Ve chvíli, kdy je tento článek publikován, měl ve vesmíru dávno být Sojuz MS-02. Současně měla Mezinárodní kosmická stanice hostit šestičlennou posádku Expedice 49. Poprvé měly také u stanice kotvit výhradně transportní lodě Sojuz nové specifikace MS. Nicméně Murphyho zákon praví, že nakonec je všechno vždycky jinak. Bohužel, ani kosmonautice se Murphyho zákony nevyhýbají a posádka ISS je v těchto dnech stále ještě trojčlenná. Anatolij Ivanišin, Takuja Oniši a Kathleen Rubins si budou muset na své tři kolegy ještě nějakou dobu počkat, stejně tak si na svůj let bude muset počkat druhá polovina Expedice 49 ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a Shane Kimbrough, přičemž speciálně nedočkavý musí být Sergej Ryžikov, pro nějž má být start premiérou. Také termíny startů Sojuzů a Progressů v předchozích dnech malinko připomínaly trhací kalendář. A za vším přitom stojí taková banalita…
Až do poloviny září všechno vypadalo naprosto růžově. Na Bajkonuru byl kompletován nosič Sojuz FG a současně byla připravována loď Sojuz MS-02 s výrobním číslem 732. Jedná se o druhou loď nové specifikace MS, jež má být současně poslední inkarnací stařičké, nicméně spolehlivé a zasloužilé lodi 7K (Sojuz). Pak ale přišlo 15. září, které hodilo dosavadním plánům „klacek do špic“.
Zdroj: spacefacts.de
Toho dne byl na Sojuz nasunut aerodynamický kryt (poznámka na okraj – jedná se o poměrně zajímavou proceduru, při níž je vozík s aerodynamickým krytem po kolejích posouván ručně pomocí kola s klikou a celá věc rozhodně stojí za shlédnutí) a Sojuz byl i s krytem postaven do vertikální polohy, aby bylo možno provést sérii systémových testů. Posádka už byla v té době na Bajkonuru a těšila se na svůj start, jež byl naplánován na 23. září, 20:17 CEST.
17. září však agentura Roskosmos po závěrečných testech lodi oznámila, že bude nutné start odložit. V zákulisí se začaly objevovat informace o jakémsi zkratu, který měl nastat v době, kdy byl na Sojuz nasouván aerodynamický kryt. Zprvu měli údajně technici za to, že problém nastal buďto přímo v aerodynamickém krytu samotném, nebo na některém z elektrických rozhraní mezi lodí a krytem. Posléze se ale podle různých zdrojů podezření začalo stáčet k samotnému Sojuzu. Tím ovšem šeptanda nekončila, začaly se objevovat poměrně divoké spekulace, mělo se dokonce uvažovat o výměně lodi No. 732 za loď s číslem 733, jež byla určena pro následující posádku.
Odhady ohledně nového termínu startu se různily od konce září až po začátek listopadu. Stále však chyběla vyjádření oficiálních činitelů Roskosmosu ohledně povahy závady a nového data startu. Že situace není úplně veselá ukázalo 19. září rozhodnutí odvolat posádku z Bajkonuru a přemístit ji zpět do Moskvy. Znamenalo to, že start se hned tak neuskuteční a závada zřejmě nebude tak úplně banální. První část věty se nakonec ukázala být pravdivou, druhá část však pravdivá je – a zároveň není.
Zdroj: spacenews.com (kredit: NASA/Victor Zelentsov)
22. září byl agenturou TASS zveřejněn „viník“ této neobvyklé situace. Je jím vyhořelý kabel na palubě Sojuzu. Původně měli technici za to, že zkrat v kabelu nastal v přístrojovém úseku (PAO), nakonec však vyšlo najevo, že kabel, který se rozhodl stávkovat, se nachází v přistávacím modulu za sedadly kosmonautů. Podle zdroje blízkého webu Russianspaceweb.com měl být dotyčný kabel nedopatřením během montáže ohnut takovým způsobem, že na něm byla poškozena izolace, proto posléze došlo ke zkratu. Že zkrat proběhl v okamžiku, kdy byla loď umisťována do aerodynamického krytu, bylo pouze dílem náhody, porucha mohla nastat kdykoliv.
Na první pohled se jednalo o zcela banální záležitost, kabel je sice poměrně obtížně přístupný, ovšem stačí jej pouze vyměnit, podle všeho zkrat nezpůsobil systémům lodě žádné škody. Problém je však v tom, že Sojuz je momentálně už natankován stlačenými plyny a také vysoce toxickým a nebezpečným palivem, které tvoří asymetrický dimetylhydrazin a tetroxid kyseliny dusičné v případě hlavního pohonného systému a peroxid vodíku v nádržích pro orientační systém návratového modulu.
