Až do útrob lodi Orion usednou astronauti, budou chtít mít jistotu, že jejich plavidlo disponuje vyšší úrovní bezpečnosti, než jakou měly raketoplány. NASA požaduje, aby byla nová loď schopná záchrany v kterékoliv fázi letu a velkou část tohoto úkolu obstará právě záchranná věžička, která zachrání loď od chvíle, kdy stojí na rampě až do výšky 91 kilometrů. Tato 5,2 metru vysoká a metr v průměru mající konstrukce s pomocí motoru na tuhá paliva dokáže odnést kosmickou loď pryč od nebezpečné rakety a Orion po jejím odhození může bezpečně přistát na padácích. A právě na statický zážeh únikového motoru, ke kterému dojde dnes v Promontory v Utahu, se podíváme v živě a česky komentovaném přenosu.
V rámci zkoušky bude záchranná věžička otočená vzhůru nohama, takže spaliny budou šlehat k obloze do výšky zhruba 30 metrů. Zážeh samotný potrvá pouze 5 sekund, ale půjde jistě o velmi působivou podívanou. K zážehu by mělo dojít dnes, tedy ve čtvrtek 15. června ve 21:00 středoevropského letního času, náš přenos spustíme zhruba o 15 minut dříve, tedy okolo 20:45 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu. Tím se dostanete na stránku přenosu na YouTube. Pokud z jakéhokoliv důvodu (třeba kvůli pomalému internetu, nebo datovým limitům) nemůžete sledovat video, bude pro Vás na této stránce připraven psaný online přenos, o který se bude starat Martin Gembec. Stránku není potřeba obnovovat – nové příspěvky se Vám zobrazí automaticky.
Zdroje informací:
https://www.orbitalatk.com/
http://www.spaceflightinsider.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/images/586706main_dsc_2013_hires_full.jpg
Na youtube je docela zajímavé video (v angličtině) o laboratoři, ve které se kalibrují siloměry pro podobná použití: https://www.youtube.com/watch?v=_k9egfWvb7Y
Asi 2 týdny zpět sem na to taky koukal 😉
Roztomile! Presne tohle jsem delal ve sve prvni praci jako osmnactilety cucak 🙂 Akorat jsme meli 100g zavazicka a horsi nejistotu nez tihle frajeri. Diky za odkaz!
Predom dakujem za komentovany zivy prenos, normalne sa cely den nanho tesim. Dufam ze padne vela zaujimavych technickych pikosiek. 🙂
Budu se snažit, ale předem říkám, že v tomhle případě se toho nedalo zjistit tolik, jako v případě klasických startů, ale budu se snažit.
Rubrika „Česky a živě“ byl prostě milionový nápad!
To máme radost. S nápadem přišel náš redaktor Tomáš Kohout. 😉
Krátké, ale výživné – díky moc. Těším se na další
Díky za pochvalu.
Pohli jsme Zemí, v Čechách bude pršet 🙂
Budou se záchranné věžičky používat znovu (nebo alespoň některé jejich části), nebo jsou na jedno použití i když se neaktivují?
Škoda, že jsem nikde nedohledal řez rakety, bylo by moc zajímavé mrknout na konstrukci celého systému.
Nikoliv, po odhození věžička dopadne nebržděně na Zemi. A co se řezu týče, tak nic lepšího než tohle jsem nenašel.
Děkuji, taky už jsem ten popis vygooglil. Třeba se časem objeví i něco lepšího, je to moc zajímavý kus techniky.
Myslel jsem, že dopadne na zem na padáku.
Ani jsem nevěděl, že to má tolik různých trysek pro dané úkony, děkuji za objasnění.
No, ale mohli by něco vykoumat, je škoda jen tak zahodit takovou drahou nevyužitou součástku. SpaceX to vymyslela šikovněji.
Děkuji za přenos, jen víc takových zajímavostí.
Ten konec komentáře neměl chybu „- vžuuum … a to je všechno.“ 🙂
Ad G: Průměrné zrychlení je (800/3.6)/2=111 m.s^-2 a to /9.81 = 11.3 G
No, žádná brnkačka to nebude. A na začátku je zrychlení možná i větší. Zase když jde o život…
Tedy koncepce zcela zastaralá, několik tun těžká věž se bude pokaždé zvedat ze země desítky kilometrů vysoko aby se bez užitku zahodila a přitom zničila. Co je na tomhle dobrého?
Nevěřím, že neexistuje možnost, která by to neudělala lépe a efektivněji. Jo vlastně Dragon Rider :).
Nechápu proč se vlastně dělá sls. Drahý HW který nepřinese vlastně nic nového. Koncepce z roku 1967.
