„K čemu máme kosmonautiku? Je drahá a nebylo by lepší ty peníze investovat do něčeho jiného?“ Bohužel i takové názory člověk občas zachytí a jen nevěřícně kroutí hlavou. V dnešním článku necháme stranou velmi důležitý důvod kosmonautiky – bádání, chápání vzniku vesmíru a jeho formování. Zaměříme se pouze na to, jaký má kosmonautika přínos pro běžné lidi, kteří tak často nadávají na její údajnou zbytečnost. Nejsem naivní a nečekám, že by tento článek změnil vnímání takových lidí, ale i přesto je potřeba se o to alespoň snažit.
Náš dnešní článek si neklade za cíl jmenovat konkrétní produkty, které nám kosmonautika přinesla. Má sloužit spíše k zamyšlení o různých oborech, které se díky kosmonautice rozvinuly. Pravda je taková, že rozvoj probíhá jen tehdy, pokud má nějaké stimuly. Jinými slovy pokud nikdo netlačí na vývoj a pokrok, není potřeba vymýšlet nic nového. Vždyť největší technologický pokrok s sebou bohužel přináší válečná období, kdy je na technologický rozvoj kladen velký důraz. Kosmonautika a s ní příbuzné letectví zastávají roli tohoto hnacího motoru v dobách míru.
Pokud tedy chcete vědět, jakých pět oborů kosmonautika podle našeho názoru ovlivnila nejvíce, je pro Vás připraven náš výpis. Samozřejmě budeme rádi, pokud nám do diskuse napíšete svůj názor – chybí v našem výčtu nějaký obor, který by tam podle Vašem názoru patřil? Dejte nám o tom vědět, budeme rádi.
5) Materiálové inženýrství
Kosmonautika hraje v mnoha oborech roli akcelerujícího prvku, který urychluje vývoj nových materiálů a postupů. Ne nadarmo se o kosmonautice společně s příbuzným letectvím hovoří jako o špičkové technické disciplíně. Nároky, které inženýři kladou na materiály jsou často protichůdné a jejich splnění by ještě před pár desítkami let bylo považováno za nereálné. V ideálním světě by byly všechny struktury velmi pevné a přitom by skoro nic nevážily. Materiáloví inženýři v kosmickém průmyslu se k tomuto ideálu snaží přiblížit.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Většina lidí si pod pojmem „materiál, který máme díky kosmonautice“ vybaví teflon, nebo suchý zip, ale oba tyto materiály vznikly již dříve a v kosmonautice pouze našly širší uplatnění. Jsou ale krásnou ukázkou materiálů, které zažily boom díky kosmonautice. Je mnoho materiálů, kterých se před kosmickým využitím vyrábělo jen málo a poptávka od kosmických agentur znamenala výrazné navýšení této výroby.
Mnohé materiály však kosmonautice přímo vděčí za svůj vznik. Řeč je o nejrůznějších slitinách, které vznikají přesně na objednávku kosmického průmyslu. Jde o lehké a přitom pevné slitiny, které tvoří stěny nádrží, žáruvzdorné materiály, které nachází uplatnění v tryskách a spalovacích komorách motorů, nebo v tepelných štítech. Kosmonautika rozvíjí i materiály, které blokují průchod škodlivého záření – opět se snahou i minimální hmotnost.
Zdroj: http://www.dokosmuskrtkem.cz/
Ale aby se nezdálo, že je řeč pouze o kovech a slitinách – kosmonautika potřebuje ve značné míře i plasty a další látky se speciálními vlastnostmi, mezi které se řadí hlavně nehořlavost. Třeba když do vesmíru letěl s Andrew Feustelem český Krteček, musel být vyroben z kompletně nehořlavých materiálů. Je jasné, že tyto látky pak nachází uplatnění i v běžném životě. Například hasiči po celém světě využívají ve svých zásahových oblecích materiál beta. Kategorií samou pro sebe jsou pak kompozitní materiály, které se uplatňují například při stavbě raket.
