Název článku sice přesně vystihuje o co tu půjde, ale někteří čtenáři by mohli mít s tolika zkratkami problém; proto dovysvětlím. Minulý rok, po prezentaci nového meziplanetárního dopravního systému ITS na konferenci IAC 2016, se Elon Musk rozhodl poskytnout otevřený rozhovor čtenářům známého diskusního fóra Reddit a fanouškům kosmonautiky zodpovědět jejich doplňkové otázky k tématu prezentace. O tuto sérii otázek a odpovědí nazvané AMA (Ask Me Anything) – zeptej se mě na cokoli, jsme se s vámi podělili v tomto článku.
Letos se tento scénář opakoval a po prezentaci aktualizované verze ITS , tentokrát zpětně nazvané BFR (Big Falcon Rocket) na konferenci IAC 2017 (29. září), Elon Musk opět pootevřel uzavřená informační vrátka při Reddit AMA a 14. října nám poskytl další dávku detailů k projektu BFR verze 2017.
Soubor letošních 21 otázek a odpovědí pro přehlednost rozdělíme do tří skupin : 1) Motor Raptor, 2) Loď BFS (Big Falcon Ship), 3) Osídlování Marsu. Otázky pochází od různých tazatelů, všechny odpovědi na ně jsou od Elona Muska.
Motor Raptor
Proč byl tah Raptoru snížen z ~300 tun na ~170 tun?
Tah motoru byl snížen přibližně proporcionálně k redukci hmotnosti BFR oproti verzi 2016. Aby mohla BFS loď motoricky přistávat i při poruše motoru v ten nejhorší okamžik, je potřeba mít více přistávacích motorů. Obtížnost regulace tahu raketových motorů do nízkých hodnot není lineální úloha, například škrcení tahu na 50% je celkem snadné, ale snížit tah až na 20% už je velmi obtížné. Nespojitost je také důležitý faktor. Pokud máte jen dva přistávací motory, které obstarají celou práci, složitost takových motorů je dost velká a pokud jeden selže, ztratili jste okamžitě polovinu výkonu. Mimochodem, od prezentace na IAC 2017 jsme změnili design BFR a přidali třetí Raptor SL, částečně také z tohoto důvodu (ztráta pouze 1/3 tahu při výpadku motoru) a také to umožní přistání s těžším nákladem při letech na Zemi z místa na místo.
Mohl byste nám říct o aktuálním stavu zvětšování Raptoru do finální letové velikosti?
Zvětšování tahu je ta snadnější věc. Je poměrně jednoduché zvětšit vývojový Raptor až k tahu 170 tun. Konstrukce letového motoru bude mnohem lehčí a kompaktnější a je extrémně zaměřena na spolehlivost.
Cílem je dosáhnout nebo překonat spolehlivost/bezpečnost civilních dopravních letadel. Jestliže bude mít náš motor podobnou spolehlivost jako proudový motor dopravních letadel a navíc bude disponovat balistickou ochrannou vrstvou pro případ rychlé neplánované demontáže (exploze) a takových motorů budeme mít více než běžný letoun aerolinek (2 až 4), potom překonání spolehlivosti dopravních letounů bude principiálně možné. Toto bude obzvláště důležité pro pozemskou přepravu z místa na místo. Výhoda dopravy raketou kamkoli do 30 minut místo 15 hodin letadlem by byla dost negativně ovlivněna pokud by na letence stálo: „…ale také můžete zemřít“.
Bude Raptor vyroben 3D tiskem?
Některé části Raptoru budou tištěné, ale většina dílů budou obráběné výkovky. Vyvinuli jsme novou kovovou slitinu pro turbokompresor kyslíku, která má vysokou pevnost za vysokých teplot a zároveň neshoří. Přitom skoro všechno za vysokých teplot a tlaků v čistém kyslíku velmi rádo hoří.
Může být Raptor Vac zažehnut a hořet při tlaku u hladiny moře?
Vakuová verze, nebo chcete-li Rapror s velkým výstupním průřezem, může fungovat i v přízemním tlaku. Ale nedoporučuje se to.
Budou orientační metalox motorky BFR vycházet spíš z motoru Raptor, nebo od SuperDraco?
Orientační motorky budou konstrukcí spalovací komory podobnější spíše Raptorům, než SuperDraco. Přísun paliva bude zajištěn jen přetlakem v nádrži, aby byl umožněn co nejmenší impulz. Turbočerpadlo nebude použito, takže nehrozí zpoždění v regulaci tahu kvůli roztáčení jeho turbíny.
