OSIRIS-REx se může vrátit k Zemi

Citlivé sledovací stanice Deep Space Network potvrdily, že americká sonda OSIRIS-REx provedla svůj první manévr v meziplanetárním prostoru (Deep Space Maneuver – 1 = DSM-1) na jedničku. Zážeh, ke kterému došlo 28. prosince, upravil dráhu tak, aby se sonda mohla vrátit k Zemi pro gravitační urychlení. Zážeh spotřeboval celkem 354 kg paliva a změnil rychlost sondy o 431 m/s. Síť DSN nejprve potvrdila provedení manévru a následně ze sondy stáhla i detailní telemetrická data, jejichž následný detailní rozbor potvrdil, že všechny podsystémy pracovaly správně.

„Manévr DSM-1 byl naší první velkou změnou směru a zároveň první chvílí, kdy se použil hlavní motor sondy. Je proto dobře, že vidíme, jak sonda správně funguje a je na bezpečné dráze vstříc asteroidu Bennu,“ sděluje Arlin Bartels z Goddardova střediska v Greenbeltu (stát Maryland). Ještě než ale sonda zamíří k asteroidu, prolétne letos v září kolem Země – právě k tomuto nasměrování byl DSM-1 hlavně určený.

Dnes, tedy ve středu 18. ledna sonda ještě podnikne malý korekční manévr pro jemnou úpravu dráhy. Pak už by měla sonda pokračovat ve volném letu a čekat, jak na podzim Zeměkoule ohne její oběžnou dráhu a nakopne ji vstříc asteroidu Bennu, kam by tato toužebně očekávaná mise měla dorazit na podzim roku 2018.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/dsm-139.png

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

OSIRIS-REx se může vrátit k Zemi

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Spytihněv
Spytihněv
9 let před

Gratulace do meziplanetárního prostoru 🙂

Jak se vlastně manévr realizuje? Určí se poloha, směr letu a rychlost sondy, vypočítá délka nutného zážehu a po jeho realizaci opět dochází pomocí DSN k výpočtu potřebných parametrů? Že to trvalo nějakých 20 dní, než byl potvrzen úspěch.

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Spytihněv

Ten zážeh jste popsal docela dobře. Těch dvacet dní zabrala hlavně analýza telemetrie a kontrola všech systémů po zážehu.

Spytihněv
Spytihněv
9 let před
Odpověď  Dušan Majer

Nikde jsem nenašel dobu trvání zážehu. Pokud se nepletu, tak se musela jen na tento jediný spotřebovat více než čtvrtina celé nádrže hydrazinu. Což mi přijde jako docela dost, vzhledem k tomu, že máme před sebou ještě asi 6,5 roku mise a mezitím manévrování u Bennu a návrat zpět k Zemi. Je vidět, že trajektorie sondy a planetky je hezky vychytaná a nebeská mechanika udělá své. Je to vidět i podle již dnes na vteřiny naplánovaného vstupu do atmosféry v září 2023. Třeba to tak přesně nevyjde, ale fascinuje mě to 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Spytihněv

Také jsem nikde nenašel délku zážehu, ale u Bennu už žádné velké manévry potřeba nebudou – vlastně jen pro usazení na dráze kolem něj a pak pro odlet k Zemi.

Spytihněv
Spytihněv
9 let před
Odpověď  Spytihněv

To je fakt. Půjde spíš o malé, ale častější manévry na udržení se u Bennu. Gravitace půlkilometrového tělesa snad ani nestojí za řeč.

Petr Scheirich
Petr Scheirich
9 let před
Odpověď  Spytihněv

Zajímalo mě, jestli se délka zážehu nedá vydolovat z http://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.cgi

Dá :-). Bohužel trajektorie sondy tam ještě není aktualizovaná, ale jde o referenční (před startem předpokládanou) trajektorii, podle které měl ten zážeh nastat až 30. prosince. Takže samozřejmě skutečná data se budou o něco lišit, ale asi ne o moc. Podle referenční trajektorie měl zážeh trvat asi 15 minut. Je to vidět na tomto grafu, kde na vodorovné ose běží doprava čas a na svislé ose je heliocentrická rychlost sondy (km/s). Body jsou vykreslené po jedné minutě.
http://sajri.astronomy.cz/tmp/osiris-rex.png

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Petr Scheirich

Aha, chytré!

Spytihněv
Spytihněv
9 let před
Odpověď  Spytihněv

Jestli to dobře čtu, je vidět, jak se heliocentrická rychlost sondy snižuje až na cca 35,77 km/s, pak následuje 15 minut zážehu, který rychlost opět zvýší na cca 36,19 km/s. To je super. Díky moc.

Tomach
Tomach
9 let před
Odpověď  Spytihněv

Ja pevne verim ze jim to na ty sekundy vyjde 🙂
Kazdopadne je temer jiste ze Zeme na tom randezvouse bude presne tam kde ma v tu danou sekundu byt. Tak by bylo fajn aby tam byla i ta sonda 🙂
Ona kazda sekunda dela 12.2 km rozdil, kdyz se maji trefit do elipsy 20x80km tak to musej kurna dobre spocitat.
To obdivuju, ale priznam se ze bych to tedy asi ani nesvedl, ale asi ani nechtel pocitat (i kdyz vetsinu asi dnes delaji pocitace) protoze to musi byt silena piplacka a silenej duraz na presnost a dukladnost.
Holt „rocket science“ 🙂

Filip Ehrenberger
Filip Ehrenberger
9 let před

No pro baha, tak přeju hodně štěstí aby ten odběr klapnul 😀

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