Dnes v 16:30 by mělo dojít k oddělení japonské zásobovací lodi HTV 6, která na stanici minulý měsíc dovezla kromě zásob i první várku nových baterií. Ty už jsou nainstalované na svých místech, japonská loď odváží devět starých baterií a astronauti už stačili i vypustit cubesaty, které loď přezdívaná Kounotori (bílý čáp) dovezla na stanici. Nyní tak může být od stanice uvolněna, což můžete živě sledovat v tomto článku prostřednictvím vysílání NASA TV. Ovšem mise této devět metrů dlouhé lodi po oddělení neskončí, bude na ni čekat ještě jeden důležitý úkol.
Kounotori zůstane na oběžné dráze až do 5. února, jelikož má provádět experiment, který by mohl položit základy budoucích mechanismů pro stahování kosmického smetí z oběžné dráhy. K jeho zahájení dojde až za pár desítek hodin, až bude HTV dost daleko od ISS. Ze stěny lodi se odvine téměř 700 metrů dlouhé lano vyrobené z hliníkových pramenů a pramenů z nerezové oceli. Odborníci pak budou monitorovat jak samotný proces odvíjení, tak i celkové chování konstrukce po dobu sedmi dní.
Specialisté předvídají, že elektrodynamické lano, podobné tomu, jaké nese Kounotori 6, by mohlo nabídnout možnost, jak dostat z oběžné dráhy třeba horní stupně raket, ale i stárnoucí satelity. Lano je kvůli podpoře elektrické vodivosti ještě potažené tenkou vrstvou maziva. Interakce mezi elektrodynamickým lanem a zemským magnetickým polem by mohla generovat dostatek energie ke změně oběžné dráhy onoho objektu. Ve výsledku by pak těleso mohlo vstoupit do atmosféry, kde shoří.
Po týdnu bude lano od lodi odděleno, aby nedocházelo k interferencím se zánikem lodi HTV v atmosféře. Tento vstup totiž bude vyvolán konvenčním způsobem, tedy zážehem trysek a lano by v takovém případě mohlo překážet. V atmosféře společně s lodí shoří i několik tun odpadu z ISS včetně Ni-MH baterií, které se na stanici dříve používaly.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/htv-6.jpg
Vím, že toho bylo napsáno hodně atd., ale je celkem ostudné, že na webu o kosmonautice není ani čárka o Apollu 1. Je to 50 let.
Dobrý den, přesně jak píšete, Apollu 1 jsme se již věnovali velmi podrobně a opravdu o tom není možné napsat více. Připadalo by nám hloupé opakovat ty samé informace, které již v na webu máme. Navíc tohle výročí pokryly i běžné zpravodajské servery, nevidím tedy důvod dublovat jejich práci, zvlášť když na webu máme tomuto tématu věnovaný velmi podrobný článek.
Tak to by byl možná námět na novou sekci. Takové vesmírné kalendárium, kde by byly zajímavé události k jednotlivým dnům, byl by u toho odkaz pokud by byl k tomu už někdy vydaný článek, popřípadě video třeba na streamu atd. Postupně by se to mohlo pěkně zaplnit. A na hlavní stránce by se pak zobrazovalo čím je zrovna ten dnešní den zajímavý v oblasti kosmonautiky.
Určitě by se tím lidé i vraceli ke starším článkům a kdyby měl každý den i svou diskuzi tak by to bylo fajn, protože v diskuzích se člověk také často dozví zajímavé informace.
Asi moc fantazíruji, ale myslím, že by se to mohlo líbit 🙂
Zajímavý nápad, ale něco podobného už má česká wiki – https://cs.wikipedia.org/wiki/Port%C3%A1l:Kosmonautika/Dne%C5%A1n%C3%AD_den_v_historii_kosmonautiky
A hele. To jsem ani neznal. Díky za skvělý tip. Hned jsem se podíval na zítřek… a ejhle – “nehoda” – možná mám jiná měřítka, ale tohle mi připadá jako pořádný eufemismus.
Nehoda to byla, vždyť stejné slovo s přídavkem dopravní se používá i u situacích, kdy na silnicích umírají lidé. Přijde mi to odpovídající.
Nehoda zní opravdu zvláštně. Otázka zavinění je ovšem taky zajímavá. Dřív jsem si myslel, že pravda je na straně NASA a tedy, že hlavním viníkem byla firma, která nacpala do kabiny spoustu hořlavých materiálů. Jenže nedávno jsem četl připomínku, že ta firma varovala agenturu NASA, že nemůže provozovat tu čistě kyslíkovou atmosféru při pozemském tlaku, ale jen při tom mnohem nižším, který bude v kabině až při letu. A měla pravdu. Při tom nízkém tlaku by se kyslík choval jenom právě tak málo agresívně jako normální vzduch kolem nás. Jenže NASA se nechtěla zdržovat a tak použila kyslík při velkém, tedy pozemském tlaku. A tehdy je opravdu hodně nebezpečný a skoro neuhasitelný. Navíc ve vesmíru lze hasit docela rychle, vypuštěním atmosféry. Takže NASA má na tomto kiksu taky velice velký podíl ve svých uspěchaných procesech.