Asi není potřeba zdůrazňovat, že nově objevené materiály a připravené slitiny nezůstanou pouze v kosmickém průmyslu. po určitém čase po nich sáhnou i vývojáři z jiných oborů. Díky kosmonautice tak mohou vznikat lehké a přitom výkonné motory, které se usazují do běžných automobilů, odolné materiály zase najdou uplatnění v průmyslu a radiaci odolné materiály se hodí všude, kde člověk potřebuje odstínit nebezpečné záření.
Materiálové inženýrství doplácí na to, že není na první pohled vidět, mnoho lidí na něj proto při výčtu přínosů kosmonautiky zapomíná – neprávem. Možná bychom se divili, kdyby rázem z našeho okolí zmizely všechny věci, které máme díky materiálům vyvinutým pro lety do vesmíru.
4) Strojírenství
Tento obor velmi úzce souvisí s materiálovým inženýrstvím. Když kosmonautika přináší nové materiály, tak zároveň musí vyvinout i nové postupy, jak tyto materiály zpracovávat. Podobně jako v materiálovém inženýrství kosmonautika využívá špičkových technologií, některé vyvíjí zcela nové a jiné, dříve méně používané, naopak začne využívat více. Namátkou můžeme jmenovat třecí svařování s promíšením používané při svařování dílů rakety SLS, nebo kabiny lodi Orion. Kosmonautika velmi rychle zareagovala na nástup 3D tiskáren a začala jejich možností využívat. I v tomto oboru ale kosmonautika pomohla k zavedení nových pokročilých metod – především pak v oblasti tisku kovových dílů.
Zdroj: http://gallery.military.ir/
Kosmonautika bere existující technologie a zvětšuje je do nadstandardních rozměrů, což je pochopitelně velká výzva pro inženýry a techniky, kteří tyto technologie navrhují. Rakety jsou velké a stejné rozměry musí mít i jejich výrobní zázemí. Kupříkladu pro raketu SLS musela vzniknout největší svářečka na světě – komplexní Vertical Assembly Center, pro zážehy centrálních stupňů bylo potřeba modernizovat a zesílit testovací stanoviště. Úpravy a modernizace pozemního sektoru jde ruku v ruce s vývojem techniky.
A takto bychom mohli pokračovat i dále – postavte malou anténu, která bude schopná komunikovat na ohromnou vzdálenost, nebo ji rovnou nahraďte laserem, který přenese více informací. Tady už se sice dostáváme mimo klasické strojírenství na pokraj komplexního technologického návrhu, ale na druhou stranu je to jen špička ledovce. Vývoj přináší nové výzvy, kterým musí technici čelit a stejně jako v materiálovém inženýrství se i v případě strojírenství tyto novinky časem uplatní i v běžném životě.
3) Komunikace
Znáte věty jako „Tak copak nám dávají na satelitu?“ nebo „Zavolám kamarádovi do Austrálie.“? Asi ano, komunikace je symbolem poslední doby a byla by nemyslitelná bez komunikačních družic. Je jedno, zda tyto satelity šíří televizní signál, umožňují volání, nebo poskytují satelitní internet – jejich význam pro globální komunikaci je nedocenitelný.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Lidé sice pokládali komunikační kabely na dno oceánu, ale skutečná revoluce přišla v roce 1962. Tehdy byl na oběžnou dráhu vypuštěn satelit Telstar, který 23. července téhož roku zprostředkoval první satelitní televizní vysílání. Podle původních plánů se mělo této cti dostat prezidentu J. F. Kennedymu, který měl touto cestou přednést proslov. Satelitní spojení se ale podařilo navázat dříve, než se připravil projev a technici proto krátkou pauzu vyplnili baseballovým zápasem. Ještě týž den už Telstar přenášel telefonní hovory, faxy, data a také tiskovou konferenci.
Éra telekomunikačních družic se rozběhla do tempa, které sledujeme dnes – satelity šířící televizní signál jsou momentálně nejčastěji vypouštěným typem nákladů – není výjimkou, když za měsíc startují i čtyři rakety s tímto typem nákladu. Svět se díky satelitům zmenšil a zglobalizoval. Někomu se to možná nemusí líbit, ale pravdou je, že telekomunikační družice zasahují ze všech oborů kosmonautiky do životů asi největšího množství lidí.
