Léto patří nejrůznějším hudebním festivalům, jejichž hudební produkce nemusí být zrovna tichá. Ale stejně se reprosoustavy nevyrovnají tomu, co zažijí ochranné panely lodi Orion při startu nebo při aktivaci záchranné věžičky. Ochranná konstrukce tvořená třemi panely, které kryjí loď Orion v první fázi startu se totiž budou muset vypořádat s nepředstavitelným hlukem – celých 161 dB. Při těchto úrovních už může dojít k poškození různých konstrukcí. Aby se to nestalo Orionu, prochází jeho krycí panely důkladným testováním.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Akustické zkoušky probíhají v rámci Glenn Research Center v Clevelandu (stát Ohio) na Plum Brook Station. Panely kryjící Orion včetně dvířek průlezu jsou umístěny v komoře Reverberant Acoustic Chamber, která disponuje masivními reprobednami. Právě ty jsou schopné vytvořit ohlušující řev srovnatelný s podmínkami při startu. Díky těmto zkouškám tak bude možné odškrtnout další položku na seznamu bezpečnosti celého systému.
Krycí panely jsou součástí systému záchranné věžičky a jejich úkolem je chránit kosmickou loď s posádkou uvnitř, která se ukrývá pod těmito panely.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…aae25c4e381b9139d835109ddfee6105&oe=59F56049
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…6dc3b49bf45c3f4f8740d1bc8f08b440&oe=5A005AED
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…1b3851a1b61eeeab5745f6cbe7ea114d&oe=59F55BDE
Chapem, ze sa vsetko musi testovat hlavne ked sa jedna o novy hardware, ale obcas mam pocit, ze sa to prehana. Ved Orion uz letel a bol de facto testovany priamo v praxi. Podla mna sa musi dookola testovat, aby mnohe centra vybudovane pre NASA mali aspon nieco na praci, pretoze pravdepodobne by boli uz davno zavrene. Preto naklady na vyvoj Orionu budu vskutku astronomicke.
To už mi tu vysvětlovali, taky sem se divil. A vysvětlení znělo, že se měnila spousta věcí, snižovala tloušťka stěn atd. Čili má to význam. Že se dopředu počítalo, že ten test z roku 2014 (letový) nebyl definitivní model.
Je to tak. Orion z mise EFT-1 byl silně konstrukčně naddimenzován. Dokonce tak moc, že by byl na běžné mise moc těžký. NASA o tom věděla a bylo to součástí testování. Loď byla prošpikována senzory, které sledovaly namáhání konstrukce a z údajů se pak vypočítalo, kde je možné konstrukci oslabit aniž by přitom byla ohrožena bezpečnost. Mise EFT-1 měla v první řadě otestovat radiační odolnost, tepelný štít a padákový systém. Byla to opravdu jen nejzákladnější konstrukce lodi.
No pravda je někde uprostřed.
Pokud je ty změny jsou tak zásadní, tak EFT-1 byla prakticky jiná loď, fajn výsledky z prvního letu, ale jsou k ničemu. A proto asi vše musí proběhnout znova.
Pokud říkám v době startu … toto je naddimenzované, tak už vím, o které hodnotě mluvím jako výsledné. Jinak nemůžu říct, že to je naddimenzované .. nad čím… hodnota.
I výsledky radiační ochrany jsou tak stejně užitečné jako když by přepočitali data z ISS, sond atd. těch pokusů mohli dělat tupu a nemuseli tam poslat celou loď.
Zrovna ta radiační ochrana je něco, co lze lépe modelovat než konstrukční odolnost, která je hlavně o kvalitě spojů atd.
Ty slabé místa jsou bohužel ty, které se budou lišit v seriové výrobě, protože každý svár je prakticky originál.
Spíš to vypadá, že EFT prostě muselo letět, aby se něco ukázalo politiků. Když se následně tvrdí, že se všechno změnilo, ale navic o těch změnách věděli i dřív než to i letělo. 😀 Opravdu by mne zajímalo, co zásadního se na základě testů a EFT-1 změnilo na designu. Co jsme se z nich naučili pro ORION a SLS. Nějvětší pokrok je asi ve vývojí senzoru pro ty měření. Které potvrdili matematické modely a stovky tisíc simulací, které konstrukci měli šanci lépe ověřit než pár tisíc senzorů, které v reálu neřeknou, jestli konstrukce o centimetr vedle neselže. Simulace můžeme dnes provádět prakticky od jednotek atomů a s nastavením náchylnosti a slabších vazev svárů atd atd.
