Starty SpaceX jsou mezi našimi čtenáři velice oblíbené, ale přiznejme si to – samé telekomunikační družice, semtam Dragon … Není to rozhodně nic špatného, ale občas to chce změnu. Něco, co vybočí ze starých kolejí a co na sebe strhne pozornost. A právě takový start nás příští týden čeká. Falcon 9 při něm vynese tajný armádní miniraketoplán X-37, který se vydá již na pátou misi označovanou jako OTV-5. Z hlediska atraktivity je tento náklad mimořádně vysoko hodnocený a proto je čas se na celou misi podívat trochu podrobněji, abychom věděli, na co se vlastně můžeme všechno těšit. A není toho málo! Kromě velmi atraktivního nákladu se máme dočkat i sedmého pokusu o přistání prvního stupně na pevnině.
To, že SpaceX vynese tajný miniraketoplán, jsme se na začátku června dozvěděli prakticky jen tak mezi řečí. Heather Wilson z amerického letectva oznámila, že Falcon 9 by měl v srpnu letošního roku vynést na oběžnou dráhu první náklad pro tohoto zákazníka. Později pak upřesnila, že oním nákladem má být armádní miniraketoplán X-37B. Zpráva tehdy způsobila mezi fanoušky firmy velké pozdvižení, protože nikdo nečekal, že by Falcon mohl vynášet právě takový náklad – všechny čtyři dosavadní lety X-37B totiž odbavila raketa Atlas V. Tu provozuje firma United Launch Alliance (ULA), jejímž členem je i Boeing, který vyrábí právě tento miniraketoplán.
Zdroj: http://spaceflight101.com
Později se ale ukázalo, že o misi OTV-5 se ULA nemohla ucházet, protože letectvo chtělo vyzkoušet kompatibilitu stroje s jinými raketami. Je to logické – pokud by mohl X-37B startovat pouze na jedné raketě, bylo by to velmi riskantní. Když by totiž tato raketa z jakéhokoliv důvodu (třeba kvůli vyšetřování dřívější nehody) startovat nemohla, raketoplán by se neměl jak dostat do vesmíru. Pravděpodobnost, že by v jednom období byly uzemněny hned dvě různé rakety je mimořádně malá. Jelikož SpaceX v roce 2015 získala certifikaci amerického letectva, mohla se o tuto zakázku ucházet podobně, jako v případě navigačních družic GPS.
X-37B letěl na první misi v dubnu 2010 a vrátil se po 224 dnech. Už druhá mise zahájená v březnu 2011 překonala hranici 270 dní, což byla požadovaná životnost na oběžné dráze – mise nakonec trvala 468 dní. Třetí mise začala v říjnu 2012 a letěl na ní stejný kus, který absolvoval první let. Tentokrát přišlo přistání až po 674 dnech. Zatím poslední mise OTV-4 začala v květnu 2015 a vydal se na ni stroj z mise OTV-2. Tato mise zatím drží délkový rekord – trvala 718 dní. Dva miniraketoplány tedy kolem Země nalétaly již 2085 dní.
Zdroj: http://spaceflight101.com
O X-37B se často mluví jako o tajném miniraketoplánu, což je pravda, jelikož se jedná o armádní projekt. Na druhou stranu se úroveň utajení nedá porovnávat s družicemi Národního průzkumného úřadu NRO, kde jde o skutečně maximální utajení. V případě X-37 americké letectvo občas uvolní alespoň nějaké drobné informace. V případě mise OTV-4 jsme se třeba dozvěděli, že stroj bude testovat tzv. Hallův motor – speciální verzi iontového pohonu. U aktuální mise zase víme, že miniraketoplán s sebou poveze malé, blíže neupřesněné malé družice a v nákladovém prostoru o rozměrech 2,1 × 1,2 metru bude mít zařízení Advanced Structurally Embedded Thermal Spreader II.
Zdroj: http://spaceflight101.com
Výrobcem tohoto zařízení je Výzkumná laboratoř amerického letectva, přičemž testovat by se v něm měla nová elektronika a také technologie oscilujících tepelných trubic. Důraz má být kladen především na dlouhodobé testování v reálných podmínkách. Další náklad na palubě neznáme – dozvěděli jsme se pouze obecné prohlášení o demonstrátorech kosmických technologií a experimentálních zařízeních.
Letectvo ale oznámilo zajímavou informaci, která se týká plánované oběžné dráhy. Sice jsme se nedozvěděli její konkrétní parametry, ale její sklon vůči rovníku má být totiž vyšší než u minulých misí. X-37 na dráze velmi často výrazně manévruje a na minulých misích létal na drahách se sklonem 38 – 43,5°. Pro sledovače družic ale nebude problém tento stroj na obloze odhalit a sledovat i jeho manévrování.
