Zatímco mysl fanoušků SpaceX stále rezonuje vlnou zážitků po startu Falconu Heavy, byla by velká škoda, kdyby nám mezi prsty unikla jiná velmi důležitá zpráva. Firma SpaceX totiž míří vstříc významnému milníku na cestě ke znovupoužitelnosti svých raket. Někdo možná namítne, že tohle už funguje posledních několik měsíců – první stupně přistávají a letí na svou druhou misi. Krok, který nás ale čeká již brzy, posune tuto snahu na úplně novou úroveň. Na texaské základně McGregor se totiž ke statickému zážehu chystá vůbec první exemplář prvního stupně z vývojové řady Block 5.
Stupeň s výrobním číslem 1046 byl už před pár týdny spatřen na silnici číslo 8 u arizonského města Yuma, zatímco byl převážený ze sídla SpaceX v kalifornském Hawthorne na texaskou základnu. Nyní je již první stupeň vztyčený na stanovišti pro statické zážehy a tento týden by měl podstoupit svůj první zážeh. O Blocku 5 jsme již před 10 měsíci vydali podrobný článek, ale pro přehlednost si dnes zopakujeme ty nejdůležitější informace.
Falcon 9 Block 5 má být finální vývojovou verzí rakety, kterou SpaceX začala používat v roce 2010 a je tu s námi až do dneška. Za těch několik let se stala hlavním tahounem firmy a prošla několika modernizačními vlnami. Nyní ji čeká zřejmě poslední takové vylepšení – nebo přesněji řečeno celá řada vylepšení, které jsou zabalené do jednoho celku. Modifikací jsou údajně desítky a týkají se většiny systémů na raketě.
Když Falcon 9 startoval poprvé, vypadal jinak než dnes. Motory na prvním stupni byly uspořádány v mřížce 3×3 a celá raketa byla o zhruba 15 metrů nižší. Falcony zpočátku používaly motory Merlin 1C, které pocházely z dřívějšího nosiče Falcon 1 a byly jen drobně upravené. Na horním stupni pak byl jediný Merlin 1C upravený pro chod ve vakuu. Tato verze, kterou dnes označujeme jako 1.0 se dočkala celkem pěti startů, přičemž vždy se startovalo s lodí Dragon či její maketou a cílem byla nízká oběžná dráha.
SpaceX ale věděla, že Falcon 9 musí zesílit, aby mohl vynášet těžší náklady, což by z něj udělalo atraktivní nosič pro potenciální zákazníky. Proto vznikla verze 1.1, která si svou premiéru odbyla v roce 2013. Obsahovala celou řadu vylepšení – za všechny jmenujme především náhradu motorů Merlin 1C za novější a silnější Merlin 1D, nebo protažení nádrží na obou stupních. S verzí 1.1 přišly další výzvy – tentokrát spojené s přistáváním raket a jejich znovupoužitelností. Raketa zesílila díky větším nádržím a silnějším motorům, takže najednou měla na méně náročných misích přebytek paliva a mohla se pokusit o motorická přistávání prvního stupně – zpočátku jen na volné mořské hladině a později i na upravené mořské plošině.
Tehdy ještě SpaceX věřila, že by mohla podobně zachraňovat i horní stupeň, ale takový plán by byl velmi náročný. Vloni prohlásila prezidentka SpaceX, Gwynne Shotwell, že SpaceX se v roce 2018 pokusí měkce přistát s druhým stupněm v oceánu. Později dodala, že firmě v tomto případě nejde o snahy o znovupoužitelnost, ale i přesto chtějí zkusit dostat horní stupeň zpátky.
A mimochodem, dnes už se na to skoro zapomnělo, ale první dva Falcony 9 (verze 1.0) se také pokoušely o záchranu prvních stupňů – jen nešlo o motorické přistávání. Stupně byly vybaveny padáky, na kterých měly přistát do vln Atlantiku. Dva pokusy však skončily neúspěchem, když se padáky roztrhaly – první stupeň na ně byl moc těžký a padal příliš rychle.