EFT pomohla zjistit, kde přesně je možné ubrat konstrukci stěn, aby byla loď pevná, stále bezpečná a přitom co nejlehčí.
Při vší úctě, ale ne. Z tohoto pohledu jsou například všechny stavby – mrakodrapy super nebezpečné zabijácké monstra.
Dříve než se kopne do země, tak se provádí simulace, výpočty atd. A pak se prostě stavý a těm číslům se věří.
Nikdo nestavy naddimenzovaný prototyp, protože se asi nevěří matematice a fyzice.
Bude prostě muset brzo dojít k bodu zlomu, kdy tohle už se přestane dělat.
Navíc těch vlivů, co na takové stavby působí je daleko daleko víc, majít mnohonásobně větší složitost a velikost.
Až na to, že u mrakodrapů nejde až tak moc o materiálovou úsporu. naopak při letech do vesmíru hraje roli každý kilogram.
Ondro, nejsem si jistý, zda Váš komentář je k probíhajícím akustickým testům v Plum Brook, nebo k něčemu jinému. Testovaným objektem není kabina Orionu, ale ochranné panely, které loď na špici rakety SLS obklopí. Panely jsou testovány na úroveň hluku v případě vzletu SLS, která bude bezesporu vyšší než při vzletu rakety Delta IV Heavy. Prosím, napište, v čem konkrétním vidíte tyto testy jako zbytečné, abych mohl reagovat.
Z rozdílů v konstrukci Orionu pro EFT-1 a EM-1 namátkou:
Redukce počtu svarů při výrobě přetlakové kabiny z 33 na 7, redukce hmotnosti kabiny o 300 kg, lepení ablativního materiálu na tepelný štít v blocích oproti monolitické struktuře pro EFT-1, změny v konstrukci balónů (po přistání EFT-1 selhaly tři z pěti). To vše díky analýze dat z letu EFT-1.
K tomu tepelnému štítu, když sem viděl v přednášce D. Majera to plnění té „včelí plástve“, tak mi to přišlo jako šíleně drahá s prominutím piplačka a chápu, že to raději lepí.
Prepacte ale nema ani paru co stavba kosmickej lode predstavuje a co vsetko musi lod samotna podstupit.
Není důvod se omlouvat. 😉
Zrovna tento týden se Elon podřekl, že modifikace Falconu 9 do verze Heavy byla o dost těžší než si ve firmě mysleli na začátku (výslovně zmínil problémy s ochranou rakety a nákladu před hlukem a vibracemi od motorů).
A teď si uvědomte, že SLS bude mít na startu ještě 2 x větší výkon (z toho větší část budou k okolí ne příliš ohleduplné boostery na tuhé palivo) !
Stačí malá chyba při výpočtu, nebo zanedbání zkoušek a rampa i raketa se bez nadsázky rozsypou na prach
PS: tohle mimochodem (a nutnost bezpečného perimetru v řádu mnoha, či dokonce desítek kilometrů) bude velký problém u Elonova ITS (který má být opět násobně výkonnější než SLS)
Možná I proto co píšeš je SLC-39B ve formě „clean pad“, takže to zničí akorát pásový tahač (crawler). A líp se opravuje prakticky prázdný prostor – obnovíš povrch, než stavět znova věžové konstrukce. Dumal jsem I nad tím, jestli proto není Bocca Chica naplánován pro tyto operace, ale tam zase neznám vzdálenost od vesnice atd. Taky mají počítačem řízenou autodestrukci a když se dokázala raketa při ORB-3 zlikvidovat pár desítek metrů nad rampou skoro bez poškození rampy (odvolávám se na přednášku D. Majera na toto téma), tak Elon to bude mít asi taky promakané.
Jaka vydsledna uroven hluku bude tedy uvnitr lodi Orion pri startu?
To jsem bohužel nikde nedohledal.
Ať to dají na koncert kapely Disaster Area a pak uvidíme 🙂
Už jsem ten tvůj komentář četl asi 3x a pokaždé sem se rozesmál :-D. Geniální. Palec nahoru bych dal, kdyby to šlo.
Poškozená oblast se má poslouchat v protiatomových bunkrech 55 km daleko. Ale stejně mají Zemi zakázanou, protože porušují místní konvence o omezení jadernych zbraní
Dalo by se dohledat, kdo vyrábí jednotlivé prvky audio(hluko)řetězce? A i jaké zvuky jsou využívány pro testování?
Tipnul bych si, že pravděpodobně zkouší docela dost kmitočtů a jejich kombinací pro odhalení potencionálních rezonancí, které by mohly ohrozit konstrukci.
