Nová americká raketa Space Launch System (SLS) bude v první fázi letu spoléhat na pomoc dvou urychlovacích motorů na tuhá paliva, které jsou velmi podobné těm, které pomáhaly raketoplánům. Tyto motory se vyrábí v jednotlivých segmentech a k jejich sestavení dojde až na kosmodromu. Každý ze dvou sestavených pětisegmentových motorů na tuhá paliva bude měřit na výšku 54 metrů a vážit 726 tun. Firma Orbital ATK, která výrobu těchto motorů na tuhá paliva zajišťuje, mohla před pár dny s radostí oznámit: „Máme hotových všech deset segmentů pro premiérový let rakety SLS.“
Před několika dny byl ze speciální licí jámy vyjmut i středový segment pro levý urychlovací blok – desátý díl celé skládačky, ze které ve výsledku budou dva bílé válce. Tyto segmenty se v licí jámě naplní polotuhou hmotnou s konzistencí srovnatelnou s těstem. Tato směs se následně nechá vytvrdnout a v tu chvíli se zní stane skutečně „pevné“ palivo – detaily výroby najdete v našem starším článku. Desátý dokončený segment po vyjmutí z licí jámy zamířil na rentgenovou inspekci, která odhalí, zda je vnitřní struktura v pořádku a zda například nejsou v palivu nežádoucí bubliny.
Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CdCa3ubUkAIk4KP.jpg
Proč se nepřešlo k SRB tvořených jedním segmentem? Původně s se s tím počítalo i u raketoplánů, ale nyní, kdy se začíná výroba prakticky od nuly jsem čekal, že se tyto plány realizují.
Aby zase nevznikly problémy s těsněním mezi segmenty, které potrápilo více raketoplánů…
Plánuje se návrat SRB jako u raketoplánů, nebo byla jejich repase tak moc komplikovaná, že budou jen na jedno použití?
Predpokladam, ze dovod bude logistika. Booster zlozeny z piatich segmentov sa lahsie prepravuje. Da sa nalozit na kamion, alebo vlak. To je rozhodne lepsie ako nechat ho plavit sa na clne po rieke. Pri prvom stupni ina moznost nie je, pretoze ten by sa na auto ani vlak nevmestil, ale diely SRB su dostatocne male na to, aby sa takto prepravovat dali.
Řekněme to tak, že už ty stupně pro STS bylo problém převážet. Má li to výšku 45 metrů a hmotnost 590 tun, tak to prostě raději rozdělíš na několik. A taky v případě neopravitelných deformací nezahodíš celé SRB ale jen jeden segment. A to se tu bavíme jen o Shuttlech. Ty pro SLS jsou větší a těžší. Takže důvodem je logistika. Druhá bude samozřejmě výroba, musel bys vyplňovat rovnoměrně obrovskou nádrž, a bylo by to moc komplikované. Dle fotek v přednášce T. Přibyla bylo vidět, že se to pak následně promíchává. A v te hloubce bys to neměl jak udělat.
Samozřejmě, logistika mě napadla jako asi největší důvod. Pokud by například nevznikla montážní hala poblíž kosmodromu. Nikde se moc nemluví, jak jsou snížena rizika spojená se sestavováním boosterů. Navíc je tam o jeden spoj navíc. Je otázka, co je větší problém, zda spoj SRB, nebo vytvoření jednolitého bloku (podle Toufara zvládnutelného už tehdy, samozřejmě nyní trochu většího).
Vycházel bych z toho, že rozhodující budou peníze. Co bude levnější bude levnější. 🙂 Ocituju z přednášky T. Přibyla úžasnou větu. Odpověď A. Sheparda, jak se cití před prvním americkým startem do vesmíru. Sedím na raketě, která byla vybrána z důvodu nejnižší cenové nabídky.
Je to tak, manipulace s kolosem o hmotnosti v řádu stovek tun by byla extrémně náročná. A co se týče výrobní linky u kosmodromu, ano, ta by jisté řešení nabízela, ale už při programu raketoplánů se všichni snažili, aby byly výrobní kapacity rozdělené po různých státech, aby se všude podpořila zaměstnanost a aby se to všechno neakumulovalo na jedno místo.
No a pak jsou tu již zmíněné důvody výrobní – samotný proces výroby takto extrémního válce by byl velice náročný.
Tak ono je to všechno dáno tím, že tehdejší šéf zaloboval za svůj rodný stát a tak se to prostě začalo vyrábět v Utahu. No, a doprava z Utahu pak už jasně určila, že se to musí rozsekat na díly. Výroba bezpečnějšího SRB složeného z méně dílů by se musela probíhat blíž kosmodromu, takže už by nebyla práce pro Utah. Takové řešení by ovšem rodákovi z Utahu nevyhovovalo.