Zdroj: http://www.1a-aerials.com/
Časem by se tento obor měl ještě více rozvíjet především proto, že velcí hráči na poli kosmonautiky by rádi využívali družic na nízkých oběžných drahách k šíření signálu pro přístup k internetu. Zatím je to ještě hudba budoucnosti, ale když se podíváme, jak obrovský technologický skok zprostředkovaly komunikační družice za posledních několik desítek let, můžeme směle věřit, že za pár desítek let se nebude nikdo divit, když se připojí k rychlému internetu přes satelit třeba i když bude v africké pustině.
2) Navigace
Stačí se jít podívat do libovolného obchodu s elektronikou a můžete se vsadit o co chcete, že zde budou prodávat malé krabičky, se kterými rázem najdete cíl svých cest – tedy alespoň ve většině případů. Ano, řeč je samozřejmě o satelitních navigacích, které využívají amerického systému GPS, ruského Glonass a časem i evropského Galileo. Družicová navigace už pronikla i do chytrých telefonů a zájemci tak mohou vybrat i z navigačních programů, které jsou k dipozici i zdarma.
Zdroj: http://www.esa.int/
Dlouhé roky mohla služeb systému GPS s rozlišením v řádu metrů využívat pouze armáda. Pro civilní sektor se do systému zanášela záměrná chyba, která zhoršovala přesnost o sto metrů horizontálně a 156 metrů vertikálně. V roce 2000 prezident Clinton nařídil tuto záměrnou chybu odstranit. Následoval neskutečný boom celého sektoru. Ale uplatnění „džípíesky“ je mnohem širší, než jen aby nám ukazovala cestu v autě, na kole či v turistice. Navigační systémy nachází uplatnění i v dopravě po moři, ve vzduchu, ale dokonce i na oběžné dráze. Navigační systémy se ale využívají i na velkých stavbách, nebo v oboru katastrálních výměr.
Nesmíme zapomínat ani na to, že systém GPS je pevně spojen i se světovou ekonomikou. Jelikož je pro přesnou funkci celého navigačního systému klíčové, aby všechny družice pracovaly s přesným časem, nachází se na palubě každého satelitu přesné atomové hodiny. Právě tyto hodiny pomáhají synchronizovat čas na pozemských burzách, kde se točí neskutečné objemy peněz. Dnes už si nedokážeme představit, co by se stalo, kdybychom najednou o tento systém přišli. Civilizace, jak ji známe, by se otřásla v základech.
1) Lékařství
Pilotovaná kosmonautika je mnoha lidem trnem v oku. Často slýcháme argumenty, že by se ISS měla raději zrušit, lidé by nikam neměli létat a peníze by se měly investovat spíše do nepilotovaných průzkumníků. To je ale značně krátkozraký názor. zatímco nepilotované sondy rozšiřují naše znalosti o vesmíru, který nás obklopuje, díky pilotované kosmonautice poznáváme především sebe samotné.
Zdroj: http://www.hjkc.de/
Astronauti, vydávající se do vesmíru jsou v mnoha případech testovacími objekty, na kterých se provádí velké množství zdravotních zkoušek – nejen při samotném kosmickém letu, ale i před ním, nebo po něm. Astronauti si odebírají krev, či moč, ale provádí i složitější lékařská vyšetření. Někdo může namítat, že měření ve stavu beztíže jsou nám k ničemu, protože lidé žijí v gravitaci, ale ono je to ve skutečnosti jinak – absence přitažlivosti může odkrýt některé věci, které jsou jinak nepozorovatelné. Astronauti jsou stejní lidé jako my a ve vesmíru je trápí problémy, které znají i lidé žijící na Zemi – odvápněním kostí počínaje a změnami zraku konče. Poznatky, které získáme jejich vyšetřeními se později mohou uplatnit i v pozemské medicíně.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Nejde ale jen o testy a vyšetření prováděné na astronautech, ale i o experimenty s buňkami a mikroorganismy, které se provádí na palubách kosmických stanic. Kupříkladu na ISS probíhaly desítky experimentů zaměřených na pochopení biologických principů. Zkoumaly se namátkou třeba procesy fungování lidských bílých krvinek, které jsou zodpovědné za obranyschopnost, nebo kostní buňky a systém jejich tvorby.
