Včera byl nad pouští Yuma na jihozápadě Arizony uskutečněn pátý ze série osmi testů padáků Orionu, které jsou součástí jejich kvalifikace pro pilotovaný kosmický let Exploration Mission-2. Maketa Orionu byla shozena z transportního letounu C-17 ve výšce 10,5 kilometru. Při testu byl simulován scénář, ve kterém se nepodaří otevřít jeden ze tří hlavních padáků. Test se měl původně uskutečnit 13. prosince. Letoun C-17 tehdy dosáhl výšky pro shoz, ale dveře jeho nákladového prostoru nešly otevřít.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Ve zmíněné sérii osmi testů padáků jsou simulovány různé podmínky a scénáře selhání. Dosud byly uskutečněny tyto testy:
- 30.09.2016 sestup v podmínkách nejvyššího dynamického tlaku, který až dosud padáky vydržely
- 08.03.2017 simulace sestupu po abortu krátce po startu SLS
- 14.06.2017 simulace sestupu po abortu z SLS stojící na rampě
- 13.09.2017 simulace sestupu po abortu z rychle letící SLS
Zbývající tři testy padákového systému jsou plánovány na příští rok. Při šestém a sedmém testu bude opět použita maketa Orionu, při závěrečném osmém testu těleso ve tvaru šipky. NASA také poskytuje data a náhledy z testů partnerům z programu Commercial Crew ke snížení potřeby některých jejich vlastních vývojových padákových testů.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
V současné době plánuje lety svých pilotovaných lodí k Měsíci více kosmických agentur i soukromá společnost SpaceX. Orion pro misi EM-2 je však první takovou lodí, jejíž zrod můžeme sledovat. Podívejme se tedy na několik fotografií, které byly pořízeny v tomto čtvrtletí.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroj: http://blogs.esa.int
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://c1.staticflickr.com/5/4563/38195462375_c0c71ad6b0_k.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DRGHgyYW0AAp5Dn.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…b828c2f6c049121056f01c9f2e56846f&oe=5ABF04B1
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/orion_monthly_newsletter_10-2017.pdf
http://blogs.esa.int/orion/files/2017/12/20171121_132407.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/nov_29_nac_v03-1.pdf
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…052c283361b3f4ad968d57ee7256334f&oe=5A8C5694
…jsou to nadherne veci ale ta jejich nadhera je vzhledem k jejich jednorazovosti horkosladka. Obzvlaste pod dojmem vcerejsiho prubehu mise CRS-13…
Pokud se nemýlím, tak právě velitelský modul Orionu, o kterém je tento článek, by vícenásobně použitelný být měl.
Vícenásobně použitelné by měly být jen některé systémy kabiny. Nepamatuji si je už zpaměti, zřejmě displeje, některé systémy zabezpečení životních podmínek a podobně.
K tomu tzv. zlatému grálu znovupoužitelnosti a svatému kázání Elona Muska.
V L+K asi dvě čísla zpátky je zajímavý článek Tomáše Přibyla o Ariane 6. Mimo jiné v něm autor uvádí, že si ESA v návrhu nového nosiče nechala zpracovat studii o finanční návratnosti znovupoužitelných raket a zjistila, že je to sice pěkné a efektní pro masy, ale z hlediska ztráty technologických schopností se to nevyplatí, resp, nula z nuly pojde.
Jinak řečeno, buď si výrobce udrží špičkové odborníky a technologie plynulou sériovou výrobou, nebo si je bude za cenu vysokých nákladů a točením palci vydržovat, aby neztratil svoje schopnosti výroby a vývoje, tak jak se to v současnosti s odchodem starých pardů děje třeba rusům.
Za a) modli delaji z Muska nejvic jeho odpurci aby se dalo snazeji trefovat. Za b) ESA krmena statnimi penezi logicky ani nemuze tvrsit nic jineho, protoze o to teplicko a zajistena mista jim jde jako kazde statni instituci (v pripade EU obvzlaste) jde predevsim. Proste spicka a „drajv“ nejen v oblasti vyzkumu vesmiru je uz davno jinde nez v EU. Jestli nekdo skonci jako Rusko – tak toho bych se naopak obaval v pripade evropskych instituci.
