Pomalu končí již sedmnáctý týden roku 2018 a je pravý čas na celkem 293. Kosmotýdeník, který vás opět provede všemi zajímavými událostmi kosmonautiky, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Dnes se v hlavním tématu vypravíme do Číny, kde lehkotonážní raketa CZ-11 vynesla pětici družic, které budou na Zemi online posílat video a data o naší planetě. V dalších tématech se podíváme na prasknutý tepelný štít mise Mars Rover 2020, nebo stav aerodynamického krytu Falconu 9 z mise TESS. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Pět sledovacích družic z Číny

Ve čtvrtek odstartovala lehkotonážní čínská raketa CZ-11 a vynesla pětici velmi zajímavých malých družic. Čína poslední dobou není příliš sdílná, co se týká jejích startů a nákladů, které rakety vynášejí, přesto jsme se tentokrát přeci jen pár zajímavých informací dozvěděli. A to i přesto, že oficiální místa konstatovala, že proběhl start až dvě hodiny po jeho uskutečnění. Nákladem byly speciální družice, které mají být součástí soukromé konstelace úzce zaměřených strojů, které budou pořizovat videa, multispektrální analýzy a další data zaměřená na sledování Země pro státní i soukromé účely. Pojďme se na ně podívat blíže.

Letos se jednalo o celkem dvanáctý start Číny. Celkově se letos startovalo již ve 38 případech. Nákladem tohoto startu bylo pět menších družic s názvem Zhuhai, které bude provozovat Zhuhai Orbita Control Engineering Ltd., čínská soukromá firma. Družice Zhuhai mají být vynášeny do vesmíru i v dalších letech a vytvořit síť, která bude online přenášet data a videa o Zemi. Trh s těmito daty se poslední dobou rozrůstá a mnohé firmy už experimentální družice s tímto zaměřením provozují. Pro družice Zhuhai to byl teprve druhý start. Poprvé startovaly na raketě CZ-4 už v červenci 2017, kdy byly vyneseny experimentální družice Zhuhai 1 a 2 společně s čínským rentgenovým teleskopem HXMT.

Kdybychom se na Zhuhai podívali blíže, zjistili bychom, že firma chce provozovat tři základní typy těchto družic. Jednak sérii skrytou pod zkratkou OVS, která je zaměřena na zaznamenávání videa ve vysokém rozlišení a odesílání jej online přímo na Zemi. Druhá série nese zkratku OHS a jedná se o družice snímající zemský povrch multispektrálně, jejichž data se mohou využít pro velkou škálu aplikaci od zemědělství a sledování produkce a stavu půdy, přes sledování škod po katastrofách, po znečištění ovzduší. Poslední série nese zkratku OPS a je to platforma určená k široké skupině aplikací, dle přání zákazníka. Firma nabízí platformu a zákazník dodá, nebo objedná přístroje určené na sledování aktivit, které si sám vymyslí. Při tomto startu bylo vyneseno pět družic, z čehož čtyři z nich byly ze série OVS, tedy s úkolem pořizovat video a jedna byla multispektrální OHS.

Nemáme žádné aktuální informace o tom, jak jsou družice skutečně vybaveny, ale podle informací, které firma Zhuhai zveřejnila v roce 2016, jsou družice série OVS vybaveny kamerami s vysokým rozlišením a snímkovací frekvencí 20 – 25 snímků za sekundu. Tímto snímáním jsou schopny až po dobu dvou minut snímat jedno konkrétní místo tak, že se natáčí celá družice. Váha družic je 80 – 100 kilogramů a jsou vybaveny solárními panely dodávajícími výkon 100 – 180 wattů. Kamera zabírá oblast o rozměrech 3,6 krát 2,7 kilometru při rozlišení 0,9 metru na pixel. Družice jsou vybaveny vnitřní pamětí o velikosti 2048 GB a data, která získávají, jsou schopny online posílat na Zemi rychlostí 300 Mb/s. Tyto družice a data, která poskytují, jsou vhodné pro sledování dějů, které jsou rychlé a nestačí pro ně jen snímky s delšími časovými rozestupy. Družice série OHS mají shodné rozměry, váhu a technické vybavení, nicméně jsou schopny multispektrálně (350 až 1100 nanometrů) snímat rádius o průměru 140 kilometrů s rozlišením 5 kilometrů.

Nosičem při tomto startu byla stále ještě nová čínská malá raketa CZ-11. Tento start byl celkem čtvrtý, který tato raketa absolvovala. Poprvé startovala v roce 2015, posléze ještě v roce 2016 a letos má za sebou druhý start. Jedná se o 20 metrů vysoký čtyřstupňový nosič s průměrem 2 metry. Raketa používá motory na tuhé pohonné látky a konkrétně první stupeň je nejsilnější motor na tuhé pohonné látky vyvinutý v Číně. Nosnost je 700 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu, popřípadě 380 kilogramů na polární dráhu o výšce 700 kilometrů.