Loď BFS
Bude nutné při dlouhém přeletu k Marsu aktivně chladit palivo v BFS lodi, určené pro přistání?
Hlavní nádrže budou po odletu odvětrány do vakua. Vnější povrch lodi je dobře izolován (primárně kvůli ohřevu při přistání) a příď lodi bude většinu času během přeletu orientována ke Slunci. K vnitřním sběrným nádržím proto bude pronikat jen velmi málo tepla. Když to uvážíme, tak pro udržení paliva pro přistání na nízké teplotě bude postačovat odpaření jeho malého množství. V budoucnu bychom možná přidali menší kryogenický chladič.
Bude muset BFR tanker provádět přistání typu „hoverslam“ (dosednutí s přetížením)?
Přistání nebude „hoverslam“, ale záleží na tom, co si pod tím „slam“ (náraz) představujete. Poměr tahu k hmotnosti T/W = 1,3 je celkem mírný. Tanker pocítí pouze tu část 0,3 , protože gravitace odečte 1,0. Start probíhá také s T/W = 1,3 , takže přetížení při přistání bude podobné jako při vzletu, jen s opačným průběhem.
Pokud mají první dvě mise BFR na Mars odstartovat v roce 2022, jaké pokroky ve vývoji bychom měli u SpaceX v následujících 5 letech očekávat/vidět, než dojde k prvnímu startu? Uvidíme nejdříve první malé skoky BFS lodi, nebo menšího testovacího zařízení jako byl Grasshopper? Stavbu kosmodromů a pozemních zařízení? Testování zařízení na výrobu paliva, atd?
Ano, hodně z toho. Začneme provádět „krátké skoky“ do výšky a vzdálenosti několika stovek km s BFS lodí v plném měřítku. Ty budou relativně snadné, protože nevyžadují tepelný štít, dovolují nést velkou rezervu paliva a nejsou k tomu potřeba motory Raptor Vac pro lety v hlubokém vesmíru. Dalším krokem budou orbitální lety, které už budou vyžadovat to vše popsané výše. Stojí za povšimnutí, že BFS loď bude schopná sama dosáhnout nízké oběžné dráhy s menším nákladem, ovšem s BFR raketou jako prvním stupněm se nosnost zvýší o více než jeden řád. Země je špatná planeta pro jednostupňové rakety. Ale Na Marsu to nebude žádný problém.
Bude u BFS tankeru nákladní sekce prázdná, nebo bude obsahovat další nádrže s palivem?
Nejprve budou tankery prostě jen lodě bez nákladu. Později postavíme speciální loď-tanker, která bude mít extrémně vysoký poměr hmotnosti prázdné a plné lodi. (varování: bude to vypadat trochu podivně)
Bude tepelný štít BFS namontován na její vnější plášť, nebo bude zabudovaný?
Pláty tepelného štítu budou přichyceny přímo na primární stěnu palivových nádrží. To je nejefektivnější způsob s ohledem k celkové hmotnosti lodi. Nechceme stavět krabici v krabici.
Může být malé delta křídlo na zádi BFS a tepelný štít odstraněny při misích do hlubokého vesmíru?
To, co má BFS na zádi, bych nenazýval delta křídlo. Je to poměrně malá (a lehká) část v porovnání s celou lodí a v podstatě nikdy nebude použita pro generování vztlaku jako u letadel. Skutečným účelem těchto ploch bude aerodynamické vyvážení lodi, aby bylo zaručeno, že nevstoupí do atmosféry motory napřed (což by bylo opravdu špatné) a také umožní ovládání klopení a zatáčení během letu v atmosféře.
Proč je loď BFS 2017 převážně válcová?
Nejlepší hmotnostní poměr nedosáhnete vytvořením krabice v krabici. Nádrže pohonných látek musí být válcové, aby byly hmotnostně efektivní a byly schopny přenášet zatížení při startu. Hmotnostně nejefektivnější bude připevnit panely tepelného štítu přímo na stěny válcových nádrží.
Jak BFS dosáhne svislou stabilitu bez ocasních ploch?
Svislé ocasní plochy jsou přítěž.
Proč byl počet přistávacích nohou zvýšen ze 3 na 4?
Protože 4 zvyšují stabilitu na nerovném terénu.
Kromě úkrytu proti solárním bouřím uvnitř BFS lodi, jakým dalším protiradiačním stíněním bude tato loď vybavena? Použijete část nákladu jako protiradiační štít, nebo bude loď vybavena jiným „pancířem“?
