Základem ISS se v roce 1998 staly Rusy vyrobený a Američany zaplacený modul Zarja a ryze americký Unity. Zatímco Unity byl pouze pasivní spojovací uzel, Zarja, vybavená pohonným a řídícím systémem a solárními panely, byla pro vznikající stanici kritická. Proto Rusové souběžně z náhradních dílů rozestavěli také záložní modul pro případ jejího selhání. Zarja však svůj úkol splnila a plní na výbornou, a proto Roskosmos v roce 2004 rozhodl o přestavbě záložního modulu na vědecký, označovaný MLM Nauka.
Poté co uplynul původní termín jejího vypuštění, rok 2007, a další roky plné odkladů a komplikací, přišel rok 2013. Technici, kteří v létě tohoto roku testovali jednotlivé systémy, udělali alarmující objev. Hlavní pohonný systém modulu, který měl v té době necelý rok před startem do vesmíru, byl doslova zanesen kovovým prachem. Byl prostě všude, rozptýlen ve spleti potrubí, ventilech i ve spalovacích komorách. To vše jako důsledek četných úprav a „modernizací“ v předchozích letech.
Můžeme si jen domýšlet, jak mohlo k něčemu takovému dojít v laboratorních prostorách, ve kterých se kosmická technika staví. Jedna z nepotvrzených zpráv například tvrdí, že montéři, kteří měli demontovat některé nadbytečné součásti, si prý mysleli, že modul už jde do šrotu a podle toho k práci přistupovali… Ale nechme dohadů a podívejme se na známá fakta.
2013 – bod zlomu
Začátkem roku 2013 vládl v Roskosmu silný optimismus. Vše nasvědčovalo tomu, že se podaří opět rozběhnout léta zaseknutou (a citelně osekanou) dostavbu ruské části ISS. A to vypuštěním 20 tunového laboratorního modulu Nauka, jehož montáž započala už v roce 1995 a který se měl stát jádrem jejího dalšího rozšiřování.
Zdroj: http://www.energia.ru
14. prosince 2012 byly v Řídícím a kontrolním závodu RKK Energija v Koroljovu zahájeny důkladné testy dokončené laboratoře, která právě dorazila z montážního závodu GKNPTs Chruničev v Moskvě. Měla to být poslední zastávka před jejím odesláním na Bajkonur, odkud měla startovat na přelomu roku 2013/2014. Měla…
Při testech pohonného systému PGS DU 28. května 2013 technici zaznamenali netěsnost na jednom z ventilů označovaném EKOD2. Jedná se o velmi přesnou součástku citlivou na sebemenší znečištění. Proto byli technici velmi překvapeni, že netěsnost způsobují drobné kovové částečky ve vnitřní dutině ventilu a přilehlém potrubí. Poškození bylo tak zásadní, že nezbylo než poškozený ventil vyříznout a na jeho místo přivařit náhradní.
Mnohem horší však bylo zjištění, že se nejedná o ojedinělý případ. Další kontrola potvrdila rozsáhlé znečištění celého pohonného systému kovovými částicemi o rozměrech 0,2-0,8 mm, které si vyžádá důkladné vyčištění a další náhrady poškozených součástí. Jak se nakonec ukázalo, ušetřeno zůstalo pouze potrubí pro přečerpávání paliva z Progresů do ruského segmentu ISS a soustava manévrovacích motorů určených pro pomoc při klonění celé ISS. Předběžný časový odhad zněl – 10 měsíční skluz.
Vzhledem k rozsahu škod a souvisejících oprav padlo rozhodnutí vrátit Nauku zpět do Chruničeva.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com
Jak se to mohlo stát?
Závěrečná, neveřejná, vyšetřovací zpráva označila za viníka montážní závod RKZ Chruničevových továren. Ke kontaminaci došlo při úpravách původního záložního exempláře FGB Zarja na modul MLM. Mezi ně patřilo například odstranění šesti palivových nádrží v přední části. Vzniklý prostor zaplnily vědecké přístroje a Evropské Robotické Rameno ERA. Příčinou byl „…nedostatek metodologické a technologické podpory operacím odstraňovaní vedení pneumatického a hydraulického systému, PGS, která byla potřebná pro dodržení požadavků na dodržení sterility vnitřních dutin potrubí a hardwaru…“. Což přeloženo z úředního jazyka znamená, že nikdo neřešil co s kovovým prachem vznikajícím při odřezávání nepotřebných částí, který se tak dostal úplně všude.