Po tomto nezdaru tedy dostalo přednost motorické přistávání. Aby se při prvních pokusech, které sloužily jen k nácviku základních technik, nepoškodila přistávací plošina, proběhlo několik prvních pokusů nad volnou mořskou hladinou. První stupeň dělal všechno tak, jako kdyby měl pod sebou plošinu, ale pokud by se něco nepovedlo, neškodně by dopadl do vody. První pokus se ještě nepodařil, ale už při druhém se SpaceX trefila do požadované oblasti a stupeň měkce dosedl.
Při dalších startech následovaly další pokusy nad volnou hladinou, až se firma odhodlala přejít ke skutečné přistávací plošině – tou se stala Just Read The Instructions kotvící v přístavu Jacksonville. První pokus o přistání přišel v rámci mise CRS-5, která vynášela loď Dragon k ISS a přistání nebylo úspěšné. Roštová kormidla pro řízení sestupu stupně v jeho horní části totiž neměla dostatek hydraulické kapaliny, což vedlo ke ztrátě kontroly nad klesáním a stupeň narazil do plošiny.
Další test následoval při misi CRS-6 a tehdy se objevil problém na ventilu středového motoru. Ten tak nemohl rychle reagovat, takže stupeň dosedl ve značném náklonu, překlopil se a explodoval. Firma následně představila novou plošinu Of Course I Still Love You a při misi CRS-7 se měla poprvé dočkat pokusu o přistání. Raketa však ještě v době letu havarovala a k pokusu o přistání tedy nedošlo.
SpaceX kromě vyšetřování havárie pracovala na vylepšené verzi Falconu 9, který by umožňoval pokusy o přistání i při vynášení těžších nákladů, nebo nákladů, které míří výše než jen na nízkou oběžnou dráhu. Vznikla tak verze, která se někdy označuje jako Full Thrust (plný tah) a kterou možná znáte pod označením 1.2. Nejviditelnější změnou bylo prodloužení horního stupně a jeho nádrží, používání podchlazených (a tím zahuštěných) pohonných hmot a další vylepšení tahu motorů.
Díky tomu se nosnost Falconu na nízkou oběžnou dráhu zvýšila o několik desítek procent. První stupně se tak mohly o přistání pokoušet i při misích, které mířily na dráhu přechodovou ke geostacionární. První přistání přišlo 21. prosince 2015 na mysu Canaveral, kde vznikla přistávací plocha Landing Zone 1. Tehdy se ještě letělo jen na nízkou oběžnou dráhu, ale situace byla komplikována tím, že SpaceX se touto misí vracela do služby po skoro půlroční vynucené přestávce. První úspěšné přistání na mořské plošině následovalo o několik měsíců později – 8. dubna 2016. I tehdy se letělo jen na nízkou oběžnou dráhu a stupeň by se dokázal vrátit i na pevninu, ale firma chtěla konečně uspět v přistání na plošině. V době psaní článku měla SpaceX za sebou 29 pokusů o přistání z čehož 23 dopadlo úspěšně.
Ale zpět k vývojovým verzím. Na verzi Full Thrust (1.2) se použily vylepšené přistávací nohy, změnil se design roštových kormidel, celá raketa prošla vylepšením strukturální pevnosti a přitom se konstrukce odlehčila. Od prvního nasazení této verze v roce 2015 se Falcony dočkaly několika dílčích změn, které byly označovány slovem Block a číslem. Block 1-4 byly do činnosti nasazovány v letech 2016 a 2017, přičemž První stupeň s označením B1021 pocházel z vývojové verze Block 2 a byl prvním, který se dočkal znovupoužití (letěl na misích CRS-8 a SES-10).
