Ve Spojených státech postavená a bulharskou firmou vlastněná telekomunikační družice, která má odstartovat v polovině června z Kennedyho střediska na Floridě využije již jednou letěný první stupeň rakety Falcon 9. Konkrétně půjde o stupeň, který si svou premiéru odbyl letos v lednu. Dohoda byla zcela jistě uzavřena již dříve, ale včera se zpráva dostala na veřejnost prostřednictvím vyjádření vlastníka satelitu. Zároveň jsme se rozhodli tento článek využít i pro připomenutí nejbližších startů raket Falcon 9, které nás v dalších měsících čekají.
Družice BulgariaSat 1 se tak stane druhým nákladem, který poletí na již jednou letěném prvním stupni. Prvním takovým zákazníkem, který se zapsal do dějin, byla telekomunikační družice SES-10. Ta startovala do vesmíru 30. března. Maxim Zajakov, výkonný ředitel BulgariaSat, ve svém prohlášení uvedl, že opakované používání kosmických raket je technologický přelom, který umožní i menším státům a firmám, aby do vesmíru dostaly svou družici.
Zdroj: http://www.aerospace-technology.com
„Elon Musk a jeho tým ze SpaceX nás přesvědčili, že nás lidé jako oni přivádí blíže k nové kvalitě života tím, jak nám umožňují přístup ke špičkovým technologiím,“ píše Zajakov ve svém prohlášení a dodává: „Tohle je šance pro Bulharsko, které se může připojit do úsilí o rozvoj těchto nových aspektů vesmírného průmyslu.“ Z dalších řádků vyplývá, že se ke startu BulgariaSatu-1 použije první stupeň, který 14. ledna startoval z Vandenbergovy základny s deseti družicemi iridium NEXT a který jako první přistál na plošině v Tichém oceánu. Plošina následně připlula do přístavu Los Angeles, kde se jej ujali technici SpaceX, kteří začali provádět kontrolu jeho stavu. Ta pokračovala i poté, co stupeň opustil přístav a začal se chystat na cestu na Floridu.
Sama společnost BulgariaSat je pobočkou firmy Bulsatcom, což je největší poskytovatel digitálního vysílání v Bulharsku. Firma si u SpaceX objednala start už v roce 2014, tehdy se jednalo o součást kontraktu se Space Systems/Loral, která sídlí v kalifornském Palo Alto. Ve skutečnosti kontrakt u SpaceX objednala sama SSL, která zastupovala BulgariaSat. Původně se čekalo, že by ke startu mohlo dojít na konci roku 2016.
Zdroj: http://www.aerospace-technology.com
Firma BulgariaSat neuvedla, zda dostala nějakou slevu za to, že vymění zbrusu nový první stupeň za již jednou použitý. Zdroje z oboru ale hovoří o tom, že BulgariaSat se v minulých měsících posunul v plánu startu výrazně vpřed a předběhl tak několik jiných nákladů – teoreticky by se mohlo jednat o protislužbu od SpaceX za použití letěného stupně. Družice BulgariaSat-1 poskytne televizní vysílání a další komunikační služby nejen Bulharsku, ale i okolním zemím na Balkáně i v celé Evropě. Do provozu na geostacionární dráze by satelit mohl vstoupit zhruba měsíc po startu.
Elon Musk po úspěšné misi SES-10 prohlásil, že by do konce letošního roku rád využil šesti již jednou letěných prvních stupňů. Dva z nich (z misí Thaicom-8 a SpX CRS-9) jsou přitom rezervovány jako boční stupně pro premiérový let Falconu Heavy, který je plánován na letošní podzim. Z Muskova prohlášení z 30. března jsme se navíc dozvěděli, že SpaceX měla rozjednané tři nebo čtyři dohody o využívání letěných prvních stupňů, jejichž výsledek závisel na úspěchu či neúspěchu mise SES-10.
Zdroj: https://spaceflightnow.com
U těchto témat se vždy objeví dotazy na finanční úsporu. Musk sice rád prohlašuje, že by chtěl do budoucna snížit cenu raket stonásobně, ale to je běh na hodně dlouhou trať. Od ředitelky SpaceX, Gwynne Shotwell už víme, že náklady spojené s přistáváním prvních stupňů a jejich přípravou na opětovný start jsou podstatně nižší, než je polovina nákladů na nový první stupeň. Shotwell zároveň na konci loňského roku uvedla, že firma by mohla zpočátku zákazníkům, kteří posadí svůj náklad na opětovně použitou raketu, nabízet slevu 10%. Musk se 30. března vyjádřil, že sleva bude výrazná, ale neuvedl žádné konkrétní číslo. „Výsledná cena bude nižší, než u našich stávajících raket a také výrazně nižší, než u všech ostatních raket na světě,“ dodal Musk.