Rozhodnutím ředitele Roskomosu byla 5. prosince 2013 zřízena skupina, jejímž úkolem byla výměna pohonného systému a dalším rozhodnutím z 27.prosince byla zchromlá Nauka na Silvestra odeslána zpět do Chruničeva.
Původní záměr kompletně vyměnit celý zanesený systém narazil na překážku, která může být vážným mementem i pro budoucnost modulu. Montážní práce na Nauce, původně záloze FGB Zarja, byly započaty v 90. letech, řada jejich systémů však byla vyvinuta a vyrobena již v letech 80. a některé díly tak prostě nebylo čím nahradit. Pět součástí tak nezbylo než důkladně vyčistit, repasovat a namontovat zpět. A nejednalo se o žádné maličkosti:
| Kulová nádrž | DS2.968.001 | 6 kusů |
| Magnetický ventil | 0401.04.300 | 8 kusů |
| Kulový ventil | 11F77-6124-0 | 5 kusů |
| Korekční motor | 11D442 | 2 kusy |
| Redukce | 17KS.60Yu | 2 kusy |
Do nového roku 2014 tak Nauka vstoupila s pouze teoretickou perspektivou startu v prosinci 2015, pro kterou, jak se ukáže, bylo přání otcem myšlenky. Vleklé problémy s nedostatkem financí způsobovaly prostoje v pracích a termín postupně sklouzával do roku 2017, což přineslo další komplikaci. Samotné motory modulu budou v té době již za hranicí zaručené životnosti a bylo tedy nutné vyměnit i je. A aby toho nebylo málo, ESA, zodpovědná za manipulátor ERA prohlásila, že počínaje rokem 2014 odmítá nadále nést další náklady spojené s tímto projektem (skladování, konzervace, údržba, etc.)
Následující tři roky byly vyplněny snahou o nejen technické, ale také administrativní řešení dalšího osudu Nauky. Opravený modul tak měl putovat z Chruničeva rovnou na Bajkonur bez kontroly v Koroljovu ve snaze ušetřit čas a stihnout nový termín startu v únoru 2017, což na první pohled vypadá jako logický a nijak rizikový krok. Na Bajkonuru standardně probíhá předletová kontrola veškerého užitečného zařízení vynášeného do vesmíru. Až při kontrole na kosmodromu byly například objeveny netěsnosti v kosmické lodi Sojuz p.č. 734, které vedly k jejímu vyřazení pro neschopnost k letu. Avšak rozdíly mezi možnostmi v Korolojovu a zde určitě existují. Jak zásadní, to může ukázat budoucnost…
Objevily se také úvahy o vyčlenění Nauky z projektu ISS a její využití pro zvažovanou možnou budoucí ruskou stanici. Pomineme-li otazník nad schopností Rusů rozjet a vést v současnosti vlastní pilotovaný program, je krajně nejisté, zdali se dá Nauka na takový úkol vůbec upravit.
Poslední kapitola. Ale co happy end?
Na začátku letošního roku však přišla další, a tentokrát bohužel možná smrtící, rána.
Ještě v lednu byl v letovém plánu ISS uveden start Nauky 6. prosince letošního roku s následným zakotvením u stanice dne 15. prosince. Byly zahájeny přípravy ISS pro její přílet. Nákladní loď Progres MS-06 (plánovaný start 14.6.2017) měl s sebou při svém odletu odvézt dokovací modul Pirs, který by pak následně s Progresem shořel v atmosféře, a uvolnit tak dokovací port Zarji (nadir, směrující k Zemi) pro Nauku. Byly naplánovány potřebné výstupy do volného prostoru. Z celkem 11, které si připojení nového modulu vyžádá, musí 4 proběhnout ještě před jejím příletem.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/
27.ledna Chruničevovy závody aktualizovaly plán prací – start Nauky neproběhne dříve jak v polovině příštího roku.
Nečistoty byly totiž nalezeny také v šestici palivových nádrží 77KM-6127-0, z nichž každá má objem 400 litrů. Tento objem umožňuje Nauce po oddělení od třetího stupně nosné rakety Proton doletět k ISS a poskytuje rezervu na případný druhý pokus o spojení v případě, že by první selhal.
