredu ale nosom trochu nahor.Aerodynamika tak bude udržiavať stabilnú polohu a kryt sa nebude prevracať. Zadná časť je vytvarovaná trochu nahor čo tiež pritláča zadnú časť smerom dole a prednú nahor.
Kryt je z laminátu či kompozitů, ty jsou korozi dosti odolné. A zámky a po. se stejně musí vyměnit.
Budu souhlasit s pbpitko, slana voda je zverstvo, vis, z jedne strany ho ochranis, ale budes li mit skelna vlakna, tak jsou orientovana a nekde zacinaji, nekde konci, a pokud to misto neni chraneno, dochazi rozrusovani struktury z tech koncu. Proste bych to v te slane vode nemacel, neni v prirode moc agresivnejsi cinidlo nez je toto.
nechce sa mi verit, ze v dnesnej dobe neexistuju kompozity, alebo povrchove upravy kompozitov ktore su odolne slanej vode
ved sa vyrabaju kompozitne lode a aj ked su povrchovo chranene naterom tak nemoze sa stat, ze by po poskodeni nateru sa mali nejak rychlo rozpadnut, ved pod hladinou ponoru sa musi pocitat s poskodenim lakovania a zas nekontroluje sa to kazdy den
takze samotnej kompozitnej skrupine toho krytu by slana voda az tak vadit nemala
Jen tak zbůhdarma to SpaceX nedělá. 🙂
Nátěr by mohl kryt zbytečně zatěžovat, nebo by mohl komplikovat něco jiného. napadá mne třeba odolnost proti vibracím při startu a podobně. Možností je mnoho.
Přijde mi humorné, jak se snad všude, kde se mluví o záchraně krytů objeví diskutující, kteří si myslí, že slaná voda by tomu přece neublížila, nebo že by nebyl problém proti ní kryty ochránit. Věřte, že kdyby byla jednodušší cesta, tak se po ní SpaceX vydá.
Boris ma naopak dobry postreh. Zavodni plachetnice napriklad jsou cele z kompozitu a vesele brazdi oceany. V pripade zachrany krytu tam bude zrejme jiny problem. Lide proste nevedi, tak spekuluji. Ne ze bych mel spekulace v lasce. Nicmene ja se zase musim smat vetam typu „kdyby to slo, tak je to davno vymysleny“ apod. To je prece absurdni. Jak by potom mohl nekdo vymyslet neco noveho? A ani Elon nema patent na rozum…
Berte to tak, že ve SpaceX pracuje více než pět tisíc lidí, kteří jsou špičkovými odborníky ve svých profesích. Myslíte si, že nepromýšleli všechny možnosti? Myslíte si, že by si dobrovolně záchranu krytů (šest milionů dolarů za jeden) záměrně zbytečně komplikovali a nesáhli by po jednodušší variantě, která napadne desítky internetových diskutujících?
Souhlas, Borisi, Důvody proč je SX nepoužívá mohou být jiné, třeba pevnostní, hmotnostní či cenové pro zvolený druh kompozitu. No, zachraňovaly se i boostery raketoplánu a to byly poněkud složitější záležitosti.
myslíte ty ocelové trubky? Protože vše ostatní se po koupeli ve vodě měnilo.
A ke krytům
jednak to není jenom o kompozitu samotném, ale o hliníkové voštině, která v něm je a s tou se nedá mnoho udělat, slaná voda si s ní pohraje, druhak tam jsou i další věci, jako zámky, pevně s kompozitem spojené, když skorodují, co s nimi?
a pak rána při přistání a další od vln
a jsitě se najde 1000 dalších důvodů
a pak to máte celé certifikovat pro další start s vědomím, že cokoli špatně může znamenat ztrátu nákladu, a co hůř, jména
prostě berte v úvahu fakt, že několik set odborníků, co na tom dělá z jistě dobrých důvodů řeklo, že to nejde, od stolu bez informací se vám může zdát, že jsou blbí, ale je to právě proto, že ten pohled je od stolu a bez informací ….
Pánové, já jen uvedu, že jsem vystudoval výrobu a zpracování plastů, a měli sme tam předměty jako plastikářská technologie, kompozitní materiály, dimenzování výrobků atd., tedy nemluvím úplně z pozice laika v oboru.