Zdroj: https://farm6.staticflickr.com
Podle dostupných údajů tvoří cena jednoho Falconu pro běžný komerční start +/- 62 milionů dolarů, což už je samo o sobě nejlevnější řešení v dané kategorii nosných raket. SpaceX do vývoje infrastruktury, řídících algoritmů, systémů tepelné ochrany, přestavby mořských přistávacích plošin a zkušebních procesů vedoucích ke znovupoužitelnosti investovala jednu miliardu dolarů
Nejbližší dva připravované starty ale budou používat zbrusu nové první stupně raket Falcon 9. Nejblíže ke startu má telekomunikační družice Inmarsat 5-F4. Satelit váží lehce přes šest tun a půjde o nejtěžší náklad, jaký SpaceX dopraví na dráhu přechodovou ke geostacionární. Tedy abychom byli přesní, půjde o tzv. supersynchronní přechodovou dráhu (SSTO – super sync transfer orbit) a první stupeň se nebude pokoušet o přistání. K tomuto startu by mohlo dojít v polovině května, přičemž statický zážeh je naplánován na 11. května.
Zdroj: https://farm1.staticflickr.com
Další start bude ve znamení lodi Dragon, která poletí na nízkou oběžnou dráhu. Mise SpX CRS-11 by měla do vesmíru odstartovat na začátku června, zatím se hovoří o 1. červnu. Na této misi bude použit nový první stupeň, který se s největší pravděpodobností bude pokoušet o měkké přistání na pevnině. U této mise stojí za zmínku i to, že se při ní vůbec poprvé použije základní konstrukce již jednou letěné lodi Dragon – konkrétně z mise SpX CRS-4.
Po těchto dvou startech by měla přijít řada na BulgariaSat-1, který by měl do vesmíru vyrazit někdy v polovině června. SpaceX se podle všeho snaží dodržovat šibeniční termíny a 14 denní frekvenci startů. Zatím jim vše hraje do karet – poletové údržby na rampě ukazují, že dochází jen k minimálnímu opotřebení, které je v očekávaném rozsahu. Pomáhá tomu i nový systém transportéru/erektoru (T/E), na kterém je potřeba po každém startu vyměnit jen minimální množství kabelů a dalšího vybavení.
Za BulgariaSatem-1 následuje druhý start s družicemi Iridium NEXT z Vandenbergovy základny, přičemž v tomto případě by se měl opakovat scénář z lednového startu, který byl zakončen přistáním na mořské plošině. Start je zatím velmi volně plánován na konec června. Posledním startem, který v tomto výčtu zmíníme, je Intelsat 35e, který by mohl letět asi v polovině července. Telekomunikační družice váží více než šest tun a tak se v tomto případě zřejmě nedá očekávat přistání prvního stupně.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
http://www.elonx.cz/
Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/31548291014_220660df6c_k.jpg
http://www.aerospace-technology.com/uploads/project/11923/images/256137/large/4l-image.jpg
http://www.aerospace-technology.com/uploads/project/11923/images/256136/large/3l-image.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/BulSat_1-117-032_Fotor_preview.jpg
https://farm6.staticflickr.com/5518/31579784413_c9ba7bf1b7_k_d.jpg
https://farm1.staticflickr.com/745/32394687645_ff91b215c9_k_d.jpg
Ani bych se nedivil, kdyby byl za nějakou dobu již použitý stupeň brán jako spolehlivější, neb je již prakticky odzkoušený a na vícenásobné použití je navržený.
Mohlo by se to stát. Zatím jako první milník považuji, až bude létat víc použitých než nových stupňů. To by snad mohlo být už brzy.
Skor sa podla mna stane to, ze nikto nejako nebude riesit, ci je stupen novy, alebo leteny. V konecnom dosledku, ak stupen bude opakovane pouzity radovo az 10 a viac krat, tak zrejme SpX nebude za novy stupen uctovat vyssiu sumu, pokial si zakaznik nevyziada novy stupen mimo terminu, kedy by SpX zaradila novy stupen do kolotoca sama (napr. kvoli vyradeniu ineho stupna z kolotoca, alebo zmarenemu pristavaniu).
A expendable prve stupne podla mna budu minulostou v momente, ked sa rozbehne program Falcon Heavy.
„Elon Muska jeho tým ze SpaceX“ – jsem se od srdce zasmál nad tím, jak jste se dokonale zamotal. Zkuste příště: „Tým Elona Muska ze SpaceX“. Samozřejmostí je dík za článek.
To nie je zamotanie, len tam chýba medzera medzi Musk a a. Takže takto: „Elon Musk a jeho tým ze SpaceX“.
Je to tak, vynechal jsem mezeru, chyba byla opravena, díky. 😉
Je pravda, že NASA také zvažuje využívání letem prověřených prvních stupňů pro mise CRS? Pokud ano, kdy by měla být hotová nějaká studie, která by měla říci zda tomu tak bude?