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com
Jak na našem fóru uvedl Miroslav Pospíšil, bylo pro tento start nutné udělat několik konstrukčních změn: „Pro tento let bude na F9 připraven nový, tvarově specifický připojovací adapter. Další novinkou bude přidání další klimatizační hadice k existujícím „umbilicals“ na T/E, pravděpodobně pro aktivní chlazení vnitřních prostor nákladu.“
SpaceX se v tomto roce zatím velice daří a co do počtu startů nemá rok 2017 v historii firmy konkurenci. Vypuštění družice Formosat-5 bylo pro tuto společnost již 12. úspěšným startem letošního roku. Je to jasná ukázka toho, že firmě se podařilo dosáhnout pravidelného tempa startů. To je důkazem toho, že firma vyladila mnoho procesů – od výroby, přes testování až po předstartovní přípravy. Když k tomu přičteme neustálé vylepšování úspěšnosti přistávání prvních stupňů, jejich opakované používání, nebo začínající snahy o záchranu aerodynamických krytů, můžeme o roce 2017 z hlediska SpaceX mluvit jako o začátku nové éry.
V poslední srpnový den se Falcon 9 vydal na startovní rampu 39A, kde podstoupil tradiční předstartovní kolečko zkoušek spojené s tankováním více než 500 tun paliva do obou stupňů.. To bylo jako obvykle zakončeno třísekundovým statickým zážehem devíti motorů Merlin ve 22:30 našeho času. Během pár desítek minut Space provedla základní analýzu naměřených údajů a mohla na Twitteru oznámit provedení zážehu i očekávaný termín startu – 7. září bez bližšího časového upřesnění.
Static fire test complete—targeting Falcon 9 launch of OTV-5 from Pad 39A at @NASAKennedy on Thursday, September 7.
— SpaceX (@SpaceX) August 31, 2017
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com
Samotný Falcon následně prošel již tradičními procedurami – odčerpání paliva z nádrží, sklopení do horizontální polohy a převezení do budovy HIF u startovní rampy. Počítačoví odborníci zatím prováděli podrobnou analýzu nasbíraných údajů, aby mohli pečlivě sestavit model chování všech klíčových technologií. Raketa v hangáru HIF bude čekat na příjezd nákladu. Ten se na start připravoval v hale Orbiter Procession Facility 1, kterou dříve využívaly raketoplány k poletové údržbě. Po jejich odchodu do důchodu se této budovy ujala firma Boeing.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
K přesunu nákladu do hangáru HIF mělo podle rozpisů floridského kosmodromu dojít v noci na pátek 1. září místního času, ale v době vydání článku to nebylo potvrzeno. Jisté však je, že vzhledem k termínu startu má SpaceX dostatečnou časovou rezervu pro předstartovní přípravy. Ke startu by mělo dojít 7. září v ranních hodinách místního času. Florida je od České republiky posunutá o šest hodin, což znamená, že by start mohl přijít okolo poledne, nebo krátce po něm našeho času. Dá se očekávat, že termín startu bude v dalších dnech upřesněn – jakmile se tak stane, informaci Vám předáme zřejmě formou krátké zprávy, nebo příspěvkem na Facebooku.
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com
Na misi s miniraketoplánem X-37B poletí zbrusu nový první stupeň s výrobním číslem B1040. Ten se po oddělení od horního stupně opět pokusí o měkké přistání – tentokrát opět na pevnině. Zatímco horní stupeň bude s pětitunovým miniraketoplánem uhánět vstříc nezveřejněné oběžné dráze, první stupeň si to namíří na rampu LZ-1, kam dosedlo už pět jiných stupňů s úspěšností 100%.
První a jediný zážeh motor Merlin-1DVac by měl trvat podle odhadů asi 6 minut, přičemž dojde k přímému usazení na nízkou oběžnou dráhu – podobně jako když se vypouští Dragony, nebo nedávná družice Formosat. Všechny dosavadní mise tohoto miniraketoplánu probíhaly na nízké oběžné dráze a nedá se očekávat, že by mise OTV-5 byla v tomto směru výjimečná.
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com
Tento start je zajímavý i z hlediska startovní rampy. V minulých dnech se poměrně živě spekulovalo o tom, že by mohlo jít o poslední start z rampy 39A před zahájením zhruba dvouměsíčních úprav, které umožní odbavení dlouhá léta očekávané rakety Falcon Heavy. Po této misi se měly starty Falconů 9 přesunout na rampu SLC-40, která byla v minulých měsících opravována po explozi z 1. září loňského roku.