Hlavne tam chybel pretlakovy ventil, kterym by se rychle upustil prebytecny tlak, aby se daly otevrit dvere. Takhle byli jak v papinaku.
V kabině byly ventily k vyrovnání tlaku během startu i během sestupu na padácích a Grissom je podle svědků skutečně použil. Jenže vnitřní tlak během požáru narostl skokově na takovou hodnotu, že ventily byly téměř neúčinné.
Ta wiki stránka v odkazu koukám potřebuje aktualizaci jako koza drbání 🙂
Tak já Vám to sem dám, ať nemají “zaměstnanci Kosmonautixu” ostudu: https://www.stream.cz/slavnedny/10015801-den-zkazy-apolla-1-27-leden-1967
Ale ta informace o odvíjení lana se docela hodí, ne?! A máme jí zadarmo.
Aby to bylo jasné, chci naznačit, že bychom si neměli moc vyskakovat na lidi, kteří nám poskytují zdarma svoji práci.
Děkujeme, ale zase na druhou stranu si ceníme zpětné vazby a jsme rádi za tipy na zlepšení. 😉
Dík za článek (info) o tom experimentu se smetím jsem zatím neměl tucha.
Rádo se stalo. 🙂
Já už o tom experimentu věděl když loď startovala, jen jsem moc nepocopil na jakém přesném principu bude tato technologie fungovat. Nenašel by se někdo kdo by mi to vysvětlil?
Je to Lorentzova síla působící na vodivé lano pohybující se geomagnetickým polem.
Co může působit na lano, neprotékané el. proudem? Samozřejmě se bude mezi konci lana indukovat napětí, avšak nejedná -li se o smyčku, nevyvolá to proud a tedy ani magnetické pole, které by následně s tím zemským interagovalo.
Celý experiment HTV-KITE (Kounotori Integrated Tether Experiment) je v angličtině popsán zde: http://spaceflight101.com/htv-6/htv-kite-experiment/
Pochopil někdo funkci té “kouzelné krabičky”, která emituje elektrony do pryč?
Že tím vzniká proud v laně, to chápu, ale jak to ta “krabička” zajistí?
Taky jsem si položil tu samou otázku. Nemůže to být na principu žhavené katody z dob CRT obrazovek?
Lorentzova síla: Pro určení směru použijeme pravidlo pravé ruky. Ruku nastavíme tak, že vektor magnetické indukce (siločáry mag. pole) míří kolmo do dlaně a současně dlaň natočíme tak, že prsty ukazují směr elektrického proudu ve vodičích. Palec je od prstů odtažen a je svírá s nimi úhel 90 stupňů. Při takto nastavené ruce právě ten palec ukazuje směr vektoru síly, kterým magnetické pole působí na vodič.
Takže: Dlaň natočíme do roviny rovníku, protože indukce zemského mag. pole má směr zemských poledníků. Prsty (ne palec) natočíme ve směru drátu visícího z družice, tedy v radiálním směru vůči zemi, od země vzhůru (drátem teče proud vytvářený “krabičkou”). A kamže ukazuje palec a tedy směr působení Lorentzovy síly? Ukazuje proti směru letu typické družice (tedy na západ). A družice se nám krásně brzdí, zpomaluje a padá dolů.
To jo, ale proč dochází na volném konci lana k emisi elektronů?
To je dost složitý problém detailně popsaný třeba tady:
https://en.wikipedia.org/wiki/Field_electron_emission
Konkrétní řešení neznám, ale jednou z možností je, že v krabičce je nějaký nanokartáček se štětinami na konci silnými jen jeden atom. V takovém případě je elektrostatické pole tak silné a elektron tak slabě vázán k tomu poslednímu atomu, že se odtrhne. Krabička může být i aktivní (napájená vlastními bateriemi) a vyrážet elektrony pomocí ohřevu (termoelektrický jev jako v elektronkách nebo CRT obrazovkách) nebo laseru (fotoelektrický jev).
Díky za reakci (i všem ostatním) a za odkaz (zítra nastuduji). Ta emise vynucená nějakou “uskladněnou” energií je asi možná, ale potom vyvstane otázka potřebného množství energie. Vůbec nemám představu o jejím poměru třeba k raketovému palivu potřebnému k “zahození” tělesa do atmosféry.
Rudolf Šíma: Cílem asi je, aby to mělo solární panely, kterými se bude ten elektronový emitor napájet. A to pomalé stahování pak může trvat třeba rok nebo i déle. Takže pak to bude výhodnější než nějaká raketka s palivem.
maro: Jo, to by dávalo smysl. Docela se těším na další informace o tomto způsobu stahování těles. Lano je tenké, hliník a nerezová ocel nejsou nijak zázračně vodivé materiály, nelze tedy libovolně zvyšovat délku lana (už z pevnostních důvodů) a nahrazovat tím velikost proudu.
U elektronky prece staci trochu nazhavit katodu a elektrony litaji jak o zivot.
Trochu? Elektronková zařízení jsou slušný žrout el. energie. 🙂
Tak elektronový emitor je v každé staré skleněné CRT televizi.