Politika je hold nadrazena vsemu. Po politickem rozhodnuti se neresi jeho racionalita, ale jen a pouze to, jak ho vyresit;-) priklad toho, proc budou delat soukrome firmy levnejsi a zajimavejsi projekty;-) jsou racionalni a optimalizuji. A politiku vyuzivaji, ale nemusi se podrizovat tak moc. Viz Jeff Bezos, co se vyprdl na terminy NASA a financoval si to ze zacatku sam, aby mu do toho nikdo nekecal.A neresil u toho jeste uredniky. SpaceX nezminuju, Elon chce na Mars a plni si sen;-)
Tehdejší problém je známý a už jej nezměníme 🙂 Ale jak je to dnes? Kdo lobuje, když po všech zkušenostech vstupujeme opět do stejné řeky? I když pevně věřím, že ne s těmi samými důsledky. Dá se dohledat vyřešení tohoto potenciálního zdroje problémů?
Je levnější využít existující infrastrukturu, než budovat novou.
Plus opet dodam plneni politickeho zadani. Kdyz si vzpomenu na ty prednasky o pilotovane kosmonautice. Tak znelo zadani americkeho kongresu. Vyuzit ze stavajiciho prumyslu co nejvic. Plus ty firmy by asi nepredali svoje know-how. A nekdo by musel zacinat na zelene louce.
„Je to tak, manipulace s kolosem o hmotnosti v řádu stovek tun by byla extrémně náročná.“
Možná byla, ale od dopravy obelisku z Egypta do newyorského Central Parku jsou takovéto výmluvy poněkud úsměvné. 🙂
To je pravda, ale jde o to, kolik jsme ochotni do toho investovat. Ano, lidstvo by toho dokázalo hodně, ale u každé činnosti se zvažuje, jak dlouho by to trvalo a kolik by to stálo. 😉
V odpovědi na otázku, proč jsou SRB u SLS vícesegmentové, musím Jirku Hadače a jeho informaci o plnění politického zadání Kongresu opravit. Pravdu má Dušan Majer, že je to levnější.
V roce 2011 vyhlásila NASA pro nově vznikající projekt SLS soutěžní RFP (žádost o návrhy) postranních boosterů LOX / RP-1, aby získala data o konkurenčních alternativách. ATK se však soutěži vyhnula a informovala vedení NASA, že je připravena podpořit SLS smlouvou o pevných cenách na prvních až 11 misí SLS s využitím stávajících zásob segmentů SRB z programu raketoplánů v jednorázovém režimu, čímž eliminuje náklady na obnovu a renovaci. Přístup ATK byl vyhodnocen z hlediska nákladů a harmonogramu jako velmi působivý.
No, pravdu mohou mít oba dva, přece jen politické zadání mohl být důvod ze začátku a nyní už může být situace jiná. Každopádně informaci o relativně velkých zásobách starých komponentů jsem nevěděl a děkuji za ni.
Těch startů opravdu moc nebude a pokud je lze použít skladové zásoby, tak to má logiku.
Vývoj nových SRB pro pár misí nemá cenu, když se budou nahrazovat boostery na kapalné palivo.
Jen doufám, že se v rámci úspor nebudou opět vykrádat muzejní exponáty, aby tam potom ještě nějaký originální hardware zbyl… 🙂
Ano, odpovídal jsem přesně na otázku, tj. ohledně SLS.
http://technet.idnes.cz/raketoplan-challenger-havarie-vybuch-dwq-/tec_vesmir.aspx?c=A160128_124955_tec_vesmir_kuz
Aniž bych chtěl jakkoli zlehčovat informace na technetu o problémech s těsněním mezi segmenty SRB v letech 1981 až 1986, dovolím si konstatovat, že tyto závady byly následně opraveny, a v letech 1988 až 2011 bylo uskutečněno 110 startů raketoplánů s celkem 220 postranními SRB. Obavy Tovyho ohledně těsnění SRB u SLS z úvodního komentáře proto nesdílím.
Navíc si dovoluji konstatovat, že na rozdíl od nešťastného postranního umístění orbiteru bude Orion umístěn na špici SLS a bude mít záchrannou věžičku (byť při úvodním nepilotovaném letu neaktivní).
Když se provede statický zážeh SRB, tak se segmenty znovu naplní tuhým palivem nebo se musí vyrobit nové?
jednou zapálený SRB už nelze zastavit a musí letět. Takže statický zážeh asi nebude.
