První stupeň, který úspěšně přistál na plošině Of Course I Still Love You po misi Thaicom-8, se úspěšně vrátil do přístavu Port Canaveral. Jednalo se opět o velmi náročnou misi na vysoce energetickou dráhu, takže úspěšné přistání nebylo vůbec jednoduché. Hned na první pohled je vidět, že stupeň nesedí na plošině kolmo, ale je nakloněný zhruba o pět stupňů. Na vině je velice tvrdé přistání, při kterém došlo na speciální deformační zóny uvnitř přistávacích nohou, které svou deformací pohltily energii nárazu. Dokonce panovaly obavy, že se nepodaří stupeň úspěšně dovézt do přístavu. Žádný kolaps se naštěstí nekonal a stupeň už je v bezpečí přístavu zajištěn pomocí jeřábu.
Když porovnáme pozici stupně ihned po přistání a po příjezdu do přístavu, je na první pohled vidět, že zde muselo dojít k pohybu. Zatímco těsně po přistání sedí stupeň téměř ve středu plošiny, na fotce z přístavu je u jejího kraje, přičemž se jedna jeho noha dokonce dotýká žlutého mantinelu. K posunu muselo dojít těsně po přistání, ještě než stačili technici stupeň přivázat pomocí popruhů k palubě.
Zdroj: http://c6.staticflickr.com/ (koláž: autor)
Na dalším obrázku je krásně vidět důvod náklonu stupně. Uvnitř přistávacích nohou je speciální hliníková struktura, podobná včelím plástvím (dále voština), která se při silném nárazu deformuje a absorbuje energii, podobně jako deformační zóny u automobilů. Velice podobná technologie byla použita i v nohou lunárního modulu. Elon Musk prohlásil, že výměna voštiny je poměrně jednoduchá a nepředstavuje problém pro znovupoužitelnost stupně.
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/ (MarekCyzio)
Zdroj: Koláž, http://forum.nasaspaceflight.com/ (MarekCyzio)
Zdroj: https://pbs.twimg.com/ (překlad: autor)
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/ (MarekCyzio)
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/ (MarekCyzio)
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/ (MarekCyzio)
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/ (MarekCyzio)
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/ (xtc)
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Na posledním obrázku je patrné, že náraz odnesly nohy převážně na jedné straně, což vyústilo ve výsledné naklonění prvního stupně. Možná si vzpomínáte, že při posledních dvou příjezdech bylo možné sledovat práce na prvním stupni pomocí webkamery. Provozovatelé této služby se bohužel nepohodli s fanoušky SpaceX a online přenos prací na raketě nebudou dále poskytovat.
Zdroje informací:
http://forum.nasaspaceflight.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://c5.staticflickr.com/8/7321/26812794884_6ec5544bce_k.jpg
https://c6.staticflickr.com/8/7420/26814484893_f8051c07f9_k.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/…topic=40393.0;attach=1328035;image
http://forum.nasaspaceflight.com/…topic=40393.0;attach=1328107;image
http://forum.nasaspaceflight.com/…topic=40393.0;attach=1328093;image
http://forum.nasaspaceflight.com/…topic=40393.0;attach=1328095;image
http://forum.nasaspaceflight.com/…topic=40393.0;attach=1328102;image
https://pbs.twimg.com/media/Cj-DbBNUgAAEeR4.jpg
https://c1.staticflickr.com/8/7337/26812792104_ced77afb70_k.jpg
Děkuju za pěkné shrnutí!
Pravděpodobně opět došlo k úniku hydraulické kapaliny.
Myslel jsem, že hydraulický systém roštů je otevřený a s únikem se počítá?
Provozovatelé této služby se bohužel nepohodli s fanoušky SpaceX…
Kvůli tomu kopírování? Nechápu to. Že jim vadí když si to sto lidí streamuje přes VLC je jasné, ale aby za porušení copyrightu považovali screenshoty, případně záznam proběhlé události? Co jim to, kromě reklamy, udělá?