Radiační nebezpečí z kosmického záření na pozadí není během plánované doby přeletu významně vysoké. Potřebujeme protiradiační úkryt hlavně kvůli slunečním bouřím a ten bude představovat malou část lodi. Buzzi Aldrinovi je letos 87.
Proč byl změněn tvar a umístění vsazených palivových nádrží BFS s pohonnými látkami pro přistání?
K této změně nás vedla snaha o minimalizaci „potrubního pekla“, ale ani s tímto současným řešením nejsme úplně spokojeni. Další úpravy dizajnu jsou celkem pravděpodobné.
Osídlování Marsu
Moje otázka se týká nákladu při prvních nepilotovaných a později pilotovaných letech na Mars v následujících 5-10 letech. Určitě bude této otázce věnována extrémní pozornost a například velké množství solárních panelů a zařízení na výrobu paliva budou jasnými položkami seznamu, ale co dál? Jaké další autonomní stroje pro přípravu a stavbu kolonie budou v prvních misích? Budou použity už při bezpilotních letech, nebo budou jen dovezeny a počkají na první kolonisty?
Naším cílem je dostat vás na Mars a zajistit základní infrastrukturu pro výrobu paliva a přežití prvních osadníků. Přibližnou analogií je, jako kdybychom se snažili vybudovat transkontinentální železnici. Ohromné množství průmyslu a služeb bude muset být na Marsu vybudováno skrze mnoho dalších dodavatelů a miliony jiných lidí.
Jeden z obrázků vaší letošní prezentace BFR zobrazoval rozvinuté město na povrchu Marsu. Bylo možné na něm rozeznat několik permanentně ukotvených lodí BFS. Máte to v plánu?
Tu ilustraci bych nebral jako bernou minci.
Je evidentní, že máte rád vrtání a taky čekání na Godota. Bude mít první BFS, co přistane na Marsu, na palubě vrtací-tunelovací soupravu? Pokud ano, bude moci být použita na těžbu vodního ledu a minerálů z ~30 tisíc tun vytěžené zeminy na kilometr?
Ještě víc vrtání!
Kdo navrhne a postaví ISRU systém pro výrobu paliva na Marsu a jak je tento vývoj daleko?
SpaceX na tom pracuje a vývoj je poměrně dost daleko. Je to klíčová součást celého dopravního systému.
Už byly identifikovány kandidátské lokality pro Marsovskou základnu? Dáváte větší prioritu místům s vysokou vědeckou hodnotou, nebo vysokou bezpečností (např. rovné planiny bez balvanů)?
Místa pro přistání musí být v nízké nadmořské výšce kvůli maximalizaci aerodynamického brzdění. Musí být blízko zásob vodního ledu pro výrobu paliva a místo přistání nesmí obsahovat mnoho velkých balvanů. Blíže k rovníku by bylo také lepší pro větší osvit fotovoltaických panelů a aby vám neumrznul zadek.
Zdroje informací:
https://www.reddit.com/
Zdroje obrázků:
https://newsleads.com.au/wp-content/uploads/2017/09/
http://www.spacex.com/sites/spacex/files/making_life_multiplanetary-2017.pdf
Díky za článek! Docela jste odpovědi učesali…
Potěšení na mé straně … snad zůstala podstata odpovědí zachována a vystihují Elonovy myšlenky.
Skvěle shrnuto. Díky.
SUPER ,SUPER ČLÁNEK- DÍKY.
Jsem potěšen, že se vám článek líbil.
skvele, skvele!Diky moc
Čtu už třetí verzi překladu a pořád se objeví něco nového
Snad vám tento článek trochu rozšířil obzory.
Takové články se čtou úplně samy a neomrzí (ikdyž Vás předběhnul Petr Melechin na ElonX). Bude velmi vzrušující sledovat vývoj ve SpaceX v následujících letech.
To jsme rádi, ale nehrajeme na první nebo druhý. Nejsme na závodech ani soupeři. 😉
Dřívější dokončení tohoto článku mi bohužel neumožnilo vysoké pracovní vytížení.
Jinak poměrně vzrušující je sledování aktivit SpaceX už minimálně 9 let – od prvního úspěšného orbitálního startu Falconu 1. 🙂
to Dušan: však já vím, že nejste s Petrem soupeři. Ale trochu přátelské soutěživosti neuškodí nikdy 😀
To p.Pospíšil: uplynulých 9 let SpaceX bylo super, ale těch následujících devět let bude větší pecka. Přistání na Marsu bude historický moment. Rýsuje se reálná šance, že naše generace prožije ten samý zážitek, jako dříve narození v podobě projektu Apollo.