Stejně jako u žádného plastu nenajdeme označení „vyvinuto díky spolupráci s NASA“, tak ani na žádném medikamentu nenajdeme visačku „Vyrobeno díky testování na ISS“. Vývoj léčiv je neskutečně komplexní, stejně jako celý zdravotnický výzkum, který se zaměřuje na důvody vzniku nejrůznějších chorob a jejich projevů. Každý článek má v tomto řetězci své místo a ISS je v tomto oboru nezastupitelnou vědeckou laboratoří. Úplně specifickou oblastí je pak zdravotnické využití kosmických technologií vyvíjených k jiným účelům – namátkou srdeční pumpy odvozené od čerpadel raketových motorů a podobně.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
http://nasa.tumblr.com/
https://blogs.nasa.gov/
http://technet.idnes.cz/
http://mobil.idnes.cz/
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://i.kinja-img.com/…/c_fit,fl_progressive,q_80,w_636/194pvut90qnicjpg.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/2013.07.23_mafsls_barrel_06_3.jpg
http://www.dokosmuskrtkem.cz/wordpress/wp-content/uploads/krtek-ve-vesmiru.jpg
http://gallery.military.ir/albums/userpics/10058/space-launch-system-welding-tool.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/Telstar.jpg
http://www.1a-aerials.com/wp-content/uploads/2015/06/Geo-satellites.png
http://www.esa.int/v…/9836309-3-eng-GB/How_satnav_works_large.jpg
http://www.hjkc.de/-87569073-c0232198-iss-astrona.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/esatool.png
Možná, že lidem vadí vysoké náklady na pilotovanou kosmonautiku, jejíž výsledky pomalu ale jistě pokulhávají za automaty. Inteligentní roboty prakticky již dnes dokážou to co kosmonaut, zejména v mimozemském terénu. I “ studium“ dlouhodobých pobytů s vizí cesty na Mars, či dále je pochybné – existuje efektivnější cesta a tou je umělá tíže. Již v projektu Gemini se to zkoušelo. Při letu na Mars a dále se bude stejně kosmická loď skládat z několika dílů.
Jedinym skutocne vysokym nakladom v pilotovanej kozmonautike je ludsky zivot, pokial je pri lete strateny.
Kumulovane rozpocty NASA (+- 16 mld USD), ESA (+- 5mld EUR), JAXA (+- 2 mld USD), Roskozmos (dost to kolise, ale dajme tomu 6 mld USD) a LHC (ten s kozmonautikou nema sice vela spolocneho, ale casto sa tiez spomina v suvislosti so zbytocnostou investicii – +- 1,2 mld CHF = ~ 1,1 mld EUR) za rok 2015 davaju dohromady zhruba 30 mld. Nie je to presne, pretoze napr. NASA ma v rozpocte cross-agency support a ESA ma v rozpocte aj prijmy z komercnych letov. To je stale menej ako rozpocet nemecka na zbrojenie v tom istom roku.
Takze v podstate vsetky velke vesmirne agentury sveta dohromady maju rozpocet mensi, ako jedna velka europska krajina minie na zbrojenie.
So?
Take se domnivam ze veda a kosmonautika je hluboce podfinancovana… Jen jedna z pujcek pro recko byla ve vysi 72 mld eur a slo by srovnavat dal. Snad dostanou zelenou vsechny sondy co pripravuji univerzity a nebudem prichazet o startovaci okna a vedu!
Jeste bych rad doplnil tema clanku k GPS. Profesionalni geodeticke gps receptory jsou nepostradatelne pro kazdy vetsi projekt stavbu na sousi i na mori a samozrejme i pro katastralni urady. Doufam ze se doziji Google earth verze real time a pixel na centimetr a nasledne zpracovani techto dat posune svet a techniku uplne nekde jinde. Vede zdar!
S tím GPS ve stavebnictví máte pravdu, to do článku doplním.
Real time GE a px/cm se nedočkáme, to gumy nedovolí. Už nyní mají soukromníci, kteří snímkují od státu (potažmo od vojáků samozřejmě) omezení na rozlišení.
