Americká sonda Cassini má před sebou jen poslední měsíce, ale to neznamená, že by její mise byla nudná. V žádném případě, právě naopak! Cassini momentálně obíhá po dráze, která vede jen v těsné blízkosti planetárních prstenců. Na Zemi tak chodí dechberoucí fotky těchto působivých útvarů. Rozhodli jsme se proto do dnešního článku zařadit nejnovější snímky. Jde o zatím nejpodrobnější fotky vnějších částí hlavních prstenců a vědci z nich mohou vyčíst mnoho informací o struktuře těchto útvarů. Vždyť tyhle fotky dosahují rozlišení až 550 metrů!
Zdroj: https://www.nasa.gov
Samotná sonda momentálně každý týden prolétá kolem vnějších oblastí saturnových prstenců a sbírá informace nejen o tomhle tenkém souboru ledu a kamenů, ale i o měsících, které zde obíhají. Sonda už poslala třeba fotky měsíců Daphnis a Pandora. Některé struktury, které jsou nyní vidět, jsou pro vědce úplně nové. Cassini je sice u Saturnu již od roku 2004, ale teprve až v posledních týdnech obíhá po dráze, která jí umožňuje detailně prozkoumat prstence.
Cassini se nachází zhruba v polovině své předposlední vědecké mise, která obnáší průzkum vnějšího okraje prstencového systému. Tato poslední fáze začala už vloni v listopadu a má probíhat do konce dubna, kdy sondě začne velké finále. Během závěrečných 22 oběhů se bude prosmýkat mezerou mezi prstenci a Saturnem. První takový průlet je naplánován na 26. dubna.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://a.abcnews.com/images/Technology/HT-Cassini-Proximal-1-MEM-161130_12x5_1600.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21060_figa_1041_new.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21057_figa.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21058.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21059_figa.png
Úžasné!
Zajímalo by mě, za jakých podmínek by se daly ty částice tvořící prstence vyfotit tak, aby byly rozeznatelné.
Určitě by musela být menší rychlost, protože na blízko je potřeba mnohem kratší závěrka. Ale konkrétní čísla vypočítat nedovedu.
Ideálně zaparkovat těsně vedle prstence nebo dokonce do něj 😉 V zásadě by to mělo jít, ale Cassini je na dráze k prstencům skoro kolmé a na takový manévr rozhodně nemá palivo. Jinak by to bylo úžasné zakončení mise, stát se součástí prstence.
Aby nějaké větší částice prstenců (řekněme 5 metrů) zabraly celý pixel, musela by se sonda přiblížit asi na 800 km a zároveň srovnat svou vlastní rotaci se svým relativním pohybem vzhledem k částicím prstence. A taky fotit s co nejkratší závěrkou (což je u kamery s clonovým číslem 10,5 při ne úplně ideálním osvětlení docela problém). Navíc ne všechny prstence jsou složeny z tak velkých kusů. V současné konstelaci to moc slibně nevypadá, ale i tak jsou to úžasné záběry.
No jo. Pokud by se podařilo Cassini zakomponovat do prstenců, bylo by to opravdu parádní zakončení celé skvělé mise. Ale i kdyby to teoreticky šlo, tak by nám to planetární ochránci pořádně vytmavili. Nechceme přece ohrožovat potenciální život v soustavě Saturna, že ano…. 🙂
V prstencích snad život nepředpokládá nikdo a z principu je to velmi stabilní dráha. Že by odtud něco vykoplo zrovna sondu až na dráhu Titanu, je skoro nemožné. Kdyby měla palivo a vhodnější dráhu, tak o tom možná uvažují. Za prozkoumání prstence z kontaktní vzdálenosti by to stálo.
Tie prstence na fotkách síce vizerajú stabilné, no v skutočnosti sa to tam melie a sonda priamo v prstenci by bola zakrátko zomletá, sotva by tam prežile pár dní. Jednotlivé šutry, kamienka a prach si vzájomne vymieňajú dráhy a rýchlosti, takže všetko je tam v neustálom pohybe. Buďme radi že sa sonda pohybuje v úctivel vzdialenosti od tej mlynice.
