V předchozím článku z 1. října byl popsán stav příprav k prvnímu letu nosné rakety SLS a 26-denní kosmické misi bezpilotní kosmické lodě Orion. S čtvrtletním odstupem se dnes opět podíváme na postup prací. I přes odklady, které si popíšeme, současné vedení NASA stále tvrdí, že se let může uskutečnit v plánovaném datu do listopadu 2018.
Vzletové stupně (Solid Rocket Booster – SRB)
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Ve společnosti Orbital ATK v Promontory ve státě Utah bylo k 19. listopadu dokončeno plnění paliva do sedmého z deseti palivových segmentů vzletových stupňů SRB, určených pro první exemplář rakety SLS, a zbýval naplnit druhý center segment a oba center-aft segmenty. Plnění segmentů by mělo být kompletní v dubnu. Po standardních kontrolách mají být v září segmenty převezeny po železnici na Kennedyho vesmírné středisko (KSC).
Některé letové díly stupňů SRB, které nebudou plněny palivem, po ukončení provozu raketoplánů Floridu neopustily a jsou renovovány pro první let rakety SLS na místě – na první fotografii z 8. září je před vraty Booster Fabrication Facility (BFF) na KSC první renovovaný díl, aft skirt pro levý SRB, na druhé fotografii z 31. října je uvnitř budovy Air Force Hangar na Cape Canaveral AFS zrenovovaný aft skirt pro pravý SRB, před odesláním do BFF.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com
Zdroj: https://www.nasa.gov
V budově Rotation, Processing and Surge Facility (RPSF) v Kennedyho vesmírném středisku byla sestavena spodní část inertního Pathfinderu SRB, určeného pro zkoušky pozemních zařízení.
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/
Motory centrálního stupně RS-25
V říjnu byla dokončena řídicí jednotka FM1 motoru RS-25. Tato jednotka je určena výhradně pro laboratorní testy v MSFC, zatímco jednotky FM2 až FM5 jsou určeny pro premiérový let rakety SLS, z nichž FM2 až FM4 budou použity i při nadcházejících třech zážehových testech neletového motoru č. 0528. Tyto testy byly plánovány na 4. čtvrtletí loňského roku, byly však odloženy z důvodu nedodání řídicích jednotek. Nejbližší zážehový test motoru č. 0528 na zkušebním standu A-1 ve Stennisově vesmírném středisku (SSC) ve státě Mississippi s řídicí jednotkou FM2 je nyní plánován na leden. Zbývající řídicí jednotky mají být vyrobeny do března.
Letové motory č. 2045, 2056, 2058 a 2060 pro EM-1 mají být v dubnu přepraveny z místa dočasného uskladnění v SSC do budovy Michoud Assembly Facility (MAF) v New Orleans, kde budou zabudovány do motorové sekce centrálního stupně rakety SLS.
Centrální stupeň (Core Stage)
Zdroj: https://www.nasa.gov
Centrální stupeň se skládá z pěti hlavních prvků. Odspodu jsou to: motorová sekce s pohonným systémem včetně čtyř raketových motorů RS-25, nádrž na kapalný vodík, intertank spojující palivové nádrže a vzletové stupně SLS, nádrž na kapalný kyslík a horní díl Forward Skirt s většinou avioniky stupně. Všechny díly centrálního stupně jsou vyráběny v budově Michoud Assembly Facility (MAF) v New Orleans. Jako součást vývoje centrálního stupně a jeho certifikace pro první let jsou vyráběny kvalifikační testovací díly. Tyto díly jsou téměř identické s letovými díly a prochází stejnými výrobními postupy jako díly letové. Zatímco kvalifikační díly budou strukturálně testovány v separátních testovacích standech v MSFC, letové díly budou v MAF sestaveny do letového centrálního stupně.
Práce na kvalifikačním testovacím i letovém exempláři motorové sekce (Engine Section) probíhají v budově 103. Motorová sekce se skládá ze dvou hlavních částí – vnějšího pláště a vnitřní konstrukce pro uchycení motorů. Kvalifikační testovací exemplář se nyní nachází v montážním přípravku, kde bylo koncem roku dokončeno spojování obou částí – vrtání děr a instalace spojovacího materiálu. Práce šly oproti časovému rozvrhu pomaleji, takže potrubí pohonného systému a zkušební přístroje budou instalovány do konce ledna, a spojení exempláře se simulátorem má proběhnout v polovině března. Na jaře má být testovací exemplář přepraven lodí Pegasus proti proudu řek Mississippi, Ohio a Tennessee do Marshallova střediska vesmírných letů (MSFC) v alabamském Huntsville pro strukturální testování v testovacím zařízení ve zdejší budově 4619.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Modernizovaný člun Pegasus byl do MSFC dopraven 1. listopadu. Hlavní struktura vnitřní konstrukce i vnější plášť pro letový exemplář jsou kompletní a čeká se jen na to, až bude kvalifikační exemplář vyjmut z montážního přípravku.