Tak to je neco, na co se neskutecne tesim;-). Me by stacilo i opakovane lidske pristani na Mesici. Narodil sem se, kdyz se Remek vratil na Zem.
Ano, vše nasvědčuje tomu, že se v příštích 5 – 10 letech máme opravdu nač těšit. 🙂
„Rýsuje se reálná šance, že naše generace prožije ten samý zážitek, jako dříve narození v podobě projektu Apollo.“
my co jsme zirali na zrnity obraz se tesime na finale s Marsem 🙂
Tak to je mazec. Opravdu se BFS dokáže samotná dostat na orbit??? To by byl první jednostupňový stroj co by to dokázal.
Presne tak ale SSTO chce postaviť aj ARCA aj keď neviem no ARCA je trocha zjav a neviem čo si myslieť 😀
Projekt ARCA sleduji také a zjev to není, prosté využití fyziky :). Myslím že mají velkou šanci uspět. Pro malé náklady na LEO by to bylo super.
Ale je.
Ja myslím skôr po stránke firmy technicky to samozrejme možné je 😉
Jestli ta BFS někdy poletí jako jednostupňová, tak sním svůj klobouk.
Pro jistotu ten marcipánový 🙂
Při specifickém impulsu cca 350 s by musela být hmotnost prázdné lodě kolem 5% hmotnosti plně natankované. Ne že by to bylo technicky nemožné, druhý stupeň Falconu9 to splňuje. Jenže ten nemá izolovanou nádrž na kapalný methan, tepelný štít, aerodynamické stabilizátory ani přistávací nohy. A dokonce ani dostatečný tah, aby se odlepil od Země.
Většinu lidi těší, když mají pravdu. Víte, že já nejsem asi většina? Protože jsem upřímně šťastný, že jsem se mýlil. Když Musk odpískal motorické přistání Red Dragona a začal s úvahami o zmenšení ITS, tak už jsem byl téměř přesvědčen, že plán kolonizace Marsu poslal k ledu. Evidentně ne 🙂
Kolonizace Marsu je hlavním Muskovým cílem, kterého se jen tak nevzdá.
Abych řekl pravdu, tak jsem ho dříve podezíral, že to jenom hraje. Prostě taková PR kampaň. Na tom se asi shodneme všichni, že on prostě umí přitáhnout pozornost. A to nejenom zvědavce, ale i investory. Jak jinak si vysvětlit, že Tesla má větší tržní kapitalizaci akcií než GM nebo Ford.
Je to tím, že Musk má jasnou vizi a používá logické a efektivní kroky, jak naplnění vize dosáhnout. A samozřejmě o této vizi také dokáže přesvědčit ty správné lidi, kteří mu s tím uskutečňováním pomáhají.
„Jak BFS dosáhne svislou stabilitu bez ocasních ploch?
Svislé ocasní plochy jsou přítěž.“
Otázku bych nepochopil, ale pokud byla míněna směrová stabilita, potom mi odpověď přišla docela přezíravá. 🙂 Mohl vysvětlit, že ji zajistí jinak. Jde to, zde je důkaz:
Díky moc za článek, paráda.
Pro vaši informaci, originální otázka s odpovědí vypadaly takto:
Q: How does the BFS achieve vertical stabilization, without a tail?
A: Tails are lame.
Aha, díky. Určitě existuje termín „vertikální stabilizace“ (např. svislá ocasní plocha), kterou je v letectví dosahována „směrová stabilita“. Moje angličtina je opravdu bídná („lame“ jsem musel svěřit slovníku), ale myslím, že mělo být v překladu použito termínu „stabilizace“ (stabilization) místo „stabilita“ (stability). To nic nemění na faktu, že to mohl Elon tazateli vysvětlit, ale nechci ho kamenovat za stručnou odpověď. 🙂 Vodorovné delta plochy na zádi BFS mohou směrovou stabilitu zajistit několika způsoby. A ještě jednou díky za Vaši práci s překladem.
1) Elon u více otázek nejprve odpověděl takhle stručně (např. na otázku, proč zmenšili výkon Raptoru odpověděl „Protože jsme vyměkli“ (“We chickened out.”)) a později napsal normální odpověď
2) Na některé otázky odpověděli jiní uživatelé Redditu a Elon odpovědi jen potvrdil
u/painkiller606:
“The space shuttle’s vertical stabilizer was completely useless for most of the reentry profile, as it was in complete aerodynamic shadow. I think it’s clear a craft doesn’t need one for reentry, only for subsonic gliding, which BFS doesn’t really do.”
