V úterý 2. srpna dorazily na Vandenbergovu základnu první dva satelity nové generace systému Iridium, které pomohou zákazníkům po celém světě přenášet hlas i data. Už velmi brzy se k nim připojí osm dalších satelitů, aby byly připraveny na vypuštění raketou Falcon 9. Družice se na kosmodrom vydaly z výrobního závodu poblíž Phoenixu v Arizoně. Také osm dalších družic se na Vandenbergovu základnu dostane v zásilce po dvojicích v přepravních kontejnerech, které umí udržovat stabilní vnitřní podmínky.
Tahače pak přepraví kontejnery do čisté místnosti společnosti SpaceX, kde se satelitů ujmou specialisté z firmy Orbital ATK, aby družice připravili na start. Ještě než se všech deset satelitů usadí na špičku Falconu, bude potřeba vykonat mnoho kroků, přičemž jedním z nejdůležitějších je tankování, ale plánují se i testy klíčových systémů. Družice se pak musí připevnit ke speciálnímu vypouštěcímu adaptéru a následně se celá konstrukce uzavře do aerodynamického krytu.
Družice Iridium Next navrhli odborníci ze společnosti Thales Alenia a výrobu zajistila firma Orbital ATK. Každý kus váží 860 kilogramů a pokud přičteme hmotnost vypouštěcího adaptéru, půjde o nejtěžší náklad, jaký kdy Falcon 9 vynášel na oběžnou dráhu. Přesná hmotnost ještě nebyla oznámena, ale budeme se pohybovat někde okolo deseti tun.
Start je zatím naplánován na 20. září v 6:49 SELČ, přičemž dvoustupňová raketa Falcon 9 zamíří na polární dráhu ve výšce 625 kilometrů, kde všech deset družic postupně uvolní. Satelity pak bude čekat tříměsíční fáze zkoušek a postupného oživování systémů včetně navázání komunikace s pozemními středisky. Družice se navíc pomocí vlastních motorů přesunou na dráhu ve výšce 780 kilometrů, kde začnou nahrazovat 66 dosluhujících satelitů, přičemž půjde o výměnu kus za kus.
Nová generace družic přišla společnost Iridium na bezmála tři miliardy dolarů, ale šlo o nutný krok. Satelity první generace byly vypouštěny mezi roky 1997 a 2002, takže se na nich už podepisuje vysoký věk. Podle vyjádření samotné firmy bude proces výměny systému největší obnovou v historii satelitní komunikace. Obnovit 66 družic není možné na jeden zátah – další Falcon 9 s deseti družicemi Iridium Next bude startovat v prosinci, přičemž na rok 2017 je naplánováno dalších 5 startů Falconů se satelity Iridum Next.
Celkově by tak Falcony s družicemi Iridium měly startovat zhruba s frekvencí dvou měsíců. Firma Iridium je přesvědčena, že se tohle šibeniční tempo dá stihnout. Pro firmu Orbital ATK to znamená, že bude muset vyrobit jednu družici Iridium za týden. Aktuální start, který otevře tuhle sérii, byl původně plánován na začátek léta, ovšem Vandenbergova základna je stále z velké části pod palcem armády a start se musel kvůli údržbě odložit a sklouznul na září. Sice se čekalo, že Falcon odstartuje 12. září, ale kvůli menšímu skluzu ve výrobě se termín posunul o týden. Ještě před tímto startem nás čekají dvě mise raket Falcon 9 – obě rakety budou startovat z Mysu Canaveral, ale jejich případné odklady nebudou mít vliv na termín startu nosiče s družicemi Iridium.
Okolo startu s družicemi Iridium Next se spekulovalo, že by se při něm mohl použít již jednou letěný stupeň rakety Falcon 9. zákazník to ale už v červnu popřel s tím, že jeho firma si od SpaceX objednala sedm nových raket. Na druhou stranu si ale do dalších startů Iridum nechává otevřená vrátka s tím, že do budoucna tuto možnost nevylučuje.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2016/04/IridiumNext-satellite-image.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/Co3hUwvWAAAeFwl.jpg-large.jpeg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/07/IRIDIUM_Test_Prep_183_KHarris.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Co3QQONXEAA3QE2.jpg
Dobrý den,
znamená to tedy konec pozorování záblesků družic Iridium, nebo nové družice budou také „blýskat“?