Za c) Blue Origin to ma taky „spatne spocitane“?
Cim hladsi jsou pristani prvnich stupnu, cim delsi je rada uspesnych pristani, tim je tady to deklasovani SpaceX (ale i BO) na hlupacky co si to neumeji spocitat vzteklejsi, bezradnejsi a komictejsi. Snad aspon bouchne Falcon Heavy at maji skeptici taky hezke Vanoce…
„(v pripade EU obvzlaste) “
ESA není instituce EU. Platí ji jednotlivé členové nikoliv rozpočet EU.
Ještě jsem gapomněl dodat k tomuto“ je to sice pěkné a efektní pro masy, ale z hlediska ztráty technologických schopností se to nevyplatí“
– tak tam evidentně ESA dělá něco špatně, protože ty nejlepší projekty které otevírají nové cesty vznikají opět „někde“ jinde.
Dále SpaceX už několikrát uvedlo že nosiče jsou jen prostředek, nikoliv cíl. Například vývoj Falconu 9 (o jejichž návratových možnostech může ESA ale i ULA akorát tak vlhce snít) bude v podstatě „zamračen“ ve verzi Block 5, aby se SpaceX uvolnily kapacity pro vývoj BFR (což zda a jestli se povede tak bude ještě mnohem většé odskod od žvanění „proč to nejde“ chlápků s teplými místečky).
Tedy, ESA říká (podle vámi citovaného článku) „znovupoužitelnost se nevyplatí, protože bychom pak neměli lidi na vývoj a sériovou výrobu jednorázových raket“ kdežto SpaceX říká „máme znovupoužitelné rakety aby sériová výroba jednorázových neblokovala naše kapacity pro vývoj nových řešení“.
Ten rozdíl v přístupu a v přínosnosti pro další vývoj je naprosto evidentní.
Omlouvám se za překlepy, píšu to narychlo na tabletu. Aspoň krátkodobá editace příspěvků je zlatým grálem zase tady… 🙂
Přesně tak. Otázka je, jak dlouho to půjde takto dělat (žádný strom neroste do nebe), ale ve střednědobém horizontu (což je v raketové technice řekněme dvacet let) to vypadá velmi nadějně. Navíc SpaceX tu není kvůli tomu, aby zaměstnávala lidi, takže když je nebude potřebovat, uvolní je a můžou konstruovat nová letadla, výzkumné sondy pro NASA nebo cokoliv jiného. ESA se evidentně bojí toho, aby jí neutíkali lidi do zahraničí, takže buduje něco jako hladovou zeď.
SpaceX nezveřejnil, co se musí pokaždé vyměnit nebo nákladně opravit – takže nevíme jak náročná ta údržba je ve skutečnosti. Stačí totiž, aby byla jen o něco málo levnější, než je cena za nový stupeň. I pak se to vyplatí.
Nemáte pravdu. Víme to docela přesně. Co se týče prvních stupňů, tak původní jsou motory, nádrže a frame, tedy jakási kostra stupně. Mění se počítače, elektronika, nohy a kormidla. Víme už také, že všechny náklady spojené s přistáním prvního stupně, jeho renovací a přípravou na další let stojí výrazně méně než je polovina ceny stupně nového. Do budoucna to navíc má být ještě výhodnější.
„výrazně méně než je polovina ceny stupně nového“
To pokud vím nebylo nezávisle potvrzeno.