Kvalifikační testovací exemplář nádrže na kapalný vodík (LH2 Tank) o délce 39,6 metru byl vyjmut ze svářečky Vertical Assembly Center (VAC) v MAF v červenci. Nádrž byla poté přemístěna do přilehlé budovy 110, otočena do vodorovné polohy a převezena do budovy 103 pro tlakové utěsnění otvorů svařováním a další vybavení. V srpnu započalo svařování uvnitř nádrže, poté byly utěsněny otvory z vnější strany a byla provedena jejich rentgenová inspekce. Následně byly nainstalovány kryty na velké otvory na koncích kopulí. Dne 10. prosince byla nádrž převezena z montážní budovy 103 do budovy 451 k ověřovací zkoušce těsnosti. Zde byl na nádrž připojen přístroj, který bude v reálném čase poskytovat údaje z průběhu zkušebního testu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Přípravy na tlakovou zkoušku jsou tak těsně před dokončením. Nádrž bude natlakována plynným dusíkem a bude proveden pneumatický test. Po testu a inspekci bude nádrž vrácena zpět do budovy 103, kde bude připravena pro aplikaci vrstvy základové barvy a poté vrstvy tepelně izolační pěny. Celý proces přípravy, nátěru, nástřiku a vyčištění okolí má trvat řádově dva měsíce. V současnosti se provádí vývoj technik sprejů na ověřovacím exempláři nádrže na kapalný kyslík – nanášení základové barvy bylo ukončeno v říjnu, a nyní se zkouší techniky nástřiku pěnových sprejů. Přeprava lodí Pegasus do MSFC k testům na zkušebním standu 4693 je plánována na jaro.
Letová nádrž na kapalný vodík byla vyjmuta ze svářečky VAC v září. Nyní probíhá v budově 103 utěsnění otvorů v trupu nádrže.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Intertank je jediný díl centrálního stupně, který se nesvařuje ve svářečce VAC, nýbrž šroubuje v montážním přípravku. Kvalifikační testovací intertank je již sešroubovaný a po přepravě do MSFC bude strukturálně testován na zařízení v budově 4619. Šroubování panelů letového intertanku v montážním přípravku bylo započato v září.
Po vyjmutí letové nádrže na kapalný vodík ze svářečky VAC 26. září mělo následovat svařování letové nádrže na kapalný kyslík, poté kvalifikačního exempláře této nádrže, a nakonec letového dílu Forward Skirt. Na ověřovací nádrži na kapalný kyslík, vyrobené počátkem loňského roku, však byly zjištěny problémy s kvalitou zkušebních svarů. Svary na kyslíkové nádrži mají záměrně větší tloušťku než na vodíkové nádrži. Zjistilo se ovšem, že během svařování ověřovací kyslíkové nádrže byl materiál vystaven nadměrnému teplu a došlo k tavení mědi ve slitině, čímž se zvýšila křehkost a snížila pevnost v tahu.
Svařování nádrží na kapalný kyslík bylo tedy pozdrženo a otázka zůstává předmětem přezkumu s cílem zajistit, aby byly svařovací parametry správné. Stále jsou vyhodnocována data, ale již pod tlakem na rychlé zahájení svařování nádrží. Plánované pořadí výroby obou nádrží bylo opět prohozeno. Podle současného harmonogramu má být jako první svařena kvalifikační nádrž. Po jejím dokončení a ucpání děr bude provedena zkouška těsnosti. Na rozdíl od nádrže na kapalný vodík však nebude testována pneumaticky, nýbrž hydrostaticky – v budově 110 bude naplněna vodou. Po aplikaci základové barvy a tepelně izolační pěny bude nádrž odeslána lodí Pegasus do MSFC k testům na zkušebním standu 4697.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Testovací exemplář horního dílu centrálního stupně Forward Skirt je od září ve zkušebním standu 4699 v MSFC (více v odstavci o stupni ICPS). Letový díl Forward Skirt měl být původně posledním výrobkem svařeným ve VAC v rámci příprav k prvnímu letu. Vzhledem k odkladu svařování nádrží na kapalný kyslík však bylo rozhodnuto využít uvolněné kapacity svářečky VAC k výrobě tohoto dílu. Svařený Forward Skirt byl vyjmut z VAC 1. prosince. Nyní je umístěn v budově 103 k dokončení aplikace základové barvy.