Tak to se přiznám, že vůbec netuším. Teoreticky by se to snad dohledat někde dalo, ale vůbec netuším kde.
Tak počítám, že tam prostě pouští reálný zvuk raketových motorů a různě těma nahrávkama rumplujou.
Jinak více si o tom centru přečtěte na https://facilities.grc.nasa.gov/spf/
rozklikněte si příslušnou labolatpř. Mají tam toho víc (vakuum,vibrace,zvuk). Je tam i poznámka:
The combinations of servo-hydraulic and electro-pneumatic noise modulators utilize gaseous nitrogen capable of producing a tailored wide-range of acoustic spectrums in the frequency range from 25 to 10,000 Hz. The RATF chamber internal dimensions are 11.4 m (37.5 ft) wide by 14.5 m (47.5 ft) deep by 17.4 m (57 ft) high.
TAkže asi tak.
Díky moc!
Podívám se na to, díky moc. Jen jsem si teď přečetl první větu a tohle bych opravdu opravdu potřeboval v paneláku:
…taking advantage of the 1.8 m (6 ft) thick surrounding concrete walls to help attenuate sound migration through the SPF.
:))
Hmm, tak tohle s typickou audio sestavou úplně porovnat opravdu nepůjde. 🙂
…gaseous nitrogen generation system, horn room with acoustic modulators and horns, acoustic control system, and hydraulic supply system…
Tohle je místo, kam bych se chtěl někdy podívat.
Tomuto se dá říkat „reproduktor“ jen s velmi silně zamhouřeným okem:
http://www.teamcorporation.com/Acoustic-Noise-Generator
Prezentace k testovací komoře:
https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20110014427.pdf
Hm pěkné bedny. Zrovna objednávám na naší akci jednu záložní z čajny za 4kKč. 🙂 Tak kdyby jste měli chuť, tak přijďte na naší nejlepší vikongsko románskou bitvu viz rogar.cz Snad tou dobou nic nepoletí a nebudu tam muset v noci lovit lte signál na sledování nějakého nudného startu F9 🙂
Jinak je zajímavé co všechno má NASA k dispozici za testovátka. To se pak ani člověk nediví, že všelijaké ty průkopnické mise ala Soujurner/Spirit/Oportunity/Curiosity/Juno/Apollo11/STS1 dává na „první dobrou“
Mno zrovna Apollo a STS bych nerikal prvni dobra. U obouch smrtelna nehoda, kterou zapricinila NASA svoji liknavosti
A to ještě měli štěstí při A-13, tam lajdáctví též smrtelně ohrozilo astronauty.
Tak Apollo-11 byl první pokus přistát na Měsíci s lidmi řízenou lodí. A povedl se na 100%. STS-1 byl první let STS do vesmíru a byl úspěšný na 100%. Ano Apollo-1, STS51-L a STS-107 bylo obrovské neštěstí, ale zcela netušim jak by to mělo popírat to co jsem řekl. Na další Vaše pokusy mne trolit nebudu reagovat.
Před Apollem 11, bylo Apollo 9 a Apollo 10, která už taky testovala operace s lunárním modulem. Apollo 9 testovalo vzdálení a přiblížení lunárního modulu až na 180 kilometrů od sebe. Lunární modul Apolla 10 sestoupil hodnně nízko, až na 14 kilometrů nad povrch Měsíce. Prostě generálka.
Největší odvaha z toho byla dle mého STS-1. Kdybychom neprobírali jen modely USA, tak by vyhrál samozřejmě Vostok-1.
Vostok-1 ale i Voschod-2 a vlastně všechno až někam k Sojuz 5 byla hrozně velká odvaha. Ono by vlastně bylo zajímavé porovnat „hnutí mysli“ a pocity posádky Voschod-2 a STS-1. Jak rozdílné či stejné byly.
Můžeš klidně brát i Voschod 1, sardinky, ale co si pamatuju z Pacnerovy knížky, tak ten let hodně prospěl OKB-1, že od Feoktisova se dozvěděli strašně moc. Ale ty pocity Leonova, to muselo být peklo. A nebo Beljajev, když musel přemýšlet, co udělá, když by se Alex nevrátil (totéž co Stafford, Cernan). To bychom mohli zabloudit i do Gemini, kdy každý let, to krok do neznáma navíc.
Já ten Vostok myslel i proto, že co vím, tak stav R7 fakt nebyl ideální a nebyl to ještě zdaleka stoprocentní nosič. Když se upřímně priznám, jako přemýšlet, že jsem v Apollu, a od vzduchoprázdna mě dělí já nevím milimetrový plech… Moc lehko na duši by mi nebylo.
