30. dubna 2018 
Mise obecně nazývaná jako Mars Sample Return, která si klade za cíl dopravit vzorky z povrchu Marsu na Zemi, byla po dlouhá léta jen zbožným přáním, k jehož uskutečnění se nepodnikaly žádné významnější kroky. Tu a tam se objevila nějaká zmínka o možnostech uskutečnění tohoto projektu, přičemž se pokaždé jednalo o poměrně odlišné způsoby provedení a projekt prošel mnoha obměnami své podoby. Zdá se ale, že nyní se vše konečně dává do pohybu, vysněná mise se stává realitou a její první fáze odstartuje už za pouhé dva roky.
Z důvodu vysoké technické náročnosti a nesmírné komplexnosti celého úkolu jej neprovede pouhá jedna sonda, ale půjde o spolupráci několika strojů startujících v různých obdobích a plnících rozdílné úkoly v jednotlivých fázích dopravy vzorků z Marsu na Zemi. Kromě americké kosmické agentury NASA, která už dlouhá léta výhledově plánovala získat nedotčené marsovské vzorky, se do spolupráce oficiálně připojila také evropská kosmická agentura ESA a není vyloučeno, že svůj podíl neponesou také soukromé společnosti.
O pokrocích ve spolupráci na tomto ambiciózním projektu, stejně jako o jeho aktuálním stavu a nastíněném průběhu, jsme Vás podrobněji informovali v sobotním článku. Dnes se společně podíváme na krátké video, které ukazuje možnou podobu tohoto fascinujícího projektu.
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
To jsem opravdu zvědavý.
Jsou v plánu nějaké testovací mise? Například doprava menší rakety na Mars, která otestuje let na oběžnou dráhu? Byla by škoda selhat a zničit tak pečlivě nasbírané vzorky.
A co teprve trénink dokování na oběžné dráze, jak mají v plánu kontrolovat pozice s absencí radarů na povrchu?
Je zde hrozně moc nových věcí a pokud budou spoléhat na první dobrou, šance, že se mise celkově zdaří je velmi malá. Však program Apollo, taky nezahrnoval rovnou let na Měsíc.
Některé věci se prostě kompletně nasimulovat nedají.
Konkrétní podoba mise prozatím není známa. Doposud známe pouze definitivní podobu první fáze, tedy sběru vzorků pomocí Mars roveru 2020.
Doprava menší rakety pro test startu na oběžnou dráhu nejspíš nebude nutná, jelikož atmosféra Marsu včetně jejího rozvrstvení je dobře známá stejně jako charakteristika planety samotné. Všechny potřebné údaje pro start rakety z povrchu Marsu tedy máme k dispozici a s největší pravděpodobností nebude potřeba něco takového testovat na místě. Zároveň by to znamenalo značné prodražení.
Předání vzorků na oběžné dráze nevyžaduje lokaci jednotlivých objektů pomocí radarů na povrchu Marsu. Parametry oběžných drah lze velmi dobře změřit i na dálku kombinací pozemních radioteleskopů a údajů získaných ze senzorů sondy. Pro vzájemné přiblížení nakonec nejspíš poslouží radar nebo lidar na palubě návratové sondy, který spolu s dalšími senzory zajistí bezpečné navádění.
V programu Apollo se rovnou nezamířilo na Měsíc, protože bylo nejdříve nutné potřebnou techniku a postupy vyzkoušet. Tehdy nikdy předtím nespojil dvě lodě na oběžné dráze, nikdo nepracoval ve stavu beztíže ve vesmírném vakuu, atd. Dnes je ale situace jiná. Všechny dílčí úkony vyžadující dopravu vzorků z Marsu na Zemi se již ve vesmíru prováděli, jen ne v tak komplexní a náročné formě. Už umíme odebrat vzorek horniny z cizího tělesa, startovali jsme na oběžnou dráhu mimo Zemi (a to bez předchozích nácviků), dopravili jsme bezpečně vzorky z meziplanetárního prostoru na povrch naší planety. Tato mise je tedy v mnoha oblastech nová a posune naše technologické hranice, na druhou stranu se nejedná o nic neznámého ani o žádnou technologickou revoluci či vstup na neprobádané pole. Zjednodušeně řečeno samozřejmě.
Tedy pokud se jim toto podaří ,bude to největší událost od přistání Apola. Ovšem pokud je náhodou Elon nepředběhne.
Elon je samozrejme nepredbehne. Elon si necha nalozit do Dragonu cely ten mars Rover a priveze ho zpatky i se vzorky :-).
Do Dragonu asi těžko, ten by adi na Marsu zvládl přistát, ale už by neodstartoval… Tohle by zvládla ITS, ale kdo ví kdy poletí k Marsu.
Nechcem byť nejako prehnane paranoidný a viem, že sa stále jedná o štúdiu, ale čo biologická ochrana Zeme? Pravdepodobnosť Marťanského života je síce nízka, ako by bol riešená prípadná dezintegrácia návratového púzdra kapsule so vzorkami?
Technologie návratových pouzder je ověřená a je spolehlivá.
Na Zemi po miliardy let přilétají meteory pocházející z povrchových vrstev Marsu, tak jakápak biologická ochrana.
No ale taky nevíme, jak nás ty dopadající marsovské meteority během těch miliard let biologicky ovlivnily, jak bychom vypadali bez nich. Třeba to, jak vypadá život na Zemi, je částečně způsobeno právě tím, co přinesly meteority z Marsu 🙂
Se vzorky se bude pracovat jako kdyby obsahovaly smrtící viry. I na videu je vidět, kolik vrstev bude mezi stěnou, která se dotkne Země a tou, která je v kontaktu se vzorky. Do přímého kontaktu se Zemí nesmí přijít nic, co bylo v kontaktu s Marsem. Návratové pouzdro se otevře až v mimořádně zabezpečené laboratoři.
Však by byl celkem trapas kontaminovat unikátní vzorky z Marsu za miliardy.
Když už se tam poletí, tak by nebylo špatné vzít těch vzorků aspoň metrák.
Vědcům stačí mnohem méně. Pro citlivé analytické metody se používají zlomky gramů.
NASA nyní neinvestuje téměř nic do navrhování a budování technologií na příštích 5 let, které se skutečně potřebují k letům na Mars a návrtům domů.
Pěkný program, ale když si člověk uvědomí s jakou pozorností se věnujeme sterilizaci a následné likvidaci vlastních dosluhujících sond “ aby někdy v budoucnu něco nekontaminovaly“ a najednou se budeme zabývat dopravou “ možné kontaminace“ přímo na Zem a k tomu dostáváme informace, že je to určitě bezpečné.
Kdysi jsem četl takovou povídku, že návrat lidí, kteří by žili dlouhodobě v podmínkách Marsu ( ne nutně tam) není na Zem žádoucí, aby sem nezavlekli zmutované (super)organismy, byť kdysi pozemského původu.
No a docela by mě zajímalo co je to “ mimořádně zabezpečená laboratoř“ v případě, že přivezeme něco “ co je schopné přežít na Marsu“ 🙂