Zatímco strukturální testování kvalifikačních dílů centrálního stupně bude probíhat v MSFC, pro letový centrální stupeň byl upraven zkušební stand B-2 ve Stennisově vesmírném středisku. V prosinci zde byla zahájena aktivace některých subsystémů, a oficiální zahájení aktivačního procesu standu je připravováno na leden. Cílem je, aby byl připraven příjezd Pathfinderu, hmotnostní a rozměrové makety centrálního stupně SLS. V minulém článku byl uveden plánovaný termín přepravy Pathfinderu v červenci, podle některých zpráv by však mohl dorazit již v dubnu.
Adaptér pro spojení centrálního stupně a horního stupně (Launch Vehicle Stage Adapter – LVSA)
V Marshallově vesmírném středisku (MSFC) probíhá výroba letového exempláře LVSA. Aktualizovaný termín dokončení je prosinec 2017.
Horní stupeň (Interim Cryogenic Propulsion Stage – ICPS)
Dne 21. září začala ve zkušebním standu 4699 na Marshallově vesmírném středisku instalací dílu Forward Skirt montáž testovacího exempláře horní části SLS. 12. října byl usazen adaptér LVSA, 16. listopadu horní stupeň ICPS a 15. prosince adaptér OSA. Počátkem roku 2017 zde mají proběhnout integrované strukturální testy zátěže, jaká nastane během skutečného letu. Testovací data se následně porovnají s počítačovými modely integrity hardwaru této sestavy.
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com/
Zdroj: https://www.nasa.gov
Ve výrobním závodě společnosti ULA v Decatur v Alabamě pokračuje stavba letového exempláře ICPS. V říjnu byla spojena nádrž na kapalný vodík s nádrží na kapalný kyslík, v tomtéž měsíci byl připojen i motor RL-10. Nyní se do sestavy instaluje avionika. Výroba ICPS má být dokončena v únoru, a na polovinu roku je plánována lodní a silniční přeprava do Delta Operating Center na mysu Canaveral na Floridě.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Adaptér pro spojení stupně ICPS a Orionu (Orion Stage Adapter – OSA)
V MSFC pokračují práce na letovém adaptéru OSA, který má být dokončen v srpnu. Během letu k Měsíci z něj bude uvolněno 13 cubesatů, z nichž 10 je již známo, a poslední tři mají být vybrány v únoru z těchto šesti univerzitních kandidátů: družice Měsíce MIT KitCube, Cislunar Explorers, Heimdallr a SEDS Triteria, sondy pro testy komunikace na velkou vzdálenost Team Miles a CU-E3.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroj: https://www.nasa.gov
Evropský servisní modul (Service Module – SM)
Na stanici Plum Brook v Sandusky ve státě Ohio byly v říjnu ukončeny vibrační testy neletového testovacího exempláře STA evropského servisního modulu Orionu. V témže měsíci byl modul přemístěn z vibračního stolu do sousední budovy, kde byl v listopadu proveden šokový test simulující odhazování ochranných krytů servisního modulu během vzletu, poté pyrošokový test simulující oddělení Orionu od stupně ICPS na dráze k Měsíci a nakonec druhý test rozevření solárních panelů (SAW Deploy 2). Dne 12. prosince bylo oficiálně ukončeno testování konstrukce přechodem vlastnického práva k testovacímu exempláři z ESA na NASA. Ta jej bude nadále používat pro další zkoušky ve spojení s testovacím exemplářem modulu pro posádku.
Zdroj: http://blogs.esa.int/
Na listopad byla plánována přeprava kvalifikačního exempláře servisního modulu, nazvaného Propulsion Qualification Model (PQM) ze švédského Stockholmu do White Sands Test Facility (WSTF) v Novém Mexiku v USA. PQM je však stále ve Stockholmu, kam Airbus Defence and Space teprve 12. prosince dodal poslední sadu ventilů určených k instalaci do PQM. Přeprava modulu do WSTF tak sklouzla na počátek letošního roku, přičemž se vzhledem k velkému zpoždění uvažuje o změně způsobu dopravy. Podle plánu měl být přepraven přes Atlantik v kamionu lodí, ale nyní by mohl být použit letoun Antonov 124. Ve WSTF bude do PQM zabudován hlavní motor systému Orbital Maneuvering System (OMS-E) z raketoplánu. Vzniká však velký tlak na harmonogram, neboť zážehový test pro prokázání funkce integrovaného pohonného systému na standu 301 WSTF je plánován již na 11. dubna.
