Obří americká raketa bude startovat z mobilní odpalovací plošiny, kterou na startovní rampu 39-B dopraví pásový dopravník – půjde tedy o systém, který známe z éry programu Apollo i raketoplánů. Přesto je na mobilní plošině mnoho práce. Celý komplex totiž musí být upraven tak, aby odpovídal potřebám nové rakety. Tým specialistů na Kennedyho středisku ke stavbě a zkoušení jednotlivých dílů používá komplex označovaný jako LETF (Launch Equipment Test Facility), na kterém se zkouší hlavně ramena spojující mobilní plošinu s raketou. Samotná stavba a instalace systémů na plošině probíhá podle plánu a příští rok se můžeme těšit na komplexní ověřování a testování. Tento zevrubný proces definitivně prověří, že pozemní vybavení je připraveno na obsloužení startu prvního exempláře rakety SLS. Už nyní ale probíhají testy jednotlivých systémů, k čemuž složí právě LETF umístěný v průmyslové oblasti Kennedyho střediska.

Právě zde se připravuje a testuje většina systémů, které propojí plošinu s raketou SLS a lodí Orion. Odborníci zde sbírají cenná data o chování konstrukcí, které se před startem rakety složí a dojde k mechanickému přerušení spojení. Je tak potřeba otestovat jak samotné „konektory“, tak i pohyblivé části ramen. „Za posledních devět až deset měsíců jsme výrazně rozšířili náš tým a začali jsme skutečně vyrábět daný spojovací materiál,“ popisuje Jeremy Parsons, projektový manažer přípravy pozemního vybavení specializující se právě na LETF a dodává: „Konečně jsme se teď dostali k vrcholu celé hory našeho snažení. Takže se dá říct, že se připravujeme na to, že slezeme na druhé straně. Jinými slovy – Dodali jsme značné množství ramen a ještě nás čeká dost práce.“

Jedním z posledních úspěchů bylo dokončení ramen CSFSU (Core Stage Forward Skirt Umbilical) a CSITU (Core Stage Intertank Umbilical). Jak již z názvů vyplývá, rameno CSFSU bude k raketě SLS spojeno v horní části centrálního stupně v oblasti zvané Forward Skirt, rameno CSITU pak obhospodaří oblast intertanku na centrálním stupni mezi kyslíkovou a vodíkovou nádrží. Hlavním úkolem tohoto ramene bude zajištění odpouštění plynu z nádrže na vodík. Tento plyn pak bude z bezpečnostních důvodů odváděný pryč od rakety. Dalším úkolem bude zajištění kontroly prostředí v interntanku, přenos energie a dat pro systémy rakety, které budou umístěné mezi nádržemi.

Zatímco CSFSU se již ve druhé polovině července instalovalo na plošinu, CSITU je zatím zabalené a připravené k finální instalaci. „K mobilní rampě ho přesuneme už za pár dní a na 11. srpna máme naplánovanou instalaci,“ vysvětluje Sam Talluto, projektový manažer mobilní plošiny. Práce zatím odborníkům odsýpá docela dobře, což potvrzuje i Jeff Crisafulli menažer strojírenské části na LETF: „Zatím jsme dokončili celkem 15 z 19 spojovacích mechanismů. Začalo to deseti Vehicle Support Posts (patky, na kterých budou sedět urychlovací bloky na tuhá paliva – pozn. aut.), osm z nich je pro nasazení do provozu, dvě jsou záložní. Pak jsme udělali i dvojici zařízení Aft Skirt Electrical Umbilicals, dále Orion Service Module Umbilical, a již zmíněné Core Stage Forward Skirt Umbilical a Core Stage Intertank Umbilical.“

Zbývá tak vyřešit ještě následující díly – 2× TSMU (Tail Service Mast Umbilical – Systémy zajišťující tankování centrálního stupně viz náš starší článek), VS (Vehicle Stabilizer – konstrukce v horní části věže zajišťující stabilitu připojené rakety i při silném větru), dále ICPSU (Interim Cryogenic Propulsion Stage Umbilical) pro spojení mobilní plošiny s horním stupněm ICPSU a konečně CAA (Crew Access Arm, tedy rameno pro nástup posádky do Orionu).

Níže přiložené video perfektně ukazuje, jak jednotlivá ramena vypadají i to, jak se budou odklápět. Video je sice starší – SLS na něm má ještě černobílou barvu, ale princip těchto propojení zůstal zachován.