Boris, Tomáš Kratochvíl: neříkám, že nebrázdí oceány závodní lodě z kompozitů, jenže jde i o to, že vždy návrh výrobku přizpůsobíte jeho použití. A pokud je použitím lodě plavat oceánem, finální úprava je zaměřená tímto směrem, pokud vynášet náklad do vesmíru a chránit náklad před průletem atmosférou, vibracemi atd, tak to taky přizpůsobíte účelu. Je možné, že by tyto navrhované úpravy, napříklád, velmi zdvihli váhu krytu a zároveň snížili nosnost rakety. Jen dodám, že se to nedávno řešilo na elonx.cz s podobnými výsledky. Shrnuli je do jedné věty, bude to to, že koupel v moři krytům hodně nesvědčí. Čili souhlas s Petrem Šídou a Dušanem Majerem.
Samozřejmě, máte jistě pravdu, já taky tvrdím že důvody mohou být různé. Jenom připomínám, že právě plasty a jiné látky z tzv. umělých hmot jsou v oceánu prakticky nezničitelné, což asi potvrdí každý návštěvník tropických moří.
Jasne, ja s tebou souuhlasim, vsimni si ovsem, jak si to nazval, plasty, my se tu bavime o hodne hi-tech pouziti. To ze bude kryt nepouzitelny z hlediska kryti nakladu neznamena, ze se rozpadne behem tydne. Jen se na nej nebudou moct klast takove naroky. Kdyz budem rikat plastum ci umelym hmotam polymery, tak pripomenu, ze drevo je taky polymer, jen biopolymer a ta celuoza v nem je rozlozitelna. Proste ta problematika je hodne siroka. Zkratka, shodneme se na tom, ze krytum slana voda nesvedci. 🙂
Určite to nerobia preto že sa nudia a nemajú čo robiť,
a nevedia čo s dolárikmi.
pb 🙂
Nevíte jak dlouho může z té výšky klesat? Je možné, že ta loď za tu dobu dokáže nějak lépe vytipovat místo dopadu?
Viděl bych to jen na pár minut – víc než čtvrt hodiny od oddělení do rakety to asi nebude.
To by mohlo sedieť, voľný pád zo 100 km výšky bez odporu vzduchu by trval 23,5 minút, s odporom to bude o niečo viac, ja by som typoval tak asi 1,5x, teda cca 35.5-45 min.
pb 🙂
Elon Musk po jednom startu tweetoval, že Mr Steven se právě snaží zachytit kryt. Ale už nevím, jak dlouho po startu to bylo.
Těch 23,5 minut mi nesedí, když první stupeň Falconu 9 přistává po 8-9 minutách po startu. t = sqrt(2s / a) | s = 100000, a=~10 | t = 100 x sqrt(2), což je nějakých 141 sekund. Ve vakuu. 🙂
To záleží na tom, jak vysoko se ten padák otevírá.
Ale jestli jsem to správně pochopil, je to nějaký komerčně vyráběný automatický padák, který by měl podle GPS přistát s přesností +- pár metrů. Té lodi by asi mělo stačit „držet pozici“. Problém je zřejmě s nestabilitou celé sestavy kryt-padák, takže to nelítá kam má. Kdyby chytali místo třináctimetrové skořápky bednu, tak nemají problém.
Souhlas. Při lehčích misích by pomohl nějaký balast a větší padák, ale to asi SX testovat zatím nechce..
Takovej nápad …
Loď chce ulovit něco, co padne seshora. Potřebuje to usměrnit. Kdyby poslala tomu, co padá, něco naproti, aby to jen usměrnilo, třeba hexagonální síť nesenou 6 dronama, stačilo by, aby to zpomalilo kryt. Zpomalilo a nasměrovalo na drapáky na lodi.
Drony bejvaj rychlejší než loď a ta síť by mohla mít třeba půl kilometru v průměru . Jsou drony, co maj nosnost „stovky kg“, tak by mohly ten aerodynamický štít postrčit na loď … mohly?
