![jcsat-wide-lg](https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2016/10/jcsat-wide-lg-300x214.jpg)
Mořský kosmodrom SeaLaunch neprožíval zrovna jednoduché období. Stačí se podívat jen na nadpisy článků, které u nás na webu vyšly: Mořský start v moři problémů (2015), SeaLaunch utekla hrobníkovi z lopaty (2014) a Má SeaLaunch své dny sečtené? (2013). Asi uznáte, že tato slova neevokují zrovna bezproblémový chod. Nyní se však zdá, že by tento problémy provázený projekt mohl nabraný druhý dech, nebo spíše v jeho případě již několikátý. Majitel ruských aerolinek S7 totiž věří, že dokáže celý program přivést zpět k životu. Je to ale běh na dlouhou trať, přičemž v cestě stojí mnoho překážek.
Plány jsou smělé a počítají s tím, že se mořský kosmodrom stane do deseti let jedním z hlavních hráčů na poli komerčních startů. Společnost přešla od slov k činům a odkoupila nejen samotnou plošinu, ale i pozemní vybavení, které až doposud vlastnila ruská společnost RSC Eněrgija. Generální ředitel skupiny S7 Group, Vladislav Filev, podepsal kupní smlouvu s ruskou stranou 27. září na Mezinárodním astronautickém kongresu v mexickém městě Guadalajara. Do jeho holdingu již patří třeba ruské aerolinky S7.
![Sea Launch se skládá z vypouštěcí plošiny Odyssey (v popředí) a velitelské lodi Commander (vzadu).](https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2015/05/unnam156ed-300x199.jpg)
SeaLaunch se skládá z vypouštěcí plošiny Odyssey (v popředí) a velitelské lodi Commander (vzadu).
Zdroj: SeaLaunch
„Uzavíráme obchod, na kterém jsme pracovali opravdu dlouho,“ potvrdil Vladimir Solncev, generální ředitel RSC Eněrgija. Jeho společnost je státem vlastněná a právě ona držela 95% podíl v programu SeaLaunch. Podle jeho slov je odkup projektu skupinou S7 strategickým obchodem, jelikož jeho firma sice prodá majoritní podíl v SeaLaunch, ale stále zůstane klíčovým kontraktorem.
Inženýři z RSC Eněrgija budou společně s partnery ze skupiny S7 pracovat na obnovení infrastruktury do provozního stavu a zároveň poskytnou potřebnou podporu a pomoc při oživování všech systémů. Podle slov Fileva obchod obnáší i nákup plošiny Odyssey, ale také montážní a řídící lodi SeaLaunch Commander, která fungovala jako řídící středisko celého plovoucího kosmodromu. Co se týče objemu financí za tento obchod, tak tady se pohybujeme někde okolo 150 milionů dolarů.
![Archivní snímek odpalovací rampy a velitelské lodi Sea Launch Commander.](https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2016/10/l-20air-600x365.jpg)
Archivní snímek odpalovací rampy a velitelské lodi SeaLaunch Commander.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Jenže ani podpis smlouvy zatím neznamená definitivní převod majetku. Všechno musí posvětit ještě dva americké úřady – Ředitelství kontroly obchodu s obrannými technologiemi (U.S. State Department’s Directorate of Defense Trade Control) a Výbor pro zahraniční investice ve Spojených státech (Committee on Foreign Investment in the United States). Důvodem jsou starší smlouvy mezi Ruskem a USA, podle kterých je SeaLaunch pod kontrolou Spojených států. Získat povolení bude trvat šest až devět měsíců a poté přijde podle Filevových slov zhruba 18 měsíční fáze přechodu do stavu připravenosti k zahájení operačního provozu.
Pokud by se podařilo tento orientační časový plán splnit, mohl by se mořský kosmodrom vrátit do služby na konci roku 2018. Plošina Odyssey i řídící loď SeaLaunch Commander byly po poslední misi v roce 2014 zakonzervovány a jakmile bude k dispozici povolení od USA, začnou odborníci z RSC Eněrgija a S7 s jejich oživováním. „Věříme, že bez velkých investic bychom mohli SeaLaunch vylepšit natolik, aby během 15 let provedla až 70 startů,“ oznámil Filev v oficiálním prohlášení a dodává: „Náš přístup se radikálně liší od ostatních společností. Neprodáváme sliby, nabídneme starty pouze na již vyrobených raketách. Jinými slovy – nejdřív raketu a pak zákazníka.“
Skupina S7 nepočítá s tím, že by nějak měnila podmínky provozu SeaLaunch. Startovat by se tedy mělo stále z rovníkových vod Pacifiku a společnost zůstane věrná ukrajinským nosičům Zenit 3SL s horními stupni Blok DM od firmy Eněrgija. Tento scénář má platit minimálně pro prvních 15 až 20 startů. Samotný operační provoz SeaLaunch bude i nadále sídlit v kalifornském Long Beach.
