sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

ŽIVĚ: Novinky o sondě, které bude skutečně horko

Už příští rok v létě na přelomu července a srpna by měla z Floridy odstartovat americká raketa Delta IV Heavy se speciálním nákladem – vědecká sonda Solar Probe + prozkoumá naše Slunce z takové blízkosti, kde ještě nikdy žádný lidský výtvor nepracoval. Dostane se ke Slunci až na pouhých šest milionů kilometrů od „povrchu“ naší životodárné hvězdy, odkud bude studovat jeho projevy a vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje i život na Zemi. Aby sonda neshořela pekelným žárem, bude ji chránit speciální štít z uhlíkových kompozitů o tloušťce 11,5 centimetru, který bude muset odolat teplotám téměř 1 400°C.

NASA na dnešní den připravuje tiskovou konferenci k této misi, která začíná v 17:00 našeho času. V tomto článku máte možnost celou tiskovku sledovat živě. Pokud na ní budou prezentovány zajímavé informace, zpracujeme je v dalších dnech do článku, který následně vydáme. Stejně tak chystáme i povídání o instalaci prvního vědeckého přístroje do těla této zajímavé sondy.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spp_leavingearth.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
24 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Ondřej Dobisík
Ondřej Dobisík
7 let před

„Parker Solar Probe“… Moc hezké gesto 🙂 en.wikipedia.org/wiki/Eugene_Parker

Spytihněv
Spytihněv
7 let před
Odpověď  Ondřej Dobisík

Moc pěkné. Nutno popřát, aby měl možnost sledovat misi „své“ sondy co nejdéle.

Spytihněv
Spytihněv
7 let před

Tohle bude luxusní mise. Ať už programem, dosahovanou neskutečnou rychlostí u Slunce nebo dopravním prostředkem. Těším se.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Spytihněv

Do startu navíc chybí jen rok a kousek. 😉

Jirka Hadač
Jirka Hadač
7 let před
Odpověď  Spytihněv

A co víc, uvidíme start bude na Delta IV Heavy. A ta fakt litá málokdy.
A k té rychlosti bych dodal, podle toho co sem četl, to ještě bude dost a opakovaně brzdit u Venuše. Ale rozhodně, rychlost co bude mít v periheliu, ta bude fantastická.

zvejkal
zvejkal
7 let před
Odpověď  Jirka Hadač

No…. a aka teda?

Jirka Hadač
Jirka Hadač
7 let před
Odpověď  zvejkal

Udává se cca 200km/s. Víc než 2x rychlejší než předchozí držitel rekordu Helios 2.

Vojta
Vojta
7 let před
Odpověď  zvejkal

Tak to je slušné. Skoro už by se hodilo udávat její rychlost jako zlomek rychlosti světla (0,00067c) 😉

Jirka Hadač
Jirka Hadač
7 let před

Mimochodem, a co je vůbec nejdůležitější, sonda nám bude zasílat pěkně žhavé novinky :-). Jinak, ani jsem o sondě nevědel, díky za článek. 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Jirka Hadač

V sobotu bychom rádi vydali o něco podrobnější článek. Ale na technické detaily je čas, s těmi seznámíme čtenáře někdy příští rok. 😉

Racek
Racek
7 let před

Vzrušující záležitost, opravdu. Tak hlavně aby přišel přehršel nových zajímavých objevů.

Jirka Hadač
Jirka Hadač
7 let před
Odpověď  Racek

Skoro všichni vědci říkají, že když postavíš nový přístroj lepší než co tu kdy bylo, tak má potenciál objevit něco, o čem si netušil že hledáš. A už jen citlivější přístroje znamenají, že přinejmenším něco zjistíš v lepším rozlišení, detailněji, přesněji. Takže ikdyby se nesplnila první věta, tak s lepšími přistroji minimálně zjistí zajímavé věci. 🙂

Spytihněv
Spytihněv
7 let před

Mimochodem – i ESA chystá sluneční sondu. Solar Orbiter. Bude o poznání méně odvážná (perihel 42 mil. km) a zatím to vypadá na únor 2019. Hezky se sešly dvě takové výjimečné záležitosti.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Spytihněv

Je to tak, bude to super sledovat dvě sondy s podobným úkolem.

