sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Vesmírné výzvy – červenec 2016

Juno u Jupiteru zdroj: nasa.gov

Událostí roku by se dal nazvat přílet sondy Juno k Jupiteru. Opět je tedy na orbitě nějvětší planety naší sluneční soustavy zástupce lidstva. Díky němu se v dalších měsících můžeme těšit na nové obrázky a vědecká data. Razantně vylepšený Sojuz s označením MS se vydal poprvé k ISS. Zásobovací loď Dragon také k Mezinárodní kosmické stanici dorazila a první stupeň její nosné rakety Falcon podruhé úspěšně přistál na pevnině.

Kosmonautika v kostce nabídne informace o ukončení pokusů o kontakt sondy Rosetta s pouzdrem Philae, statickém zážehu motorů RS-25 pro raketu SLS, budoucí misi kosmické uklízečky e.Deorbit, problémech vozítka Curiosity, zásobovací misi Progress MS-3, kosmické stanici Tian-gong 2, specifikacích Roveru 2020, událostech ohledně snímkovacích satelitů, podvodním cvičením astronatů v projektu NEEMO, nasazení nových komerčních pilotovaných lodí, startu tajného armádního satelitu, testovacích zážezích navrátivšího se 1. stupně rakety Falcon 9, pokrocích v přípravě největšího kosmického teleskopu JWST, sondě Solar Probe+ ke Slunci a mnoha dalších událostech.

Přes 23 minut kosmonautických událostí na Vás již čeká. Od příjemné chvíle ve společnosti Vesmírných výzev Vás dělí jeden klik…


Nezobrazuje-li se vám video správně, klikněte na přímý link na stream.cz

Vesmírné výzvy jsou součástí celé sekce na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přináší každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční oblohabonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše Houšky.

Zdroje obrázků:
https://eyes.nasa.gov/system/content_pages/main_images/19_Juno2016_3k_2k.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fc/Play_icon_status.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
11 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Goodman
Goodman
8 let před

Já si nemůžu pomoci, ale když čtu všechny ty plány a výhledy (teď konkrétně nemyslím tento článek, ale všeobecně plány a výzvy pohlavárů a ředitelů agentur), tak strašně moc mi chybí osobnost Kennedyho. Někdo, kdo dokáže zavelet a ukázat směr kupředu. A hlavně dát termín a držet ho. Ne říct, že něco bude za třicet let, pak uběhne deset roků a stále nic. Vím, moc to nesouvisí s článkem, ale musel jsem si postesknout.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Goodman

Vím, jak to myslíte, ale on ani ten lídr by nebyl k ničemu, pokud by neměl potřebné finanční prostředky. Právě to je úzké hrdlo současné kosmonautiky. Nápadů je hodně, plánů jakbysmet a o šikovných lidech ani nemluvím, leč mnoho projektů zůstane kvůli nedostatku financí jen na papíře.

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
8 let před
Odpověď  Goodman

Každý jsme nějaký, mně chybí osobnosti jako Reagan nebo Thatcherová. Nejsnáze se peníze na raketovou techniku shánějí od příznivě nakloněných diktátorů. Kdyby nebylo německého výzkumu, nebylo by počátečních sovětských úspěchů a neexistoval by program Apollo. Bylo racionální letět na Měsíc už v šedesátých letech? Bylo to fantastické, o tom nebudiž pochyb. 🙂
Myslím, že teď přichází ta správná éra. Kosmonautika bude z velké části financována z neveřejných peněz. Snad nebudou bohatí entuziasté dušeni bobtnajícím socíkem. V něm už by ani nějaký nový Kennedy napřesvědčil masy, že je dobré dát vybrané daně na výzkum planet, jejichž jména si většina lidí už ze školy ani nepamatuje.

Goodman
Goodman
8 let před
Odpověď  Rudolf Šíma

No nevím, ale Reagan byl spíš krokem zpět. Pominuli jeho bohužel úspěšné snahy o změnu ekonomiky výrobní na ekonomiku služeb (a tedy přeměnu USA z největšího věřitele na největšího dlužníka), tak v čem pomohl vědě? To, že krátil dotace a nadační fondy, aby mohl ulevit bankám a miliardářům na daních? Co se týče soukromých firem a dobývání kosmu, tak jsem rovněž skeptický. Protože se komerčně vyplatí pouze vynášet satelity nebo vozit turisty na orbit. Nic víc. Nečekejte, že někdo ze svého zacáluje něco většího. A hlavně, bavíme se o částkách, které převyšují finanční možnosti i ultra bohatých lidí. To, jestli někdy dobudeme třeba alespoň Mars, tak čistě závisí na státních agenturách. Pokud bych mohl uvést příklad dobré myšlenky, tak bych zmínil program Constalation Georga W.Bushe. To mělo obrovský potenciál (teda do doby, než to Obama s nadšením zaříznul) a otázka za milion. Jak hodně bylo veřejné mínění odlišné od toho současného? Nijak, prostě si to Bush prosadil. Stejně jako tenkrát Kennedy. Prostě lidé co mají moc rozhodovat musí rozhodnout. Na nich záleží.

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
8 let před
Odpověď  Goodman

Velmi rád bych odpověděl, ale nechci příliš zabřednout do politických diskuzí. Politika s kosmonautikou sakra souvisí, ale náš spor by zde mohl být vnímán jako „mimo mísu“. K tomu Obamovi mi například to zaříznutí Constalation vůbec nepasuje. A jsem přesvědčen, že to byla jedna z mála správných věcí, které udělal. O prospěšnosti Reaganovy SDI na můj osobní osud jsem přesvědčen až fanaticky.