Na přelomu let 2016 a 2017 Elon Musk avizoval, že se chystá nová a konečná vývojová verze Falconu 9 s označením Block 5. Měla se týkat nejen dalšího zvýšení výkonu motorů, ale mělo jít o verzi, která umožní snadnou výrobu a znovupoužitelnost. Změn se dočkají třeba přistávací nohy, které půjdou po přistání sklopit. Momentálně to není možné a tak se musí kompletně demontovat. Očekává se, že tyto nohy budou černé, takže budou ladit s černým mezistupněm, který je vyroben z uhlíkových vláken.
Block 5 také použije nový nátěr chránící před žárem, který konstrukce zažívá při návratu do atmosféry. Díky tomu bude stupeň méně zatěžován a namáhán. Očekává se, že dojde k definitivnímu opuštění hliníkových roštových kormidel, která nahradí jejich titanové verze. Ty mají trochu odlišný design a hlavně jsou téměř nezničitelné. Tato kormidla si již svou premiéru odbyla. Bylo to při misi Iridium NEXT-2, což byla raketa z vývojové verze Block 3. Podruhé tento typ kormidel letěl na bočních stupních premiérového Falconu Heavy.
Změn, které přináší Block 5 je ale mnohem více. Definitivně by se měl vyřešit problém s praskáním lopatek turbočerpadel. Fakticky to problém není, protože Falcony s původním typem lopatek létají spolehlivě, ale NASA chce tuto potenciální hrozbu odstranit předtím, než začnou Falcony vynášet pilotované kosmické lodě. Stejně tak bychom se měli dočkat definitivního řešení problematických nádrží COPV na stlačené helium, které způsobily havárií v rámci mise Amos-6. Na základě zjištěných skutečností se po nehodě upravil režim tankování, aby celý systém měl dost času zvyknout si na klesající teploty a rostoucí tlaky.
Nyní se však použije nový design těchto heliových nádrží, který by měl umožnit návrat ke staršímu (rychlejšímu) režimu tankování rakety. NASA po SpaceX chce, aby před pilotovaným letem proběhlo nejméně sedm startů ve „zmražené“ konfiguraci, což znamená, že všechny rakety v této řadě musí být naprosto identické. Agentura toto rozhodnutí vysvětluje snahou o získání jistoty vůči raketě, která bude vynášet pilotované lodě.
Na Blocku 5 je mnoho změn, které pomohou k cíli, který jsme již zmínili – snadná znovupoužitelnost. Ono se to možná na první pohled nezdá jako významná věc a proto se na ni zaměříme podrobněji. Až doposud zažilo opakované použití devět prvních stupňů. Všechny po prvním použití letěly ještě jednou, ale žádný z nich neletěl třikrát. Starší Blocky totiž podle všeho umožňovaly jen dvojnásobné použití. Jejich hlavním úkolem bylo nasbírat zkušenosti o znovupoužitelnosti z reálného provozu. SpaceX se díky nim dozvěděla mnoho informací o tom, jak s prvními stupni přistávat, jak jsou namáhané, co se s nimi musí po přistání udělat, aby mohly letět znovu.
Teď může tyto nabyté zkušenosti vzít a přetavit je do Blocku 5. Tato verze už by měla zvládat několikanásobnou opakovanou použitelnost. Někde se hovoří i o deseti misích pro jeden stupeň bez výrazně větší údržby. Musk se navíc netají tím, že by rád provedl „reflight“ prvního stupně během 24 hodin. Vzletně by se dalo říct, že mise Orbcomm-2 (první úspěšné přistání) nám ukázala cestu, mise SES-10 (první opakované použití stupně) nás přivedla k bráně znovupoužitelnosti a Block 5 nám tuto bránu otevře.
Dlouho jsme se na Block 5 těšili a nyní je již velmi blízko. Stupeň s číslem 1046, který nyní stojí na základně McGregor v Texasu, by podle dosavadních předpokladů mohl vynášet družici Bangabandhu-1, jejíž start je zatím plánován na duben letošního roku. Startovat by se mělo z Floridy, konkrétně z rampy 39A. Další první stupeň (výrobní číslo 1047) by měl být ještě ve výrobní hale v Hawthorne, kde se dokončuje jeho stavba. Motory tohoto stupně absolvovaly na začátku února samostatné zážehy na základně McGregor. Zatím není jisté, na které misi by měl tento stupeň letět, ale dokončení jeho výroby a odeslání na McGregor se očekává ve druhé polovině března.
