sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Gateway, Artemis IV a V

Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

Latitude

Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

O3b mPower

Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

Atomic-6

Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Jak bude InSight zkoumat Mars?

Do startu další vědecké mise k Marsu zbývají už jen týdny. Pokud se nic nepokazí, odstartuje raketa Atlas V se sondou InSight 5. května. V listopadu pak přijde přistání v oblasti Elysium Planitia, kde začne vědecký výzkum. Tato stacionární sonda se bude zajímat o podpovrchové složení Rudé planety – jak se Marsem šíří seismické vlny, jak se pod povrchem šíří teplo, nebo jaké je vůbec rozložení podpovrchových vrstev. Za tímto účelem je lander vybaven robotickou paží, která umístí na povrch vědecké přístroje. S jejich pomocí se dozvíme nejen důležité informace o Marsu, ale nepřímo i o všech kamenných planetách a jejich vzniku.

NASA nedávno zveřejnila dvě povedená videa, která ukazují, jak bude tato sonda pracovat. Ačkoliv jsou v angličtině, jsou velmi názorná, takže překlad není potřeba. První z nich navíc obsahuje i povedené animace činnosti landeru na povrchu Marsu.

Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/…/insight/homepage/1-NASA-journey-to-Mars-Insight.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Alois
Alois
7 let před

Nejdříve ale musí na Marsu přistát. Z osmi amerických pokusů o přistání na Marsu se sice jen jeden nepovedl, ale byl to jeden ze dvou landerů stejné konstrukce jako IS. Tato konstrukce má “ jen “ 50% úspěšnost, což signalizuje určitou obavu ve zdar mise.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Alois

Na druhou stranu už vědí, co mají udělat správně. Věřím, že se NASA umí poučit z chyb.

Alois
Alois
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

Bral jsem to čistě statisticky, jako posouzení různých použitých systémů přistávání na Marsu.
V roce 2020 bude tímto způsobem bude přistávat i ruský lander, nesoucí evropský rover a jak se zdá i čínský a možná i indický lander. Z tohoto důvodu je důležitý úspěch mise IS.
Pokud by se Američanům, kteří jinak jinými způsoby na Marsu přistávají jak na běžícím pásu, přistání IS nezdařilo, posunulo by to zmiňované pokusy v roce 2020 výrazně do oblasti vysokého rizika.

Petr Šída
Petr Šída
7 let před
Odpověď  Alois

Vzhledem k tomu, že zmiňované landery nemají konstrukčně nic společného, tak je takováto úvaha špatně

Mimochodem, přistání nikdy nemá kauzální spojitost s minulými misemi, pravděpodobnost úspěchu jimi nemůže být ovlivněna

Racek
Racek
7 let před
Odpověď  Alois

Ale mají. Všechny pokusy i havárie jsou po misi velmi pečlivě anylyzovány a jsou učiněna příslušná opatření. Třeba u softwarové chyby poslední evropské sondy nebo u té americké sondy (tuším Phoenix), co nakonec přistála blízko polu.

Alois
Alois
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

Ještě bych dodal, že i ESA má na kontě neúspěšný pokus v posledním okně o přistání tímto systémem, jeden ze dvou, druhý též neúspěšný byl systémem airbag.

Spytihněv
Spytihněv
7 let před

Vlastně další level. Přesnost. Vyložit a přiklopit. Pokud se nepletu, tak se ještě nikdy žádný předmět na povrch Marsu jen tak volně neodkládal. I ten MOLE se měl spíš „plazit“ 🙂

Jaroslav Jansa
Jaroslav Jansa
7 let před

Nejdříve na Marsu musí přistát tuneláři aby se měli lidé kam ukrýt. Mars je tektonicky neaktivní takže Metro bude mít skrz na skrz Marsu zelenou.

pbpitko
pbpitko
7 let před
Odpověď  Jaroslav Jansa

Skrz-naskrz ?.
Ty máš vymyslené ako sa dostať cez jadro o teplote niekoľko 1000 C ?
SUPER !

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.