Data ze sondy MRO naznačují, že by se na Marsu, konkrétně v jeho lokalitě Utopia Planitia měl nacházet velmi zajímavý útvar. Aktuální zprávu vydala NASA společně s Geophysical Research Letters, odtud se informace šířila internetovým světem a dokonce ji přejaly i mnohé české zpravodajské portály. Aktuální studie se zakládá především na tvaru terénu v této oblasti s mnoha prasklinami a propadlinami. Podle autorů studie to vypadá, jako na některých místech Země, kde se nachází podpovrchový led, nebo trvale zmrzlá půda, tedy permafrost. I na Marsu by se tedy mohlo jednat o velký podpovrchový zásobník ledu.
Odborníci proto použili data z přístroje SHARAD, což je radar pracující s frekvencí 15 – 25 MHz schopný proniknout až do hloubky jednoho kilometru. Tento radar dokáže určit vertikální rozložení materiálů – ve volném prostoru má přesnost 15 metrů a ve vodním ledu okolo 8 metrů. Tento přístroj dokáže používat různé metody výzkumu, přičemž tentokrát odborníci vsadili na tzv. dielektrickou permitivitu.
Přístroj SHARAD posílá k povrchu radarové vlny a některé z nich se odrazí od povrchu. Zbytek proniká pod povrch a občas se část odrazí zpět k družici. Přístroj pak vypočítá dielektrickou konstantu – v případě basaltu je to 8, vodní led pak leží v rozmezí 3,0 – 3,2. Ze 600 radarových záznamů v oblasti Utopia Planitia obsahovalo 80 odrazy z podpovrchových vrstev. Další úkol byl trochu složitější – aby se správně vypočítala potřebná hodnota, musíme znát hloubku odrazné vrstvy. K tomu pomohly zase údaje z přístroje MOLA z družice Mars Global Surveyor.
Získaná hodnota je menší než u čistého vodního ledu. Pokud se tedy opravdu jedná o led, obsahuje i nějaké příměsi – od vzduchových bublin až po kameny. Podle výzkumníků by měla tato oblast o ploše cca. 375 000 kilometrů čtverečních obsahovat 50 – 80% ledu, 0 – 30% tvoří kameny a 15 – 30% volný prostor vyplněný plyny. Výsledek by znamenal, že tato lokalita obsahuje 1,2 × více vody, než kolik se ukrývá v Hořejším jezeře na hranicích USA a Kanady. Když k tomu přidáme, že podobné výsledky přichází i z lokality Arcadia Planitia, mohlo by to znamenat, že severní oblasti Marsu jsou na podpovrchový led bohatší, než se čekalo.
Zdroje informací:
http://www.planetary.org/
http://onlinelibrary.wiley.com/
http://www.jpl.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA21136.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/2016/20161122_sharad_explanation.png
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/2016/20161122_grl55022-fig-0002.png
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/2016/20161122_stuurman-utopia-morphologies.png
Spravodajske portaly o tom uz informovali, ale tu je to spracovane omnoho kvalitnejsie. Velmi zaujimava studia. Dufam, ze v buducnosti bude radarova technologia este vyspelejsia a nove generacie druzic na orbite Marsu budu podavat este detalnejsie informacie. Mozno tam pristane i nejaka vrtacia suprava, ktora by bola schopna sa k tomu materialu dostat.
Myslím že tam zmieri najskôr nejaký Red Dragon kedže SpaceX ich plánuje použiť na objavenie najlepšieho spôsobu pre ťažbu vody ktorá sa v Marsovskej atmosfére získať nedá.
na takýto deň sa teším
To je pro ISRU technologie velice pozitivní zpráva!
PS: Nechci dělat z komára velblouda a ani to nechci myslet špatně, ale překlep „má přesnost 15 metrů a ve vodním jedu 8 metrů“ pobavil. 😀
To uznávám. 🙂 opraveno 🙂
Vzhledem ke koncentracím některých látek v daném prostředí si nejsem zcela jist, jestli to vůbec je překlep. 😉
Krásný příklad, jak vypadá marsovský terén, kde se mělce pod povrchem nachází permafrost, jsou snímky z landeru Phoenix. Rovná planina kolem s pravidelně rozmístěnými mělkými prohlubněmi. Phoenixu stačilo hrábnout nějakých 10 cm pod povrch a byl tam.
Je skvělé, že se podobné naleziště objevilo i mimo polární oblast v zamýšleném prostoru pro přistání člověka. Další vítaný argument pro uskutečnění expedice 🙂
A také stojí za zmínku, že na Utopia Planitia přistál Viking 2.
Je trochu škoda, že se jedná o místo na opačné straně Marsu než Tharsis. Na druhou stranu se tam alespoň bude o to snáze přistávat. Jsem zvědavý jakým způsobem se bude s natěženou vodou hospodařit, aby nedocházelo k nevratnému výparu do vesmíru.