EDIT 1. března 18:20
Dnes se objevila zpráva, že Falcon 9 s misí Bangabandhu-1 by měl startovat z rampy 39A. Původní informaci o použití rampy 40 jsem v článku opravil.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.reddit.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/02/Block5.jpg
https://i.redd.it/youjp8a8slg01.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/Falcon_rocket_family4.svg
http://i.imgur.com/wYjEfZh.jpg
http://i.imgur.com/PGXIqKX.jpg
https://www.flickr.com/photos/spacex/17369785125/
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/44/ORBCOMM-2_%2823282658734%29.jpg
https://i.imgur.com/1aGSYs3.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…fb7df7ed7d6745375fc9a91e0d3ee85f&oe=5B20BC11
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/07/2015-07-03-223752-350×236.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=39182.0;attach=1479812;image
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/02/Block52.jpg
Napadl mě takový vtip: Roskosmos létá už mnoho let s jedním typem rakety a všichni jsou rádi,jak už to mají vychytané a spolehlivé. SpaceX posune tuto myšlenku ještě dál a chystá se na to, že bude tolik let létat s jednou (a tou samou) raketou…
Samozřejmě nebudou mít jen jednu. Budou pojmenované, třeba A, B, C… A pak budou mezi lidmi rozhovory typu: „Tak co, jak letíš? Béčkem na ISS? Tak to máš za dvě hoďky. Já přestupuju na Céčko, letím na …“ A Google dá jízdní řád těch linek do vyhledávače tras…
Vím, že to není moc technický komentář, ale pobavila mě ta představa…
Tak ona BFR by skutečně mohla být takovou R-7 pro 21. století…
Zda sa to len mne, ci aj niekomu inemu, ze NASA pristupuje k otazke bezpecnosti ludskych posadok uplne neferovo? Po SpaceX vyzaduje aspon 7 startov (logicky uspesnych) v zmrazenej konfiguracii, ale pri svojej SLS ma v pevnom plane poslat ludi uz pri tretom starte tejto rakety.
Nefér možná, ale 7 startů v případě SLS bude v rozestupu tak 10 let (no dobře, 6 let, když vše půjde přesně podle plánu), zatímco SpaceX to může dát klidně za měsíc (třeba na duben je jich plánovaných 6!)
Omyl, už při druhém startu této rakety (mise EM-2). Svou roli hraje možná i to, že SLS NASA vyvíjí a testuje mimořádně důkladně. Tyto zkoušky pak mohou v jejich očích zastoupit ostré lety. Navíc SpaceX nemá s pilotovanými misemi zkušenosti, tak NASA chce být opatrná.
Dobre, tak pri druhom. Ale to neferovost iba zhorsuje. Z mojho pohladu je NASA neefektívny monopolisticky mamut, ktory patri do muzea.
Z Vašeho pohledu…..
V zájmu NASA samozřejmě je, aby Crew Dragon neměl zpoždění. Počet letenek, rezervovaných v Sojuzech, klesá. Jenže Falcon 9 Block 5 má tolik změn, že se z pohledu NASA jako zákazníka jedná o zcela novou raketu, o jejímž chování nic neví. NASA vyžaduje od obou komerčních dodavatelů shodnou pravděpodobnost úspěšné mise 0,98. Proto potřebuje nějakou historii startů.
Strukturální testy dílů centrálního stupně SLS neprovádí dodavatel (Boeing), ale přímo Marshallovo středisko NASA, které tak má k dispozici úplná data. Testy jsou prováděny za simulace různých podmínek letu a je jich skutečně mnoho. Mám dojem, že u motorové sekce SLS byly testy opakovány padesátkrát. To samé se děje u horního stupně rakety, u Orionu, jednotlivých dílů záchranné věžičky… Pozemních testů pětisegmentového SRB bylo sedm. Vždyť kolik tady bylo v minulosti příspěvků, že NASA pořád testuje, že je to drahé a že je „neefektívny monopolisticky mamut, ktory patri do muzea“. Vaše kritika vychází z opačného pólu (údajná neférovost ve prospěch NASA), ale zhodnocení je v podstatě stejné…..
