Sonda Parker Solar Probe se má doslova dotknout Slunce – přiblíží se k němu až na šest a půl milionu kilometrů, takže bude muset čelit teplotám až 1400°C. Aby neshořela, bude ji chránit tepelný štít a právě ten byl 21. září umístěn na své místo. K historickému momentu došlo na půdě Applied Physics Laboratory při John Hopkins University ve městě Laurel stát Maryland. Přiložení tepelného štítu bylo součástí zkoušek integrace a správného zarovnání. Štít ale na sondě nezůstane dlouho. Byl přiložen opravdu jen pro potřeby testování a napevno bude připojen až před startem.
Manipulace s tepelným štítem o tloušťce 11,5 centimetru není jednoduchá. Časosběr z jeho instalace na sondu Parker Solar Probe zachycuje přiložené video.
Zdroje informací:
http://parkersolarprobe.jhuapl.edu/
Zdroje obrázků:
http://parkersolarprobe.jhuapl.edu/…/images/articles/install-tps-on-sc_9140_lores.jpg
A z jakého je materiálu?
Uhlíkový kompozit
Stejně je mi divné, proč ten štít jednoduše neudělali z materálu s vysokým albedem.
Myslím, že najít materiál s vysokou odrazivostí v dostatečně širokém spektru není zrovna snadné. PSP se bude pohybovat v oblastech, kde by se i reflexní materiály mohly příliš rozžhavit.
Bude to krásny opekanec, len na pár obehov okolo Slnka na veľmi pretiahlej obežnej dráhe aby v blízkosti slnka sa zdržiaval čo najkratšie a aby sa len pekne rovnomerne opiekol a nepremenil sa na karbonizačný výpalok.
Už sa teším ako si na ňom pochutnáme.
pb „)
To je sympaticka firma dle log na zadech 🙂
Taky je po nich (a nebo po vás? 🙂 pojmenována planetka, kterou New Horizons minula o 100 tisíc km.
Sonda, u níž je správná orientace v prostoru doslova otázkou života nebo smrti. Bude dráha uzpůsobena tomu, aby okolo perihelu nebyla PSB skryta při pohledu ze Země za Sluncem? I když při tom zpoždění bychom toho stejně asi moc nedokázali, kdyby došlo k nějakému problému a PSB by se odhalila na nevhodných místech.
Pokud se nepletu, tak sonda má v maximálním přiblížení jen ukládat data do palubní paměti a odešle je v době, kdy bude dál.
Šlo mi spíš o to, jestli sonda bude v perihelech při pohledu ze Země před nebo za Sluncem. Jestli ji budeme mít pod alespoň nějakou kontrolou nebo se bude muset čekat, v jakém stavu se vynoří zpoza slunečního disku.
To se asi bude lišit průlet od průletu ale stejně tam není moc co řídit. Sonda bude operovat autonomně už jen kvůli tomu, jak rychle poletí a jak důležitá bude např. přesná orientace v prostoru. Na webu jsem četl že např. odchylka jednoho stupně dělá rozdíl 35° v tepelném namáhání konstrukce. Takže tohle vše bude řešit automatika.
Díky. K té orientaci v prostoru směřoval můj první dotaz. No koukám, že přesnost bude muset být opravdu na vysoké úrovni. Software to nebude mít lehké, jeden stupeň není nic. Snad vydrží ty výhně při postupném snižování perihelu co nejvícekrát. Štít bude čelit nějakým 1400°C.
Když bude sonda poblíž Slunce, tak mu stejně nemůže konkurovat svým slaboučkým vysílacím výkonem.
Koukám, že si sonda vystačí s jediným gravitačním manévrem kolem Venuše, alespoň tedy pro první přiblížení. Možná pak budou další.
časovou osu najdete v našem starším článku (https://kosmonautix.cz/2017/06/sonda-ktera-se-dotkne-slunce/) – těch průletů kolem Venuše bude celkem sedm.
Díky, už to vidím. Předpokládám však, že prvních několik měření Slunce dostaneme už při prvním přiblížení, protože bude mnohem blíž než Merkur.
Když vidím tu protáhlou dráhu, tak určitě bude u sondy dobře měřitelné i stáčení perihelia v důsledku OTR.
Celkem unikátní je, že už někdy v září 2010 (tedy před sedmi lety), NASA oznámila, že tato sonda (ještě pod názvem Solar Probe+) bude startovat 30.7.2018. Přesně na den to sice nevyjde (okno je 31.7-19.8.), ale je opravdu obdivuhodné, že všechno klape a vychází podle 7 let starého plánu.
Presne tak. 🙂
Jestli dobře chápu situaci po startu PSP – Deltu IV Heavy a směr letu opačný k pohybu Země potřebujeme proto, abychom provedli retrográdní pohyb v afelu a tím snižili co nejvíc perihel. A čím rychlejší tento retrográdní pohyb bude, tím nižší bude perihel. Afel bude momentálně v úrovni dráhy Země, ale manévry u Venuše perihel ještě sníží a afel také. Pobral jsem to správně?
Vidím to tak.
Zvažoval se i manévr u Jupitera. Znamenalo by to tedy start prográdně, u Jupitera by následoval gravitační manévr před planetou, heliocentrické zbrždění a tím snížení perihelu a pak dlouhý „pád ke Slunci“?
Přesně tak, Jupiter by provedl gravitační brzdící prak.
Díky za konzultaci 🙂