A co se týká STS-1, jak říkal Young, parafrázuju, nepamatuju si to přesně, člověk co tvrdí, že nemá strach, nelze mít pod sebou obrovskou nádrž na vodík a kyslík a nebát se.
161 dB? Kolik měl Saturn 5?
Internetové zdroje nejsou konzistentní. našel jsem různé hodnoty od 160 do 220 decibelů. Ta horní hodnota mi ale přijde nereálná.
Záleží kde se to měří. Nahoře u lodi 100m od „zdroje“ mi přijde i těch 160dB trochu moc. Na takové ozvučení by bylo potřeba několik GW výkonu kvalitních reprobeden. Raketa sice má celkový výkon v desítkách GW, ale asi ji neprojektují na maximální efektivitu vytváření zvuku.
Vždycky se usmívám nad těmihle debatami o tom, jestli to testování není přehnané. Není. Je to normální součást vývoje jakéhokoli složitějšího systému, ať už hardwarového nebo softwarového. Díky tomu, že na SLS/Orion se upírá hodně mediální pozornosti a NASA se ráda ukazuje, tak máme k dispozici hodně informací o vývoji. To bychom měli brát pozitivně, že nahlédneme pod pokličku, ne si stěžovat, že to testují moc důkladně. Všechny dílčí systémy se musí otestovat před testem větších celků a celého systému. Čím dříve se chyby odhalí, tím méně peněz a zdržení stojí je opravit. Přeskočením testů nic neušetříte. Když se něco zvrtne, tak to může stát peníze i životy. Myslíte si snad že SpaceX, Blue Origin, Virgin Galactic, RKA, CNSA netestují? To by asi brzo skončili. Jen každá organizace má jinou úrověň informování, případně i stupeň zájmu veřejnosti se muže lišit. Jedna věc, která se dá vypíchnout u NASA je, že díky politice zaměstnanosti musí neustále komponenty stěhovat mezi jednotlivými pobočkami v různých státech. To mi občas přijde jako plýtvání pěnězi. (Na druhou stranu stěhování se často také těší mediální pozornosti, tak je tu aspoň nějaký „přínos“)
Nikdo nerika, ze nemaji testovat. Ale uznejte, ze vyrova, ne vyvoj, jednoho F9 by v podaniNASA trvala ne rok ale tak 3. Snazite se to zamluvit, ze bez testovani to nejde, ale to nerikam ze se nema testovat. Ale v realu kazdy prevoz a manipulace muze dane kusy poskodit a tak to, co bylo konstrukcne otestovani 2 roky zpet po desitkach prevozech a zestarnuti, uz vubec nemusi byt tak stejne odolne. Takze pokud byste se chtel byt tak jisty, jak rikate, tak je to potreba otestovat vse znovu po slozeni. Je potreba se na to divat realne. Takze se muzete utestovat k smrti a stejne se vzdy neco objevi. Takze jde o nalezeni rozumne hranice, kdy to ma smysl. Ty zmeny oproti puvodnimu orionu znamenaji, ze to je novy pokus uplno jine lode. Zmeny se muzou projevit jako spatny smer a zase se budeme vracet. Prave proto, ze ty testy se delaly i u eft-1 a tak hodne se to sleduje, tak se ptam jsou to zmeny na zaklade testu na zemi nebo z letu. Pokud testy na zemi byly zelene, ale z letu je dokazan problem, tak mate spatny test. Prave z testovani softwaru vim, ze testovat muzete dokonecna, ale obcas mate blby test. Jindy zbytecny atd.
Jak to rict, no, nejsou 60.leta, mira akceptovatelneho rizika je jinde nez tehdy. A spadnout prvni SLS ci dokonce Orion s posadkou, tak to zariznou cely projekt. Proste Vostok 1, STS-1 atd nikdo opakovat nechce (mluvim o letu na neotestovanych strojich). A spousta lidi tady by jim asi rekla, uz to slozte a sup nahoru,jenze na nas nevlitne Rogersova komise po neuspechu.
Na druhou část Vašeho příspěvku jsem odpověděl již v 13:31 a 14:51, a podle první části mi připadá, že máte obavy, že by mohly být ochranné ogive panely při těchto testech poškozeny. Podle mých informací jde ale o testovací exemplář, nikoli letový.
Informace, že se jedná o neletový hardware, je uvedena přímo na vstupních dvířkách.
Vývoj Falconu 9 trval 5 let, od roku 2005 do 2010.