Jedním z posledních úspěchů je dokončení revize technické připravenosti pro TSMU, které bude zajišťovat tankování kapalného kyslíku. Testování stabilizátoru VS úspěšně probíhá a nedávno skončila kontrola připravenosti na zahájení zkoušek ICPSU. Specialisté jsou tedy ve finální fázi příprav na kryogenní zkoušky tohoto ramene. Jakmile skončí jeho testování, odborníci se vrhnou na testování TSMU pro tankování vodíku.

Posledním dílem pro misi EM-1 bude již výše zmíněné zařízení CAA, které ve finále propojí bílou místnost s otvorem pro nástup posádky do lodi Orion. Rameno pro přístup posádky by mohlo být k mobilní plošině připojeno v září. Pro zkoušku těsnění se použije maketa bílé místnosti a panelů záchranného systému, které budou ukrývat loď Orion.

Na zařízení LETF se ramena a propojovací technika testuje tak, jak bude použita v provozu. Ke zkouškám se tedy používá kapalný kyslík, dusík i vodík. Zkoušky tedy ověřují reálné podmínky, kterým bude technika vystavena. Kupříkladu na ramenu CSITU se prováděly také elektrické zkoušky, senzory v okolí sledovaly teplotu konstrukce, nebo její zatížení při sklápění, ke kterému dojde před startem. Nechybí ani sekundární testování řešení různých scénářů závad. „Jedna z velkých zkoušek byla zaměřená na vyladění hydraulického systému tohoto ramene, abychom se ujistili, že se odklopí správnou rychlostí a vyklidí tak prostor startující raketě. Všechno bylo plně úspěšné,“ zavzpomínal Jeff Crisafulli.

Jakmile bude testování veškerého příslušenství pro misi EM-1 dokončeno, nebude to pro zařízení LETF znamenat konec. Právě naopak – začne tu modernizační a údržbové období. Přesto bude celý komplex připravený na případné dodatečné zkoušky libovolného hardwaru. LETF bude v dalších letech hrát podobně důležitou roli během přípravy na misi EM-2, která použije trochu odlišná ramena i spojovací techniku.

Opusťme teď ale testovací komplex LETF a zaměřme se na samotnou mobilní plošinu. Její stavba a osazování hardwarem probíhá na East Park Site na startovním komplexu 39 na sever od haly VAB. „Ze strukturálního hlediska instalujeme ocelové podpěry kryogenního systému, dále ocelové podpěry systému udržování vhodného prostředí, hodně se tu teď pracuje na nejrůznějších potrubích,“ popisuje Cliff Lanham, manažer mobilní plošiny. Kromě toho se upravují některé nosníky i podpěry v místech, kde se nainstalují spojovací ramena.

Startovní plošina i věž, která je její součástí, měly původně sloužit raketě Ares I z programu Constellation. Po jeho zrušení byly plány upraveny pro využití v rámci obsluhy rakety SLS. „Z hlediska vybavení pozemní podpory momentálně pracujeme na asi tisícovce zařízení od pneumatických jednotek po elektrické rozvodní skříně, které budou sloužit například kamerám a podobným věcem,“ vysvětluje Lanham a dodává: „Momentálně máme nainstalováno 50% systémů. Řekl bych, že na plošině máme hotové tři čtvrtiny práce, na věži je to okolo 35%.“

Lidé si povětšinou málokdy uvědomí, jak komplexním systémem mobilní plošina je. Koncentrují se zde pneumatické systémy, zařízení pracující s kyslíkem, dusíkem či heliem, jsou tu i kryogenní systémy se zkapalněným kyslíkem a vodíkem. Zapomínat nesmíme na rozvody elektřiny, systémy detekce nebezpečných plynů, systémy povolující start, kontrolní systémy pro správu kosmodromu, spoustu senzorů a zařízení pro sběr dat, tepelné systémy, senzory sledující počasí, zařízení pro obsluhu, komunikační jednotky, wifi, telefony, nebo vnitřní komunikační okruh.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/07/2017-07-31-144139-350×304.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/07/2017-07-31-140141-350×253.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4211/35452842300_e4f46ccf6c_b_d.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…cb5592502386db49f3e1304faf505ec5&oe=59F79DA4
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2016/05/2016-05-17-175609-350×208.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/07/2017-07-31-140424-350×263.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/07/2017-07-31-140311-350×238.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/07/2017-07-31-144014-350×260.jpg