Doporučuji přečíst si odbornou studii prof. Crawforda (britského planetologa a astrobiologa) o efektivnosti člověka a robotů při průzkumu sluneční soustavy. Studie vyšla tuším v roce 2012 nebo 2013 v žurnálu Astronomy and Geophysics. Já osobně se tak ve 3/4 přikláním k argumentům, že pilotovaný průzkum sluneční soustavy má výhody před robotickým, ideální stav samozřejmě nastane při citlivém spojení obou přístupů a jejich spolupráce.
Vidíte, já bych ten poměr otočil, ale jinak souhlasím. Podotýkám, že ještě tak před 15 lety jsem byl jiného názoru. On totiž vzestup robotiky a obrovské možnosti sond u mě ten poměr otočily. Pochopitelně, srdce mě táhne k těm pilotovaným letům, jak jinak …
Chybí tam meteorologie, kde je na rozdíl od lékařství a strojírenství vliv kosmonautiky zcela zásadní.
Máte pravdu, nad meteorologií jsem při psaní článku uvažoval, ale pak jsem si řekl, že tyto obory budou zajímavější.
Astronaut s kladívkem odsekávající vzorek někde na Měsíci, Marsu či asteroidu , nebo hledící tamtéž do dalekohledu či mikroskopu, je romantická představa z 19-tého století. Astronauty na Měsíc dostalo politické zadání, věda byla podružná. Již tehdy prakticky totéž dokázaly automaty a o dva řády levněji.
Sama věda na astronauty stejně nečeká, příkladně vzorky z asteroidu v dohledné době, zcela jistě před Obamou, přivezou hned dva automaty, jeden dokonce americký.
Je potřeba nezapomínat na to, co se píše už v článku – nepilotovaná kosmonautika rozvíjí náš přehled o vesmíru, pilotovaná kosmonautika to dělá také a navíc ještě jejím prostřednictvím poznáváme lidské zdraví a vyvíjíme systémy podpory života, které najdou uplatnění i na Zemi.
A proto vlastně není důvod poslání lidí na Mars. Aspoň dokud to nebude jednodušší.
A proto vlastně není důvod poslání lidí dál než do SOI Země. Aspoň dokud to nebude levnější.
na Měsíci odvedli astronauti tolik práce, že by to i roveru jako je Curiosity trvalo deset let. Čili zvládlo by se to bez lidí, ale trvalo by to hodně dlouho. A je fakt, že to, na co bylo v 60.letech potřeba 6 výprav, by dnes zvládla jedna jediná za 14 dní pobytu na Měsíci
chybí dálkový průzkum Země, čili ty tisíce snímkovacích družic, díky kterým v každém okamžiku můžeme sledovat počasí nebo používat přesné mapy nebo služby jako GoogleEarth.
Ty výtky na drahost a neužitečnost kosmonautiky si pamatuju už z dob socialismu, ale pak jsem pochopil, že směřují především na sovětskou kosmonautiku, která byla skutečně žroutem peněz bez užitku v civilním sektoru, protože vše v ní bylo tajné. Otevřená americká kosmonautika už tehdy chrlila užitečné věci pro všechny a pokračuje v tom dodnes.
No, právě tím prohráli sověti soutěž s USA. Právě příklad Ruska je příkladem, jak se nevyplácí trvat na dříve osvědčených schématech, které jim třeba pomohly vyhrát válku.
Jenom drobnost, všechny systémy jsou GPS, ten americký se jmenuje NAVSTAR.
Díky, ale v článku to opravovat nebudu, v běžné řeči je GPS označení pro americký systém. Snažíme se, aby naše články byly srozumitelné a pokud to není nutné, neradi je komplikujeme podobnými „chytáky“. 🙂
Jen na okraj. Výzkum vesmíru není ztrátový! Každý vynaložený dolar za program Apollo se vrátil do rozpočtu čtyřikrát. Nesmíme totiž zapomínat, že pumpování peněz do NASA znamená kupu nových pracovních míst. A teď nemyslím jenom ty pány v bílých pláštích a pár astronautů, ale i např.dělníky v továrnách, které díky výrobě raket dostanou práci. Efekt je stejný jako třeba program „šrotovného“, nebo stavění dálnic. Čili na vesmíru vydělají i ti, kteří ho považují za zbytečnost. Kdysi jsem na tohle téma psal práci do školy. Mohl bych oprášit zápisky a udělat článek.
