sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Cesta na ISS, část druhá: Rendezvous a připojení

Cesta na ISS 2

Při cestě na Mezinárodní vesmírnou stanici je jednoznačně nejdramatičtější fází start rakety a cesta na oběžnou dráhu. Detailní popis startovní sekvence Sojuzu jsme Vám poskytli v titulkovaném videu minulý týden. Start je však v časovém měřítku jen malým zlomkem z celé cesty. Po uvedení na oběžnou dráhu začíná posádka Sojuzu okamžitě pracovat na plné obrátky a připravuje svou loď na provedení série zážehů hlavního motoru. Ty musí mít nejen správnou délku, ale navíc je nezbytné, aby byly provedeny ve správné orientaci vůči směru pohybu lodi. Začíná tzv. rendezvous neboli setkání dvou objektů na oběžné dráze.

Setkání má opět několik fází, přičemž všechny budou ve videu velmi podrobně vysvětleny. Tato série manévrů zajistí, že se kosmická loď Sojuz přiblíží k Mezinárodní vesmírné stanici a může tak započít poslední fáze své cesty – docking neboli připojení. Sojuz se k ISS opatrně přiblíží na pouhých několik desítek metrů a poté se zaměří na jeden z volných dokovacích portů stanice. K němu se přiblíží relativní rychlostí kolem 10 centimetrů za sekundu a připojí se s přesností pouhých několika centimetrů. To vše ve výšce přibližně 400 kilometrů nad zemským povrchem a při rychlosti kolem 28 000 km/h, která však díky absenci atmosféry způsobuje zdánlivou nehybnost stanice ve vesmírné temnotě.

V následujícím videu od Evropské vesmírné agentury uvidíte všechny uvedené aktivity krok za krokem a to včetně jejich detailního popisu. Pokud byste měli zájem o ještě detailnější informace, doporučíme Vám jeden z našich starších dílů Deníku astronautky. V něm italská astronautka Samantha Cristoforetti detailně popisuje manuální ovládání Sojuzu, proces příletu a připojení ke stanici nebo také podrobný popis dokovací sondy Sojuzu. Rozhodně doporučujeme! A teď už k očekávanému videu. Přejeme příjemnou podívanou.

Líbilo se Vám video? Pokud ano, tak budete zcela jistě potěšeni, protože pro Vás máme připravenou jeho další část, která popisuje odpojení Sojuzu od Mezinárodní vesmírné stanice a návrat na Zemi. Na vydání si ale opět budete muset počkat do příštího pondělí.

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
23 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Červ
Červ
7 let před

No, je to zajímavé, ale připadá mi, že se s připojováním k ISS (a to včetně automatických lodí) dost babrají … takové menší „přizdisráčství“. Jestli se neplatu, tak před cca 50 lety se dva bezpilotní Sojuzy (Kosmos 221,213) spojili 47 minut po startu druhé lodi. A uvědomte si rozdíl ve zkušenostech, výpočetní technice a komunikačních možnostech. OK, možná není kam spěchat, ale nepřipadá vám to taky tak trochu jako „devoluce“ 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Červ

Hodně jde o to, že v současné době jde především o bezpečnost.

Nemo
Nemo
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

Nas mnógo…

maro
maro
7 let před
Odpověď  Červ

Jenže dneska je tam mnohem víc co rozbít a navíc v tom sedí lidi. Však jednou se ten kovbojský styl i vymstil, když neopatrným manévrem s Progresem nabourali Mir.

Jirka Hadač
Jirka Hadač
7 let před
Odpověď  Červ

Tak jako se Rusům nelíbilo, a skoro i právem to, že si Amíci naplánovali spojit COTS 2 a 3 do mise 2+, tak by se podobné rošambo nelíbilo Amíkům. A po právu. Nejni to jen jejich majetek, ale je to majetek více zemí, a ač by to pojišťovny zaplatili, tak prostě tam jen tak nebaběhne parta údržbářů..

Červ
Červ
7 let před
Odpověď  Jirka Hadač

Ale ano, rozumem tohle všechno chápu a pokud bych to měl zdůvodnit, tak si argumenty najdu. Ale i tak, sáhněte si malinko do duše a odpovězte si po pravdě na otázku … není přehnaná opatrnost tak trochu výmluva směřující ke stagnaci celého oboru?? Nedělat nic nového, třeba jen trochu riskantního? Kdo nic nedělá, nic nezkazí? Vemte si ruskou kosmonautiku … velká většina techniky vznikla ještě za Koroljova nebo jeho současníků. NASA na tom byla o trochu líp, ale ty trendy tam byly(a jsou) také. Naštěstí pro američany tam soukromý sektor funguje a je šance, že pokud budou soukromníci létat pro sebe nebo jiné zákazníky než je NASA, že se dočkáme i nějakého „povyražení“ … viz. FH

maro
maro
7 let před
Odpověď  Červ

Ona v tom je i ekonomika letu. Na rychlejší přiblížení je potřeba víc paliva a tedy míň užitečného zatížení. A to je hodně důležitý argument, když se hodí každý kilogram.