Nádrže byly vyrobeny na míru pro FGB/Nauku tak, aby nad ně bylo možno umístit panely radiátorů chladící soustavy. Standardní, v současnosti vyráběné, nádrže by si díky svým rozměrům vyžádaly úpravy jak tohoto systému, tak aerodynamického krytu na nosné raketě. A ačkoli se to na první pohled nezdá, technici u nich narazili na velký problém s jejich dekontaminací. Veškeré snahy o vyčištění proplachováním byly neúspěšné a na pořad dne přišla varianta jejich výměny.
Připomenu, že původně byla v přední části modulu, mezi stávajícími nádržemi a dokovacím uzlem, umístěna další sada šesti menších nádrží, původně určených pro přečerpávání paliva z Progresů, které při konverzi z FGB na MLM musely udělat místo novému vybavení. Je zde například základní port evropského robotického manipulátoru ERA.
Jejich použití by díky menšímu objemu ale znamenalo, že Nauka bude mít pouze jeden pokus o připojení k ISS.
Ve hře byla ještě dvojice náhradních velkých nádrží, které zbyly z výroby Zarji. Kombinace čtyř malých a dvou velkých nádrží by pak mohla udržet ve hře záložní pokus o spojení.
Všechny tyto varianty náhrady stávajících kontaminovaných nádrží však vzaly za své, neboť se ukázalo, že znečištěné jsou všechny nádrže, které byly pro tento modul vyrobeny. Nezbývá než se pustit do náročné operace čištění a jelikož všechny pokusy o průplachy selhaly, je nutné nádrže otevřít.
Nádrže budou podélně rozříznuty. Což je operace, která, připomínám, stála na počátku současných problémů… Tím se technici dostanou k vnitřním vakům pro tlakovací plyn. Při hoření paliva se tyto postupně nafukují, vyplňují vnitřní prostor nádrže a vytlačují zbývající palivo do motorů. Vzhledem připomínají měchy na harmonice. A právě dokonalé vyčištění jejich zvrásněného povrchu představuje téměř sysifovský úkol. O jak náročný úkol se jedná, napovídá odhadovaná doba potřebná pro celou operaci, tedy včetně výměny některých součástí palivového systému za nové – 1 rok. Z Chruničeva navíc prosakují informace, že víra v úspěch dekontaminace vaků je mizivá. S ohledem na nestandardní rozměry nádrží modulů FGB a Nauka je není možné nahradit (pokud by taková operace byla vůbec proveditelná). Vaky byly navíc vyrobeny „na míru“ v 90. letech a vyrobení nových kusů je tedy nereálné. Tím se případný start Nauky posouvá na přelom let 2018-19 (čti 2019 a později). To je taky pro tuto chvíli, a bez záruky, platný termín pro obnovení tříčlenných ruských posádek na mezinárodní stanici a případného dalšího rozšíření ruského segmentu. Na Nauce je závislé připojení jak již vyrobeného (2013) a ve skladu pomalu stárnoucího modulu UM Pričal (Přístav), tak zvažovaného NEMu.
Zdroj: https://sdelanounas.ru
Současný scénář však počítá pouze s čištěním vnějšího povrchu vaků. Pokud by bylo nutné dostat se do jejich vnitřní dutiny, technici by museli odříznout i kulová dna nádrží. V tuto chvíli není jednotný názor na to, bylo-li by vůbec možné vnitřní prostor vyčistit.
4.dubna informoval TASS, s odvoláním na nejmenovaný zdroj z raketo-kosmického průmyslu (pravděpodobně přímo z Chruničeva), o možnosti úplného zrušení vypuštění Nauky… Kromě otazníku, který visí nad úspěchem výše popsaného čištění vaků, došlo během 22leté montáže k zestárnutí všech pryžových součástek modulu, které již v současnosti nesplňují požadované parametry. Protože se jedná o těsnící prvky, tedy kritické součásti zařízení určeného pro pobyt posádky ve vakuu, je otázkou, kdo najde odvahu podepsat se pod příslušný protokol o způsobilosti modulu k letu.