Nejkritičtějším rizikovým prvkem v dodržení termínu startu systému SLS/Orion na misi EM-1 je letový exemplář evropského servisního modulu. Modul je od července umístěn a vybavován v čisté místnosti montážní haly společnosti Airbus Defence and Space v německých Brémách. V prosinci odeslala NASA do Evropy motor OMS-E k instalaci do servisního modulu. Stále však nebyly dodány čtyři velké palivové nádrže, jejichž montáž byla odložena na únor, ani boxy s avionikou, které budou dodány s 3-4 měsíčním zpožděním na přelomu února a března. Funkční testy modulu sklouzly na duben a termín dodání modulu na Kennedyho vesmírné středisko se posunul z ledna na 30. duben. Dominovým efektem sklouzlo vytvoření kompletní lodě CSM spojením CM a SM z léta na říjen. Poté čeká CSM přeprava do stanice Plum Brook k testům.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com/
Adaptér modulu pro posádku (Crew Module Adapter– CMA)
Letový adaptér se vyrábí přímo v budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building (O&C) v Kennedyho vesmírném středisku. Po dokončení primární struktury byl adaptér v listopadu přemístěn do čisté místnosti k instalaci sekundárních struktur – vedení pro propojení modulu pro posádku se servisním modulem. Test těsnosti těchto vedení byl v plánu na prosinec, jeho uskutečnění však dosud nebylo potvrzeno.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Modul pro posádku (Crew Module – CM)
14. listopadu dorazil na KSC testovací exemplář modulu pro posádku. Modul v současné době podstupuje v budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building (O&C) testy v měřicím přístroji zvaném klec. Několik příštích měsíců bude modul vybavován před přepravou do Lockheed Martin v Denveru pro další testování. Ve zkušebně Integrated Test Lab (ITL) společnosti Lockheed Martin v Denveru probíhá vývoj letového softwaru. Software byl v prosinci hotový z 85%. Na 18. ledna je plánováno nahrání softwaru 27A, na 12. dubna softwaru 27B.
Kabina letového Orionu se nachází taktéž v budově O&C. V listopadu byla zahájena další fáze operací v čisté místnosti. Tyto operace zahrnují montáž palivového vedení a systému řízení prostředí a podpory života (ECLSS). Poté se začnou instalovat elektrické systémy. Jejich oživení sklouzlo z ledna na únor, ověření postupu zapnutí modulu (milník softwaru ITL-03a) by mělo být dokončeno v březnu, a funkční testy jednotek distribuce napájení mají být dokončeny v květnu.
24. října byl v budově O&C instalován na tepelný štít Orionu poslední ze 180 bloků jeho svrchní vrstvy – ablativního materiálu Avcoat. Další práce zahrnují instalaci senzorů a vícevrstvé izolace tepelného štítu. Připojení tepelného štítu na Orion je plánováno na červen.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com
Záchranná věžička (Launch Abort System – LAS)
V listopadu byla dokončena výroba inertních motorů Abort Motor (AM) a Attitude Control Motor (ACM) pro letový exemplář záchranné věžičky LAS. Hotové jsou i Ogive panely, chránící při vzletu loď Orion. Finální fází výroby prochází funkční motor Jettison Motor pro standardní odhození věžičky.