Výměna kabelu se v takovém případě může realizovat buďto bezpečným způsobem, tedy po vyprázdnění všech nádrží, nebo riskantním způsobem, tedy s nádržemi naplněnými. První způsob je časově extrémně náročný a pravděpodobně by zahrnoval rozsáhlou repasi některých komponentů pohonného systému. Druhý způsob zase znamená, že technici budou pracovat v lodi, ve které je několik stovek kilogramů velmi toxických a volatilních látek. Oba způsoby samozřejmě znamenají nové kolečko následných testů systémů. Po jistém váhání se zdá, že se Státní komise rozhodla pro riskantnější, ovšem časově méně náročnou variantu, tedy pro výměnu kabelu v plně natankované lodi.
Zdroj: spacefacts.de
Nové datum startu bylo předběžně stanoveno na 19. říjen, pokud se však nepodaří opravu dokončit včas, zůstává v záloze náhradní plán – 1. listopadu se může ke stanici vydat loď číslo 733, tedy původně designovaná jako Sojuz MS-03. Pakliže však opravy půjdou dobře, plán pro „opravný pokus“ Sojuzu MS-02 počítá s návratem kosmonautů na Bajkonur 7. října. O dvanáct dní později by se měli vydat k ISS. Pokud se opravy protáhnou, je možné ke startu využít ještě poslední možnost v rámci tohoto startovního okna – 20. říjen.
Současná posádka na ISS, Ivanišin, Oniš a Rubins, se měla podle původních plánů vrátit domů 30. října, nyní je však jisté, že si svůj pobyt o něco prodlouží. I v případě, že se podaří se Sojuzem MS-02 odstartovat 19. října, pro plynulé předání stanice do nových rukou je třeba přibližně deseti dnů až dvou týdnů. Odložení vzletu Sojuzu MS-02 se samozřejmě dotkne i dalších plánovaných startů k ISS. Posun termínu se týká Sojuzu MS-03 a do jisté míry také Progressu MS-04 (ten už je sám o sobě hodně ve skluzu – prvním termínem jeho startu byl letošní duben). Zda a jak budou ovlivněny další starty, na to si budeme muset počkat. O dalším vývoji vás, vážení čtenáři, budeme samozřejmě informovat.
Zdroje informací:
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nhq201512150014.jpg
http://spacefacts.de/graph/photo/photos2/soyuz-ms-02_integration.jpg
Tak hlavně, že se to stalo teď a ne až během mise.
Přesně tak, ony ty nekonečné testy na Zemi mají něco do sebe…
V první větě máte dvakrát „být“. Ale jinak dobrý článek. Snad se opravy uskuteční podle plánu…
Díky za upozornění, už je to opraveno (mám samozřejmě na mysli to slůvko „být“, ne opravu Sojuzu!).
Pokud by opravy podle plánu nešly, použije se Sojuz výrobního čísla 733.
Zkrat pod sedadlem už tu jednou byl, bohužel s tragickými následky – Apollo 1.
Zkratů už bylo během testování určitě víc. Naštěstí v Sojuzu není čistě kyslíková atmosféry, nicméně raději si ani nepředstavuju, jak by se, pokud by vypukl na palubě požár, kosmonauti dostávali uzoučkým průlezem do orbitálního úseku a pak ven…
Servisní práce na natankovaném stroji jsou v Rusku zdá se přijatelné riziko. Při prvním startu z kosmodromu Vostočnyj taky na plně natankovaném prvním stupni pracovali technici přímo u plnících hadic a elektrických konektorů, toto jsem nikde jinde neviděl. Mám foto v počítači, ale neumím ho vložit
V Rusku s mají s pracemi u natankovaných raket dlouhou tradici (maršál Nedělin, budiž mu zem lehká, by mohl vyprávět…)
Jinak – ty fotky by mě zajímaly, byl byste ochotný mi je poslat? Mail je v sekci „Redakce“. Předem moc díky!
Práce přímo na natankované kosmické lodi (nikoli nosné raketě), se nepovažuje za tak nebezpečnou a není nezvyklou ani jinde než v Rusku. V podstatě jde o to, že hydrazin je v kosmické lodi mnohem lépe zabezpečen než palivo v nosné raketě a je i stabilnější. Roli bude hrát i to, že k odčerpání paliva bude nejspíš nutné loď z rakety sejmout a po opravě a natankování ji znovu přimontovat. Proto asi ty návrhy použít další loď ze série, což by mohlo přípravu na start urychlit. Pokud opravovaný kabel není blízko nádrží a palivových rozvodů, není problém pracovat na natankovaném stroji.
