sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Evropské „hodiny“ pro lunární mise

Měří čas s přesností na bilióntinu sekundy a daly by se využít pro sondy mířící k Měsíci – řeč je o zařízení, které vyvinula malá firma z Lotyšska a které zaujalo i Evropskou kosmickou agenturu. „Dalo by se říct, že na poli přesnosti jsme dosáhli úrovně Ferrari zatímco využíváme technologie z traktoru,“ popisuje trefně nízkou výrobní cenu nového přístroje Nikolaj Adamovič ze společnosti Eventech a dodává: „Poskytujeme extrémní přesnost měření času při použití běžné elektroniky. Systém je tak přesný, že dokáže změřit čas, během kterého urazí světlo jediný centimetr.“

Vizualizace sondy Luna 27.
Vizualizace sondy Luna 27.
Zdroj: http://www.esa.int

Zařízení je malé, levné a přesné, což z něj dělá ideálního kandidáta na kosmickou misi, který může pomáhat laserovým měřením spojenými s počítačem. Systém se používá na více než 50 pozemních stanicích po celé planetě, kde slouží k přesnému určení pozice družic s pomocí měření času, který zabere cesta laserového paprsku k družici a zase zpět.

Firma, která systém vyvíjí se již stala světovým lídrem na poli satelitních laserových stanic, ale má před sebou větší cíl – dostat svou technologii do vesmíru. Evropská kosmická agentura vybrala toto zařízení pro ruskou misi Luna-27, která má v roce 2022 přistát na jižním pólu Měsíce. Britská společnost Neptec se spojila s firmou Eventech, aby mohly společně připravit letový model. Neptec totiž vyvíjí lidar, laserovou obdobu radaru, což je klíčová součást evropského autonomního přistávacího a navigačního systému pro misi Luna-27.

Vizualizace topografické mapy lunárního povrchu.
Vizualizace topografické mapy lunárního povrchu.
Zdroj: http://www.esa.int

Nové hodiny budou měřit čas, od vyslání laserového pulsu po jeho přijetí. Díky tomu počítač určí, jak daleko je sonda nad povrchem. „Můžeme vytvořit trojrozměrnou mapu pro výběr nejlepšího přistávacího místa bez nerovného terénu a velkých kamenů,“ popisuje Kerry Sanz z firmy Neptec a dodává: „Jsme nadšení – tohle je první ze série misí, které mohou vést k obydlené základně na Měsíci, přičemž my vyvíjíme systém, aby sonda bezpečně přistála.“ Každý díl má nejméně tři vrstvy protiradiační ochrany, které mají systém ochránit před poškozením kosmickým zářením.

Tato evropská technologie by však mohla najít i uplatnění na naší planetě. „Systém by se dal využít i v extrémních prostředích s vysokou radiací jako jsou třeba jaderné elektrárny, nebo urychlovače částic ve stylu LHC,“ doplnil Nikolaj Adamovič. Mezi další využití patří třeba časová synchronizace zařízení propojených optickými kabely, ale i laserová komunikace se sondami v hlubším vesmíru, nebo laserové měření terénu, které vytvoří trojrozměrnou mapu zemského povrchu.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/laser_to_the_moon/17222788-1-eng-GB/Laser_to_the_Moon.jpg
http://www.esa.int/…/luna-27/17222825-1-eng-GB/Luna-27.jpg
http://www.esa.int/…/lunar_map2/11628438-2-eng-GB/Lunar_map.png

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.