sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Shijian-19

Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.

Dish Network

Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.

Cuantianhou

Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.

Lunar Outpos

Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.

JAXA a ESA

Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.

SEOPS

Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.

Latitude

Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Na cestě k nebeským palácům

Čínská zásobovací loď Tiančou 1, která má vyšlapat cestu k běžně používaným zásobovacím a tankovacím lodím pro budoucí kosmickou stanici, úspěšně dokončila několik měsíců trvající testování u orbitální laboratoře Tiangong-2 (Nebeský palác-2). Tyto zkoušky obnášely především opakované odpojování a připojování v různých režimech. Po každém připojení následovala zkouška přečerpání paliva, což je hlavní úkol této mise. Čína už má se spojováním těles na oběžné dráze zkušenosti, ale pro chystanou stanici potřebuje spolehlivý systém přečerpávání paliva. V sobotu 16. září se loď naposledy a definitivně oddělila od Tiangongu a před vstupem do atmosféry ještě podstoupí samostatný let.

Systém transportu kapalin
Systém transportu kapalin
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Podle vyjádření čínských představitelů provedla loď Tiančou 1 třetí transfer pohonných hmot 16. září v 10:10 našeho času. Do útrob laboratoře při tomto testu přeteklo 250 kilogramů kapalného paliva a okysličovadla. Po oddělení už budou obě tělesa pokračovat ve vlastních kolejích. Čína zatím oficiálně nepotvrdila, kdy pošle loď Tiančou do atmosféry, protože by ještě měla provádět experimenty při samostatném letu.

Loď Tiančou 1 během své kosmické mise nepřišla do styku s lidskou posádkou, ale přesto ji inženýři vybavili mnoha zajímavými experimenty – jeden z nich například studuje „ne-Newtonskou“ gravitaci, další je zaměřený třeba na vývoj a dělení lidských embryonálních kmenových buněk na zárodečné buňky. Výsledky tohoto experimentu by do budoucna mohly pomoci při otázkách souvisejících s rozmnožováním lidí ve vesmíru.

Komplex lodi Tiančou-1 a orbitální laboratoře Tiangong-2
Komplex lodi Tiančou-1 a orbitální laboratoře Tiangong-2
Zdroj: http://spaceflight101.com

Na lodi najdeme i myší kmenové buňky – jejich výzkum pomáhá k pochopení toho, jak by bylo možné nechat dorůst ztracené tkáně a orgány – zvířecí nebo lidské. Další experiment studuje novou metodu léčby osteoporózy.

Experimenty probíhají i na palubě Tiangong-2, přičemž jde hlavně o zkoušky kriticky důležitých systémů – například systémy podpory života. Ty je potřeba důkladně otestovat před zahájením stavby větší modulární stanice. Téměř přesně před rokem vypuštěná Tiangong-2 kromě toho nese i přístroj detekující gamma záblesky, další experimenty souvisí s pozorováním Země, navigací a komunikací.

Posádka lodi Šenčou 11
Posádka lodi Šenčou 11
Zdroj: https://qzprod.files.wordpress.com

Tuto kosmickou laboratoř navštívila pouze jediná posádka – dva muži (Ťin Chaj-pcheng a Čen Dong) v lodi Šenčou 11, kteří tu pobývali v minulém roce téměř měsíc. Tiangong-2 měří na délku 10,4 metru a jeho průměr je 3,4 metru a dvojice solárních panelů dosahuje rozpětí 18,4 metru, přičemž rozměry jsou srovnatelné s lodí Tiančou.

K laboratoři Tiangon-2 se už žádná pilotovaná loď nevydá. Příští start lodi Šenčou bude mířit k modulu Tianhe 1, což bude velitelská sekce budoucí kosmické stanice – k jeho vypuštění by mělo dojít v roce 2019. K modulu Tianhe 1 se připojí i druhý exemplář nepilotované zásobovací lodi – Tiančou-2, která na stanici doveze zásoby krátce předtím, než dorazí posádka v lodi Šenčou 12.

Možná podoba čínské modulární stanice
Možná podoba čínské modulární stanice
Zdroj: http://spaceflight101.com

Na modul Tianhe 1 by se měly do roku 2022 připojit další dva moduly, čímž vznikne stanice o celkové hmotnosti lehce nad 60 tun. Pokud bychom tuto stanici srovnali s ISS, dosahoval by čínský komplex zhruba šestinové hmotnosti a byl by srovnatelný spíše s americkou stanicí Skylab, která však byla pouze jednomodulová.

K tomu, aby Čína mohla tuto stanici provozovat, potřebuje umět udržovat její oběžnou dráhu, k čemuž slouží palivo. O jeho doplňování se budou starat právě lodě Tiančou (v překladu Nebeská loď). Jejich útroby pojmou až šest a půl tuny nákladu, což je skoro třikrát více, než co zvládnou lodě Progress zásobující ISS. Právě k Progressům můžeme Tiančou přirovnat asi nejlépe. ISS zásobuje více dopravních prostředků, ale právě tyto ruské lodě zajišťují doplňování paliva do staničních nádrží. Dříve to dělaly i evropské lodě ATV, ale ty již dolétaly.