Firma Orbital ATK provedla v Promontory v Utahu tři vývojové statické zážehové testy pětisegmentového boosteru a dva kvalifikační (první při záměrně vysokých okolních teplotách, druhý při nízkých). Jednotlivé segmenty se po každém testu vždy rozebraly, diagnostikovaly, naplnily palivem a sestavily. Jak píše jirka44, příští zážeh dvou motorů SRB už bude při ostrém startu rakety SLS.
Reportáž z posledního zážehu tady:
https://kosmonautix.cz/2016/06/zive-a-cesky-motor-ktery-tavi-pisek-na-sklo/
Díky
Trochu v diskuzi zanikla otázka na recyklaci (znovupoužitelnost) SRB bloků. Také mně to zajímá, a nebylo to nikde zmíněno (tedy pokud jsem něco nepřehlédl). Bloky budou větší a těžší, takže by i padákový mechanismus musel být těžší a taky asi budou opisovat větší balisticku křivku a tudíž padat větší rychlostí. Navíc je otázka nakolik by se to při předpokládané frekvenci startů (max cca 2x ročně) vyplatilo.
Ještě bych si dovolil otázku, je známo kolik kusů SRB bylo vyrobeno, a zdali se jednotlivé bloky různých exemplářů mezi sebou „míchaly“ anebo se dodržovala jednolitost?
U druhé otázky mám samozřejmě na mysli SRB pro raketoplány.
SRB se sestavovaly různě. Například tady je historie použití dílů SRB z posledních tří startů raketoplánů:
https://spaceflightnow.com/shuttle/sts133/fdf/133srbs.pdf
https://spaceflightnow.com/shuttle/sts134/fdf/134srbs.pdf
https://spaceflightnow.com/shuttle/sts135/fdf/135srbs.pdf
Pokud si vzpomenu na všechny přednášky redaktorů na toto téma plus všechny články co sem četl, tak by se zachraňovat mohly, ale nebudou. Poletové kontroly atd. plus možnost problémů i nehod při znovupoužití, plus ekonomické důvody, zkrátka a dobře se nepočítá. https://www.nasaspaceflight.com/2012/02/sls-how-to-launch-nasas-new-monster-rocket/
Hlavně jich mají spoustu na skladě a pak začnou létat s boostery na kapalné palivo, takže je zachraňování zbytečné. U těch na kapalné palivo už to bude docela škoda.
Přesně tak. Ještě sem zkopíruji poslední letový manifest. Do roku 2028 jsou tam vidět jednorázové pětisegmentové SRB sestavené ze zbývajících zásob, od roku 2029 SLS Block 2 s novými boostery na kapalné pohonné látky.
Ja pořád zapomínám, jako správná skleróza, že ze začátku je to defakto vyčerpávání skladových zásob, viz to vykrádání motorů z raketoplánu a spotřebování již zakoupeného a vyrobeného hardwaru 🙂
Ja jsem ke kapalinovym boosterum dost skepticky. Zadny motor neda ani zdaleka takovy tah jako SRB.
Jarda>
SRB 16 MN, dvojice F-1 15,5 MN
Opravdu ani zdaleka?
Dan> Motor. Motor. Motor. Furt je to jeden motor. Ne hromada motoru, ne dva motory, ale motor. Chapes rozdil? Kde se bere furt ta arogance odpovidat na neco uplne jineho nez je napsano?
A kontrolni otazka… kolik mista by zabiraly dva F-1, i kdyby nakrasne znovu zacaly existovat?
No a ekonomie takoveho reseni… hmmm….
Ale no tak! Taková pěkná diskuse to byla a může ji zničit jediná jedovatá poznámka – tu větu o aroganci si příště, prosím nechte pro sebe! A co se rozměrového řešení týče, tak to je trochu vidět zde –
Pokud bude vybráno řešení s dvěma motory F-1, bude použita jejich verze F-1B, která má tah 8 MN, takže dva dají tah stejný jako jeden SRB, plus vyšší specifický impuls a bezpečnost – dá se vždy vypnout.
Jarda>
Vaši poměrně uštěpačnou poznámku bych i přijal, pokud by se uvažovalo o RP1/LOX boosterech s pouze jedním motorem. Podívejte se na web, zkuste si najít nějaký obrázek, třeba do Googlu zadejte „SLS F-1“. F-1 budou na boosteru dva. V NASA asi vědí, jak je tam vměstnat. A pokud vím, šlo vám o tah.