Zároveň se objevila náhradní varianta jak připojit modul UM k ISS bez Nauky. UM by se ke stanici připojil pomocí speciálního adaptéru (bylo by jej potřeba teprve vyprojektovat a vyrobit). Bohužel by se dostal tak blízko k Zarji, že by nebylo možné využívat jeho čtyři boční porty pro připojení dalších modulů či kosmických lodí. Pouze druhý port v ose modulu by mohl v budoucnu přijmout uvažovaný NEM. Roskosmos je tedy připraven obětovat 2/3 kapacity spojovacího modulu, čímž by rezignoval na jeho základní přínos – univerzalitu a multifunkčnost.
I z této informace se dá vyčíst jak zoufalá je situace Nauky a jak mlhavá je její budoucnost.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com
Překlad: Autor
Zdroje informací
http://www.russianspaceweb.com
http://kosmolenta.com/
http://tass.ru/kosmos/4153589
http://www.energia.ru
Zdroje obrázků
https://upload.wikimedia.org/…/c0/MLM_%28current_planned_position%29_-_ISS_module.jpg
http://www.energia.ru/ru/news/news-2012/im/photo_12-14-27.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/space_stations/iss/fgb2/2013/workers_c2013_1.jpg
http://www.energia.ru/ru/news/news-2013/im/photo_04-04-37.jpg
http://www.energia.ru/ru/news/news-2013/im/photo_04-04-16.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/space_stations/iss/fgb2/2017/tanks_original_1.jpg
https://sdelanounas.ru/…My9tb2RsLmpwZz9fX2lkPTg5NzUwJm5vY2FjaGU9MjQ3NTI=.jpeg
http://www.russianspaceweb.com/…/space_stations/iss/fgb2/2017/mlm_u_info_1.jpg
Keby už existoval Parom alebo iný tahač tak by Nauka mohla letieť aj „chromá“?
Čo by sa stalo keby Nauka odštartovala bez kontroly na Bajkonure? Dalšie číslo Kosmos?
To by byla ještě ta lepší varianta. Nemuselo by se to projevit hned a pak by se z celé ISS mohl stát další Kosmos.
Kontrolu vynechat nejde. Je to především otázka předpisů a nastavených procesů. Ale i s ohledem na popsané by si to Roskosmos nedovolil, nemluvě o tom, že by narazil u ostatních partnerů projetku ISS.
Ale to už fantazíruju, o vypuštění kontroly minimálně na Bajkonuru nikdo neuvažuje.
No, pěkné. Mohu potvrdit, že vypláchnout všechen sajrajt z nádrže s tlakovacím vakem bez jejího rozebrání je prakticky nemožné. Vlastní nedávná zkušenost s opravou domácí vodárny. Jak něco takového probíhá v zařízení s mnohem vyššími požadavky na čistotu a s nemožností nádrž nedestruktivně rozebrat, si vůbec nedovedu představit. Kolik by stálo vyrobit nové? Projektovou dokumentaci k vlastním nádržím i ke strojům k jejich výrobě mají…
Tady musím spekulovat.
1) Dokumentace.
Na to že existuje kompletní sada (pokud vůbec) bych nesázel. Svého času jsem četl, že dnes už třeba neexistuje dokumentace k výrobě Saturnu V. Pravda, k nádržím je jednodušší, nemusí být papírová, stačí elektronická. Ale je to 20 let, a pokud k její archivací „nebyl“ důvod, tak čistě lidsky bylo jednodušší ji skartovat. A nebo může být nedohledatelná, atd.
2) Výroba
Jednalo se o kusové a speciální díly. Nevyžadovaly sice speciální budovu na svařování jako nádrže SLS, ale pokud ne přímo výrobní stroje tak určitě jednorázové přípravky a nástroje. Ty bývají na výrobu často náročnější než samotný výrobek a jsou vyrobeny z velmi kvalitních materiálů. Po ukončení výroby se tak roztaví a použijí znova.
Čili samotná příprava výroby nových nádrží může být tak drahá a náročná, že to prostě nepřichází v úvahu (viz scénář nevypustit Nauku vůbec).
Z vnějšku to vypadá černobíle – výroba „kanystrů“ nebo zrušení celého modulu. Jak peripetie Nauky ukazuje, při pohledu zevnitř už volba takto nestojí.
Ty nádrže by nejspíš řešitelné byly, ale přijde mi, že zásadnější problém bude právě končící životnost těsnění a jím podobných součástek. Nevěřím, že by se někdo pouštěl do generální opravy.