Pozemní vybavení
Na počátku uplynulého čtvrtletí zbývalo v sekci High Bay 3 montážní budovy VAB v Kennedyho vesmírném středisku nainstalovat poslední tři úrovně A, B a C ocelových pracovních plošin, určených pro přístup k raketě SLS. Nyní zbývá vybavit a instalovat poslední plošinu – severní polovinu plošiny úrovně A. Tato polovina byla přivezena k VAB 13. prosince a má být instalována koncem ledna. Práce provedené v 4. čtvrtletí 2016 (úroveň – první polovina / druhá polovina):
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
A – instalována 22.12.2016 / — — — — — (A bude poskytovat přístup k záchranné věžičce LAS, jejím panelům a anténnímu systému)
B – instalována 02.12.2016 / 16.12.2016 (B bude poskytovat přístup k obslužnému rameni OSMU vypouštěcí plošiny ML, a má také nouzový výstup po schodech z bílé místnosti přístupové lávky)
C – instalována 19.10.2016 / 10.11.2016 (C bude zajišťovat přístup při spojování OSA a ICPS, a také k obslužnému rameni ICPSU vypouštěcí plošiny ML a k horním přístupovým dvířkům LVSA pro vstup do horní části ICPS)
Na věži mobilní vypouštěcí plošiny Mobile Launcher (ML) probíhá příprava na dodávku obslužných ramen z testovacího zařízení Launch Equipment Test Facility (LETF). V LETF byly v říjnu dokončeny testy ramene Orion Service Module Umbilical (OSMU) a v listopadu ramene Core Stage Forward Skirt Umbilical (CSFSU). V listopadu byly ukončeny i testy dvou Aft Skirt Electrical Umbilical (ASEU) pro dodávku elektřiny a datová připojení na raketu až do okamžiku, kdy vzlétne z rampy.
V únoru je stejný milník očekáván u ramen Interim Cryogenic Propulsion Stage Umbilical (ICPSU) a Core Stage Inter-tank Umbilical (CSITU), jehož hlavní funkcí je ventilace plynného vodíku z centrálního stupně. V květnu mají být ukončeny testy LH2 a LOX Tail Service Mast Umbilical (TSMU), které budou umístěny na podlaze vypouštěcí plošiny ML, kde budou zajišťovat palivo a energii do centrálního stupně. Nadcházející měsíce by tedy měly být ve znamení montáže obslužných ramen na ML.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com/
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.ohb-system.de/
http://blogs.esa.int/
http://orionesm.airbusdefenceandspace.com/
https://blogs.nasa.gov/
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2015/08/Orion_with_ATV_SM.jpg
https://pbs.twimg.com/media/C0Q4oY2XUAAaaII.jpg
https://c1.staticflickr.com/9/8024/29259189220_d26b24c1f5_c.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/aft_skirt_drying.jpg
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…f4777f75a08fd8f36e4560b046ace1a8&oe=58F0B749
https://www.nasa.gov…/images/content/757415main_SLS_Core_stage_cutout_4_2400x1800.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/maf_20161101_sf02_pegasus_arrives_at_maf-006.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Cz0R1mQWIAADJ5o.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2016/11/IMG_4287.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/img_5411.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/icps_p2.jpg
https://www.nasa.gov/…/public/thumbnails/image/flip_misc.00_00_00_26.still002.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/diaphragm.jpg
http://blogs.esa.int/orion/files/2016/12/27657286033_82ae999560_o.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5676/31161785175_645b925ac4_c_d.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Cz0EB0uUcAAMod-.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5567/30603539055_deeb1ab4bb_c_d.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Cz0EB0uUcAAMod-.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/751/31769363975_0cf532bc02_b_d.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5593/31377941070_e1d42d8cd7_b_d.jpg
Před padesáti lety nebyl problém vyrábět jako na běžícím páse kyslíkové nádrže o průměru 10m a dnes je problém vyrobit nádrž o průměru 8m a to ještě zkušební, neletovou ! Žasnu.
V první řadě díky za vyčerpávající souhrn prací na projektu. No, je pravda že v souvislosti s SLS mám občas pocit že se objevuje již objevené. Ale musíme si uvědomit, že na špičce té věci budou sedět lidé kteří jistě ocení když se budou moci vrátit domů živí a zdraví. Navíc přesto že jde vizuálně o křížence Saturnu s motory SRB z raketoplánu, je zde použito mnoho nových technologií a materiálů a první kusy nosičů je třeba doladit na 110%. Jak snadné je vyrábět nádrže jako na běžícím pásu by nám teď mohla vyprávět SpaceX které fandím. Kolik nádrží vydrželo bez chyby a pak se ukázala závada jakou nikdo nečekal, viz současné pozastavení startů.
Problémy se svařováním nádrží Saturnu V jsou popsány zde:
http://history.nasa.gov/SP-4206/ch7.htm
Ja pro zmenu zasnu, ze po 27 letech stale neni hotova dalnice do Ceskych Budejovic, Vidne, Berlina, Varsavy. A D1 musi byt temer denne v hlavnich zpravach. Neslo by to nejak urychlit? A D1 podstatne vylepsit? Nechci aby to take trvalo 50 let. Ale to jsem ja.