Tomáš Vodička
Tomáš Vodička
8 let před
Odpověď  Goodman

Souhlasím, jenomže to byla jiná doba.
Často se to vysvětluje jako politický boj, soupeření velmocí na obou stranách železné opony, co dodalo motivaci i finance k ambiciózním kosmickým projektům.
Lze na to ale nahlížet i jinak: po prvních úspěších měla kosmonautika obrovskou popularitu. Pateticky řečeno, lidé tehdy vzhlíželi k obloze s velkými nadějemi a neochvějnou vírou ve schopnosti lidstva.
To ostatně platí nejen pro kosmonautiku, ale i vědu a techniku obecně.
Později však přišlo ochlazení, zájem veřejnosti se z různých důvodů obrátil jinam.
Dnes lidé přijímají vymoženosti moderní vědy a techniky jako samozřejmost a lidem, kteří za tím stojí věnují sotva nějakou pozornost.
Tím chci říci, že nestačí jen zavelet – základem je zájem a podpora veřejnosti, což je dnes problém. Protože jen zájem veřejnosti může přinést potřebné finance, alespoň ty z veřejných zdrojů.
Proto také věřím, že popularizace kosmonautiky (a vědy obecně) má velký význam. Nejde jen o to, poskytnout hrstce zarytých fanoušků excelentní informační servis, ale také rozšířit povědomí o významu těchto oborů mezi „obyčejné“ lidi.
Mimo jiné i proto: díky Kosmonautixu a všem, kteří za ním stojí!

Goodman
Goodman
8 let před
Odpověď  Tomáš Vodička

Tak o nutnosti popularizace kosmonautiky široké veřejnosti není pochyb. Kosmonautixu moc fandím (i když jsem ho „objevil“ teprve nedávno) stejně tak všem ostatním populárně-vědeckým projektům (od Mars society počínaje po Osel.cz konče). Dobrou práci odvádí i scifi, třeba i Star Trek, který je ve své podstatě jeden obrovský fyzikální nesmysl. Ale baví a vzbuzuje zájem 🙂

Jirka
Jirka
8 let před

Vesmírné výzvy sleduji velmi rád. Mám jen jednu připomínku a to k využívání služby stream.cz. Ta totiž nefunguje bez Flashe, takže pokud se na ni chci dívat, moje jediná možnost je nainstalovat starý (a nepodporovaný) Flash plugin pro FF v Linuxu, který je samá bezpečnostní díra. Ne že bych byl kdovíjaký fanda Google, ale Youtube funguje v každém běžnějším prohlížeči (FF, MSIE, Opera, Safari) zcela bez pluginů….

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Jirka

Hezký den,
přechod na YouTube rozhodně neplánuji, jelikož na Streamu vychází i další pořady jako jsou Dobývání vesmíru, nebo Noční obloha. považuji za vhodné, aby tvorba byla na jednom místě. Ovšem na YouTube máme kanál, který zatím využíváme pro přímé přenosy. Ale do budoucna s ním máme větší plány. Ovšem žádný existující pořad na něj převádět nebudeme. Děkujeme za pochopení.

DomoKun
DomoKun
8 let před
Odpověď  Dušan Majer

Zdravím to je opravdu velká škoda, snad stream plánuje přejít na html5 ..tohle je tragedie…
Ale celkově se divím, na youtube se snáz dají řešit licence, správa videí, google analytics je úžasná věc kterou vám potvrdí kdokoli kdo potřebuje/chce něco sledovat…
A nakonec monetizace, je mi jasné že něco bude i od streamu, nicméně youtub mi v tomto připadá výkonější a hlavně má hlavní zkušenost, díky strojovým google titulkům, popřípadě svým vlastní lze i český pořad dostat za hranice a sledovat pak kdo odkud, je celkem zajimavé jak český, úzkoprofilový pořad sledují australské IP atd…navíc díky automatizaci a blokaci komentářů lze kánály plnit „jedním“ kliknutíma je hotovo…

I tak děkuji za všechny vaše články atd…web znám pár týdnů ale skylab a další seriály hltám vždy když je čas..perfektní počtení s úžasnými detaily…

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  DomoKun

Velice mne těší, že se Vám náš portál líbí.
K otázce Stream vs. YouTube. Co se financí týče, tak Vesmírné výzvy dělám z vlastní vůle a tedy zdarma. Placený jsem za výrobu pořadů Streamu, tedy za Dobývání vesmíru a Noční oblohu. YouTube sice umožňuje monetizaci videí, ale při sledovanosti, kterou tato videa mohou mít by šlo jen o drobné. Skutečně nevěřím tomu, že by si Vesmírné výzvy na YouTube pustily desítky tisíc lidí. Na začátku jsem Vesmírné výzvy nahrával jak na Stream, tak i na YouTube. Na Streamu měl každý díl vždy minimálně o polovinu vyšší sledovanost. Ano, bylo to před pěti lety, ale nemyslím si, že by to dnes bylo jiné. Když mi Stream nabídl, abych pro ně dělal videa, rozhodl jsem se, přestat nahrávat Vesmírné výzvy na YouTube a od té doby jsou jen na Streamu.
S naším kanálem na YouTube, který zatím používáme pro přímé přenosy máme do budoucna větší plány, ale Vesmírné výzvy mezi ně nepatří. Přesto děkujeme za komentář, velice nás těší, že se Vám u nás líbí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.