SpX podmínku sedmi startů snadno splní. NASA má určitě zájem o levnou dopravu. Do muzea bych tu pořád nejlepší „vesmírnou“ organizaci ještě nehrnul. 🙂
Jiri, kludne nech testuju, to je v poriadku. Ale priepastny rozdiel medzi nakladmi za vyvoj SLS a vyvoj Falconov (zhruba 15-nasobny rozdiel) asi tazko niekto nazve efektivitou resp. rozumnym vyuzivanim penazi. Prvy SLS poleti mozno az na konci 2019 a FH uz ma jeden uspesny start. Sam Tom Mueller sa vyjadril, ze tam, kde NASA potrebuje pri testovani motora 100 ludi, SpaceX si vystaci s desiatimi. A nemam dojem, ze by tie Merliny boli 10x horsie nez RS-25tky. Kym poleti prve SLS, budu mat Falcony bl.5 tolko nalietanych hodin a nazbieranych dat jak v konfiguracii F9 tak FH, ze NASA sa zmeni na citaren. Vo svetle vyvoja je SLS jednoducho slepa ulicka, podobne ako boli raketoplany. Ano, tie svojho casu mali zmysel, nic ine tu nebolo, ale dnes je situacia ina a SLS je uz jednoducho prekonany.
Raketoplány by nebyly slepou uličkou,kdyby to nevzdali s Venture Star a aerospikovými motory obecně,možná by to nakonec dotáhli a byli bychom ušetřeni těchto veletočů Ares/SLS.
Nebo NASA vůbec nemusela STS,Ares,SLS vyvíjet a pokračovat se Saturny a Apollem dodnes,to by za všechny ty vyvojové i běžné náklady bylo zábavy.
Všechno je to ale jen,co by kdyby. Faktem je,že z nových supernosičů zde SLS bude nejdřív,takže na její technologické překonání si ještě počkáme. Každopádně ze změn v rozpočtu NASA to na mě působí,že se trochu u SLS dává noha z plynu,jen jedna plošina,EC možná ponese jiný nosič,stejně tak některé díly DSG.
Jako neférovost mi to nepřijde. Lety s posádkou jsou hodně ošemetné, a jeden jediný problém – který by nedej bože stál život posádky – může zbrzdit další starty o několik let. Je v zájmu všech, aby dopadly dobře.
SpaceX nebude mít problém 7 startů splnit, a zároveň sami získají větší jistotu.
V tomhle NASA chápu. Ať je to moloch jaký je, tak položili základy, na kterých všechny soukromé společnosti v dnešní době stojí, a bez jejich know-how by nemohly fungovat. Můžeme být rádi, že je máme 🙂
re: Magy
Jak souvisí start Falconu Heavy se SLS ? Vždyť jde o výkonově jinou třídu nosičů. A náročnější bude i spolehlivé posílání nákladu do deep space (restartovatelnost horního stupně, odolnost proti radiaci atd.)
To by se klidně mohlo otočit do podobně hloupé kritiky: co bránilo za těch 10 let Elonovi „svařit“ dohromady tři obyčejné Falcony ? Přitom on sám se k tomu vyjádřil že komplikovanost FH ho nemile překvapila… a to se u FH zatím vůbec nepočítá s kvalifikací pro pilotované lety (tedy jsou na něj kladeny nižší nároky)
Teď si vemte 2 x větší a výkonnější raketu SLS (což odhadem znamená 4 x víc starostí) po které se chce spolehlivost 99% a druhý start má být pilotovaný
PS: klidně s vámi budu souhlasit, že NASA jako agentura defacto řízená a financovaná skrze politiky trpí ne zrovna malým plýtváním (neuvážené škrty, změny koncepcí, geografické rozložení výroby raket do jednotlivých států, byrokracie…) Ale vy tu kritiku vedete nesmyslně ostře.