Nádhera. Díky. „…se bude prosmýkat mezerou mezi prstenci a Saturnem.“ To budí dojem, že tam je málo místa a sonda bude muset zatáhnout břicho. 🙂
Někdy je potřeba tu „suchou“ fyziku trochu okořenit. 😉
Ohromující!
Už jako dítě jsem si představoval jak to asi vypadá přímo uvnitř prstence.
To zrnění je předpokládám vlivem radiace planety.
Ano, píšeme to u posledního obrázku.
Kochal jsem se tak, že jsem si nevšiml popisků.
Nic se neděje. 😉
Co by na TOHLE asi řekl Galileo Galilei, když pozoroval Saturn ‚s ušima‘ jako domnělou trojitou planetu…?!
Myslím, že by tomu snad ani nevěřil. 🙂
Úžasné fotky, to je nádhera. Doufejme že se bude vše dařit až do konce mise.
Aké je tam žiarenie? Myslím koľko milisievertov alebo niečo podobné…
Konkrétní údaje jsem nikde nenašel, ale tady jsou alespoň odkazy na dva tématické články.
http://www.universetoday.com/15381/radiation-on-saturn/
https://en.wikipedia.org/wiki/Magnetosphere_of_Saturn
Tak tohle je fakt sci-fi! Neskutečné záběry. Ale už se asi dostáváme do fáze, kdy se každý přežitý den počítá, ne? Vždyť stačí jeden šutr z blízkosti toho pásu a je konec.
Dobrý den,
mám hloupou otázku – proč vlastně mise sondy Cassini končí?
Děkuji,
V. Fanta
Dobrý den, neexistují hloupé otázky, jen hloupé odpovědi, proto se nikdy nebojte ptát. 😉
Cassini skončí především proto, že už jí dochází palivo. Nádrže jsou již téměř prázdné a navíc už je u Saturnu hodně dlouho, prozkoumala ho , jak jen jí kvalita přístrojů umožňovala a delší průzkum by už s největší pravděpodobností nepřinesl nic nového. Naopak při jejím zániku můžeme zjistit mnoho zajímavých informací o horních vrstvách atmosféry Saturnu.
To bude taka mala (dobre no, velka!) repriza pristatia Rosetty na komete.
No nevím, co by na přirovnání ke kremaci, co čeká Cassini, řekla Rosetta, která teď v klidu leží (asi i vcelku kromě panelů) někde poblíž turistické destinace Sais a užívá si zaslouženého důchodu 🙂
spíš Galileo – Jupiter repriza
Děkuji za odpověď.
Pokud jsem to dobře dohledal, tak vzdálenost vnitřního okraje vnitřního prstence D od oblaků Saturna by měla být asi 70 000 km. V jaké vzdálenosti od oblaků Saturna bude Cassini v další fázi prolétat? Nejméně by to snad zatím mělo být asi 20 000 km od oblaků. To se odehrálo 1.7.2004 při brzdném manévru.
Bohužel přesné hodnoty jsem zatím nikde neviděl, ale možná jsem se jen špatně díval.
Klobouk dolů před touhle misí a před konstruktéry sond. Možná nejúspěšnější průzkumník v dějinách. Úžasné objevy. A co teprve by dokázal s dnešními možnostmi. Škoda že zatím nevidíme pokračování. Ono kolem Saturnu je toho proklatě moc zajímavého.
Moc jsem byl potěšen. Díky.
Je to škoda že už končí, ale nedá se nic dělat byla tam opravdu dlouho. Jen mě mrzí že v dohledné době nebude nástupce a na Uran a Neptun se taky zapomělo. Juno může být už za rok v atmosféře Jupitera a my nebudeme mít nic ve vzdálenějším vesmíru. (Snad kromě New Horizons ale ta už toho moc nevyzkoumá). Můj sen je u každé planety alespoň jedna stálá družice ale toho se nedožiju. Aspoň pár cubesatů na prulet bych tam poslal.
Cubesaty by měly na tu dálku velké problémy s komunikací s čímž souvisí i energie. Ale NASA uvažuje o průzkumnících uranu a Neptunu z oběžné dráhy, ale plány jsou to zatím velmi hrubé a hlavně neschválené.
Příští rok poletì dva cubesaty jako průkopníci k Marsu spolu s InSight. Ale zcela samostatně. Tohle ještě solární panely zvládnou.