maro
maro
7 let před
Odpověď  Červ

Mimochodem ani ti Rusové nespí. Sojuz má úplně nová, snad o metrák lehčí střeva (a tedy o tolik víc hmotnosti pro užitečný náklad), i ten orbitální modul se dělá z jiného materiálu než kdysi. Samotná raketa má úplně nový, daleko přesnější řídící systém. A proto se v poslední době pokoušejí o superfast přiblížení, kdy to chtějí zvládnout za 3,5 hodiny. Jenže to se musí startovat v přesný okamžik a ani o minutu později. Zatím ale ze dvou pokusů to ani jednou nezvládli, naposledy zkoušeli v únoru. Takže snad příště …

tyčka
tyčka
7 let před
Odpověď  Červ

„není přehnaná opatrnost“
Odpovídá požadavku veřejného mínění, které si riskování nepřeje.

Červ
Červ
7 let před
Odpověď  Červ

„Samotná raketa má úplně nový, daleko přesnější řídící systém. A proto se v poslední době pokoušejí o superfast přiblížení, kdy to chtějí zvládnout za 3,5 hodiny. … Zatím ale ze dvou pokusů to ani jednou nezvládli“

Ano, to je ten „pokrok“ … 15. dubna 1968 odstartoval nosič Sojuz (s analogovým řídícím systémem) s Kosmosem 213 (loď Sojuz, výrobní číslo 7), a po navedení na dráhu se nacházel 4 (slovy čtyři) kilometry od cílového Kosmosu 212 (loď Sojuz, výrobní číslo 8). Okamžitě začalo dokovací manévr (aktivní byl Kosmos 212) a k mechanickému spojení došlo 47 minut po startu.
A ano je mi jasné, že to byly automatické lodě a byla to lidsky „jiná“ doba, ale stejně ….

maro
maro
7 let před
Odpověď  Červ

No a znovu, pane Červ. Kolik to sežralo paliva? Efektivita byla beztak nula nula prd. Šlo o ten čas.

maro
maro
7 let před
Odpověď  Červ

Jo, a hodně podstatné, pane Červ. Víte jak vysoko se ty dva Kosmosy spojily? Na hladině 200 kilometrů. Tedy standard základní parkovací dráha pro Sojuz. Jenže ta ISS je jaksi ve výšce 400 kilometrů. A to znamená pár dalších hodně podstatných manévrů, kvůli kterým je nutné úplně dokolečka oběhnout Zemi, chápete?

Červ
Červ
7 let před
Odpověď  Červ

Chápu, ale viz. příspěvek dole …

John
John
7 let před

Díky,bylo to super.Jen tak dál.

Jarda M.
Jarda M.
7 let před

Moc pěkné, díky.

Štěpán Krňanský
Štěpán Krňanský
7 let před

Díky za video…

Honza
Honza
7 let před

Díky za video. Moc pěkné.

bresok
bresok
7 let před

Per. 193km, Apg.245km. ISS lítá o cca 200km výš, takže to nahánění je „poněkud“ komplikovanější. Takže pokud se netrefí do ideálního časového okna, tak ty korekce dráhy se podstatně prodlužují.

Červ
Červ
7 let před
Odpověď  bresok

OK, to je samozřejmě pravda, pro nosnou loď Sojuz s malým přebytkem delta v to může být problém. Ale pro Falcon 9 nebo Antares by to neměl být problém posadit loď na tuto dráhu přímo a s dostatečnou přesností.
Takže to nebudou technické problémy, ale problémy onoho výše zmíněného „veřejného mínění“ … což ovšem není problém jen kosmických letů, ale všeobecně. Lidstvo (aspoň jeho řvoucí menšina) výrazně „změklo“ a všeobecný strach je cesta celé civilizace do pekla.
PS. Sorry za tuto netechnickou poznámku, asi mám dneska nějakou chmurnou náladu 🙂

pbpitko
pbpitko
7 let před
Odpověď  Červ

„Výrazně „změklo“ a všeobecný strach” … ?!
Takže Ty by si navrhoval 3. svetovú vojničku, aby ľudstvo si privyklo na riziko a prestalo sa báť, čím sa vyhne ceste do pekiel ?!
🙁

Červ
Červ
7 let před
Odpověď  pbpitko

Teď jsme už zceka mimo rámec technické debaty … Howgh.

Jiří Brunner
Jiří Brunner
7 let před

Na těch kosmonautech je vidět, jak jsou rádi, že dorazili v pořádku domů.

maro
maro
7 let před
Odpověď  Jiří Brunner

Dorazili na ISS, ne domů. Návrat bude až ve třetím díle.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.