sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Seraphim Space

Společnost Seraphim Space 25. února oznámila, že dokončila získávání finančních prostředků pro svůj druhý soukromý fond rizikového kapitálu, poté, co překročila svůj cíl 100 milionů dolarů na podporu nových startupů v oblasti vesmírných technologií.

OQ Technology

Evropská investiční odnož poskytuje lucemburské společnosti OQ Technology půjčku ve výši 25 milionů eur na rozšíření své konstelace přímého připojení k zařízením (DIM). Jedná se o snahu kontinentu konkurovat snahám USA o propojení chytrých telefonů z vesmíru.

LambdaVision

Společnost LambdaVision, která využila experimenty s mikrogravitací na Mezinárodní vesmírné stanici k vývoji umělé sítnice, si rezervovala místo na plánovaném komerčním nástupci.

NSA

Financování amerických vesmírných sil se v tomto fiskálním roce blíží 42 miliardám dolarů, pokud se sečtou povinné a diskreční výdaje, uvádí nová analýza, kterou 24. února zveřejnila Národní bezpečnostní vesmírná asociace (NSA).

Remondo

Izraelský vesmírný startup Remondo tvrdí, že našel způsob, jak získávat snímky ve vysokém rozlišení z družic dostatečně malých na to, aby se vešly do příručního zavazadla. Toto inženýrské tvrzení, pokud bude ověřeno na oběžné dráze, by mohlo změnit cenovou strukturu komerčního dálkového průzkumu Země.

Aalyria

Společnost Aalyria 23. února oznámila kolo financování ve výši 100 milionů dolarů, které oceňuje kalifornskou společnost na 1,3 miliardy dolarů. Podpoří nasazení laserových terminálů a softwaru pro dynamické směrování dat napříč vesmírnými, vzdušnými a pozemními sítěmi.

SDA

Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) 23. února oznámila udělení zakázky v hodnotě 30 milionů dolarů společnosti AST SpaceMobile na demonstraci schopnosti její vesmírné mobilní širokopásmové sítě se přímo propojit s vojenskými komunikačními zařízeními.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Evropa za sedm let stáhne první kosmické smetí

Je zajímavé, že jen pár hodin po vydání našeho článku, který se věnoval prvním krokům k likvidaci kosmického smetí, vydala Evropská kosmická agentura článek, který přináší detailnější informace o projektu e.Deorbit, který jsme již na našem webu zmiňovali. S jeho vypuštěním se sice dříve počítalo na rok 2021 a nyní, pokud půjde všechno dobře, by se mohlo startovat o dva roky později. Půjde ale o historickou misi, protože pokud některá kosmická agentura nezrychlí v tomto směru vývoj, získá ESA primát za první stažení velkého kusu kosmického odpadu z oběžné dráhy.

Družice e.Deorbit by měla vážit zhruba 1 600 kilogramů a na oběžnou dráhu ji v únoru 2023 vynese lehkotonážní raketa Vega. Úkolem družice bude srovnat dráhu s cílovým tělesem, kterým bude s největší pravděpodobností vysloužilá družice Envisat. Cílové těleso je mrtvé a neovladatelné, při přibližování tedy nebude s novou sondou spolupracovat a je pravděpodobné, že bude i neřízeně rotovat. Družice e.Deorbit bude svůj cíl během přibližovací fáze snímkovat a na základě toho určí stav, v jakém se Envisat nachází.

V ESA zatím zvažují dvě možnosti, jak by se e.Deorbit mohla k Envisatu připojit. První počítá s robotickou paží, která by se zachytila za konstrukci Envisatu, druhá (trochu divočejší) pak počítá s tím, že by sonda v dostatečné vzdálenosti vystřelila síť, do které by se cílové těleso zamotalo. Druhá možnost by byla výhodnější, pokud by cílové těleso rotovalo až příliš rychle a standardní zachycení by bylo moc náročné. U sítě se počítá s jejím vyzkoušením na suborbitální raketě.

Družice e.Deorbit by pak s pomocí svých motorů celou sestavu stabilizovala a poté by zažehla svůj motor a stáhla by náklad do atmosféry. K této finální fázi by mohlo dojít v dubnu 2023 a šlo by o první likvidaci velkého kusu kosmického odpadu. Na závěr se ještě sluší poznamenat, že mise e.Deorbit zatím není schválená. O jejím osudu se bude rozhodovat na prosincovém zasedání.

Plánovaný průběh mise e.Deorbit
Plánovaný průběh mise e.Deorbit
Zdroj: http://www.esa.int/
Překlad: Autor

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/e.Deorbit_closing_on_target_satellite.jpg
http://www.esa.int/…/16063650-1-eng-GB/e.Deorbit_mission_profile.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Ramsescz
Ramsescz
9 let před

Tak velký palec nahoru, pokud se do toho pustí, bude to jen dobře. Věřím, že by tím ESA mohla prošlapat cestičku k „úklidu“ oběžné dráhy země 🙂

Každý takový počin, byť zatím jen na papíře je cesta vpřed.

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Ramsescz

Máme se na co těšit, snad bude projekt schválen.

Racek
Racek
9 let před
Odpověď  Dušan Majer

No, doufejme. Politicky asi moc populární nebude, snad nesporná užitečnost a potřebnost převáží.

JP
JP
9 let před

Hlavně envisat je poměrně nebezpečnej LEO objekt, takže sundat ho je dost v zájmu všech

marian
marian
9 let před
Odpověď  JP

Presne tak. Len dúfajme, že za sedem rokov už nebude neskoro. Okolo Envisatu to na danej dráhe totiž pekne sviští, už počas aktívnej služby musel uskutočniť niekoľko manévrov, aby sa vyhol kozmickému odpadu. Teraz, ked je sám mŕtvym a obrovským kusom šrotu je len šťastím, že sa zatiaľ nič nestalo. Ktovie ale, ako dlho to vydrží…

asdf
asdf
9 let před

Trochu si dovolím rýpnout do jiných kosmických mocností – plánuje snad něco podobného Rusko? Nebo Čína?
Tady je opět vidět zásadní rozdíl mezi uvažování západu a zbytku světa.

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  asdf

Rusko by se mělo podílet na této mezinárodní stanici, Čína chystá svou stanici na nízké oběžné dráze.

ptpc
ptpc
9 let před
Odpověď  asdf

Neviem či som správne pochopil vašu otázku(lebo odpoveď by ste našli v inom článku na tomto portály – ale áno, niečo podobné chystá aj Čína. A nielen chystá ale pri nedávnom štarte rakety CZ-7 aj vyskúšala technologický experiment zameraný na tento problém. A úspešne.

Jan
Jan
9 let před

Dobrý den,
rád bych se zeptal, na té oběžné dráze 300 km, by jak dlouho trval samovolný zánik, postupným zpomalováním o zbytky atmosféry?

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Jan

Dobrý den,
ve výšce 300 km by to trvalo jen pár desítek měsíců – třeba dva, nebo tři roky. Ale Envisat, tedy cílové těleso, obíhá ve výšce 750 km, tady už je tření o zbytky atmosféry mnohem slabší a zánik se počítá na desítky let.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.