Citlivé sledovací stanice Deep Space Network potvrdily, že americká sonda OSIRIS-REx provedla svůj první manévr v meziplanetárním prostoru (Deep Space Maneuver – 1 = DSM-1) na jedničku. Zážeh, ke kterému došlo 28. prosince, upravil dráhu tak, aby se sonda mohla vrátit k Zemi pro gravitační urychlení. Zážeh spotřeboval celkem 354 kg paliva a změnil rychlost sondy o 431 m/s. Síť DSN nejprve potvrdila provedení manévru a následně ze sondy stáhla i detailní telemetrická data, jejichž následný detailní rozbor potvrdil, že všechny podsystémy pracovaly správně.
„Manévr DSM-1 byl naší první velkou změnou směru a zároveň první chvílí, kdy se použil hlavní motor sondy. Je proto dobře, že vidíme, jak sonda správně funguje a je na bezpečné dráze vstříc asteroidu Bennu,“ sděluje Arlin Bartels z Goddardova střediska v Greenbeltu (stát Maryland). Ještě než ale sonda zamíří k asteroidu, prolétne letos v září kolem Země – právě k tomuto nasměrování byl DSM-1 hlavně určený.
Dnes, tedy ve středu 18. ledna sonda ještě podnikne malý korekční manévr pro jemnou úpravu dráhy. Pak už by měla sonda pokračovat ve volném letu a čekat, jak na podzim Zeměkoule ohne její oběžnou dráhu a nakopne ji vstříc asteroidu Bennu, kam by tato toužebně očekávaná mise měla dorazit na podzim roku 2018.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/dsm-139.png
Gratulace do meziplanetárního prostoru 🙂
Jak se vlastně manévr realizuje? Určí se poloha, směr letu a rychlost sondy, vypočítá délka nutného zážehu a po jeho realizaci opět dochází pomocí DSN k výpočtu potřebných parametrů? Že to trvalo nějakých 20 dní, než byl potvrzen úspěch.
Ten zážeh jste popsal docela dobře. Těch dvacet dní zabrala hlavně analýza telemetrie a kontrola všech systémů po zážehu.
Nikde jsem nenašel dobu trvání zážehu. Pokud se nepletu, tak se musela jen na tento jediný spotřebovat více než čtvrtina celé nádrže hydrazinu. Což mi přijde jako docela dost, vzhledem k tomu, že máme před sebou ještě asi 6,5 roku mise a mezitím manévrování u Bennu a návrat zpět k Zemi. Je vidět, že trajektorie sondy a planetky je hezky vychytaná a nebeská mechanika udělá své. Je to vidět i podle již dnes na vteřiny naplánovaného vstupu do atmosféry v září 2023. Třeba to tak přesně nevyjde, ale fascinuje mě to 🙂
Také jsem nikde nenašel délku zážehu, ale u Bennu už žádné velké manévry potřeba nebudou – vlastně jen pro usazení na dráze kolem něj a pak pro odlet k Zemi.
To je fakt. Půjde spíš o malé, ale častější manévry na udržení se u Bennu. Gravitace půlkilometrového tělesa snad ani nestojí za řeč.
Zajímalo mě, jestli se délka zážehu nedá vydolovat z http://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.cgi
Dá :-). Bohužel trajektorie sondy tam ještě není aktualizovaná, ale jde o referenční (před startem předpokládanou) trajektorii, podle které měl ten zážeh nastat až 30. prosince. Takže samozřejmě skutečná data se budou o něco lišit, ale asi ne o moc. Podle referenční trajektorie měl zážeh trvat asi 15 minut. Je to vidět na tomto grafu, kde na vodorovné ose běží doprava čas a na svislé ose je heliocentrická rychlost sondy (km/s). Body jsou vykreslené po jedné minutě.
http://sajri.astronomy.cz/tmp/osiris-rex.png
Aha, chytré!
Jestli to dobře čtu, je vidět, jak se heliocentrická rychlost sondy snižuje až na cca 35,77 km/s, pak následuje 15 minut zážehu, který rychlost opět zvýší na cca 36,19 km/s. To je super. Díky moc.
Ja pevne verim ze jim to na ty sekundy vyjde 🙂
Kazdopadne je temer jiste ze Zeme na tom randezvouse bude presne tam kde ma v tu danou sekundu byt. Tak by bylo fajn aby tam byla i ta sonda 🙂
Ona kazda sekunda dela 12.2 km rozdil, kdyz se maji trefit do elipsy 20x80km tak to musej kurna dobre spocitat.
To obdivuju, ale priznam se ze bych to tedy asi ani nesvedl, ale asi ani nechtel pocitat (i kdyz vetsinu asi dnes delaji pocitace) protoze to musi byt silena piplacka a silenej duraz na presnost a dukladnost.
Holt „rocket science“ 🙂
No pro baha, tak přeju hodně štěstí aby ten odběr klapnul 😀