sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Indické projekty

Indická vláda udělila souhlas s řadou velkých vesmírných projektů včetně návratu lunárního vzorku prostřednictvím mise Chandrayaan-4 a prvního modulu vesmírné stanice.

Near Space Network

NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.

Ariane 6

Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.

Space Network Services

Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.

U.S. Space Force

U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.

Lockheed Martin

Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.

York Space Systems

Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.

Ursa Major

Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.

U-space

Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dvě nákladní lodi u ISS během dvou dnů

V posledních dnech bylo u Mezinárodní vesmírné stanice opravdu rušno. Během dvou dnů se k ní totiž připojily hned dvě nákladní lodě. Vše začalo startem rakety Sojuz-U, která v sobotu večer vynesla již třetí exemplář vylepšené verze nákladní lodě Progress. V pondělí ráno se pak dostala ke slovu raketa Falcon 9, která vyslala nákladní loď Dragon na oběžnou dráhu a svůj výkon korunovala úspěšným přistáním prvního stupně na pevnině. Oběma nákladním lodím trvalo přiblížení ke stanici okolo dvou dnů. Progress se úspěšně připojil za použití modernizovaného automatického systému Kurs-NA, zatímco Dragon, který není schopný samostatného připojení, musel byl zachycen staniční robotickou paží, která ho následně spojila se stanicí.

Start rakety Sojuz-U zachycený přímo z ISS.
Start rakety Sojuz-U zachycený přímo z ISS.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Start nákladní lodi Progress MS-3, který proběhl v sobotu těsně před půlnocí, jsme vám zprostředkovali v přímém přenosu s českým komentářem. Po usazení na nízké oběžné dráze přešla nákladní loď na standardní dvoudenní letový profil, při kterém se k ISS připojí zhruba po 34 obězích Země. Lodě Progress, stejně jako Sojuzy umí létat po takzvané rychlé dráze, kdy se s ISS spojí už šest hodin po startu, tedy po čtyřech obězích. Rusové ale zvolili klasický pomalý profil, stejně jako u dvou předchozích letů modernizovaného Progressu a jednoho letu modernizovaného Sojuzu. To dalo technikům více času pro důkladné otestování systémů lodi během volného letu. Připojení proběhlo úspěšně v úterý po půlnoci, ve 2:20 našeho času.

Progress dopravil k ISS celkem 2405 kilogramů nákladu, z čehož zhruba polovinu tvořily tekutiny. Šlo především o 705kg paliva pro pohonný systém ISS, 420kg vody, 28kg stlačeného kyslíku a 22kg stlačeného vzduchu pro doplnění atmosféry stanice. Zbytek nákladu pak zabraly zásoby pro posádku, lékařské vybavení, vědecké experimenty a náhradní díly. Nákladní loď zůstane připojená k modulu Pirs po dobu pěti měsíců, poté bude naložena odpadem a krátce po odpojení zanikne v atmosféře. Stejný osud, který nakonec čeká Progress, už potkal horní stupeň rakety Sojuz-U, který nákladní loď vynášel. Pozorovatelé na Novém Zélandu natočili jeho ohnivý zánik v atmosféře.

První stupeň, už zajištěný pomocí jeřábu.
První stupeň, už zajištěný pomocí jeřábu.
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/

Nákladní loď Dragon startovala v pondělí ráno, v 6:45 našeho času, opět doprovázená naším přímým přenosem. Přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na pevnině proběhlo úspěšně, zatímco druhý stupeň doručil Dragon na oběžnou dráhu. Oběma nákladním lodím zabral let k Mezinárodní vesmírné stanici zhruba dva dny, jejich letové profily byly ale značně odlišné. Progress se ke stanici (která aktuálně obíhá ve výšce okolo 403km) přibližuje po zhruba o 100 kilometrů nižší oběžné dráze, a na úroveň stanice vystoupá teprve v posledních dvou hodinách letu. Dragon oproti tomu pronásleduje ISS na mnohem vyšší oběžné dráze, s parametry 391 × 393 km (nejvyšší a nejnižší bod). V jednu chvíli byl tedy Dragon paradoxně na vyšší oběžné dráze než Progress, který startoval o celých 31 hodin dříve.

Ve středu, okolo poledne, doletěl Dragon do prvního záchytného bodu, který se nachází 350 metrů od stanice. Následovala kontrola systémů, po které se Dragon přiblížil na 250 metrů, pak na 100 metrů a nakonec na poslední záchytný bod, 30 metrů od stanice. Pozemní týmy pak dali lodi zelenou pro finální přiblížení na 10 metrů. Tam už Dragona zachytila robotická paže Canadarm2, o jejíž obsluhu se staral Jeff Williams a Kate Rubins. Zachycení bylo potvrzeno ve 12:56 našeho času. Astronauti pak předali řízení robotické paže pozemním týmům, které v průběhu několika hodin připojili nákladní loď k uzlu Harmony. Dragon dopravil ke stanici celkem 2257 kilogramů nákladu, včetně adaptéru IDA-2, který umožní připojování soukromých lodí pro posádku. Zbytek nákladu pak tvořily hlavně vědecké experimenty, zásoby pro posádku a náhradní díly.

Zdroje informací:

https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/…/2016/07/progms03_approach.png (koláž – autor)
https://pbs.twimg.com/media/Cnz22X0WAAAgK6d.jpg (koláž – autor)
https://pbs.twimg.com/media/CnhT5KzUMAAwZbo.jpg:orig
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…=57E88A66

 

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
ventYl
ventYl
8 let před

Pocita sa v suvislosti s nasadenim crew dragonov s tym, ze by autonomne k adapteru IDA pristavali aj dragony? Predpokladam, ze pri lete s posadkou sa nebude manipulovat s canadarmom, ale zadokuju sa priamo. tuto schopnost by potom teoreticky mohol zdedit aj klasicky dragon.

Pospíšil
Pospíšil
8 let před
Odpovědět  ventYl

Ano

Jaroslav Alois
Jaroslav Alois
8 let před

Existuje někde nějaká statistika, kolik si vyžádala ISS startů jednotlivých nosičů, co do stavby a provozu a v rozdělení podle typů ?

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  Jaroslav Alois

Taková kompletní statistika, myslím, neexistuje. Ale nemělo by být moc složité to dohledat. Kupříkladu jednotlivé moduly se dohledají snadno, zásobovacích misí raketoplánů také nebylo mnoho – stačí se podívat do výpisu startů raketoplánů – https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Space_Shuttle_missions.
U zásobovacích misí už je to trochu složitější – tam budeme muset jít do výčtů startů jednotlivých lodí:
Progress: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Progress_flights
Sojuz: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Russian_manned_space_missions
ATV: https://en.wikipedia.org/wiki/Automated_Transfer_Vehicle
HTV: https://en.wikipedia.org/wiki/H-II_Transfer_Vehicle
Dragon: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Falcon_9_and_Falcon_Heavy_launches
Cygnus: https://en.wikipedia.org/wiki/Cygnus_(spacecraft)

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  Daniel Heřt

A vida o těchto stránkách jsem nevěděl, moc díky!

https://kosmonautix.cz/2016/07/21/dve-nakladni-lodi-u-iss-behem-dvou-dnu/