Řekněme, že NASA už není v této otázce vyloženě negativní a je otevřená diskusi. Termín jsem nikde neviděl.
Leteným stupňom sa nebráni ani armáda ( https://www.usnews.com/news/news/articles/2017-04-06/air-force-space-chief-open-to-flying-on-recycled-spacex-rockets ) tak myslím že pre druhé kolo CRS by možno mohla NASA povoliť letené stupne keďže začne až v 2019.
Takže to zatím máme 5 startů za 4 měsíce, to se rovná 15 startů za rok. Pokud je udělají, budu to považovat za skvělé. Ale víc jak 20? Nebo dokonce 27? To jsou fantazie.
Donedávna bolo fantáziou aj pristávanie I. stupňa. Ak budú mať k dispozícii dve štartovacie rampy, nevidím to ako nemožné.
Berte to tak, že časem bude dostupná druhá rampa na Floridě, časem i Texas …
Jo, příští rok budou zase jiné možnosti. Ale letos to maximum vidím pod 20 startů.
Na druhú stranu 5 štartov 4 mesiace boli do teraz ale SpaceX sa snaží o dva štarty za mesiac a ak sa to podarí v nasledujúcich mesiacoch to máš 4 štarty za 2 mesiace a do konca roku to robí aj s uskutočnenými 21 a stále to môže navýšiť Block 5 ktorý bude schopný štartu dajme tomu zatiaľ raz za 7-10 dní vrátane predletových procedúr. Asi som optimista ale pri SpaceX človek nikdy nevie 😀
Hlavně jim nesmí nic selhat…
V letošním roce je v plánu 8 startů z Kalifornie + až dokončí SLC-40, tak se starty přesunou tam, ale teoreticky by mohli nějaké starty být z 39A a pokud budou chtít, tak by mohli používat 2 rampy na Floridě naráz.
Navíc plánují odstartovat se stejným stupněm dvakrát za 24 hod. (a to už příští rok).
To jsou samozřejmě ideální případy a s nejvyšší pravděpodobností bude docházet k odkladů (jako např. mise NROL-76 –> ani jeden start F9 v dubnu), ale podle mě pokud budou opravdu chtít, tak by to klidně dát mohli.
Taková frekvence startů bude vyžadovat i změny v pozemní infrastruktuře kosmodromu. Radary se přenastavují pro každou misi zvlášť, což je operace, která nyní zabere 24 až 48 hodin.
Potencionálnou brzdou by mohla byť časová náročnosť výroby aerodynamických krytov, preto tak usilovne pracujú na ich znovupoužiteľnosti.
Pozor! Tu sa bavime o tom, ze idu nasadit tempo start kazdych 14 dni a to sa bavime len o vychodnom pobrezi. Je sice jasne, ze aj keby to boli schopni dat technicky a logisticky, asi by bol trocha problem na udrzanie takeho tempa zohnat dostatok klientov, ktori budu schopni svoj naklad vcas zintegrovat s nosicom.
Ale aj rapidne skratenie doby medzi dvoma startami je nevyhnutnou sucastou planu kolonizacie Marsu.
Rapid reuse sa využije hlavne pri budovaní konšteláciie internetových satelitov ktoré začne v roku 2019.
No, článek je to pěkný a zhodnocení šancí znovupoužitelnosti jsou popsány dobře, pro nás laiky. Ovšem když se člověk zamyslí zvláště nad slovy ředitelky SpaceX, Gwynne Shotwell o 10% slevě a miliardě investic, tak … Pochopitelně, první objednatelé asi na tom vydělalají, získání důvěry něco stojí. No, uvidíme. Pokusů s technologiemi návratu stupňů už bylo víc, vždy však byly ukončeny vzhledem k nejisté ekonomice, viz raketoplány. No, držím palce.
Jenže raketoplány dojely na drahou meziletovou údržbu,což u Falconu podle všeho nehrozí.
V době nanotechnologií mi připadají ty telekomunikační družice příšerně těžké.Více jako 6tun,to je síla.Myslím si,že v tomto oboru zůstal vývoj stát na místě a jede se pořád po staru.
Zajímavá poznámka.
Myslím, že tam ale hrají roli délka plánované životnosti (s tím související robustnost) a také sebou družice nese nemalé množství pohonných látek.
Ale bylo by zajímavé nějaké porovnání, kdy je výhodnější mít lehčí a kdy težší družici.
Moc tomu nerozumím, ale zdá se mi, že vysílací výkon bude u spojových družic podstatným parametrem. Těžko mi může hrnout do televize program z geostacionární dráhy cubesat.