Neexistuje v kosmonautice negativní jev, který by více či méně nepostihnul i onu SpaceX (taky jim bouchly rakety, taky málem zbankrotovali, taky překročili rozpočty, a o časových neshodách mezi Muskovými plány a realizací kolují legendy…)
nakonec jsou důležité výsledky a tam může být lidstvo hrdé jak na NASA, tak na SpaceX
re: Magy s tím vyčíslením nákladů malé upřesnění. Program SLS je ve stejné kapitole rozpočtu jako Orion a hodně komentátorů to mate. Takže jestli se dá věřit wiki, tak je nutné částku rozdělit:
SLS – 10 miliard
Orion – 6 miliard
Aniž bych chtěl polemizovat s názory předřečníků. Problém SLS je nejen to, že je příšerně drahá, ale také v tom, že je to drahá hračka, kterou si NASA nemůže dovolit a to je problém ještě větší. NASA není schopná vývoj SLS zaplatit, a proto se tak příšerně vleče a to vývoj ještě zdražuje a kadence startů jedenkrát za dva až tři roky opět cenu rakety prodražuje.
NASA sice potřebuje soukromou dopravu na ISS, ale kdyby začaly soukromé lodě k ISS létat příliš v předstihu vůči SLS a Orionu, byla by příliš vidět problematičnost SLS a Orionu a navíc by Musk měl volné ruce k tomu se dožadovat komerční cargo a crew obsluhy DSG. Což už deklaroval a také v zadání pro NASA je doprava komponentů DSG komerčním dopravcem. Kdo ta si tak bude, že? A to bude další rána pro SLS. Až se veřejně přizná, jaká je SLS blamáž a zruší se, budou padat hlavy v NASA, u politiků, kteří to podporovali, a dodavatelé napojení na SLS budou mít také problém. Do toho se nikomu nechce a problém se hrne před sebou a odkládá.
Tím se nechci pouštět do diskuse o smyslu NASA jako celku. To myslím není nutné.
re: Miloš Hůla
je téměř jisté že SLS jednou bude nahrazena LEPŠÍM a VÝKONNĚJŠÍM nosičem, ale do té doby to bude muset odpracovat SLS
Stavba DSG pomocí SLS má tu výhodu, že ten materiál tam dopravíte spolu s posádkou (Orion k Měsíci ničím menším než SLS nedostanete) a naplno se využije její výkon.
Komerční nosič se pro STAVBU DSG uvažuje pro první modul, hlavně pro časovou úsporu (tedy že se tam ten modul dostane před rokem 2022 kdy tam poletí první pilotovaná SLS). Eventuelně by soukromníci mohli levněji vynášet MALÉ zásobovací mise (jednotky tun).
PS: pan Hošek tady už párkrát rozepisoval, že pohled laika na rozpočet NASA je chybný – nejde o nehybnou fixní částku (tady máte balík a s tím si „hrajte“) – že by peníze za SLS šly rozhodnutím manažerů NASA převést třeba na planetární sondy… ten rozpočet přiděluje kongres a každá kapitola bojuje sama za sebe !
Takže když škrtnete SLS, tak ty ušetřené dolárky nepůjdou na průzkum pluta, ale třeba na sociální dávky členům gangů v Detroitu !
Je to spekulativní úvaha. FH 25 tunový Orion k Měsíci nevynese, ale Crew Dragon s 6 tunovým palivovým kontejnerem v trunku už ano a ten by už DSG obsloužit teoreticky mohl. Létající Crew Dragon ještě nemáme, stejně jako jeho úpravu pro lety k Měsíci, ale stejně jak se dramaticky změnila situace v kosmonautice letos 6. února, bude se měnit nadále a to v neprospěch SLS. A patrně se bude měnit rychleji než SLS dokáže naplnit svůj potenciál a vrátit rozumným způsobem do něj vložené investice.