Informaci o těsnění jsem objevil ve zprávě TASSu ze 4.dubna. Generálka opravdu nepřichází v úvahu. Závěr byl v duchu „kdo dá hlavu na špalek?“
Saturn V už dávno nelétá. Byl to skvělý kus techniky a některé díly by se mohly hodit i do moderních strojů, takže je dokumentace škoda, ale vyhazovat výrobní dokumentaci k něčemu, co je ještě v provozu (respektive dokonce ještě není), by bylo dost nezodpovědné i na Rusy.
Drahé by to samozřejmě bylo, ale bylo by to dražší než nevypuštění Nauky? Jak je psáno v článku, ani sami technici ve vyčištění moc nevěří.
Můj dojem z přečteného je, že hlavně vedení Chruničeva by celou Nauku nejraději vymazalo. Jsou tak jediní, kdo to může „opravit“ a zároveň na tom mají nejmenší zájem. Roskosmos i RKK Energija na ně pravděpodobně musí dost tlačit. Nebude to tedy je o technické stránce problému.
Příprava, výroba a testování nových nádrží zabere (kromě peněz) taky měsíce/ víc než rok. A Nauka už má 22 let (některé součásti i více). Ve hře je tak i ekonomika.
Jasně, chápu. Když není vůle, tak je to těžké.
On spíš Saturn V měl spoustu dodavatelů různých dílů. Část prostě s ukončením jeho výroby zkrachovala a další část dílů se pro jejich zastaralost prostě již přestala vyrábět. Je to totéž jako shánět náhradní díly na veterána z té doby.
To vypadá že nejednoduší by bylo vyrobit úplně nový modul.
Ovšem napřed by musela starou Nauku postihnout v Chruničevu nějaká nenadálá nehoda (např. požár, zemětřesení nebo tsunami)…
Developožiar
Neskutočné !!! Veľmi deprimujúce informácie.
Neviem si predstaviť, ako budú rezať bez toho, aby sa nevytváral prach a nepoškodil vak.
Souhlasím. Co jsem vyčetl z ruských materiálů, o tom jak postupovat nemají jasno ani v Chruničevu, Energii či Roskosmu…
Ja by som asi v zaujme vyskumu tie nadrze skusil pokusne vycistit aj keby Nauka nikdy neletela. Dnes je to moznost ako nieco zachranit, ale moze sa stat, ze v buducnosti to bude jedina moznost ako nieco (alebo este horsie) niekoho zachranit. A bolo by smutne nechat si ujst sancu zistit beztrestne, ako sa veci maju.
Jsou někde zveřejněny celkové náklady na nauku? myslím tím na stavbu, skladování, opravy atd. A jestli má ESA nějaké záložní řešení pro manipulátor ERA, nebo se jeho provoz neobejde bez nauky? Jsou možné nějaké sankce v případě nevypuštění? Popravdě totiž už nevěřím, že ke zprovoznění dojde, i vzhledem ke stárnutí vědeckých přístrojů.
Děkuji
Narychlo jsem proklikal zdroje a nikde nic kompletního nenašel. Protože její financování jde z různých zdrojů různých institucí, možná to ani zjistitelné není. Zkusím popátrat.
ERA je vázána na Nauku. Může sice „pochodovat“ po jejím povrchu (jako Canadarm po americké segmentu), ale bez Nauky použít nejde.
Pokud myslíte sankce ze strany ESA nebo patnerů, tak ne. Nauka je ruský projekt, manipulátor si objednala a zaplatila. Ta platba, pokud se nepletu, zahrnovala i poskytnutí prostoru pro vědecké experimenty, což teď padá, respektive asi by Rusové poskytli nějaké kompenzace (peníze, prostor a čas ve Zvezdě…). Detaily nevím.
Sankce Chruničevu ze strany Roskosmu určitě hrozí/ nabíhají. Jenže Chruničev je předlužená firma a jak se říká „vem na dlani chlup“
Ano myslel jsem sankce ze strany esa, nevěděl jsme, že Rusko manipulátor odkoupilo. Děkuji za objasnění. Také jsem bohužel žádné informace ohledně financí nenašel.
Ne přímo koupilo. Byla to subdodávka, stejně jako třeba Cupola a nebo zmiňovaný CanadArm na americkém segmentu.
Ty vztahy na ISS jsou dost komplikované. Absolutní špičkou je Zarja. Výborně o tom přednáší Ing.Tomáš Přibyl.