Prohlásila to Gwynne Shotwell a zmiňujeme to v tomto článku:
„Ředitelka SpaceX Gwynne Shotwell tuto středu médiím prozradila, že náročné inspekce, testování, údržba a příprava prvního stupně na jeho druhou misi stála méně než polovina jeho výrobní ceny. A to si musíme uvědomit, že šlo o historicky první počin tohoto druhu, kdy se zkoumalo kde co a cena tak byla mnohonásobně vyšší, než lze očekávat do budoucna. I sám Elon Musk s úsměvem uvedl, že byl překvapen, jak byli technici při přípravě prvního stupně na druhý let až neuvěřitelně paranoidní. Znamená to tedy, že i kdyby byl první stupeň použit vždy jen dvakrát, jeho záchrana se finančně vyplatí!“
Uvádí to i web spacenews.com
„Shotwell did not give a specific figure for the cost of refurbishing a Falcon 9 first stage that first flew on an April 2016 launch of a Dragon cargo spacecraft so it could launch the SES-10 communications satellite March 30. “It was substantially less than half” the cost of new first stage, she said.“
Jo pardon, Vy píšete NEZÁVISLE potvrzeno. Inu to je docela logické. SpaceX je hodně otevřená, ale nemůžeme od nich chtít, aby si pustili každého až do kuchyně.
Jelikož má tři padáky očekával bych závadu na třetím a dva funkční, jako se to stalo v projektu Apollo. Ten třetí tam měl “ vlát „, nebo se roztrhnout či mít nějakou fatální trhlinu. Ten třetí poškozený může ohrožovat ty dva funkční. Takhle se to působí poněkud nevěrohodně.
Takový test je určitě složitější než včerejší. Vypadá to, že náročnost testů v této sérii se postupně zvyšuje. Uvidíme, jaké budou další nenominální scénáře testů č. 6 a 7.
PS. Nemyslím, že scénář nevytažení výtažného padáčku působí nevěrohodně.
tehdy se nepodařilo poškozený padák vylovit a proto se vlastně pořádně neví proč se nerozvinul. Simulace by závadu na obdobném systému mohla ozřejmit a přispět k bezpečnosti vyvíjeného systému.
Nemáte někdo informaci, jakou rychlostí dopadne při otevření 0/1/2/3 padáků? Jen ze zajímavosti – tzn. jestli by například měla posádka šanci na přežití i s jediným padákem. Případně kolik je terminální rychlost bez padáků (opravdu nečekám, že by to bylo přežitelné).
Návratová rychlost Orionu od Měsíce do zemské atmosféry má být 11200 m/s. Do okamžiku iniciace padákového systému má být Orion zpomalen atmosférou na 145 m/s. Následně, při nominálním otevření všech padáků, má být dopadová rychlost do Tichého oceánu přibližně 7,5 m/s (maximálně 9 m/s). Jiné informace nemám.
Podobný případ nastal v programu Apollo. Pokud je známá dopadová rychlost Apolla na dvou padácích, dalo by se z toho cosi odvodit.
Výsledky testu však budou určitě zveřejněny a údaj o zvýšení dopadové rychlosti by tam neměl chybě – měl by být hlavním cíl pokusu.
Dopadová rychlost Apolla 15 byla 11 m/s místo běžných 9,8 m/s.
Zpráva o selhání hlavního padáku Apolla 15:
https://spaceflight.nasa.gov/outreach/SignificantIncidents/assets/apollo-15-mission-anomaly-report-no.-1-main-parachute-failure.pdf
Ďakujem za výborné a faktografické info!
Není zač. O pokroku v plánovaném návratu astronautů NASA k Měsíci, dokumentovaném těmi fotografiemi, je radost psát.
ptpc, vzpomínám, jak jsem si 3. dubna v naší debatě v komentářích k článku o EM-1 tipl, že by velitelem první posádky Orionu mohl být Barry Wilmore, protože je to jediný z dosud aktivních astronautů z bývalých pilotů raketoplánu, který nebyl přeřazen do programu Commercial Crew. A ejhle, on je v dnešním článku na fotografii v Michoud mezi dvěma díly kabiny Orionu.
A také byl 13. prosince připraven komentovat test padáků:
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=44367.0;attach=1463978;image
Takže je nějakým způsobem zainteresovaný v programu Orion.
Hej, hej, na tú našu debatu si pamätám… 🙂