Ovšem E.Musk adaptaci Crew Dragonu, byť jen pro oblet Měsíce, stopnul.
Stavba prvního Orionu pro 26-denní let na oběžnou dráhu Měsíce je v této fázi:
Ve skutečnosti ale při prvním startu SLS/EUS, že?
Teoreticky by předtím mohl proběhnout let s Europa Clipperem, ale to jsou zatím jen spekulace.
Podle mě to nejsou striktní požadavky NASA, ale nabídka a dohoda se SX. Spíš bych řekl, že to probíhalo tak, že se NASA zeptala, jak ji přesvědčí, že raketa je bezpečná a Elon nabídl 7 startů, kdyby nabídl 3, možná by to stačilo taky.
Taky si myslím že to proběhlo doslova tak jak píšete.
Musk věděl že chce létat hodně často takže sérii spolehlivých startů považoval ze svého hlediska určitě za lepší podmínku spolehlivosti, než kdyby musel do výrobního procesu pustit nějaké cizí slídily. Musk hodně technologií převzal od NASA, ale řadu z nich vylepšil a třeba takový řídící software má asi komplet vlastní. SpaceX je dnes pokud se nemýlím největší výrobce raketových motorů na světě (a špičkové jsou jak samotné motory, tak i výrobní prostředí).
A možná i ta číslovka 7 byla Muskova impulzivnost, spíš než výsledek odborné debaty
Není to náhodné číslo. Zástupkyně ASAP na nedávném slyšení vysvětlovala, že k tomu číslu se došlo nějakou analýzou a není jen vycuvané z prstu, ale nezacházela do podrobností.
Tak ono je to asi jedno, SpaceX si bude lítat s blockem 5 a s nákladama a zatím budou dodělávat Dragona, čili to pro SpaceX není nic navíc. Dragona stejně ještě nemají hotového, tak co…
k tomuto treba este doplnit, ze superbezpecna NASA postavila SLS (znovu) na technologii viacsegmentovych boosterov, ktore zapricinily stratu 7 astronautov. A urobila to (znovu) nie z technickych pricin, ale z dovodu potreby dostat zakazky do tych spravnych volebnych obvodov.
Neviem ci stovky testov mozu nejako nahradit absenciu zakladneho technickeho racia, ktore je v pripade NASA znasilnovane politikou.
Challenger nikdy nemal štartovať v tých podmienkach ako štartoval a spoje prešli zmenou desiginu pribudlo 3 tesnesie, teplotné senzory, systém ohrevu spojov…
K tomu je ovšem třeba doplnit také to, že se NASA poučila, a zatímco v případě raketoplánu neměla posádka ani principiálně šanci při havárii typu Challengeru uniknout, vrací se k osvědčenému modelu záchranné věže, která šance posádky dramaticky zvyšuje.
Jak píše pan Samo, Challenger nikdy neměl startovat za takových podmínek, inženýři to věděli a zodpovědný je jednoznačně lidský faktor (manažeři NASA). Po vyšetření havárie došlo ještě navíc ke konstrukčnímu posílení bezpečnosti.
Koneckonců dalších bezmála 100 bezpečných startů raketoplánů mluví jasně.
Pokud sledujete informace o SLS, tak jistě víte že v případě dalšího využívání SLS a jejího vylepšování se plánuje budoucí náhrada boosterů za kapalinové (mluví se o motorech F1)
… ale tak daleko do budoucnosti nevidíme, je možné že v té době možná už bude komerčně fungovat BFR
Ono problémů se segmenty (a těsněním) bylo více a u Challengeru to bohužel dopadlo špatně. Já mám taky osobně problém s vícesegmentovými SRB, ale snad se v NASA poučili. Je fakt, že se boostery nebudou používat znovu, tak to dost problémů eliminuje.
A teoreticky to bude i levnější, díky starým skladovým zásobám segmentů. Je ale pravda, že Orion už ze zásady bude bezpečnější než raketoplán, tak by snad v případě problémů posádka vyvázla.