Takto velkou nosnost nemá mít žádná jiná raketa, co alespoň vím a ne vše se dá poslat do vesmíru po kouskách a tam to teprve sestavovat.
Pro náklady žádná záchranná věžička nebude třeba. A já si myslím, že právě na dopravu nákladů tato raketa bude především určena.
Pěkně zpracované srovnání nosností perspektivních US raket je tady:
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=43073.0
Fjůů! Věděl jsem, že je rozdíl veliký, ale takhle srovnané pod sebou to vypadá až děsivě. SLS je prostě úplně jiná liga.
Vojta: presne tak, SLS je iná liga…
I když se Vám to možná nelíbí, SLS se dělá proto, že má politickou podporu a zajištěné financování. E.Musk prohlásil, že bude-li zájem, bude mít NASA v Dragonu pro oblet Měsíce přednost před turisty. Evidentně o to zájem není. Ani Bílý dům nepožaduje od Kongresu peníze na koupi míst při tomto letu.
To s tim obletem je zajímavé info. Chápu že po tom „vláda“ nesáhla, taková ostuda by to pro nasa a projekty typu sls byla ;).
Někdy si říkám co by stál vývoj MCT při SpaceX zkušenostech a nákladech.
Ostuda? Evidentně uvažujeme rozdílně.
Což je ale samo o sobě přece naprosto šílené… že se dělá něco jen proto, že to má POLITICKOU podporu a zajištěné financování. Normální člověk by očekával, že takový projekt se dělá proto, že má za dané peníze opodstatnění.
Orion – Apollo na steroidech, navíc původně měl být vetší že?
SLS – technologicky také nic moc nového, o motorech raději pomlčet.
Kolik to celé vlastně už stálo peněz od začátku programu Constellation? (I když proběhlo přejmenování, stále je to to samé.) Kolik už proběhlo výrazných změn za dobu trvání projektu od roku 2005 (???)
Tedy za 12 let nic moc (za utracené peníze… přesnou částku byste asi, pane Hošku, věděl).
Zdravím. Víte, vůbec netvrdím, že ten projekt je ideální, ani jej nijak neobhajuji. Několikrát jsem v diskusích psal o riziku zrušení celého projektu. Teď jsem jen odpověděl na otázku, proč se SLS dělá. Moje odpověď možná zněla šíleně, ale vystihuje realitu. Na rozdíl třeba od ARM má SLS už šest let stabilní politickou podporu Kongresu. Jestli a kdy se to změní, nevím.
Zrušený program Constellation (Ares I, Ares V, EDS, J-2X a podobně) se do nákladů nezapočítává, protože to považuje za irelevantní i generální inspektor NASA. On je tam ve svých zprávách nezapočítává.
Náklady znám, nedávno jsem je porovnával s Apollem:
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=63&t=1689&start=130#p78733
Nemyslel jsem to tak, že obhajujete. Realita je jasně daná, s tím se těžko něco udělá – i když podle mě je to prostě šílené.
Myslím, že Constellation by se započítávat měl od úplného bodu 0 (slovy nula). Protože pokud by nebyl Constellation nebyl by na 100 % Orion a částečně ani SLS.
A za tu nehoráznou kupu peněz minimum nového … SRB z rekatoplánů, první stupeň motory z raketoplánů (dost jich je skladem) a ještě je budou zahazovat, druhý stupeň motory z Delty, o Orionu už byla řeč. Takže novinky možná to svařování a nějaké další drobnosti.
Pamatuji si Antonína Vítka (zdravím nahoru) jak někdy v době zrušení Contellation a vyhlášení SLS říkal, že stejně NASA moc neví co vlastně s programem dělat (jako k čemu ho využít). Myslím, že se moc nezměnilo od té doby.
A o proběhnuvším testu Ares 1-X ani raději nemluvit – ten se uskutečnil jen proto, že zbyl ve skladu booster, vše ostatní byl balast.
Lunární program Constellation byl násilně zrušen bez náhrady a NASA jej tehdy účetně odepsala. SLS/Orion přišel později, má jiný cíl a nevyužívá identickou techniku. Centrální stupeň SLS má oproti Aresu V jiné motory, jiný průměr a délku, raketa má jiný horní stupeň atd., Orion má například kratší autonomní délku letu a jiný servisní modul oproti tomu lockheedovskému z Constellation (má jej z ATV). NASA neumí vyčíslit hodnotu nákladů z Constellation, které SLS/Orion využívá a které ne. Stejně tak nezapočítává do nákladů SLS ani hodnotu použitých věcí z STS, jako jsou urychlovací bloky SRB, motory RS-25, AJ-10 a podobně. Takže je nezapočítává, ale uznává, že STS a Constellation umožnily náklady na SLS/Orion snížit. Podle NASA program SLS/Orion prostě zdědil aktiva. Stejně jako zdědil vybavení kosmodromu z éry Apolla (39B, VAB, CT-2 apod.).