Tak obrovská síť by byla neskutečně těžká. Myslím, že ty drony by měly co dělat jen s ní samotnou a o krytu ani nemluvím.
To není tak jisté, jak tak pátrám, 15 metrů tohodle (http://www.survivalmetrics.com/store/Item/id-arm-battlecord-2650-pound-test-atwood-rope, „Battle Cord 2650lb“) má unést cca 1202 kg a váží při tom 400g. Takže neni to až tak mimo mísu.
Hodil by se spíše nějaký profil sítě možná trychtýře nebo části válce, aby onen štít nevyklouz.
A taky: je potřeba to jen zbrzdit, nemusí to zastavit štít. Udělat lépe řízený sestup.
Drony zatím vystoupají až do 7 km (jak tvrdí google), Drone Hopper (https://www.drone-hopper.com/home) má dostup 5.5 km a unese 300 litrů vody.
Tak je to variace odchytávaní krytu helikoptérou. S tou mi to ale přijde o dost jednodušší. A klidně může být bezpilotní a můžeme ji taky říkat dron, jako těm módním elektro-multikoptéro hračkám. 🙂
Osobně myslím, že ten řízený padák nakonec doladí a budou se na loď spolehlivě trefovat.
A doufám, že časem bude nějaký ten řiditelný padák i pro Dragona.
To nevypadá dobře, všechno se odkládá o dva roky. A tak se musí počkat na Boeing ten v NASA je ale SpX není v NASA a tak není brána jako partner ani jako konkurent ale jakoby Elon Musk byl někde v Gronsku a ne v USA. Správně by měli kopat za jeden tým a ne kopat do Elona jako do nepřítele.
Můžu poprosit o zdroj? Myslím, že to jsou jen spekulace.
A máme utešenú konšpiračnú teóriu :
Každý chce škodiť Elonovi !
04.5.2018 – 15:51 – Martin Kostera
Rychlá reakce Muska na zprávu GAO. Tak uvidíme…
https://www.inverse.com/article/44496-elon-musk-spacex-crew-dragon-schedule
V originálním zdroji (zpráva GAO) je na straně 46 uvedeno, že Boeing má zpoždění 17 měsíců a SpaceX 22 měsíců OD POČÁTEČNÍHO HARMONOGRAMU. V počátečním harmonogramu z prosince 2014 byly tyto termíny pro Certification Review (CR) : Boeing 8/2017, SpaceX 4/2017. Podle GAO tedy současný stav vede k termínům CR pro Boeing 1/2019 a pro SpaceX 2/2019. Ale to přece víme, v našem diskusním fóru to je uvedeno v tématu Crew Dragon v příspěvku Mirka Pospíšila z 26.3.2018 v tomto aktuálním harmonogramu:
https://pbs.twimg.com/media/DZO7uGTVwAADsOZ?format=jpg
V tomto harmonogramu je pilotovaný let Starlineru v 11/2018 a Crew Dragonu v 12/2018. Milníky CR následují po těchto pilotovaných misích.
Na serveru inverse.com je chybně uvedeno, že těch 17, resp. 24 měsíců je od současnosti.
Pane Hošku s celého srdce se omlouvám za zkreslené a neopodstatněné obavy ale vím že má neznalost světového jazyka mě neomlouvá. A děkuji za překlad, já fandím Elonu Muskovi že nejen sní jako Jules Verne ale že dokáže své sny i plnit. Já bych Vám přál a věřím že zažijete tu euforii s přistání člověka na Měsíci i na Marsu jako já ze Sputníku a Gagarina. To co se chystá ve vědě je fantastické ale co naplat život běží dál a tak Vám přeji hodně úspěchů a hodně zdraví. Váš J.Jansa
Není nutné se omlouvat, chyba byla v tom popularizačním článku. Jinak, GAO naznačuje rizika dalších skluzů, a ta rizika vidí větší u Boeingu než u SpaceX.
Rozhodně si nemyslím, pokud bude Crew Dragon pro nepilotovanou misi DM1 připravený dříve než CST-100 pro obdobnou misi OFT, že by jeho start NASA záměrně blokovala.
Přeji i Vám hodně zdraví a radosti z dalšího dění v kosmonautice.