Ale zajímá mě jiná věc, co se týče DSG – plánuje NASA u expedic mimo orbitu „záchranný člun“? Po Apollo 13 se o tom dost mluvilo, ale poslední dobou je ticho po pěšině…
Elon řekl; že prioritu měl blok 5, teď má prioritu Crew Dragon a po dokončení to bude ? BFR.
Ano, BFR, rekl to na jedne nedavne tiskovce
Diky za souhrn 🙂
V tej druhej infografike je napísané, že pridanie separačného motoru, mohol by mi niekto povedať, že čo to je, nikdy som o tom nepočul?
Podle všeho jsme udělal před lety chybu v překladu. Jde spíše o mechanické zařízení „pusher“, které při separaci odstrčí oba stupně od sebe.
Relatívne nedávno sa to objavilo aj na fóre pravdepodobne v tomto pripade ako správne napísal Dušan ide o mechanizmus ktorý „postrčí“ od seba prvý a druhý stupeň. Odkaz na vlákno z fóra: http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=87&t=2379&p=84807&hilit=Pusher#p84807
Vstup do prvního březnového dne je s tímto článkem opravdu radostný. 🙂 Díky! Těším se na Block 5. Bude to jízda.
Je super sledovat pokrok SpaceX. Stale je na co se v kratkodobem horizontu tesit. Napred jestli se podari pristani na tri trysky u 30W-6, potom jestli se podari chytnout kryty u Iridium-5, nasledne prvni let Blocku 5 pri Bangabandhu-1, a co dal.. FH, prvni suborbitalni testy BFR..
Presne tak! Ten pokrok a vyvoj je krasne videt a mezi jednotlivymi kroky nejsou roky, ale spis tydny. To me na space x bavi, proste mlada firma co se dere do budoucnosti! Sice za obet 80-100 hodinovych pracovnich tydnu, ale to je Muskova volba.
Když se člověk podívá zpět a uvědomí si,jaké to bylo napětí sledovat ty první pokusy o přistání stupně!A pak druhý let,nedůvěra zákazníků,nedůvěra NASA,i vůči Dragonu,tak teď se zdá neuvěřitelné,že už se vrátilo a i znovu letělo tolik stupňů i Dragonů!Děkuji za krásný článek,který toto shrnutí nabízí!
Ale narazil jsem na rozdíl.Na webu ElonX píše Petr,že mise CRS-14 (i TESS)bude startovat z rampy 40,přitom se psalo,že starty pro NASA budou jen z 39A.A Bangabandhu-1 uvádíte ze 40tky,ale on ji má z 39A.Udivilo mě,že už od startu FH uplynul poměrně dlouhý čas na případné opravy po startu a úpravy na F-9,ev. i F-9B5.Mohl bych poprosit o upřesnění,jak je to ofiko.Oba weby,Petrův i tento jsou takovou učebnicí,mluvnicí kosmonautiky,tak chápu,že se najdou rozdíly,chyby,s přihlédnutím ke změnám,které probíhají v čase je to pochopitelné!Děkuji.
Všechno je to o použitých zdrojích.
Jak tady, tak na ElonX by měly být vždy uvedeny odkazy na zdroje informací a pak je na čtenáři, které zdroje bude považovat za důvěryhodnější. Pokud zdroje nejsou uvedeny vůbec, je potřeba brát napsané informace s rezervou.
Start mise Bangabandhu-1 je plánován z rampy 39a.
https://twitter.com/NASASpaceflight/status/969244311685648384
Díky, v článku už je to opravené.
Trošku mě v českým článku ruší to slovo block namísti bloku.
Je otázka, zda to překládat nebo ne. Podle mého názoru jde o vlastní jméno a také místo Space Launch System neříkáme Kosmický vypouštěcí systém, raketám Falcon neříkáme Sokol. Takže si myslím, že když se vývojová verze jmenuje Block 5, pak by počeštění nemuselo být vhodné.
Díte pravdu.