17. října 2017 
Internetovým éterem v těchto dnech rezonuje zpráva o již páté detekci gravitačních vln. Na tomto objevu je ale fascinující, že nešlo „jen“ o zachycení gravitační vlny, ale že se s pomocí několika teleskopů podařilo sledovat její zdroj – takzvanou kilonovu, která vznikla spojením dvou neutronových hvězd. Náš web se specializuje na kosmonautiku a proto se nebudeme pouštět do detailního rozboru události – místo toho Vám doporučíme článek na webu České televize. Rádi bychom ale přinesli fotky z výše zmíněných kosmických observatoří, které se na tomto historickém objevu podílely. Teleskopy Swift, Hubble, Spitzer, Fermi, Integral a Chandra totiž ve spolupráci s pozemními observatořemi poskytly možnost pozorovat tuto událost v různých částech spektra a tím umožnily složit komplexní obraz tohoto procesu.
Teleskop Swift sledoval kilonovu v optické a ultrafialové části spektra zhruba 15 hodin po zachycení gravitačních vln a gama záblesku. Záře v ultrafialovém pásmu byla nečekaně silná, ale při dalším pohledu 29. srpna už byl zdroj neviditelný, takže velmi rychle zeslábl.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Prolnutí snímků kilonovy z Hubbleova teleskopu (viditelné spektrum) a teleskopu Chadra (rentgenová část spektra). Devět dní po prvním pozorování spatřil teleskop Chandra dodatečný záblesk v rentgenovém spektru.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Observatoře dokázaly pouhých 12 hodin po zachycení gravitační vlny najít její zdroj v galaxii NGC 4993 – zde pohledem Hubbleova teleskopu. Animace zároveň ukazuje slábnutí zdroje po šesti dnech.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Cítil jsi to?
Určitě jsem to viděl!
Zdroj: https://78.media.tumblr.com
Zdroje informací:
http://www.ceskatelevize.cz/
https://www.nasa.gov/press-release/
https://svs.gsfc.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://nasa.tumblr.com/
Zdroje obrázků:
http://www.ceskatelevize.cz/…splynuti_neutronovych_hvezd2.jpg?itok=ki3nBL0L
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/swift_kilonova_500.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/hubble_chandra_500.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/hubblensmerger500.gif
https://78.media.tumblr.com/…/tumblr_inline_oxpqbzkHL01tzhl5u_500.gif
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
To jsou ty neutronové hvězdy, jak kolem sebe rotovaly nejprve 300x a těsně před srážkou 2000x za sekundu? Zkoušel jsem si párkrát představit, jak to asi mohlo vypadat z pohledu pozorovatele stojícího na jedné z těch hvězd. Ale nebyla to příjemné. To už mi výrazně příjemnější je představa blížení se k Schwarzschildově linii. Tam je to celkem pohodička.
Tešim se až bude ve vesmíru nějaký pořádný gravitační teleskop.
ak je pri schwarzchildovom horizonte akrecny disk, az taky pekny pohlad to nebude 😉
No právě, že pokud tam je něco jako akreční disk, tak mi to přijde daleko snesitelnější na úvahu než si představovat co se děje před pozorovatelem “stojícím” někde v tom neutronovém guláši. Jak asi vypadá gravitace, když pár km daleko od vás 1000x za sekundu prolítně neutronová hvězda. Hroznej guláš.
Neutronové hvězdy se před srážkou nejspíš dostaly do vázané rotace, takže z pohledu hypotetického pozorovatele na povrchu jedné z nich by ty oběhy nevypadaly až tak divoce. A o to lépe by se srážka sledovala. Akorát samotné prostředí na povrchu neutronové hvězdy je nepředstavitelně extrémní a o okamžiku srážky ani nemluvě.
Silně pochybuji, že při úhlovém zrychlení vlastním podobné srážce lze vůbec mluvit o něčem třebas jen vzdáleně podobném vázané rotaci. A rozhodně bych snaze dotyčných neutronových hvězd ustanovit ji nechtěl být přítomen.
Děkuji mnohokrát za super články na tomto vebu.Rád bych se zeptal na první let Falconu Heavy,v posledních týdnech jakoby se po něm slehla zem.Rampa 39A na Cape Canaveral je již v přípravě?Nebo mise Koreasat bude ještě startovat z této rampy?
A jak to vypadá s se samotným datem startu?Předpokládám že v listopadu se to již nestihne.
Falcon Heavy má teoreticky startovat v prosinci, ale spíše až v lednu. Z rampy 39A ještě bude startovat několik Falconů, protože rampa 40 zatím není na jejich příchod připravena.
To, co by mě zde zajímalo je, jestli na původní hvězdnou soustavu upozornila nějaká celooblohová přehlídka, nebo to byl víceméně náhodný objev, něco jako supernova 1987A.
To, co se mi na tom líbí je to, že se astronomům doslova plní sny, před 40-50 lety by si o tak detailním pozorování v širokém vlnovém pásmu mohli nechat jen zdát. Samozřejmě že o něm snili a přáli si ho.
Na to Vám mohu snadno odpovědět. Jednalo se o soustavu dvou neutronových hvězd. A neutronové hvězdy jsou velmi kompaktní objekty velmi těžko pozorovatelné i v naší Galaxii. Tato hvězdná soustava byla vzdálena zhruba 130 milionů světelných let. Takže není naprosto realistické jakékoli pozorování při jakékoli současné přehlídce oblohy a ještě hodně dlouho do budoucna to realistické nebude. Šlo tedy opravdu o náhodný objev.
No, myslel jsem původně na to, že se jednalo současně i o pulsary a ty by se detekovat daly, ale narovinu přiznávám, nepátral sem po tom důkladně, víc mě tentokrát (ač sem fanda i do astronomie) zaujala kosmonautická stránka a ty souborná data. Každopádně díky moc.
Bohužel i samotné pulsary v tak velké vzdálenosti je velmi obtížné detekovat. Něco jiné je samozřejmě srážka dvou pulsarů nebo pulsaru s jiným objektem. Popřípadě výbuch supernovy jakožto původce pulsaru.