Mám pocit, že Sojuz ještě není k nosiči připojen.
Jinak na tom Vostočném mě to sice trochu překvapuje (neodčerpali aspoň kyslík?) ale kerosin v zásadě není nebezpečný a práce na natankovaném linkovém letadle poháněném podobným palivem není nic nezvyklého. Ostatně benzín není o moc bezpečnější a v autoservisu Vám před hrabáním se v motorovém prostoru taky neodčerpají nádrž a nenaplní ji netečným plynem.
Přesně jak píše Vojta. Ještě jsem neviděl jediný autoservis, kde by vyčerpávali benzín z nádrže, když se montuje nový alternátor, baterie nebo startér. Ono to nějak neexploduje. V leteckém průmyslu při opravě letadel je to v bleděmodrém.
Wikipedia: „Pravdepodobnou príčinou požiaru bolo poškodenie izolácie káblu blízko vstupného otvoru, ďalším podozrivým bola kabeláž nachádzajúca sa pod sedadlom Virgila Grissoma. Ďalšia možná príčina je nečistota v jednom kábli, ktorá spôsobila lokálne zvýšenie prúdu v kábli aj jeho prehriatie. Vzhľadom na deštrukciu interiéru nebolo možné celkom presne určiť presné miesto. Káble ktoré boli celkom voľne vedené po celej lodi sa mohli prehriať prakticky kdekoľvek. Kabína bola plná horľavých materiálov, ktoré sa okamžite vznietili a horenie výdatne podporovala kyslíková atmosféra.“
Zase jedno vaše bohorovné tvrdenie!
Testovani kabelovych svazku mne zivi. Prodal bych jim levne tester. Zrovna mam jeden repasovany k prodeji. Ale ja vlastne ctim sankce, tak nic. At jim to dobre dopadne, sankcim navzdory. 🙂 Nevite nekdo, kdy leti Atlas? Sedim v hotelu v LA, Je tu opravdu velke sucho. Zadny pozar jsem ale z letadla nevidel.
Požár by v těchto chvíích měl být už 100% uhašen, krom hlavního velkého požáru se ještě vyskytlo několik menších, také ty byly uhašeny. Nové datum startu Atlasu zatím nebylo podle mých informací stanoveno.
Ten tester je hezký nápad, otázka je, jestli by bylo možné jej použít v hodně stísněném prostoru za sedadly, navíc když je tam drátů a kabel asi poměrně hodně… 🙂
Diky moc za informaci. K tomu testovani bych jen rekl, ze predpokladam nejaky ten „Diagnosestecker“ ( zasuvku na pripojeni testovaciho zarizeni). Na Sojuzu urcite budou nejake merici uzly. Ten zkrat pri zatizeni mne prekvapuje. Pokud nebyl odhalen pri nezatezovem testu, bylo k prusvihu blizko. Pretizeni pri startu izolacnim stavum urcite nepomaha.
Kdo ví, kdy a nakolik se ta izolace kabelu porušila. Nicméně je fakt, že celý incident není nejlepším vysvědčením pro RKK Eněrgija. Takové triviální chyby by se asi stávat neměly, notabene u tak zkušeného výrobce.
Může mi prosím někdo vysvětlit, jak se dostanou kosmonauti do Sojuzu, když je v aerodynamickém krytu? Je i v něm průlez?
V aerodynamickém krytu je průlez, který vede do průlezu na boku orbitálního modulu. Moc fotek se najít nedá, snad postačí tahle starší s posádkou Sojuzu-21 (Volynov/Žolobov):
Zdroj: svengrahn.pp.se
Staré dobré kolo na hřídeli!
Tak tak… Když je něco blbuvzdorné, funguje to a splňuje to podmínky, které to plnit má, proč to měnit? Ale taky mě to vždycky pobaví. 😉
Také je to poměrně rychlé a když je třeba, lze postupovat pomalu a s větším citem. Motorické posuvy mají často problém tohle zkombinovat.
Na to videu mě spíš překvapila hadice vysavače, kterým čistili dokovací port po odstranění krytů. To byla opravdu děravá a poslepovaná páskou, nebo jen špatně vidím?
Děravá asi ne, ale ty kusy čehosi na hadici nevypadají moc hezky…
Spíš si to ten chlapík obalil ještě nějakým hadrem, aby se mu to líp drželo.