Loď Tiančou 1 startovala 20. dubna na raketě Dlouhý pochod 7 z ostrova Hainan a od té doby provedla tři automatická spojení s laboratoří Tiangong 2. K tomu vůbec poslednímu došlo 12. září v 6:48 našeho času, kdy loď simulovala přílet po tzv. rychlé dráze, kterou známe od lodí Sojuz či Progress. Čína tak nacvičovala, zda by v budoucnu mohly její lodě u stanice zakotvit pouhých šest hodin po startu. Loď si během pětiměsíční služby podle čínských úřadů vedla dobře a všechny její úkoly byly úspěšně splněny.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/106/2017/05/TZ1TG2-Comple-512×318.jpg
http://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2017/04/TZ06.jpg
http://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2017/04/tg2-tz1-complex.jpg
https://qzprod.files.wordpress.com/2016/10/shenzhou-11-astronauts-e1476673770715.jpg
http://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2017/04/cssconcept.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
17 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
ptpc
ptpc
7 let před

Výborný článok! 🙂
Teraz treba len dúfať aby sa časový harmonogram neposunul, resp. aby odklady boli čo najmenšie…

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  ptpc

Věřme tomu. A díky za pochvalu!

Kamil
Kamil
7 let před

Má nějaký přistávací modul?

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Kamil

Myslíte loď Tiančou? Nemá, shoří v atmosféře.

Kamil
Kamil
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

Aha, protože včera jsem někde četl, že „přistane“. To mě překvapilo. Takže omyl.

Kamil
Kamil
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

Novinky z kosmonautiky 18.9.2017: Nákladní kosmická loď Tianzhou-1 se v neděli (17.9.) v 16:15 hod. pekingského času (08:15 UT) oddělila od stanice Tiangong-2. Tianzhou-1 se po oddělení postupně přemístila do bezpečné vzdálenosti a během dalšího letu bude pokračovat v experimentech započatých v dubnu letošního roku (nákladní loď byla vypuštěna 20. dubna 2017). Po dokončení experimentů bude nákladní loď navedena do atmosféry a návratové pouzdro má přistát na území Číny.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Kamil

Maximálně snad pokud je tam uvnitř nějaké malé návratové pouzdro zaznamenávající podmínky při vstupu do atmosféry. Ale přijde mi to zvláštní.

Jarda
Jarda
7 let před

S ohledem na plany na novou mezinarodni stanici v cislunarnim prostoru me dost udivuje, ze takove zkladni veci jako precerpavani kysliku, paliva, vody atd neni jeste vubec reseno v ramci IDSS. Neni ani specifikace, ani draft, natoz aby se neco stavelo a overovalo…

Kořínek
Kořínek
7 let před

Zajímalo by mě co to je ta „ne-Newtonovská“ gravitace. Nějaký odkaz?

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Kořínek

Přiznám se, že netuším, převzal jsem to ze zdroje: „While no crews were present during Tianzhou 1’s mission, the freighter hosted several experiments, including one on “non-Newtonian” gravity, according to Chinese media reports published when the cargo freighter launched in April. “

Racek
Racek
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

Někdy se takto označuje měření vlivu relativistických jevů na dráhu tělesa. Např. stáčení oběžné dráhy Merkuru kolem Slunce. Ale ona hantýrka novinářů bývá někdy podivná a i Čína či Rusko má svoje specifická označení.
Ale o tom jako publicisté víte pochopitelně mnohem víc než já a často na to nutné narážíte, já známé i z reportáží. A myslím, že zrovna snaha o výklad i srozumitelnost je u Vás na velmi dobré úrovni.

Kamil
Kamil
7 let před
Odpověď  Racek

Takže je to měření relativistických jevů? Nenewtonovské, čili einsteinovské.
Na první přečtení jsem si myslel, že v Číně mají jinou gravitaci než my, nebo že gravitaci objevil již před tisíci lety nějaký významný neznámý Číňan.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Racek

Díky za info i za pochvalu.

Kořínek
Kořínek
7 let před
Odpověď  Racek

Našel jsem tohle: http://www.star.bris.ac.uk/~mb1/Export/gr_lecture_notes.pdf
Asi je to pro někoho srozumitelné – pro mě ne 🙂

Fantasta
Fantasta
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

Já tipuji spíš na další výzkum v oblasti kvantové fyziky – viz nedávné experimenty s kvantově provázanými částicemi . Ale jen tipuji. 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  rejpavej

Nechápu Váš komentář. Tento odkaz už máme na konci článku ve zdrojích informací.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.