„Kormidlo raketoplánu bylo k ničemu pro většinu vstupních profilů, jelikož bylo v aerodynamickém stínu. Myslím, že je zřejmé, že jej stroj nepotřebuje pro vstup do atmosféry, jen pro podzvukový klouzavý let, což BFS nedělá.“
u/ElonMusk:
“+1”
Yontalcar: Díky moc za doplnění informací. Takhle to působí úplně jiným dojmem.
BFS sice nepoletí „klouzavým letem“, ale zato se bude muset před přistáním otočit zadkem dopředu. To je při rychlosti několika set km/h akrobatický manévr, při kterém by si umazal trenky i pilot Red Bull Air Race.
Ale je fakt, že svislá ocasní plocha jim k tomu nijak nepomůže.
A v řídké atmosféře Marsu (nebo na tělesech zcela bez atmosféry) by SOP byla jen totálně zbytečná přítěž.
Miroslav Pospíšil: To ale, předpokládám, tazatel ví.
Docela mě překvapuje, že BFS bude během přeletových fází přídí ke Slunci. S tou tepelnou izolací paliva má sice pravdu, ale při letu zádí ke Slunci by se zase omezil vliv sluneční radiace na posádku, prosklená kabina by se tolik nepřehřívala a byly by z ní lépe vidět hvězdy. Pokud je to kvůli tomu, aby posádka netrpěla nedostatkem slunečního světla, tak by loď mohla pomalu otáčet a tak simulovat střídání dne a noci. Pokud tedy bude mít otočné solární panely.
Na termíny ohlašované Muskem bych byl velice opatrný. Jejich realizace je od samého počátku vždy řádně opožděná. Už dlouho se nezmínil v jakém stádiu je oblet Měsíce v roce 2018 turisty, kteří již složili peníze.
S Muskovou nepřesností v termínovém plánování a odhadech máte pravdu, nicméně tento článek je o BFR/BFS a ne o Crew Dragonu s turisty. Ani já už nevidím jejich oblet Měsíce v příštím roce moc reálně, zpoždění tam bude, na druhou stranu, když to porovnáme s plány jiných soukromníků, nebo dokonce vládních agentur, tak je zpožďování, respektive rychlost realizace vytýčených cílů SpaceX na velice slušné úrovni. Škoda, že Musk není ve svých veřejných prohlášení o termínech trochu konzervativnější, ubylo by zbytečného pošklebování a rejpání.
Ale s tím už přece umíme žít. Já jsem například smířen s tím, že za mého života zůstane největším dobrodružstvím lidstva přistání na Měsíci. To neznamená, že nesleduji nadšeně cvrkot v Muskově fabrice a nehltám každou zprávu o jeho nových plánech. Už vůbec si nemyslím, že řekne zaplativším turistům: „Zavřete oči, odcházím.“ 🙂
Pravda je, že plány jiných soukromníků jsou mnohdy od samého počátku pochybné. Vzpomínám na nějakou firmu z tuším z Holanska, které již dokonce dělala konkurzy na astronauty pro let na Mars. A lidé se houfně hlásili, stejně jako „kupují“ pozemky na Měsíci.
Všetci sme si zvykli na kvalitný online prenos pri štarte aj pristáti Falcona na Zemi. SpaceX využíva telekomunikačné družice, ktorých je v okolí našej planéty dostatok. Pri Marse je však voľných, komerčných kanálov poskromne. Je niekde dostupná informácia ako chce Elon zabezpečiť prenos dát z Marsu? Vysielacie práva môžu tvoriť značnú časť financovania celého projektu.
Jedna z otázek v Reddit AMA se týkala i přenosu dat od Marsu, ale byl to spíš IT dotaz, takže jsem ho do článku nezařadil. Můžete si to najit ve zdroji pod článkem.
Kvůli vichřici jsem momentálně bez proudu-počítače, takže píšu z mobilu a bylo by pro mně obtížné to sem teď dávat.
Ta vichřice je vážně síla, mě se div nevyklepu všechna okna u baráku. Na druhou stranu máme alespoň nácvik na Mars :DDDDDD
To je ale zase takové filmové klišé :D. Kameny a kusy skal tam opravdu vzduchem létat nebudou. Bouře na Marsu sice dosahují i 200 km/h ale tlak atmosféry na povrchu je podobný tlaku na Zemi ve výšce 30 km. Takže to bude tak maximálně vířit prach a cukat s většími plochami habů a panelů.