Solmyr
Solmyr
7 let před

Myslel jsem ze minulej start Delta IV H byl posledni teto verze. S cim si to muzu plest?

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Solmyr

Delta IV Heavy ještě několikrát poletí – viz náš starší článek. Bohužel nevím, s čím jste si ji mohl splést.

Dan
Dan
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

Také jsem někde četl, že Delta IV Heavy má po NROL-37 už jen jeden start, ale když jsem si včera přečetl, na čem má Parker Solar Probe letět, mrknul jsem na wiki, čeká nás ještě 7 startů (včetně tohoto, zbylé jsou pro národní průzkumný úřad) do roku 2023. Což mě těší, Delty IV jsou mňamka, zvlášť ve variantě Heavy.
Kdo ví, na co jsme tenkrát narazili…

Jirka Hadač
Jirka Hadač
7 let před
Odpověď  Solmyr

No při té plánované ceně za FH je možné, že už tu s náma Delta IV dlouho nebude 🙂

Vojta
Vojta
7 let před
Odpověď  Jirka Hadač

To asi ano, už aby letěl. Jen asi bude třeba počítat s tím, že u náročnější misí směřujících mimo gravitační pole Země bude občas potřeba obětovat střední stupeň. Pokud tedy SpaceX v blízké době nepředstaví pořádný horní stupeň.

Samo
Samo
7 let před
Odpověď  Vojta

Stále lepšie zachrániť Booste (prakticky 2/3 nosiča) ako nič.

Edemski
Edemski
7 let před

Je zajímavé, že sluneční koróna sahá až 8mil km od Slunce. Jen aby těch 1400°C stačilo 😉

Jirka Hadač
Jirka Hadač
7 let před
Odpověď  Edemski

Tam je to spíš statistická fyzika atd. Zajímavě o tom povídá pan profesor M. Druckmuller. Čili nepředstavujme si to jako vlézt do trysky aktivního raketového motoru. Pokud sem ho tedy dobře pochopil.
Jinak k tomu kompozitu, spíš než o uhlíkové vlákna tam půjde o vlastnosti matrice. Uhlíková vlákna tam budou s největší pravděpodobností hlavně proto, aby se jim to nerozsypalo při startu, tedy kvůli pevnosti.

Edemski
Edemski
7 let před
Odpověď  Jirka Hadač

Nezapomeň, že tam „nejdeš pěšky, nejedeš v autě“, ale fičíš X*10 Km/s… to už se ty zahřátý protony & spol nasbírají 😉 Ale jasně, určitě to maj spočítaný dobře…

Jirka Hadač
Jirka Hadač
7 let před
Odpověď  Edemski

To je samozřejmě druhá věc, to je asi ten důvod proč tam je ten kompozit a má tyhle vlastnosti. A s tou rychlostí, ty se nebudeš pohybovat radiálně, takže v perigeu se ty rychlosti nebudou sčítat (družice plus částic). A otázka teploty částic, tam mám pocit že je to spíš tak, že se jedná o jejich energii, která se efektivně přepočítává na teplotu. No, ještě že to tu neokukuje nejaký astrofyzik, asi by mě zatloukl do země. Protože samo o sobě, jak chceš zahřát částici? Jen vlastně zvýšíš její energii a frekvenci.
Já jsem to myslel tak, že korona má teplotu několik milionů stupňů. A to právě není dobré si představovat jako obrovskou pec. Znova se odvolávám na pana Druckmullera (respektive, jak jsem ho pochopil já).
Rozhodně s tebou souhlasím v tom, že to mají asi kluci ušatí dobře spočítané a ví o tom víc, než my všichni tady dohromady (vyjadřuju se takhle, a v duchu před těmi pány hluboce smekám).
Nakonec dodám, že sem připraven vše odvolat a nasypat si popel na hlavu za své pomýlení. :-)Jako makromolekulární chemik bych se fakt do těhle oblastí neměl plést. 😀

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.