Složený snímek vznikl z 365 fotek, které během roku 2017 pořídila evropská sonda Proba 2 (na snímku). Konkrétně se o fotky postaral přístroj SWAP, který pracuje ve vzdálené ultrafialové části spektra, ve které skvěle vynikne horká vířící atmosféra Slunce – koróna. Její teplota dosahuje až milionu stupňů Celsia. Z pohledu známého jedenáctiletého cyklu Slunce v roce 2017 snižovalo svou aktivitu a blížilo se k minimu. Během tohoto období se z povrchu naší hvězdy téměř ztratí aktivní místa (na fotkách vypadají jako jasné body) a naopak koronární díry (tmavší oblasti) jsou větší a výraznější.
Když se na obrázky podíváte podrobně, sami uvidíte, jak se liší. Třeba týden dlouhé období na konci dubna a začátku května nebylo Slunce uprostřed snímkovací oblasti. V té době totiž sonda prováděla záměrné snímkování vzdálenějších oblastí atmosféry. Největší událostí, která byla se sledováním Slunce spojená v roce 2017, bylo úplné zatmění, které bylo pozorovatelné mezi Oregonem a Jižní Kalifornií 21. srpna. Proba-2 proletěla měsíčním stínem ve výšce 800 kilometrů několikrát, takže zaznamenala hned několik částečných zatmění Slunce. Snímek jednoho z nich se dostal i do níže přiložené celoroční skládačky.
Plné rozlišení (2384×2252 obrazových bodů) najdete zde.
Zdroj: http://www.esa.int/
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/images/2009/05/proba-22/9899131-2-eng-GB/Proba-2_large.jpg
http://www.esa.int/…/images/2018/01/the_sun_in_2017/17322072-1-eng-GB/The_Sun_in_2017.jpg
Článek OK, ale ten malý obrázek je celkem k ničemu. V plném rozlišení to je trochu lepší, ale měli udělat video.
Mimochodem, sluneční maximum by mělo nastat cca. v první polovině dvacátých let. Co na to všechny ty DSG, letci k kolem a na Měsíc.
Alespoň se důkladně prověří konstrukce systémů pro meziplanetární lety. Hlavním úkolem DSG je prozkoumat vliv kosmické radiace, což bude ideální. Naopak pokud by bylo zrovna minimum, tak bychom pořád museli čelit názorům typu: „No jo, je fajn, že vědí, jak si poradit se slunečním minimem, ale co když budeme k Marsu chtít letět v době maxima.“
Ono sluneční maximum není ani tak o zvýšení „normální“ radiace od slunce jako spíš o zvýšeném množství slunečních skvrn, erupcí a výronů koronární hmoty. Opravdu pořádná sluneční erupce v nevhodném směru udělá z kosmické lodi bramboračku, stínění nestínění. Tedy pokud ta loď neveze desítky tun materiálu navíc.
Jde spíš o náhodu a štěstí. Stejně jako na ISS doufají, že je netrefí odhozený šroub/mikrometeoroid nebo vysokoenergetická částice kosmického záření.
Prostě v období slunečního maxima je větší šance, že vás to Slunce usmaží.
Jasně, ale bude to prověření nejhoršího scénáře.
Neudělá z ní bramboračku, tak silné to zase není. Ta stanice bude schopna normálně fungovat i když do ní bude Slunce pálit jak nejlépe umí.
Během slunečního minima ale zase výrazně stoupá množství kosmického záření z vnějšího prostoru, protože během sl. maxima jsou intergalaktické vysokoenergetické částice „zametány“ sluneční aktivitou.