NASA dobře ví, k čemu chce SLS/Orion využít. Jsou to lety k tělesům Sluneční soustavy mimo gravitační vliv Země. Jen to zatím neumí/nemá dost peněz kvůli financování provozu ISS. Proto vymýšlí kritizovatelné programy jako ARRM a DSG.
„A o proběhnuvším testu Ares 1-X ani raději nemluvit – ten se uskutečnil jen proto, že zbyl ve skladu booster, vše ostatní byl balast.“
Aha 🙂
A teď podle NASA: demonstrace předletových procedur, zjištění úrovně strukturálního tlumení kmitů a zatížení oscilacemi během letu, chování 2. stupně během oddělení včetně vlivů na motor J-2X, test padákového systému, …..
Být bezpečnější, než raketoplán není nic moc těžkého. Možnosti záchrany z raketoplánu na startovací rampě nebo během vzletu, pokud nějaké byly, byly… no řekněmě, že já bych do toho nevlezl.
Orionův záchranný systém by měl být lepší než u Apola. NASA o tom sice můuví velmi neochotně, takže je velmi těžké najít nějaké konkrétní informace, ale konstruktéři Orionu řekli, že si „myslí“, že záchranná věžička Apolla měla „černé zóny“, tj. fáze letu, ve kterých přinejmenším nebyla záchrana jistá. Taky řekli, že klíčovým vylepšením nového systému je velká schopnost manévrovat (attitude control motor).
Z toho se dá lecos vyvozovat (tj. spekulovat). Řekl bych, že ACM umožňuje dostat velitelský modul do bezpečné vzdálenosti od dráhy stoupající rakety. Bez něj kapsle sice předběhne raketu, ale ta by jí pak mohla při smůle zase dohnat a trefit třeba padák nebo něco takového.
Vždy tam budou černé zóny. V případě destrukce nosiče se jakýkoli záchranný systém bude potýkat s možností střetu s nějakým „projektilem zespoda“.
Takže jediné co zbývá je zmáčknout kosmo/astro/tchajko-nauty na doraz jejich fyzických možností pořádnýma géčkama.
Troufám si tvrdit, že onen manévrovací systém by zastoupili klapky na tryskách hlavního záchranného motoru. Změna vektoru by se relativně snadno určila z náklonu kabiny k hlavnímu vektoru tahu v okamžiku iniciace. Zbytek bych nechal fyzice a božské protekci.
Ach jo, zase chyby v yi a mezerách :/ Takhle bych se konstruktérem nestal 🙂
Stoprocentní to nebude nikdy (vzpomeňme na taneční kreace Super Strypi nebo Protonu), ale omezení „černých zón“ je v každém případě potřeba. Crew Dragon by je měl mít ještě menší, protože potáhne svoji „věžičku“ až na orbit a má tak šanci se odpoutat i od pracujícího druhého stupně (s tím měly poslední dobu problémy nákladní verze Sojuzů s Progressy). O kolik to sníží nosnost, těžko říct. Manévrovatelnost by měl mít také slušnou. Přece jen není úplně vhodné vystřelit jen dopředu a zůstat tak v dráze možná stále ještě pracující rakety, která si to bez zátěže na špici požene ještě rychleji než normálně.
Je známé i složení TPH paliva záchranného systému? Aspoň okrajově?
V prezentacích se mi nepodařilo najít složení paliva, ale pouze obecnou informaci, že toto palivo hoří v Abort Motoru 3 – 4 x rychleji než jiná pevná paliva v motorech této velikosti.
Škoda ,že nejsou nějaké trochu podrobnější informace o složení. Pokud se uvádí ,že hoří 3-4x rychleji než běžná heterogenní kompozitní slože ,tomu by odpovídalo ,že AP /amonium perchlorát/ je volen v jemné frakci ,čímž roste exponent hoření. Tomu by i odpovídalo že tento motor pěkně „hulí“ bílé zplodiny jsou pro tyto motory (AP/CP) typické /Al2O3 a NH4Cl / na druhou stranu pokud dobře vidím na videu oranžové zplodiny hoření by spíše poukazovaly na homogenní TPH na bázi NC/NG ovšem ty ale zase nedávají takové množství bílého dýmu. Takže mě to tak trochu vrtalo hlavou.