sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (SNC Demo-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

    krátké zprávy

    NASA

    Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.

    Apolink

    Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.

    Starshield

    NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.

    Space Force Association

    Nezisková advokační skupina Space Force Association oznámila plány na vytvoření virtuálního vzdělávacího a analytického centra zaměřeného na zlepšení chápání vesmíru jako vojenské oblasti ze strany amerických představitelů.

    SpaceX

    Finanční ředitel společnosti SpaceX potvrdil, že společnost zvažuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) již v příštím roce, aby získala peníze na mise na Měsíc a Mars a také na orbitální datová centra.

    DARPA

    Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.

    Americké vesmírné síly

    Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Curiosity je opět v provozu

    Před pár dny jsme Vás informovali o nepříjemnosti, která potkala americké vozítko Curiosity, které již téměř čtyři roky brázdí povrch Marsu. Nyní dorazily z řídícího střediska potěšující informace. Rover opustil takzvaný bezpečný režim a opět je připraven na výzkumnou činnost. Vozítko do bezpečnostního režimu přešlo 2. července a opustilo jej o týden později, tedy v sobotu devátého. Jak se ukázalo, původní domněnky byly správné – za celý problém mohlo nedorozumění v systému na zpracování obrazových dat z kamer.

    Curiosity disponuje hned několika režimy, které zajišťují transport a zpracování dat na palubě vozítka. Konkrétně šlo o režim, který přepisoval nasnímané fotky z mezipamětí jednotlivých kamer do souborů uložených v hlavním řídícím počítači roveru. Jelikož šlo o softwarový problém, dala se závada snadno opravit. NASA neuvádí, zda se připravuje nějaká aktualizace daného programu, jisté ale je, že režim, ve kterém se objevily chyby, se používat nebude.

    Mapa pohybu vozítka před závadou
    Mapa pohybu vozítka před závadou
    Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/

    Zdroje informací:
    http://www.nasa.gov/

    Zdroje obrázků:
    http://edu.ascon.ru/bestmodels/63072/6307208.jpg
    http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=39642

    Štítky:

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    13 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    Wrunx
    Wrunx
    9 let před

    Stejně je to pozoruhodné. Už to vlastně budou 4 roky, co tam jezdí… Když si to člověk vezme, čtyři roky provozovat něco bez údržby? To by stálo za pozornost i na Zemi 🙂 No, slušný výkon, a vypadá to že bude vesele pokračovat.

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    9 let před
    Odpověď  Wrunx

    Však se také jeho vývoji věnovala značná pozornost. 🙂

    milo miki
    milo miki
    9 let před
    Odpověď  Dušan Majer

    je to kovovy chlapak. zanedlho mu pristane dalsia posila.

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    9 let před
    Odpověď  milo miki

    Snad se všechno podaří 🙂

    Andrej Vrbenský
    Andrej Vrbenský
    9 let před

    Zaujímalo by ma koľko toho najazdil zatiaľ. Na Wiki to na rozdiel od MER nieje.

    Dan
    Dan
    9 let před
    Odpověď  Andrej Vrbenský

    13.23 km k solu 1387, 11 solů zpět

    Edemski
    Edemski
    9 let před
    Odpověď  Dan

    Tak kolik? Na odkazu od Spytihněva je 14,377Km

    Dan
    Dan
    9 let před
    Odpověď  Edemski

    Sebral jsem to zde – http://marsmobile.jpl.nasa.gov/msl/mission/whereistherovernow/

    Taky by mě to teda zajímalo.

    Spytihněv
    Spytihněv
    9 let před
    Odpověď  Edemski

    Doufám, že nám to někdo pomůže vyřešit. Více než kilometrový rozdíl je opravdu hodně (14447 vs. 13300). Osobně bych dával přednost tomu svému zdroji (je to takové více strohé, jen čísla a posloupnost přehledná až do přistání), ale chci znát pravdu! 🙂

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    9 let před
    Odpověď  Spytihněv

    Já osobně preferuji http://curiositymsl.com/tracking/drivelog.html, tedy 14447 🙂 Ale třeba mne někdo opraví.

    Petr Scheirich
    Petr Scheirich
    9 let před
    Odpověď  Edemski

    Existuje několik způsobů, jak se určuje vzdálenost ujetá roverem:
    1. Počet otáček kol. Tento způsob ujetou vzdálenost nadhodnocuje, protože občas kola podklouznou, aniž by se rover pohnul. Na druhou stranu takto spočtená vzdálenost ale víc odráží opotřebení kol a hnacího ústrojí.
    2. Kola do terénu obtiskávají značku (v Morseově abecedě) JPL. Kamery na zadní části průběžně fotí stopu za roverem a z počtu, kolikrát se obtisklá značka objevila, se odhaduje ujetá vzdálenost. Tento způsob odpovídá víc skutečně ujeté vzádelosti.

    Finální číslo je ale stejně na pozemním týmu a vychází z analýzy všech dostupných údajů, včetně steresnímků okolí atd. (na Marsu nefunguje žádná GPS, takže to rozhodně není jednoduchá úloha 🙂 ). Bohužel jsem nedohledal, který ze dvou odkazů vychází z kterého způsobu, ale tipl bych si, že odometr bude odvozen přímo z otáček kol.

    Pospíšil
    Pospíšil
    9 let před
    Odpověď  Edemski

    Curiosity drive log je přesnější. Jeho údaje vychází z datových souborů, zaznamenávajících polohu a pohyby roveru na základě údajů z IMU a dalších akcelerometrů. Tyto soubory jsou zveřejňovány denně v JPL Navigation and Ancillary Information Facility, zde: http://naif.jpl.nasa.gov/naif/. Tyto údaje by měly postihovat veškeré reálné pohyby těžiště roveru, včetně jízdy stranou, couvání a podobně.
    Mam za to, že kratší vzdálenost, zveřejněná na homepage MSL, je zaokrouhlována v denních intervalech, přičemž drobné pojízďecí manévry do stran a vzad nejsou započítávány.
    Je zajímavé, že rozdíl činí cca 8 %, ale není to nemožné.

    Spytihněv
    Spytihněv
    9 let před
    Odpověď  Andrej Vrbenský

    ODO Curiosity plus další základní údaje se dá pěkně sledovat tady
    http://curiosityrover.com/tracking/drivelog.html

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.