Přípravy na sobotní start probíhaly podle plánu – počasí bylo skvělé, systémy rakety Antares i kosmické lodi Cygnus pracovaly tak, jak měly. Ke startu však nakonec nedošlo, protože do zakázané oblasti vletělo letadlo, které tam nemělo co dělat. Startovní okno bylo moc krátké a bylo jasné, že odklad nepřipadá v úvahu. Start se tedy posunul o necelých 24 hodin a v neděli po obědě nás čeká opakování. Věřme, že i tentokrát bude přát počasí i technika, ale že se neobjeví zase nějaký nepoučený pilot.
Ke startu by mělo dojít zítra, tedy v neděli 12. listopadu ve 13:14 středoevropského času, náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 13:00 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu. Tím se dostanete na stránku přenosu na YouTube. Pokud z jakéhokoliv důvodu (třeba kvůli pomalému internetu, nebo datovým limitům) nemůžete sledovat video, bude pro Vás na této stránce připraven psaný online přenos, o který se bude starat Martin Gembec. Stránku není potřeba obnovovat – nové příspěvky se Vám zobrazí automaticky.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/orbital/wp-content/uploads/sites/234/2017/11/NHQ201711090003.jpg
Snad bude dnes vše nominální. 🙂
https://youtu.be/06NegxrDSlQ
Držím palce.
Jak je to nákladově, kolik stojí 1 kg na LEO ve srovnání k SpaceX, ESA a NASA. Dík.
To se takhle moc porovnávat nedá. Liší se výše pojištění, někdo tuto sumu do ceny startu započítá, někdo ne a ve hře je hrozně moc neznámých. Ona celkově hodnota cena za kilogram se tváří jako jasně daná veličina, ale ve skutečnosti jsou ty žebříčky hodně spekulativní.
Těžko říct, hodně k tomu napsal už pan Majer.
ESA a NASA vlastní nosič momentálně nemají. Arianespace se cenami moc nechlubí, ULA sice uvádí tabulkové ceny pro Atlas, ale reálné ceny se stejně domlouvají individuálně. Podobně SpaceX uvádí tabulkové ceny, ale v uživatelském manuálu snad ani neuvádí nosnost na různé oběžné dráhy, takže ty ceny stejně není k čemu vztáhnout.
Cena Antaresu snad nikdy nepadla, zná se hodnota kontraktu na dopravu na ISS, ale ten zahrnuje víc než jen raketu. Levný asi moc nebude, protože se pro něj nedaří najít další zákazníky … na druhou stranu po spojení Orbital s ATK se firma asi soustředí spíš na NGL, takže Antares je možná trochu nechtěné dědictví.
Jihokorejská raketa používá motory RD-151, ne RD-191. 😉 RD-191 je na Angaře.
RD-151 je vlastně jen minimálně upravený RD-191. Rozdíl spočívá ve snížení tahu na 170 tun.
Tak já mám pocit, že ty rozdíly jsou v zásadě minimální mezi všemi třemi, ale přeci jen se ta označení liší.
Safra, odpověď samozřejmě patřila o dvě úrovně výše.
Ohledně nákladu na ISS je nějaká studie zde: https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20170008895.pdf
https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20170008894.pdf
Měl bych takový dotaz. Na Novinkách se píše: „NASA poslala na druhý pokus do vesmíru další loď“ Není to špatně? Vždyť raketa snad patří společnosti Orbital ATK. Tak kdo tedy vyslal do vesmíru tuto raketu a loď Cygnus? NASA nebo Orbital ATK?
Raketa Antares i kosmická loď Cygnus patří firmě Orbital ATK. NASA jim pouze platí za to, že ISS zásobují. Jinými slovy NASA si od Orbital ATK kupuje službu, za kterou firmě platí. Vámi uvedená věta je tedy špatně, protože Antares ani Cygnus nepatří NASA.
Děkuji Dušane. Já se v té dnešní kosmonautice tak podrobně nevyznám, ale ten titulek na Novinkách mě tedy fláknul do očí. 🙂
Rádo se stalo.
Při startu se netřepe celá rampa, ale hlavně kamera, která tu rampu snímá – včetně stožáru, na kterém je upevněna.
Bylo tam hezky vidět intenzivní chlazení rampy.