Ano, velikost výkonu ovlivňuje nutnou velikost antény u uživatele a ten má samozřejmě zájem, aby byla co nejmenší. A někdy je to přímo nutné – anténa na karavanu například.
A též dát do družice více transpondérů (tedy jednotlivých vysílačů) než v minulosti je jistě lepší. Dvě družice budou zcela určitě mnohem dražší než jedna s parametry jako obě dohromady.
Jo, takhle nějak to (asi zjednodušeně) vnímám. Antény, solární panely, výkonové součástky atd. (čím větší a výkonnější na družici, tím lépe).
I v tomto oboru se prosazuje miniaturizace. Ale tento obor má dvě využití – buďto zachovám parametry a zmenším velikost, nebo zachovám velikost, ale zvýším parametry. a právě druhou cestou telekomunikační družice jdou. Jsou sice zhruba stejně velké, jako jejich předchůdkyně, ale nesou více transpondérů a mají vyšší datový průtok. Prostor na GEO není nafukovací a v tomto případě je lepší vynést jednu velkou družici, než deset malých.
Nie som si isty, ale Muskove druzice by mali operovat na nizkej drahe a nie na GEO … ci nie?
Alebo sa bavite vseobecne?
Přesně tak, mluvil jsem o GEO. Muskovy satelity mají být na LEO – někdo kolem 1100 km.
ono to je do jisté míry pravda že se „jede po staru“. Ten satelit musí vydržet strašné věci, při zachování absolutní spolehlivosti. Na experimenty není místo. Musí být použitelný po celou dobu plánované životnosti jak z pohledu technologie tak co do fyzické životnosti, což jsou jaksi protikladné požadavky. Musí mít systémy dost moderní aby šel používat ještě za nějakých 10-15 let, což je při dnešním rozvoji techniky strašně dlouhá doba. Vždyť dnes je 10 let stará televize nebo počítač jen bezcenný šrot. A z pohledu fyzické výdrže by zas bylo výhodné používat osvědčené technologie, věci o kterých se dlouhodobě ví že snesou namáhání při startu, kosmické záření, sluneční erupce, změny teplot celé roky bez možnosti opravy, jenže takové věci nejsou nejmodernější.Dlouho se testují, dlouho se vyhodnocují zkušenosti z praxe. A proto satelit je tak trošku kompromis mezi moderností a spolehlivostí. Určitě by šel postavit menší, modernější ale nebyl by z těch starších, osvědčených, spolehlivých komponentů. A pak taky takový satelit nese pořádnou dávku paliva protože musí domanévrovat z přechodové dráhy na určenou pozici na geostacionární, musí mít palivo na korekce po celou dobu životnosti a ještě musí trocha zbýt na pohřeb.
TV šrot po 10 letech není pokud funguje.
Počítač ano (pokud bereme počítač typu PC – jednočipový počítač požívá klidně i součástky, které jsou na trhu již i
15 let – výkon stačí + cena a spotřeba je přijatelná) – to jen tak na okraj.
samozejmě jsem to myslel mírně nadneseně, ikdyž jen velmi mírně. Z pohledu morální zastaralosti je ta desetiletá televize beznadějně zastaralá, nekvalitní a trapně nevybavená. Jo dívat se na to s jistým sebezapřením dá. Před pár lety byly přechodem na DVBT jinak bezvadné analogové televize odsouzeny k likvidaci a teď se to chystá znovu. Podobné to je u satelitních přijímačů. Některé z těch co se teď prodávají jsou už prakticky neprodejné protože neumí nové kódování které brzy přijde.
Naproti tomu, starší PC může řada lidí bez problémů provozovat. Stejně to většina uživatelů používá jen jako psací stroj a prohlížeč internetu a na to stačí při trošce snahy skoro cokoliv.
Ty satelity jsou na tom mnohem hůř. Ty co dnes dožívají a mají za sebou těch 10-15 let služby byly projektovány někdy před 20 lety. Ty co dnes startují začali vyvíjet možná před 5 lety, někdo by to jistě mohl upřesnit, s použitím technologie která už musela být dostatečně odzkoušená a přitom dost moderní aby to zas pár let mohlo sloužit a vydělávat.
Sice je to mimo téma, ale o setoboxu jste asi ještě neslyšel. Tu analogovou TV provozuji stále právě s tím setoboxem. A setobox je k dispozici i pro nový formát vysílání – DVB-T2.
ale samozejmě že jsem slyšel o settopboxu, sám jsem ho dlouho provozoval. Jenže v tom je háček. Z televize, jinak bezchybné a funkční se stala jen obrazovka pro jiné zařízení. Ta podstatná část, příjem a zpracování televizního signálu, se stala bezcenným šrotem a jen shodou okolností dál zůstává v té bedně u obrazovky. Plus tady máme snížený uživatelský komfort, jakousi krabici na drátech, další ovladač, další spotřebič proudu.