Pravidelní čtenáři našeho webu vědí, že většinu satelitů na oběžné dráze tvoří družice, které nejsou tajné. Ty slouží vědě, výzkumu, komunikaci a nebo šíření televizního signálu. Pak existují i družice tajné, které vypouští Spojené státy, Rusko i Čína – u těchto satelitů je každý start malou detektivkou,ve které se z nepřímých náznaků zjišťuje, jaký účel může satelit plnit a na jakou dráhu míří. Jenže ve skutečnosti existuje i kategorie třetí – jde o satelity polotajné, přičemž jednoho zástupce této skupiny vypustilo Japonsko na oběžnou dráhu v úterý 24. ledna v 8:44 našeho času. U této družice známe její úkol, jsou k dispozici i základní informace o její konstrukci, ale Japonci nebudou upřesňovat jeho oběžnou dráhu.
Už v pondělí opustila raketa H-IIA montážní halu a vyjela na přímořskou odpalovací rampu kosmodromu Tanegašima. Jejím nákladem byla družice DSN-2 a vzhledem k vojenské povaze celé mise jsou specifikace této družice i letový profil udržovány v tajnosti. Startu dokonce chyběl oficiální videopřenos na internet od japonské kosmické agentury. O vysílání se ale postarala skupina nadšených amatérů.
Po startu nabrala raketa směr k jihovýchodu, což je klasický střelecký prostor, pokud družice míří na geostacionární dráhu. První stupeň umístil sestavu na suborbitální dráhu a zážeh stupně horního dosáhl dočasné parkovací dráhy. 28 minut po startu přišel další zážeh horního stupně, který protáhl dráhu na elipsu a udělal z ní dráhu přechodovou ke geostacionární.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Japonská vláda uzavřela v lednu 2013 kontrakt se společností DSN Corporation. Tato dohoda se týkala vylepšení národní sítě armádní komunikace v pásmu X i příslušného pozemního segmentu do roku 2030. Samotnou firmu DSN Corporation tvoří poskytovatel satelitní komunikace JSAT, což je majoritní vlastník DSN. Právě na této firmě leží zodpovědnost za vylepšení satelitního segmentu. Zbývající podíl drží technologická firma NEC a telekomunikační operátor NTT, přičemž každý vlastní 17,5% akcií. Tyto dvě společnosti pak zodpovídají za modernizaci pozemního a řídícího systému.
Kosmický segment, který nás zajímá nejvíce bude tvořen samostatnou družicí DSN-2, která byla vypuštěna v úterý a sdíleným nákladem DSN-1, který bude umístěn na telekomunikační družici Superbird 8. Ta měla původně startovat v roce 2016, ale při přepravě na kosmodrom v Kourou došlo k nehodě, která těžce poškodila nejen transportní kontejner, ale i samotnou družici a zpoždění se tak odhaduje na dva roky. Podle dostupných informací tehdy došlo k ucpání odvzdušňovacího ventilu plachtou a satelit byl poškozen přetlakem.
Zdroj: http://spaceflight101.com/
Ale zpět k DSN-2 – ta je založena na platformě DS-2000 od Mitsubishi Electric a používá se na mnoha komunikačních družicích, na kterých si vysloužila velmi dobré jméno co se spolehlivosti a výdrže týče. Detaily a specifikace komunikačního vybavení v pásmu X ale nejsou veřejně dostupné kvůli vojenské povaze celé mise. Družice poslouží ke spojení japonských vojenských jednotek na pevnině, na moři i ve vzduchu. Vzhledem k utajení letového profilu je trochu neobvyklé, že Japonci v tiskových zprávách uvedli, že satelit bude umístěn nad Indickým oceánem. Tato oblast pokrývá místo, kde působí sbory Spojených národů v Jižním Súdánu a satelit může pomoci i při boji se somálskými piráty.
Ke startu byla využita nejsilnější verze (204) rakety H-IIA, která disponuje čtyřmi urychlovacími bloky na tuhé palivo. Podle použité rakety se dá odhadnout i hmotnost vynášené družice, což může být mezi 4 a 6 tunami. To ostatně odpovídá hmotnostním parametrům ostatních družic založených na platformě DS-2000. Japonci navíc oznámili, že dvě hodiny po startu pouze oznámí úspěšnost letu a oficiální kanály nebudou komentovat orbitální data nové družice. Jako vždy se ale můžeme spolehnout na sledovače družic, kteří jistě nový objekt včas zaměří.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/sites/136/2017/01/C24E6PTUoAAmOnk-1.jpg
http://spaceflight101.com/h-iia-dsn-2/wp-content/uploads/sites/136/2017/01/DS2000-Melco.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2017/01/2017-01-24-010406-350×288.jpg
Přeji mu ať dlouho, dobře slouží. Dnešní Japonci jsou mi v mnoha názorech blízcí, kéž by si i Evropa brala příklad.
Docela by mě zajímalo, zda se oběžná dráha s dnešními systémy včasného varování, radarovým mapováním kosmického smetí většího než centimetry apod. dá opravdu utajit. Není to spíše tak, že tyhle radary provozují většinou vojáci, a o naměřených datech kolegiálně mlčí?
Oběžná dráha se samozřejmě utajit nedá – pozorovatelé družic velmi rychle objevují nové satelity. 🙂
Doplním Dušanovu odpoveď s tým, že tu ide len o to, že ono „utajenie“ spočíva len v tom, že Japonci samotní presné dráhové parametre tejto družice zverejňovať nebudú a zároveň majú dohodu s americkým NORADom (ktorý je väčšinou hlavným verejným zdrojom o dráhových elementoch satelitov), aby ich taktiež nezverejňoval. Ide teda len o akúsi oficiálnu snahu o verejné utajenie dráhy, ako však bolo spomenuté, takáto snaha je v skutočnosti bezpredmetná, pretože všetky ostatné vládne aj nevládne organizácie (či už z Ruska, Číny, alebo Európy), ako aj amatérsky jednotlivci, ktorý sa zaoberajú sledovaním umelých satelitov ju vedia pomerne ľahko skôr či neskôr zistiť, kedže oblohu môže sledovať každý a kto vie čo a ako hľadať, to aj nájde.
Přesně tak, díky za rozšíření!