Pomalými kroky avšak nezadržitelně se blíží první start rakety SLS, která při své premiéře pošle k Měsíci pilotovanou loď Orion, tentokrát ještě bez posádky. Jak naši pravidelní čtenáři dobře vědí, přípravy na tuto misi bedlivě sledujeme a informujeme o každém kroku. Dnes se krátce podíváme do Marshallova střediska v Huntsville v USA, ale také do čisté místnosti Airbusu v německých Brémách. Na obou místech se totiž vyrábí hardware jak pro raketu SLS, tak pro loď Orion, a my se zaměříme na dva kusy z celé skládačky.
Začněme v Marshallově středisku vesmírných letů v americkém státě Alabama. Tam byly nedávno namontovány dvě přístupové plošiny uvnitř adaptéru Launch Vehicle Stage Adapter (LVSA). Ten bude zajišťovat spojení centrálního stupně rakety SLS a jejího horního stupně ICPS. Před měsícem bylo na adaptéru LVSA dokončeno nanášení tepelně izolační pěnové vrstvy. Samotný adaptér pak bude dokončen v červenci. V srpnu bude následovat jeho přeprava lodí Pegasus na Kennedyho vesmírné středisko na Floridě, kde bude uskladněn očekávat na kompletaci rakety před startem.

Zdroj: https://www.nasa.gov/
Na této fotografii vidíme přístupovou plošinu uvnitř adaptéru LVSA, která umožní technikům v Kennedyho vesmírném středisku přístup ke druhému stupni ICPS, když se bude raketa nacházet na své startovní rampě LC-39B. Tento kuželovitý adaptér měří 8,5 metru na výšku a na šířku se zužuje z 8 na 5 metrů. Na schéma umístění adaptéru LVSA se můžete podívat na obrázku pod tímto odkazem.
Nyní se přesuňme do německých Brém, kde se nachází výrobní závod společnosti Airbus Defence and Space. Tam se v těchto dnech v čisté místnosti umisťují do konstrukce evropského servisního modulu (ESM) k lodi Orion čtyři velké palivové nádrže. Každá z těchto nádrží bude obsahovat 2000 litrů paliva, kterým budou zásobovat hlavní motor AJ10-190 ze systému OMS z raketoplánu. Nutno podotknout, že instalace těchto nádrží měla proběhnout ještě na konci minulého roku. Výroba servisního modulu Orionu je tak v několikaměsíčním skluzu, který je způsoben zejména opožděnými dodávkami subdodavatelů. Přeprava servisního modulu do Kennedyho vesmírného střediska přitom měla přijít už v dubnu, momentálně to však vypadá nejdříve na červen. Spojení s modulem pro posádku by pak mohlo přijít do konce roku.

Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Pro podrobné souhrnné informace o všech přípravách na misi EM-1 doporučujeme poslední článek ze série Cesta k Exploration Mission-1 kolegy Jiřího Hoška. Již brzy na našem webu vyjde další díl shrnující aktuálně končící čtvrtletí.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.facebook.com/EuropeanSpaceAgency/
Zdroje obrázků:
https://arstechnica.com/
https://www.nasa.gov/
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/
Mám takúto otázku: Palivové nádrže, ktoré sú na obrázku, budú plnené v montážnej hale alebo až na odpaľovacej rampe cez adaptér OSMU. Palivo, Aerozin-50 a Oxid dusičitý, je dosť agresívny. Existuje maximálna doba od naplnenia až po rozpad palivového systému?
Čerpání hypergolických pohonných látek bude, stejně jako u systému OMS kosmického raketoplánu, probíhat na rampě 39B.
Odpověď na dlouhodobou skladovatelnost UDMH/N2O4 (v řádu let) neznám. Jde o problém palivového systému kosmických stanic, nikoliv servisního modulu Orionu.
S agresivitou hydrazinu to není tak horké, pokud se ví, jak na něj. Na družicích a sondách vydrží přes deset let a palivovému systému to neublíží. Materiály samozřejmě nemohou být jen tak obyčejné a podle toho jsou také drahé.
Problém to býval u balistických střel, které nemohly být tak drahé a tak je nemohli držet natankované v silu.