BTW: Jak dlouho trvalo pred 50 lety vyrobit tu prvni 10m nadrz, kolik to stalo, a kolik z tech 400 tisic lidi Apolla/Saturnu na ni pracovalo?
Před 50 lety se asi nepoužívalo třecí svařování s promíšením a mnoho dalších nových postupů. Před 50 lety měla kosmonautika ve srovnání s dneška mnohem více peněz a takto bychom mohli pokračovat do nekonečna.
Ano, a pro příměr ani nemusíme chodit 50 let zpátky. I před 10 lety se vyráběly vnější nádrže pro raketoplán „jako na běžícím pásu“. Věřím, že nová metoda svařování kyslíkové nádrže se vyřeší, vždyť přesně pro tyto účely byl postaven ověřovací (vývojový) exemplář. Nicméně, podle mých propočtů se stavba kvalifikační nádrže pozdrží minimálně o dva měsíce a stavba letové nádrže minimálně o čtyři měsíce. V důsledku toho mi pak vychází statický zážeh centrálního stupně na standu B-2 až počátkem příštího roku. Uvidíme.
Kontrolní otázka: Co mají společného vakuový kontejner SEIS, sonda AIM a servisní modul pro Orion? 🙂
Evropské projekty, se kterými jsou problémy?
Ano. Tři evropské projekty mimo LEO z posledni doby, na kterých byla (je) závislá i NASA a ta musela vinou Evropy buď start odložit o dva roky nebo misi pozměnit. Zdržení hrozí i teď. A opět je problém v Evropě.
Je teoreticky mozne posadit do prveho letu v roku 2018 ludsku posadku? Neprekvapilo by ma keby Trump poziadal NASA o to, aby bol tento let pilotovany. Dovody mozu byt rozne, hlavne politicke. Dokazat value for money a za druhe poslat ludi do hlbokeho vesmiru po skoro 50 rokoch este pocas jeho vlady. Bolo by to obrovske PR pre jeho administrativu a pre cele NASA.
Zbytečně riskantní. Kosmická loď i raketa pro posádku by měly absolvovat minimálně jednu nepilotovanou misi, než se do nich posadí lidé. Jiné to bylo u raketoplánu, který posádku potřeboval k přistání, ale jinak se tomu konstruktéři vyhýbají.
Předpokládám, že termín 2018 bude v dohledné době předmětem přezkumu.
Neznám záměry D.Trumpa ohledně NASA (hodně bude vyjasněno zveřejněním jména nového administrátora), ale kromě výše uvedených důvodů je třeba si uvědomit, že:
1) půjde o první test tepelného štítu Orionu při návratu druhou kosmickou rychlostí (při testu EFT-1 v roce 2014 byla návratová rychlost Orionu jen 8,9 km/s, zatímco nepilotované Apollo 4 se v roce 1967 vracelo rychlostí 11,1 km/s, tedy stejnou rychlostí, jakou se později vracely Apolla od Měsíce)
2) záchranná věžička Orionu nebude v případě havárie při prvním letu SLS schopna odtáhnout Orion do bezpečné vzdálenosti (příslušné motory AM a ACM nebudou mít palivo). Letový test záchranného systému (tzv. test AA-2) je nyní v plánu až na prosinec 2019
3) systém zabezpečení životních podmínek v Orionu pro misi EM-1 nebude funkční, bude to osekaná verze
Suhlas, chapem, ze by to bolo velmi riskantne, ale pri predstave, ze cely tento vyvoj SLS + Orion stal viaz nez 10 miliad dolarov a cena sa do konca desatrocia priblizi k 20 miliardam dolarov bude skutocne NASA pod tlakom, aby dostavila vysledky. Hlavne preto, ze podobne a omnoho komplikovanejsie missie boli uskutocnene pred skoro pol storocim a v prepocitani na dnesne peniaze mozno i za podobne financie i ked samozrejme viem, ze SLS + Orion su technologicky daleko daleko pokrocilejsie a bezpecnejsie.
Moze sa misia k mesiaciu teoreticky realizovat v kombinacii ako start Falcon Heavy + Orion, SLS s Altairom (rendezvous na LEO alebo trochu vyssi orbit)?
Existuju totiz indicie, ze Trump by paradoxne mohol pokracovat v podpore komercnych spolocnosti pri vynasani nakladu pre NASA a USArmy. Bola by to dobra sprava pre SpX.
