sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Curiosity je opět v provozu

Před pár dny jsme Vás informovali o nepříjemnosti, která potkala americké vozítko Curiosity, které již téměř čtyři roky brázdí povrch Marsu. Nyní dorazily z řídícího střediska potěšující informace. Rover opustil takzvaný bezpečný režim a opět je připraven na výzkumnou činnost. Vozítko do bezpečnostního režimu přešlo 2. července a opustilo jej o týden později, tedy v sobotu devátého. Jak se ukázalo, původní domněnky byly správné – za celý problém mohlo nedorozumění v systému na zpracování obrazových dat z kamer.

Curiosity disponuje hned několika režimy, které zajišťují transport a zpracování dat na palubě vozítka. Konkrétně šlo o režim, který přepisoval nasnímané fotky z mezipamětí jednotlivých kamer do souborů uložených v hlavním řídícím počítači roveru. Jelikož šlo o softwarový problém, dala se závada snadno opravit. NASA neuvádí, zda se připravuje nějaká aktualizace daného programu, jisté ale je, že režim, ve kterém se objevily chyby, se používat nebude.

Mapa pohybu vozítka před závadou
Mapa pohybu vozítka před závadou
Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://edu.ascon.ru/bestmodels/63072/6307208.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=39642

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
13 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Wrunx
Wrunx
8 let před

Stejně je to pozoruhodné. Už to vlastně budou 4 roky, co tam jezdí… Když si to člověk vezme, čtyři roky provozovat něco bez údržby? To by stálo za pozornost i na Zemi 🙂 No, slušný výkon, a vypadá to že bude vesele pokračovat.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Wrunx

Však se také jeho vývoji věnovala značná pozornost. 🙂

milo miki
milo miki
8 let před
Odpověď  Dušan Majer

je to kovovy chlapak. zanedlho mu pristane dalsia posila.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  milo miki

Snad se všechno podaří 🙂

Andrej Vrbenský
Andrej Vrbenský
8 let před

Zaujímalo by ma koľko toho najazdil zatiaľ. Na Wiki to na rozdiel od MER nieje.

Dan
Dan
8 let před
Odpověď  Andrej Vrbenský

13.23 km k solu 1387, 11 solů zpět

Edemski
Edemski
8 let před
Odpověď  Dan

Tak kolik? Na odkazu od Spytihněva je 14,377Km

Dan
Dan
8 let před
Odpověď  Edemski

Sebral jsem to zde – http://marsmobile.jpl.nasa.gov/msl/mission/whereistherovernow/

Taky by mě to teda zajímalo.

Spytihněv
Spytihněv
8 let před
Odpověď  Edemski

Doufám, že nám to někdo pomůže vyřešit. Více než kilometrový rozdíl je opravdu hodně (14447 vs. 13300). Osobně bych dával přednost tomu svému zdroji (je to takové více strohé, jen čísla a posloupnost přehledná až do přistání), ale chci znát pravdu! 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Spytihněv

Já osobně preferuji http://curiositymsl.com/tracking/drivelog.html, tedy 14447 🙂 Ale třeba mne někdo opraví.

Petr Scheirich
Petr Scheirich
8 let před
Odpověď  Edemski

Existuje několik způsobů, jak se určuje vzdálenost ujetá roverem:
1. Počet otáček kol. Tento způsob ujetou vzdálenost nadhodnocuje, protože občas kola podklouznou, aniž by se rover pohnul. Na druhou stranu takto spočtená vzdálenost ale víc odráží opotřebení kol a hnacího ústrojí.
2. Kola do terénu obtiskávají značku (v Morseově abecedě) JPL. Kamery na zadní části průběžně fotí stopu za roverem a z počtu, kolikrát se obtisklá značka objevila, se odhaduje ujetá vzdálenost. Tento způsob odpovídá víc skutečně ujeté vzádelosti.

Finální číslo je ale stejně na pozemním týmu a vychází z analýzy všech dostupných údajů, včetně steresnímků okolí atd. (na Marsu nefunguje žádná GPS, takže to rozhodně není jednoduchá úloha 🙂 ). Bohužel jsem nedohledal, který ze dvou odkazů vychází z kterého způsobu, ale tipl bych si, že odometr bude odvozen přímo z otáček kol.

Pospíšil
Pospíšil
8 let před
Odpověď  Edemski

Curiosity drive log je přesnější. Jeho údaje vychází z datových souborů, zaznamenávajících polohu a pohyby roveru na základě údajů z IMU a dalších akcelerometrů. Tyto soubory jsou zveřejňovány denně v JPL Navigation and Ancillary Information Facility, zde: http://naif.jpl.nasa.gov/naif/. Tyto údaje by měly postihovat veškeré reálné pohyby těžiště roveru, včetně jízdy stranou, couvání a podobně.
Mam za to, že kratší vzdálenost, zveřejněná na homepage MSL, je zaokrouhlována v denních intervalech, přičemž drobné pojízďecí manévry do stran a vzad nejsou započítávány.
Je zajímavé, že rozdíl činí cca 8 %, ale není to nemožné.

Spytihněv
Spytihněv
8 let před
Odpověď  Andrej Vrbenský

ODO Curiosity plus další základní údaje se dá pěkně sledovat tady
http://curiosityrover.com/tracking/drivelog.html

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.