Kosmický přehled týdne:

Během týden dlouhého testu tepelného štítu určeného pro nadcházející misi marsovského vozítka – Mars Rover 2020, došlo k trhlině v tomto tepelném štítu. Strukturální poškození se našlo 12. dubna na vnějším okraji štítu. Toto poškození by nemělo mít vliv na start mise, s kterým se počítá 17. července 2020. Během tohoto testu docházelo k testování podmínek, které byly o 20% náročnější, než při běžném průletu sondy marsovskou atmosférou. Tým nyní přistoupí k opravě tohoto tepelného štítu tak, aby na něm mohly nadále probíhat naplánované testy. Nový tepelný štít pro letovou misi bude vyroben během roku 2019. Testovaný štít měl být záložní kus pro MSL Curiosity.

Byl uveřejněn velmi zajímavý gif, který je složen ze starších snímků evropské sondy Rosetta, kterak prolétá velmi nízko nad kometou 67P Čurjumov/Gerasimenko. Na snímku je krom útvarů na povrchu komety vidět i vánice prachu a materiálu z komety, ale také průlety vysokoenergetických částic.

Pokud vás zajímá, jak dopadlo plánované přistání aerodynamického krytu Falconu 9 z mise s teleskopem TESS, tak níže přiložené video ukazuje, jak je manipulováno s poničeným krytem na Floridě. Připomeňme, že mise startovala z Floridy, kde SpaceX nemá k dispozici stejnou loď se sítí jako na pobřeží západním. Kryt měl proto na řiditelném padáku kontrolovaně přistát na hladině oceánu. SpaceX má před sebou ještě dlouhou cestu.

Jeff Bezos, zakladatel společnosti Blue Origins v pátek na svém twitteru avizoval, že během neděle dojde k testu suborbitálního testovacího stroje New Shepard. Součástí testu by měl být i přímý přenos z tohoto startu. Ke startu by mělo dojít v 15:45 SELČ a přenos by měl běžet zde: https://www.blueorigin.com. Bude se jednat už o osmý let tohoto malého raketového suborbitálního stroje.

Přehled z Kosmonautixu:

Každý týden se v kosmonautice stane nesčetné množství zajímavých věcí. Můžeme konstatovat, že kosmonautika v posledních letech opravdu žije. Na našem portálu o těchto událostech vychází minimálně dva články denně, pojďme se podívat, které to byly v právě uplynulém týdnu. Poněkud netradičně jsme načali týden pozvánkou na tradiční Kosmoschůzku. Mezinárodní kosmická stanice se chystá na nástup soukromých pilotovaných lodí a je jasné, že to nebude nic lehkého. Uvažuje se proto, že by se prodloužil pobyt posádek stanice. Když jsme náš projekt otitulkovaných videí začínali, nalákali jsme vás na první díl cesty Sojuzem, tento týden jsme jej zakončili návratem a přistáním. Cubesaty už dávno nemají být doménou jen lehkých aplikací na nízké oběžné dráze. Podívali jsme se na cubesaty určené pro let k Marsu. Nadále také pokračují přípravy na první let lodi Orion na raketě SLS. Aktuálně se připravují nádrže a solární panely pro misi EM-1. Nahrazení toxických paliv pro družice těmi netoxickými je velmi důležité. Nyní se zdá, že je cíl velmi blízko. Tento týden jsme se také dočkali jednoho zajímavého startu, který jsme vám zprostředkovali Živě a česky. Raketa Rokot vynesla evropskou environmentální družici Sentinel 3B. Evropská astrometrická družice Gaia se předvedla a její tým představil nejbohatší mapu naší Galaxie. Nedávno vynesený teleskop TESS úspěšně provedl důležitý zážeh a zvýšil svoji oběžnou dráhu. Fanoušci SpaceX se mají v květnu na co těšit. Čekají je totiž tři zajímavé starty Falconu 9. Na rampu se vydala druhá nejsilnější raketa současnosti – Delta IV Heavy, která vynese sluneční sondu Parker Solar Probe. NASA a ESA spojí síly a společně se vydají pro odběr a návrat vzorků z Marsu. Evropsko-ruská sonda TGO se usadila na své pracovní oběžné dráze a poslala nám první fotky.

Snímek týdne:

Snímkem týdne se jednoznačně stává první odeslaný snímek evropsko-ruské sondy TGO z Marsu, který pořídila ze své pracovní oběžné dráhy. Více jsme o tomto snímku psali zde.

Video týdne:

Určitě si vzpomínáte na slavný pohádkový seriál, který mapoval evropskou misi Rosetta-Philae, která mířila ke kometě 67P. ESA se nyní pokouší na povedený seriál, který přitáhl spoustu nových a mladých zájemců o kosmonautiku, navázat. Tentokrát se v prvním dílu vydáme na kosmodrom s evropsko-japonskou sondou BepiColombo, která má za cíl prozkoumat Merkur. Sonda už je na cestě na kosmodrom v Jižní Americe a my uvidíme, zda se seriál a mise povede stejně jako ten o Rosettě a malém Philae.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://www.space.com/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…7-1-eng-GB/ExoMars_images_Korolev_Crater.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2018/04/640.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2018/04/090334qhi5fbzo1mihdbbj.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/06/hxmt.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2018/04/Long-March-11-Zhuhai-2018-2.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2018/04/Long-March-11-Zhuhai-2018-1.jpg