P.S.: mise NASA je něco jako olympijské hry. Sice stojí balík, ale kupodivu se ty peníze vrací zpět.
Plně souhlasím, jenže spousta „nadávačů“ má krátkozraké vnímání světa a tyhle globální aspekty nechápe. Bohužel.
Totéž platí o armádním výzkumu, ještě ve větší míře. Vždyť ten je také matkou kosmonautiky, že ano. Jenomže je to pokrok na hranici propasti. Příliš snadno se ty zázraky mohou dostat do nezodpovědných nebo šílených rukou. No, já v tomto případě jsem celkem za ten risk rád.
Jinak s tou meteorologií, ona to byla vlastně jedna z prvních aplikací, která nesla přímý užitek. Ta slavná fotka Tirosu, která objevila neznámý tajfun a umožnila udělat protiopatření (byla i v tehdejším Rudém Právu). A družice umožnily obrovsky zpřesnit předpovědi. Za mých mladých let fungovaly předpovědi tak na jeden až dva dni, delší byla tak na 50% (bude hezky nebo ošklivo :-)). Ten vliv je obrovský. A každý dnes máme satelitní fotografie oblačnosti ve svém mobilu.
Je to tak, ale co se nedá zneužít? Úplně všechno. Včetně i léků, které byly vyvinuty, aby pomáhaly. Nenapadá mě jediná věc, která by nešla zneužít k něčemu špatnému. A ono to funguje někdy i opačně. Třeba taková atomová bomba. Její ničivá účinnost je obrovská. Pro mě je ale zárukou míru. Nejenom, že ukončila WWII, ale i zabránila WWIII. Myšlenka vzájemného vyhlazení držela nejednoho pětihvězdičkového generála na uzdě.
Čili jsme minimálně dva, co by to riskli 😉
A právě proto je třeba aktivit, jako je například ta tvoje. Ono k vysvětlení nestačí říct pouze to je dobré, nebo to je špatné. První dojem občas klame. Když člověk (nepolíbený kosmonautikou) slyší z televizních zpráv o novince, jak přistála sonda za miliardy na nějakém balvanu, tak to logicky budí rozpaky. Ono nejde jenom o to někde přistát za hromadu peněz, ale z těch kusých zpráv to tak vypadá. A to je problém. Já osobně nepochybuju, ani posledním kouskem mé duše, že kosmonautika přináší obrovský benefit celému lidstvu. A to přes veškeré náklady a (bohužel) i ztráty.
Asi tak. Jeden dolár investovaný do kozmonautiky prinesie ďalších sedem. Lenže je to samozrejme z dlhodobého hľadiska. A to je drtivej väčšine ľudstva jedno. Dôležité je mať výhody, peniaze alebo nejaký úžitok hneď. Preto to tak aj vyzerá…
Měl byste k tomu nějaký zdroj? Nějaká konkrétní čísla? Když jsem tímhle jednou argumentoval, nenašel jsem nic…
Některé přínosy jsou, myslím, zcela pochopitelné pro každého a každý je musí uznat. Z této pětice je to navigace a komunikace a ještě bych přihodil třeba meteorologii. To je do očí bijící a pokud člověk není zcela tupý, tak zde není téma na diskusi. Pak jsou tu méně nápadné obory jako třeba lékařství, no a na závěr záležitosti jako průzkum Pluta, kde se to málo nadšenému občanu vysvětluje moc špatně. Znám to z vlastní zkušenosti. Příliš mnoho drtivých argumentů PRO jsem nebyl schopen naklást 🙂
Osobne si myslím, že poznanie je absolútne dostačujúci dôvod na výskum vesmíru. V súvislosti s kozmonautikou mi vždy vadilo, že mnohí v nej silou-mocou vyhľadávajú praktické úžitky, že popularizačné články sú ladené v duchu: treba skúmať asteroidy, lebo sú tam kovy a tie sa zídu, poďme skúmať Titan, lebo sú tam uhľovodíky, ktoré sú dobrým palivom a podobne. Príde mi to veľmi prízemné. Ja viem, že keď človek rieši horšie problémy, tak krásu poznania má na háku, ale načo ho brať tým, ktorí chcú proste vedieť? Túžba poznať môže byť u ľudí so splnenými ostatnými potrebami pociťovaná rovnako silno ako tie túžby, čo tvoria nižšie poschodia pyramídy hodnôt.