Z mořského kosmodromu odstartovalo mezi lety 1999 a 2014 celkem 36 nosičů, z nichž 32 úspěšně dopravilo náklad na oběžnou dráhu, ve třech případech došlo k havárii a v jednom případě došlo k částečnému selhání. Startovní rampa vychází z vyřazené těžební plošiny, která fungovala v Severním moři. Její přestavba na kosmodrom počítala s tím, že se bude používat k vynášení velkých komerčních telekomunikačních družic. Díky startovní lokalitě na jih od Havaje mohly rakety startující ze SeaLaunch využít rychlosti otáčení Země a také snáze umístit náklad na finální oběžnou dráhu.
Jenže program neprosperoval a v roce 2009 musela společnost použít tzv. Chapter 11, jde o legislativní postup, díky kterému společnost vyhlásí bankrot, aby se mohla revitalizovat.Do programu tedy vstoupila RSC Eněrgija, která získala rozhodující podíl v programu SeaLaunch, jehož sídlo bylo ve Švýcarsku. V prvních letech byla největším podílníkem společnost Boeing, kromě Eměrgije držel podíl i norský naftový těžební kontraktor Aker a ukrajinské společnosti Južnoje a Južmaš, které vyráběly dvoustupňové rakety Zenit.
V důsledku vyhlášení bankrotu ale Boeing podal žalobu, jejímž předmětem bylo získat z Eněrgije a Južnoje údajné dluhy, které vznikly tím, že americký letecký dodavatel poskytl půjčky a platby věřitelům ze SeaLaunch. Okresní soud pro centrální oblast Kalifornie (U.S. District Court for the Central District of California) rozhodl v květnu ve prospěch Boeingu a v srpnu ruská média informovala o tom, že se Eněrgja a Boeing snaží o jednání, která by spor urovnala.
Ruský zpravodajský portál Izvestija citoval Solncevova slova, že by Eněrgija mohla ukrojit část svého dluhu vůči Boeingu navázáním dohod o spolupráci. Mohlo by jít třeba o společný vývoj dokovacího adaptéru, který by mohl najít uplatnění na lodi Starliner i na příští ruské pilotované lodi Federace. Oba partneři dříve na poli dokovacích systémů spolupracovali, jejich posledním projektem byl adaptér IDA, který poslouží jako spojka dosavadního systému APAS-95 a moderních dokovacích portů na lodích Crew Dragon a Starliner.
Boeing v současné době zůstává v programu SeaLaunch pouze minoritním vlastníkem, který zajišťuje dodávky aerodynamických krytů a pomáhá s integrací nákladu na nosič. Solncev se vyhnul přímé odpovědi na otázku, jak momentálně probíhá spor s Boeingem a zda jej ovlivní chystaný prodej skupině S7. „Podepsali jsme dohodu mezi S7 a RSC Eněrgija. Boeing není součástí tohoto kontraktu. Vztahy mezi Boeingem a RSC je jeden příběh, to, že dnes RSC a S7 podepsala dohodu je zase jiný příběh.“
Další potenciální překážkou, která může znepříjemnit budoucnost SeaLaunch jsou napjaté vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou, ovšem v tomto směru je Filev optimistou a doufá, že jeho moskevská skupina S7 a ukrajinský výrobce Južmaš mohou najít oboustranný zájem na tom, aby byl SeaLaunch v provozu. „Věřím, že zvítězí zdravý rozum,“ dodal Filev.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://games.tiscali.cz/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/10/jcsat-wide-lg.jpg
https://i.ytimg.com/vi/5lDt4FqXSgM/maxresdefault.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/10/l-20air.jpg
http://danielmarin.naukas.com/…/Captura-de-pantalla-2016-04-04-a-las-19.53.05.png
http://www.arms-expo.ru/img/263/2639568.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9e/Sea_Launch_01.jpg
Myslím že na opravdové oživení teď není atmosféra, ani vhodné nosiče. Bohužel, byla to dobrá myšlenka. A článek, myslím, k tomu spěje.
Tak snad v lepších časech.
Ze začátku snad budou létat Zenity. Ale právě pro tento projekt se časem očekává náhrada Zenitu to novou ruskou raketou Sunkar:
https://www.rt.com/news/361238-russia-rocket-s7-sea/
Koukam, ze rusky Musk veri ve zdravy rozum. No, to se naceka. Technicky to nema chybu. Je mi lito projektu i Flieva, ale vic takovych zprav. Diky za clanek.
Rádo se stalo.
Pekny clanok popisujuci nie velmi svetlu minulost SL a plany firmy na jej ozivenie. +++
Ruske motory, ukrajinska raketa vyrabana krachujucou firmou, pravne spory vlastnikov, mizerna uspesnost startov. Predpoklady ako vysite pre uspesny podnik 🙂
Vsetko je so vsetkym prepojene. Pravnici Boeingu sa posekaju s pravnikmi Energie o peniaze v projekte plavajuceho kozmodromu a vznikne z toho dokovaci adapter pre sukromne vesmirne lode.