Kenny, však to já dobře vím (proto jsem tam dal několik smajlíků). Prostě jsem se nedokázal ubránit dramatizaci a teatrálnosti.
„takových motorů budeme mít více než běžný letoun aerolinek (2 až 4), potom překonání spolehlivosti dopravních letounů bude principiálně možné. „
Opravdu jako? Když letadlu vypadnou všechny motory – tak pokračuje letadlo v letu jako bezmotorový kluzák. Nejkritičtější fáze na možný výpadek motorů má být jak krátce po vzletu tak těsně před přistáním.
Jak se toto zachová při úplném výpadku motorů?
Jak pravděpodobný je takový výpadek? To je podobné, jako kdybyste hodnotil systém, který má dvě zálohy a zeptal se, co se stane, když všechny tři selžou. Všechno je to o pravděpodobnosti, s jakou může k dané události dojít. A pravděpodobnost výpadku všech motorů v jednu chvíli (nebo i krátce za sebou) se podle mého názoru limitně blíží nule.
Když raketě při vzletu zhasnou všechny motory, tak padá po balistické křivce volným pádem. Podobně jako u plně naloženého a natankovaného dopravního letedla. Plně zatížený letoun těsně po startu se bez motorů chová jako cihla, spíš než kluzák. Srovnejte ale BFS třeba s New Shepardem od Blue Origin. Tato znovupoužitelná raketa a loď má brzo začít vozit turisty na hranici vesmíru (skoky do 105 km). A tato raketa má motor pouze jeden. BFS bude mít minimálně 3 Raptory SL, ve variantě pro pozemní dopravu možná i více (nebudou potřebovat Raptory Vac). Jak SpaceX, tak Blue Origin budou stejně muset prokázat FAA, že je jejich dopravní systém bezpečný (alespoň na úrovni těch aerolinkových letadel), aby dostali osvědčení o letové způsobilosti pro přepravu osob. Bez toho nesmí vzít nikoho na palubu za úplatu (neplatí to pro vývojové a testovací lety). Je na konstruktérech SpaceX, aby loď a její pohonný systém navrhli tak spolehlivý (při poruše), že bude možé a prokazetelné, že je minimálně tak bezpečný jako linková letadla. Pokud je to principiálně možné, tak je to pro SpaceX jen otázka času a peněz, než se jim to podaří.
Ach jo. Naložené natankované letadlo po startu se chová jako cihla a proto s ním jde i po zničení všech motorů (s dávkou štěsí) přistát na řece Hudson.
Let 1549 s úspěšným nouzovým přistáním na Hudson river byl malý zázrak, ovšem neproběhl zcela bez tahu motorů a ihned po startu. Bylo to až 6 min po vzletu a jeden ze dvou motorů A-320 byl stále částečně v provozu a podával omezený tah.
BFS křídla mít nebude, s tím se smiřte a o bezpečný let a přistání se budou muset postarat několikanásobně zálohované raketové motory.
Dobrý den. Já jsem jen čekal kdo a kdy bude reagovat na opakované starty a jako první jsou Číňané.
Tisková agentura Xinhua informovala, že China Aerospace Science and Technology Corporation (CASC) vyvíjí mnohonásobně použitelný nosič, jehož první zkušební let se má uskutečnit už v roce 2020. Až bude nosič kompletně hotov, má být schopen odstartovat desetkrát v průběhu deseti dní a cena za vynesení klesne ve srovnání s klasickou nosnou raketou čtyřikrát až pětkrát. Vývoj takového nosiče je zmíněn v materiálu Kosmická činnost Číny v roce 2016 publikovaném v minulém roce.
na nasem foru od Mirka Pospisila tu:
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=43&t=871&start=80#p82321
Čekal jsem to, ale také jsem se toho z mnoha důvodů bál. Uvidíme, ještě to nemají.
V podstatě každý výrobce raket, který dostatečně rychle nepřijde se znovupoužitelným nosičem, bude do 5-10 let mimo hru. Ti znovupoužitelní přeberou majoritní podíl na trhu raketokosmické dopravy a jednorázové nosiče se stanou nepoužitelně drahé.
To je i můj názor, jen jsem si tak trošku přál, aby ta výhoda Muskovi chvíli vydržela. 🙂