A napokon, nechcem byť flamer, a v tejto takmer výlučne mužskej spoločnosti tak možno budem vnímaná. 🙂 Ale nedá mi rýpnuť si – ak existuje oblasť, v ktorej sa peniaze utrácajú úplne zbytočne, tak je to profesionálny šport. Nikto mi nikdy nevedel dať ani jediný argument pre jeho existenciu a napriek tomu má viac fanúšikov ako kozmonautika. 🙁
Adhara, s prvým odstavcom úplne súhlasím. Podľa mňa je predsa úplne úžasné keď sa ľudstvo dozvie niečo nové(a platí to aj pre mňa osobne). Po duševnej stránke nepoznám nič väčšie ako sú vedomosti…
Toto bude síce úplne mimo kozmonautiky ale tvoja otázka je natoľko zaujímavá že ti skúsim odpovedať.
Chlieb a hry. Odkedy je ľudská spoločnosť nejakým spôsobom organizovaná platí toto pravidlo. No a súčasný šport je len pokračovaním druhej časti tohto pravidla…
Je to síce už úplne mimo kozmonautiky, ale nedá mi pokračovať v tejto debate o športe. Hry, to chápem. Každý potrebuje zábavu, ja tiež. Dokonca chápem, ak si niekto chce pre radosť zahrať na dvore futbal alebo tak, hoci ja osobne som antišportový typ a pestujem jedine turistiku a cyklistiku, ktoré okrem pohybu ponúkajú aj nové možnosti poznania sveta okolo nás. No nechápem, čo je zábavné na pozeraní sa na to, ako športuje niekto iný. A už vôbec nie, prečo by na to niekto mal utrácať také ťažké prachy.
No jak bych vám to s tím sledováním sportu vysvětlil…. pokud to nechápete doteď, tak to nepochopíte nikdy 🙂
Tou vetou „chlieb a hry“ som nechcel povedať že každý sa potrebuje najesť a zabaviť. Tým som chcel povedať že je v záujme mocných v akomkoľvek systéme a akejkoľvek dobe aby ľudom boli splnené tieto požiadavky. A potom majú vyhrané… Preto je v tom toľko peňazí.
No a zábavné na pozeraní napr. nejakého športu v súčasnosti je to isté ako bolo zábavné sa pozerať na súboje gladiátorov v starovekom Ríme.
Ale kedže sme už naozaj mimo zamerania tohto portálu tak by som navrhoval aby si mi napísala SZ na fóre ak by si mala záujem, kedže debata mi to prijde viac ako zaujímavá…
A ešte jedna vec – často sa argumentuje takýmto zištným spôsobom jednoducho kvôli 90% populácie ktorá nemá potrebu a zvedavosť vedieť viac.
To mi připomíná občasné nářky např. na raketoplány, jak byly drahé a kdesi cosi. No a co? Tak to byl drahý program. Ale efektivní. Nebo ořezávání misí jak to jen jde. Všichni víme, že najít finanční prostředky ve státním rozpočtu není problém. Stačí jen chtít.
Až teď jsem se dostal k přečtení aktuálních článků a musím zmínit něco trochu „mimo mísu“.
Když jsem na tomto webu, tak si strašně rád přečtu vždy (kromě článku) i diskuze, protože jsou kreativní, responzivní a hlavně se všichni reálně respektují.
Díky moc za všechny články a komentáře s různými pohledy, člověk tak získává (prostě a jednoduše) novou perspektivu na danou oblast.
To je pravda, pod to, že jsou diskuse pod našimi články vždy velmi zajímavé, se mohu podepsat. Velký palec nahoru pro všechny, kdo k tomu pomáhají.
Sám využívám výdobytků kosmonautiky.
V letních měsících beru lék který byl vyvyutý pro ISS…
Tak to je opravdu zajímavé. Nevěděl jsem, že existují léčiva, u kterých by se to dalo takto přesně charakterizovat. Super.