Na náhledovém snímku dnešního krátkého článku vidíme techniky ze společnosti Janicki Industries, která sídlí v Houstonu, jak konstruují letový exemplář tzv. Orion stage adapter (OSA). Tento díl poslouží ke spojení kosmické lodi Orion a horního stupně ICPS (interim cryogenic propulsion stage) při premiérové misi rakety SLS. Snímek zachycuje pracovníky, jak instalují speciální membránu, jejímž úkolem je izolovat plyny z rakety od samotné kosmické lodi. Membrána je tvořena mnoha vrstvami uhlíkových vláken, které jsou navíc zpevněny pryskyřicí.
Instalace jednotlivých vrstev probíhala pod pečlivým dohledem – každá vrstva se musela umístit na správné místo, s čímž pomáhal laserový projektor ukazující na plánované umístění. Nyní je již tato membrána téměř hotová – odborníci z Janicki Industries uložili poslední kousek membrány na správné místo v říjnu. O závěrečné dokončení tohoto dílu se postará Langley Research Center ve Virginii a Marshall Space Flight Center v alabamském městě Huntsville.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/diaphragm.jpg
Zajímalo by mě, jaké plyny je potřeba izolovat. Myslel jsem, že ty by měly být v nádržích. Nebo je to kvůli hotstagingu?
Ano, kyslík i vodík z ICPS mají být v nádržích, ale mohly by uniknout.
Malé OT: Jak se vám líbil seminář ve Valmezu, pane Dušane? Viděl jsem vás v programu. V minulosti jsem seminář párkrát navštívil, letos bohužel nebyl čas ..
Bylo to úplně super. Byl jsem na této akci podruhé a i letos se mi to velice líbilo. Všem mohu jen doporučit.
Děkuji za objasnění. 🙂
Na to, že má Orion trojnásobnou hmotnost oproti Sojuzu, mu docela chybí orbitální sekce. Předpokládám, že pro vzdálené lety bude doplněna habitatem, ale i tak se mi jeví ta výbava docela hubená.
Zase na druhou stranu jeho vnitřní objem bude se Sojuzem srovnatelný i bez orbitální sekce. Habitaty by na dlouhodobých misích byly nezbytné, to je jasné.
EDIT: Tak jsem se mrknul na čísla a Orion bude mít obytný objem 8,95 metrů krychlových. Sojuz má v návratovém pouzdru obytný prostor 2,5 metrů krychlových a dalších 5 metrů krychlových přidává orbitální modul. Počítám opravdu objem využitelný pro posádku, nikoliv objem tlakovaného prostoru.
Jenže Sojuz není nijak zvlášť chráněn proti kosmickému záření. Orion bude muset být.
V trojnásobné hmotnosti Orionu oproti Sojuzu je započítáno více než 9 tun paliva v servisním modulu pro operace v blízkosti Měsíce a návrat od Měsíce k Zemi.
K membráně: její umístění v adaptéru OSA je vidět ve zmenšeném modelu na fotografii v článku.
Samotný adaptér je vyráběn v Marshallově středisku (MSFC), viz aktuální fotografie z listopadu:
MSFC je v článku zmíněno proto, že právě zde bude membrána instalována do adaptéru.
Je tady vidět snaha Američanů tahat všechno jednou raketou. Pro náklad nejsou potřebné tak přísné bezpečnostní předpisy a snese i větší přetížení. Mohli to palivo i s tahačem a lunárním modulem poslat zvlášť a teprve na LEO je spojit. Případně mezi ně strčit i habitat pro vzdálené lety.
To, co navrhujete, bylo řešeno v programu Constellation (nosič Ares I pro pilotovanou loď + nosič Ares V pro náklad a urychlovací stupeň). Po jeho zrušení se podařilo prosadit alespoň toto řešení. Mimochodem, adaptér OSA, o kterém je tento článek, má letět pouze při prvním nepilotovaném letu za dva roky. Následující verze SLS Block IB má mít místo OSA adaptér Universal Stage Adapter (USA), ve kterém může vynést k Měsíci 10-tunový náklad (vědeckou paletu, obytný modul apod.). Nad adaptérem USA bude umístěn Orion, který při letu k Měsíci vytáhne z adaptéru náklad stejným způsobem, jako Apollo vytáhlo lunární modul.
Trošku hloupá zkratka-USA. Bude se to plést se státama… 😀
Chudáci neznalí novináři