Události z posledních hodin ale ukazují, že tomu tak být nemusí. Novinářské pozvánky na příští start s družicí SES-11 (mimochodem třetí mise, na které poletí již jednou použitý stupeň totiž uvádí, že by se mělo startovat opět z rampy 39A. Právě SES-11 však mělo být prvním startem z opravená rampy 40. Nechme se tedy překvapit, jak to všechno dopadne.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://spaceflightnow.com/
http://www.afspc.af.mil/
Zdroje obrázků:
http://spacexpatchlist.space/patches/usaf_45lcss_x37b_otv_5.png
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/06/otv1b_boeing-photo.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/05/C_OiRZCUAAApICh.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/03/otv1c_boeing-photo.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/…42889.0;attach=1425817;image
https://pbs.twimg.com/media/DHmtGxIVYAAchNt.jpg:large
http://forum.nasaspaceflight.com/…43088.0;attach=1440012;image
http://www.spaceflightinsider.com/…spacex_falcon_9_amos_6-carleton_bailie.jpg
Takže to bude nervák.
1. let pre tajný armádný miniraketoplán X-37.
Žiadna maličkosť. A navyše aj pristátie 1.stupňa.
Bude potrebné silne držať palce.
pb 🙂
Ke křídlatým kosmoobjektům mám zvláště vřelý vztah, takže se budu i trochu bát. Nejde jen o prestiž, jde i o klidné spaní s pocitem zajištěné bezpečnosti. 🙂 Držím palce.
Strašně by mne zajímaly bližší informace o experimentech prováděných na tomto stroji.Snad se nějaké časem uvolní,no uvidíme.A vyslovení slova Raketoplán u mne vždy zvýší tep i když se nejedná o můj oblíbený Spaceshuttle.Hlavně ať se vše podaří a mise dopadne úspěšně.
Já bych to používal na zachytávání družic, jejich následnou hardwarovou analýzu v nákladovém prostoru, infiltraci kontrolního (pasivního, či aktivního) softwaru virového typu a jejich následný návrat na oběžnou dráhu.
Vlastně by ta analýza nemusela být jen v nákladovém prostoru. I připojení nějakým ramenem by stačilo. A občas bych něco přivezl z5. 😉 Na začátku je vždy přání nějakého generála a ti si zas moc věcí nepřejí.
To mě taky. Ale je to vojenský projekt, takže odtajnění bude za dvacet-třicet let. Buďme rádi, že máme alespoň fotečky.
Už mám datum startu v kalendáři. Zajímalo by mě kolik si Spacex za tento start ůčtuje.
To by byla akorát prácička pro Dragonlab…
🙂
Ještě to bude chtít nějak vymyslet start bez aerodynamického krytu.
O něco takového se pokoušela SNC s jejich vesmírným taxi (dnes popelářem) Dreamchaser a raketou Atlas 5 a Falcon 9. Nakonec by na Atlasu i Falconu musel být pod krytem a se sklopenými křídly. Víte, křídla generují vztlak a při letu vzhůru velkou rychlostí by to mělo nepěkné následky.
Hezký. Po tom hladovým létě se zase je na co těšit. Krom toho je to moc hezká mašina.
Mne docela prekvapuje, ze narozdil od mnohonasobnych testu vseho mozneho je tady najednou zbrusu novy adapter, zbrusu novy aerodynamicky kryt, a bez nejakeho extra testu jdou rovnou na ostry start, navic s tak dulezitym nakladem…
Jako u Elona by mě nepřekvapilo, kdyby šlo o první let, kdy o tom novém krytu a adaptéru dal dopředu vědět. Čili, je možné, že už toho má odlítáno dost.
Ty úpravy zase nemusí být tak velké.
Podle mě to není typ HW, který se musí nutně testovat za letu a pozemní testování (vibrace, aerodynamika, SW…) bylo určitě hodně pečlivé a důkladné.
Já spíš pořád přemýšlím. Kdo se vlastně mohl přihlásit do v. řízení o vynesení. SpaceX s Falconem tam byl, to je jisté, a otázka je, kdo další? Mohla ULA s druhými dvěma raketami (Ikdyž D II by to asi měla na hraně nosnosti), nebo prostě díky Atlasu a tomu, že je to pořád ULA, tak byla mimo úplně? Když si přihodím jeden docela jasný požadavek, muselo se jednat o americkou raketu odpalovanou z USA s americkými zaměstnanci, tak mi tak trošku vychází, že Elon si mohl sednout s vojáky ke stolu při jednání o ceně a mohl prohlásit, že pod půl miliardy nejde. Antares mi vychází, že je na tom stejně jak Delta II, technicky ano, ale připočítám li adaptér, kryt, tak je na hranici nosnosti.
Osobně se domnívám, že SpaceX asi byla jediná, protože certifikaci pro náklady amerického letectva má jen ULA a SpaceX.