Možno podľa modulu Zarya by sa dalo odhadnúť koľko to malo pôvodne stáť.
Len tak pre zaujímavosť Nauka vznikla zo záložného modulu Zarya, aké záložné moduly/kópie sú ešte v skladoch?
Ze zdrojů, které jsem při přípravě procházel, mi vyplývá, že víc toho „ve skladě“ není. Samotný korpus určitě ne. Pokud se týká dílů, řada poškozených se musela repasovat (viz tabulka v článku).
Zmiňované jsou jen dva náhradní exempláře těch problémových nádrží. Toť asi vše. Bohužel ve zdroji není úplně zřejmé, jestli jsou taky znečištěné. A.Zak je zmiňuje spolu s šesticí menších odřezaných nádrží a pak jen konstatuje, že všechny původní nádrže (jen těch 6 nebo i ty 2 velké?) jsou kontaminované.
Pokud se nemýlím, tak Chruničevo je součástí Roskosmosu, takže sám sebe bude těžko penalizovat.
Hospodářsky jsou nezávislé. Je to podobné jako když NKÚ pokutuje ministerstvo.
Z toho týpka sedícího na nádrži s bagančaty pěkně zaklesnutými do armatur na povrchu jsem silně nervózní. Moje představy o montáži kosmické techniky se s realitou zřejmě dost rozcházejí. Ale nemyslím to nijak jedovatě, možná jsem jen přehnaně úzkostlivý a ten chlap přesně ví, co si může k Nauce dovolit.
Asi to nebude tak horuce. Tie armatury musia byt neznicitelne, ved maju prezit start na rakete a let na obeznu drahu. Koeficient predimenzovania tam bude dvojciferny. Nejake bagancata robotnika sediaceho na nadrzi su podla mna len banalita.
Nemyslím si. Váha zařízení bude hrát velkou roli, s tím souvisí i dimenzování součástek. A nejde jen o to, viz. Radimova reakce.
Určitě to má vypovídací schopnost. Má sice na botách návleky, ale plášť rozpnutý, vyhrnuté rukávy, prostovlasý… Nemusí to být zásadní problém, ale něco to naznačuje.
Měl jsem možnost sledovat přípravu modulů pro americkou část na Kennedyho kosmodromu. Vypadalo to tam prostě jinak.
Děkuji za podporu pohledu na věc, tak to snad nebyla jen moje „testerácká úchylka“. A děkuji i za celkem smutně vyznívající, ale perfektně podaný výčet problémů Nauky.
EDIT článku
Čerstvá zpráva z http://www.russianspaceweb.com/iss-fgb2-mlm-2017.html#corrosion
Ná zmiňovaných nádržích byla objevena koroze. Zpětná kontrola záznamů klimatických podmínek v halách Chruničeva ukázala, že vlhkost v některých případech překračovala povolených 80%, což pravděpodobně způsobilo korozi na některých (nechráněných) místech nádrží.
Korozi bude nutné obrousit a následně provést pevnostní zkoušky v místech kde tak dojde ke zúžení stěn.
Nene! To je satira! Nebo spíš už pořádná fraška..
Najprv VoronezMZ, teraz Chrunicev. Slovami klasika „nieco prehnite je v tom state danskom“. Tak sa zda, ze vsetci zdola az po vrch mali na salame dost dlho a vsetko islo sovietskou zotrvacnostou az do dnesnych dni, ked to prasklo. Neostava verit, nez po zacati iniciativy za kvalitnejsiu kozmonautiku v Rusku sa to zlepsi. Inac budeme ochudobneni o potesenie z mnozstva peknych startov a kozmonautickych predstaveni.
Na Technetu je zajímavý článek o strategii USA směr návrat na Měsíc.
Bohužel v něm nejsou správné informace – respektive jsou stará cca. 8 let.
Jj, myslím, že K.Pacner by o současné kosmonautice už raději neměl psát.
Těch vědeckých přístrojů je věčná škoda, už jen proto, že už tam dávno nejsou. Mají Rusové na ISS kromě Rassvětu ještě nějaké místo pro vědu?
Základem pro vědu je Zvezda, předpokládám že některé experimenty probíhají i v malých modulech a samozřejmě také na povrchu stanice.