Posadit loď na nosič, pro který nebyla navržena, je extrémně složité, když jde o pilotovanou loď s jiným aerodynamickým krytem. Dragon/Crew Dragon má jen částečný, Orion má úplný spojený se záchrannou věžičkou, takže pod standardní kryt Falconu nacpat nejde, i kdyby se tam vešel. Je to dost odlišná situace od vynášení Cygnusu na Atlasu místo na Antaresu. Tam to byl (se značným zjednodušením) náklad jako náklad. Navíc Falcon Heavy nemá a nejspíš nebude mít certifikaci pro lety s posádkou (pro SpaceX je zatím zbytečná).
Vojto..pokial viem Falcon Heavy by mal byt v buducnosti certifikovany pre lety s posadkov. Start SLS + Orion sa pohybuje niekde okolo 1.5 miliardy dolarov, kde 0.5 miliardy je cena Orionu a zbytok SLS. Cena startu Falcon Heavy bude okolo 100 milionov cize urcite verim, ze by inziniery boli schopny najst technicke riesenie, tak aby sa tam dostala i vezicka. Ved orion uz de facto letel s Delta IV Heavy.
SLS sa moze pouzit na vynasanie zaujimaveho hardweru a spojit sa s Orionom moze na LEO.
„Moze sa misia k mesiaciu teoreticky realizovat v kombinacii ako start Falcon Heavy + Orion, SLS s Altairom (rendezvous na LEO alebo trochu vyssi orbit)? “
Myslím, že by s touto kombinací šlo realizovat krátkodobé pilotované výsadky na Měsíci. Pokud by mělo v letošním roce dojít k nějakým diskusím ohledně případné revize deep space pilotovaných misí NASA, tak mi tohle připadá jako velice zajímavý návrh do takové diskuse.
K důvodům pana Hoška proti uspíšení pilotovaného letu, bych doplnil ještě bod 4: Není kam spěchat, neboť chybí soupeř. Tak se jede na jistotu. A JFK na rozdíl od Trumpa nenaskakoval do rozjetého vlaku, ale stál u zrodu (bohužel jen krátce). Proto si nemyslím, že by se NASA dala někam dotlačit.
Novost technologií nezaručuje, že budou spolehlivější, efektivnějí, rychlejší a levnější. Pokud alespoň jeden z těchto atributů nemají, nebo mají horší, je novost na nic a bylo by výhodnější použít osvědčené postupy. V tak drahém projektu experimentovat je nezodpovědné.
Druhý extrém je též scestný, spočívá v tom, neměnit to co funguje a setrvat v tom třeba padesát let.
Samozřejmě, že s vývojem jsou spojena rizika, ale to se všechno může hodnotit až po porovnání hotových výrobků. Podstata problému je v tom, že ověřovací nádrž LOX vlastně prošla a je hotová, ale kvalifikační a letovou nádrž bude nutné při svařování vystavit nižšímu teplu.
Já nevím proč jsou všichni tak šíleně netrpěliví. Ten let je jen třešnička na dortu. To hlavní je přece právě ovládnutí nových technologií a výrobních postupů. Tohle se mi na kosmonautice nejvíc líbí. Ta nová řešení, která prošlapávají cestu ostatním. Unikátní nápady s dotaženou realizací.
Je to pravda, není žádný spěch. Nějaká konkurence je v nedohlednu, proč tedy projekt nevyužít pro technologický pokrok. To se může vyplatit v budoucnu pro případ, že by se konkurence vyskytla a bylo by potřeba přidat na tempu. Závod na Měsíc svého času vyhrála m.j. i technologie připravovaná v předstihu. Příkladem je motor F-1, jeho vývoj započal dávno před Kennedyho výzvou. Proto je divné, že Rusové nejen že nechali odjet americký rychlík, ale v klidu sledují, jak je dohání Čína, Japonsko a Evropa a v mnohém již jsou před nimi.
Jde hlavně o peníze, rusové na to prostě nemají finance.
Rusové mají na ten vývoj zatraceně míň peněz. A protože vojenské technologie nemůžou zůstat pozadu ani v Americe ani v Rusku, tak po pokrytí toho ještě důležitějšího vojenského výzkumu jim už na tu vědeckou kosmonautiku moc nezbývá, no.
Peníze jsou samozřejmě v první řadě, ale nelze vše svádět jen na jejich nedostatek. Poslední dva ruské meziplanetární pokusy (Mars 96 a Fobos-Grunt) shořely na něčem tak „obyčejném“, jako je odlet z parkovací dráhy kolem Země na dráhu meziplanetární. Byly to obě opravdu velmi ambiciózní mise a musely stát pořádný balík. Přesto skončily takto velmi předčasně a sondy samotné se ani nemohly předvést.