ULA má kromě Alas V i Delta IV/Heavy, zatím to lítalo jen na Atlasu, a Delta IV je pro NRO/vojáky přeci taky certifikovaná.
A jiný výkonný nosič kromě F9 už v USA aktuálně v letuschopném stavu nemají…
Osobne predpokladám, že doba militarizácie vesmíru je na spadnutie.
Armáda USA má teda vlastné miniraketoplány.
Čína už zostrelila svoj satelit, čím veľa naznačila. V Rusku bolo počuť, že už aj ich Migy môžu zostreľovať rôzne satelity na obežnej dráhe. Mediami preniklo, že zostreľovať satelity dokážu aj Izraelci svojimi raketami Arrow3. Veľmi nepochybujem, že to dokáže aj Indická armáda, keď vyvinula rakety schopné prekonať rýchlosti Mach 5 a má ambicióznu vesmírnu agentúru.
Prevádzkovať rôzne útočné a obranné systémy na obežnej dráhe je teda rizikové a nákladne. Vyžaduje to aj veľký pozemný nepretržitý personál. Kľudne môžu tieto systémy ohroziť, či vyradiť aj silnejšie slnečné erupcie a podobne. Rakety prvého sledu budú niesť asi zbrane EMP schopné nielen ochromiť protivzdušnú obranu súperov ale aj rôzne špionážne satelity, vyradiť napríklad navigačné systémy ako GPS, špionážne družice a podobne. Ak si tam vynesie útočne a obranné systémy niektorá veľmoc, zrejme vyvolá podobné protiopatrenia u konkurenčných veľmocí.
Naše veľmoci si ale v dobe mieru môžu odskúšať rôzne útočne a obranné systémy v takých tajných misiách a miniraketoplánov.
V prípade vyhrotenia situácie ako bola napríklad Karibské kríza ich tam proste vynesú do niekoľkých hodín a postavia tak svojich potencionálnych súperov pred hotovú vec.
Svet bol počas Karibskej krízy na hrane tretej svetovej vojny. Sovieti potajne inštalovali svoje rakety na Kube a potom ich odkryť, a tak postaviť USA pred hotovú vec, aby mohli vyjednávať ako rovnocenní partneri.
Veľmi nepochybujem, že všetke naše vesmírne veľmoci uvažujú podobne. Potrebujú ale na také stratégie viacero odpaľovacích rámp a subjektov, firiem, ktoré im tie systémy vynesú v zrýchlenom tempe.
Aj tá kríza okolo KĽDR a jej raketovým a jadrovým skúškam môže naším veľmociam, kľudne poslúžiť ako zámienka rozbehnúť militarizáciu vesmíru. Možno takému Iránu zabrániť vyvíjať jadrové zbrane. Ale už nejaké rakety do vesmíru Irán vypustil. Možno ale takému Iránu zabrániť vyniesť do blízkeho vesmíru zbrane EMP, ktoré vyradia rôzne satelity a navigácie? Asi preto také alergické reakcie na Iránsky vesmírny program.
Armádní využití kosmického prostoru je staré jako kosmonautika sama. Neřekl bych, že se v současné době něco urychluje. Armáda však vesmír využívá k dálkovému průzkumu a podobně. Nepředstavujte si, že jsou tam družice se zbraněmi. 😉
Některé stanice Saljut měly experimentální děla, zmiňoval to ostatně i Váš kolega Šamárek ve svém seriálu o těchto stanicích. Moc toho o těch zbraních zveřejněno nebylo ale někde jsem četl, že je nakonec nezkoušeli s posádkou na palubě, protože generovaly spoustu vibrací a podobných nežádoucích vlivů.
Jasně, dříve se zkoušely různé věci. Měl jsem na mysli současný stav.
Hlavní problém vidím v tom, že pokud by došlo k nějakému velkému střetu na oběžné dráze, tak máme na pěkně dlouho s kosmonautikou utrum, protože nahoře bude pěkně nebezpečno a něž ty trosky spadnou dolů, bude trvat hezkých pár let…
Snad na to nikdy nedojde.
Satelity zranitelné jsou,takže řešením je dostat v případě nutnosti nahoru rychle náhradu. Ostatně i X-37 byl mj. vyvíjen k tomu,aby byl v případě krize schopen zastat zničený satelit.
…myslíte, že sestřelit GPS satelit je „snadné“?
Ohrozit satelit v takové výšce dá víc práve než tam šupnout nový…
Zdravím a děkuji za informace v článku.
Jen bych rád připomněl že na pevnině se přistávalo již 6x.
4.přistání-NROL 76
5.přistání-crs 11
6.přistání-crs 12
7.přistání-armádní miniraketoplán
Takže toto je již sedmé přistávání na pevnině (v článku je napsáno šesté)
Díky za upozornění, opraveno.