Ano, něco málo se dá dělat v modulech Pirs a Poisk. Vně stanice je pár přístrojů a materiálové experimenty. K nim se ale astronauti dostanou jen po dobu výstupů do volného prostoru.
Děkuji za připomenutí, že Zvezda není jen na spaní a jídlo 🙂
Hmm, tak tady už je asi hodně malá šance na úspěch.
Dokud se dodržuje určitá úroveň čistoty od výroby jednotlivých dílů, tak je vše v pohodě. Na to jsou lidi zvyklí, mají své postupy. Ale pokud se už vyrobené komplikované svařené sestavy zanesou nekontrolovaně nečistotami jen proto, že už se s výrobkem nepočítalo, jsou všechny naučené postupy v háji a je to časově snad skoro neodhadnutelná dřina dát vše znovu do provozu. Je to podobné jako když restaurátor rok restauruje obraz malíře a přitom ví, že ten malíř to tehdy v tom 16. století namaloval za tři týdny.
Velmi smutný příběh…
Vzhledem k prošlé životnosti těsnicích prvků bych viděl jako rozumnější celou Nauku okamžitě odepsat, nepokračovat v utrácení dalších peněz na riskantních opravách s nejistým výsledkem a směřovat lidské a finanční zdroje k něčemu perspektivnímu.
Naprosto chápu ESA, že už s manipulátorem ERA rezignovali a odmítají další velmi pravděpodobně marné utrácení za jeho udržování v pohotovosti.
ja by som cely modul odpisal a s čínou spolupracoval na novom projekte modulu, taktiež novšie pristroje z Nauky namontoval na nový modul tzv. kanibalizacia. A samozrejme sprísniť ten bordel v Chruničeve, lebo toto je fakt niečo nenormalne, ten modul mal byť odpisany už davno.
Čína, pokud vím, buduje čistě národní program.
Ale hlavně, celá historie ruské účasti na ISS od „případu Zarja“, přes cenovou politiku pro dopravu astronautů až po Nauku vrhá špatné světlo na ruský pilotovaný program. To se určitě promítá do zájmu o případnou spolupráci.
neuveriteľné, čo všetko sa môže v takom presnom odbore, akým kozmonautika je, prihodiť. už od dávna sa hovorí, že ruský robotník ide na každú opravu sekerou. plne súhlasím s predchádzajúcim komentárom – Nauku odpísať
Ty vogo tak to je mazec! Takové patálie! To bych se bál k ISS vůbec připojit…
Mozno by mali cely pohonny system demontovat a Nauku pripojit pomocou upraveneho servisneho bloku Progresu. Ak vsak planuju pouzit Nauku ako zaklad pre rusku stanicu po ukonceni ISS, tak vlastny pohon Nauky je kriticky.
Nejsem si jist, zda by servisní modul Progressu zvládl manipulovat s tak těžkým objektem jako je Nauka. U malých modulů Pirs a Poisk to bylo o něčem jiném.
Příběh samostatné ruské stanice by byl na samostatný článek. Abych se tedy držel tématu – výsledek úvah o využití Nauky jinak než na ISS je, že je to nemožné.
V tom případě je to dobrý námět na další článek 😉
No, jenom případ tzv. oprav za každou cenu. Jako když někdo se zoufale snaží opravit úplně porouchané auto. Rusové udělali klasickou chybu, kdy propásli okamžik hodit celou věc do šrotu a postavit novou. Myslím že je to nakonec stálo víc jak postavit dva nové moduly a výsledek je to, že nemají nic.
Známe to asi všichni z vlastní praxe. Jeden můj příbuzný stále opravoval starou televizi až ho poslední oprava stala víc než nová. Ja vyhodil starý kotel až když opravy staly víc a jak nový. Na mou obhajobu uvádím, že měl teprve 6let. Holt síla zvyku a záchvaty šetrnosti. Dovedu si zive představit stařičké ruské experty kteří učí mladé jak se má hospodařit. Jo, někdy jsou bohaté zkušenosti spíš na obtíž.
Ostuda je to velká. A myslím že i zbytečná. Pozitivní však je, že i ruska kontrola občas funguje docela dobře.
S poslednymi troma vetami sa da len a len suhlasit. Vo vacsine pripadov, zial, ony vystihuju stav ruskej kozmonautiky za poslednych 10 rokov 🙁
Mockrát děkuju za perfektní článek a vyčerpávající popis problémů Nauky.