Podle obrazku to vypada, ze nove druzice nemaji ty tri typicke, k povrchu naklonene anteny, takze podle me opravdu uz moc blyskat nebudou…
Vždy jsem si myslel, že odlesky jsou od solárních panelů, které jsou v kombinaci s dráhou příznivě nakloněné. Pokud ne, nejvyšší čas užít si zase pozorování Iridií! 🙂
Co bude s těmi starými? Řízený zánik nebo je nechají na orbitě? Jestli po skoro dvaceti letech zbývá palivo na nějaké větší manévrování.
Zatím chybí nějaké bližší informace o osudu nahrazovaných družic. Osobně bych si ale tipnul, že je zkusí minimálně dostat na nižší dráhu, aby jejich zánik netrval tak dlouho.
to prasatko se hazi o tu antenu, panely bych cekal, ze budou miri stale kolmo na slunce…
Falcon 9 má bez znovupoužitelnosti nosnost na LEO 22tun s novupoužiteloností 13tun nebo se pletu?
Ano, tak nějak by to mohlo být.
No nechci tady zase rozviřovat polemiku o skutečné nosnosti Falconu9. Faktem bude nejvyšší vynášená hmotnost 10 tun. Na těch teoretických 22 tun bez návratu jsem tedy opravdu zvědav. Obzvláště když si porovnám výkon motorů 1. stupně s Protonem, Angarou5,
Ariane, Deltou4 a nebo i Atlasem5 a čískými Pochody. Ty už tam prokazatelně tyto náklady vynesly. O 2.stupni už radši vůbec nepolemizuji.
LEO má trochu nevýhodu v tom, že se s ní dá operovat podle potřeby. Někdo ji uvádí pro výšku 400 km, jiný pro 600, ale už jsem se setkal s případy, kdy byla LEO vztažena ani ne k 300 km. Přitom často se neudává bližší specifikace LEO.
Je ale pravda, že pokud by se použil Falcon bez přistávacích nohou či roštových kormidel a spálil všechno palivo, které by měl k dispozici, možná by opravdu na oběžnou dráhu (nespekuluji o výšce) mohl těch 20 tun vynést.
V této souvislosti bych rád anglicky čtoucím čtenářům doporučil povedenou knihu Eccentric Orbits: The Iridium Story (http://www.goodreads.com/book/show/26893707-eccentric-orbits), která se věnuje celému příběhu kolem Iridia, jeho vymyšlení a dramatu když zkrachovalo. Mám jí skoro dočtenou a dost se mi líbila.
to budou nabízet internetové připojení ?
bude to pořád tak drahé ty satelitní telefony mám obavy aby se jim vrátily investice
Mají přenášet hlas i data, tak uvidíme. Ale určitě vědí, co dělají.
Data to umoznuje uz ted, ale silene pomalu.
Co se ceny tyce – nemaji konkurovat pozemnim stanicim, pouziva se v mistech kde pozemni signal neni – oceany, dokonce i polu nebo vetsina vnitrozemi Australie 🙂
A lidi si radi priplati, porotoze jina moznost neni a Inmarsat – nevim jak ted, ale sveho casu, byl mnohem drazsi a hlavne vyzadoval nastaveni anteny – tj. misto mobilu do ruky kufricek a nastavovat.
ty Falcony s Iridii budou přistávat na moři nebo na pevnině? A pokud na pevnině, už je na Vandenbergu přistávací plocha?
V Kalifornii plocha je, ale kvůli váze nákladu bude asi potřeba přistávat na plošině.
Dusane, vahou se vazi 😉 Ne ze by mi na tom nejak zalezelo, ale kdysi hodne davno jsem si presne za tohle sel sednout s petkou 🙂
Tak to musela být asi hodně zvláštní učitelka.. Protože na tomto formulování nevidím nic špatného. Určitě by šlo napsat „kvůli tíze nákladu“ ale za toto kdyby mi chtěl dát někdo basu tak nevím no asi by neuspěl. 🙂
Pokud bych dělal nějakou odbornou přednášku, tak si na to dám pozor, ale myslím, že v textu určeném veřejnosti jde spíše o srozumitelnost. 😉
Ahoj, v seznamu startů je k 20.9. Cape Canaveral Air Force Station a až k říjnovému Iridiovému startu Vandenberg.
Jinak se těším na tento start, protože Just Read the Instructions by si mohla konečně zažít úspěšnou premiéru.
Díky za upozornění, opravíme to.
Takže zábleskům Iridií bude vážně postupně konec….. Zrovna se jdu na jeden extra jasný podívat.. O to víc si ho užiju.. a navíc mínus osmičku jsem neviděl už dobrých pár let : )