Jasně. A asi i ty dva krachy stály balíky peněz. Stále však určitě násobně míň než obdobné mise z USA. A možná právě na tom, na čem se ušetřilo, to i krachlo. A vždycky musí být těch peněz víc, protože krachy se nevyhýbají nikomu a proto musí být pokusů víc. Viz ty krachlé mise NASA k Marsu v letech 98, 99. Ty taky (slovy klasika) nebyly zadarmo.
můžeme si o pánovi McCainovi myslet své (třeba to, že na něm vietnamské zajetí nechalo psychické následky), ale jeho bonmot je trefný:
„Rusko je benzinová pumpa, která si hraje na stát.“
Těším se na start této rakety a doufám,že vše dopadne na jedničku,ale dle mého skromného názoru „Apollo na steroidech“ po skoro 47letech mi nepřipadá jako technologický pokrok.Zvláště,když to Apollo nezvládne ani to co stařičký Saturn V.Je to neinovativní slepenec zbylých dílů z Raketoplánů.A ta rychlost stavby,tragédie.Jo,kdyby vyvinuli nový typ raketového motoru,který by dokázal dopravit kosmickou loď k Marsu v rozmezí týdnů,to bych mluvil o inovacích.Kdyby dali ty probenděné dolary SpaceX,věřím tomu,že by lidé stanuli na Marsu již za 10 let.Můj názor.
Tyhle úvahy o úžasných nových motorech, které by nás dostaly rychle k Marsu jsou oním holubem na střeše, kdežto SLS je vrabcem v hrsti. Není ideální, ale postupně se bude vyvíjet a může dokázat velké věci.
Jinak zajímavý článek plný aktuálních informací.Dobrá práce,díky.
Připojuji se k poděkování. vše aktuální kolem SLS shrnuto do jednoho článku, paráda.
Děkuji oběma za pozitivní ohlas. Podle odkazu v úvodu článku je možné se proklikat k předchozím článkům až dva roky do minulosti. Každý článek je souhrnem z mnoha veřejně dostupných zdrojů, například teď bylo těch dvanáct uvedených zdrojů jen výběr. Někdy se dozvím zajímavé věci, jako třeba, že ruční svařování uvnitř nádrží provádí jen jediný certifikovaný svářeč, který si teprve na vnitřních instalacích motorové sekce zaškoluje své spolupracovníky. Jinak, NASA dost často zveřejňuje „novinky“, o kterých vím už třeba šest týdnů z jiného dostupného zdroje. Nyní je to například instalovaná první polovina obslužné plošiny úrovně A v hale VAB, o které byla 20. prosince v jednom textu z NASA nenápadná zmínka, že bude 22. prosince instalovaná na své místo. 22.12. skutečně zmizela ze zorného pole webkamery, kde jsou plošiny připravovány k instalaci. Na flickru, kde byly fotografie předchozích nainstalovaných plošin běžně zveřejňovány s 3-4 denním zpožděním, ale asi mají pořád vánoční svátky, takže fotografie v článku je z instalace plošiny úrovně B.
V článku je vynikajúci a fundovaný súhrn informácii. Ďakujem.
Díky za zpětnou vazbu. Když byl první den ráno rating 4.7/5 (5 votes cast), tak jsem měl obavu, jestli můj styl prezentace technických informací není až příliš na úkor čtivosti. Tedy, zda čtenář nemusí nadměrně přemýšlet nad tím, co jsem mu chtěl vlastně sdělit.
Proto jsem moc rád, že je naše redakce tak pestrá a každý autor má svůj styl. To je prostě paráda. můžeme tak oslovit širší spektrum čtenářů. Někdo má rád fotky a nemá rád detailní informacemi, jiný zase fotky nemusí a dává přednost technickým detailům. A tenhle článek je nabitý informacemi, což je také styl pro určitou skupinu.
„Nadměrně přemýšlet.“ 🙂 Klidně nás do toho nuťte. Myslím, že nikomu hlava neexploduje. A pokud ano, tak si bohužel vybral špatný web 🙂
Včera, 12. ledna, byla v hale VAB instalována finální – severní polovina obslužné plošiny úrovně A.
Všechny plošiny jsou nyní na svých místech!
http://blogs.nasa.gov/groundsystems/wp-content/uploads/sites/254/2017/01/Final-Platform-Install.jpg