Ech, mno já to docela i chápu… Exkluzivita informací = větší mediální pozornost .. A tak, většina úspechu elonovi firmy záleží na tom ,ne jestli budou lítat a znovupoužívat stupně, ale kolik jim budou výrobci satelitů platit a kolikrát za rok s tím vyletí tzn jestli firma bude v zisku či ne.().. spx takhle nemá šanci utajit ani drobná selhání která nemusí mít vliv na príští funkci ale z pohledu obědnavatele startů, hm mno nechtěl bych dávat svůj satelit za x miliard (a x let vývoje) na lehce naburanou, dvakrát jetou raketu 🙂
Ad ty merliny. ruka je vidět opravdu hezky , ale ten motor uplně vlevo nevypada uplně nejzdravěji.. hmm spíš jsem zvedav jak to u teto rakety dopadne se znovupoužitelností, ale předpokládám že spx ještě odhady nemá kolik a jak ty navrácené stupně budou použitelné…
Jestli jsem to správně pochopil, tak tím provozovatelem myslí Port Canaveral Webcam ( http://www.portcanaveralwebcam.com/ )
Ano, je to tak. Největší problém měli s tím, že několik uživatelů si pouštělo jejich stream přes VLC, čímž obešli jejich stránku plnou reklam (někdo dokonce psal, že některé reklamy vedly na stránky s viry). Další uživatelé se rozhodli, že provozovatele podpoří dotacemi. Proto PTZ zavedli „premium“ službu bez reklam asi za 10 USD, kterou si část uživatelů zaplatila. Chvíli na to se ale na jejich twitteru objevilo prohlášení, že už něbudou dále vysílat záběry na raketu.
Jejich rozhodnutí moc nechápu, protože i kdyby pár lidí obcházelo jejich stránku, stejně měli pořád asi 10x vyšší sledovanost než normálně. Každopádně členové NSF fóra a r/spacex silně uvažují o pořízení vlastní webkamery, která by streamovala dění v přístavu.
Ten motor úplně vlevo vypadá tak jak vypadá proto, že byl z nějákého důvodu označen už před startem. Viz – http://i.imgur.com/8v28cJB.png
Bylo ohlaseno testovani nejake nove tepelne ochrany motoru. Proto vypada jinak
Adam Trhoň: hydraulický okruh roštových kormidel je otevřený, což znamená že se kapalina nevrací zpět do tlakové nádrže, ale odtéká do palivové nádrže prvního stupně…
Vzdy, ked si clovek povie, ze toto uz boli najhorsie podmienky, za ktorych sa dalo pristavat, to dokazu za este horsich podmienok.
Zaujimalo by ma, aky scenar si SpX predstavuje v pripade tych tusim 30% pristati, ktore sa nemaju podarit? Bude to tvrdy pad na plosinu s poskodenim, alebo nechaju radsej stupen riadene padnut do oceanu?
Je několik důvodů, proč se přistání na plošině nemusí podařit. Jedním z nich je nedostatek paliva na přistávací zážeh, nebo chybná funkce (nefunkčnost) motorů při finálním přistávacím zážehu. V takovém případě stupeň pokračuje po balistické dráze a volným pádem spadne mimo ASDS do moře. Dalším důvodem selhání může být příliš tvrdé přistání nad všechny limity (téměř nastalo při tomto letu), kdy některá část přistávacího podvozku nevydrží dané namáhání, selže a stupeň se převrátí, dopadne na palubu či do moře a exploduje. Celé to navíc závisí na faktorech počasí (vítr, vlnobití, atd), což konstrukční limity stupně vystaví ještě většímu omezení.
Je vidět, že přistávání stupně pořád není jednoduchá věc, uvidíme kolikrát a jestli vůbec bude možno stupeň použít.Osobně bych to viděl ještě jedno max dvě použití a třeba poslední bez návratu, přijde mi neekonomické už nepoužitelný stupeň zachraňovat ( přistání, poletová deaktivace, skladování, rozebrání….)
Myslím si, že ztrátu celého stupně dopustí jen tehdy, pokud to bude nezbytně vyžadovat mise. Různé součásti se opotřebovávají různě, tak je asi škoda ty použitelné jen tak zahodit. Když uznají, že stupeň není po přistání schopen celého cyklu jen s menšími opravami, rozeberou ho na díly pro nové nebo méně poškozené stupně. Zbytek mohou recyklovat jako šrot, protože použité materiály samy o sobě nejsou zrovna levné a taky se to nebude válet na dně oceánu.
Nedávno Elon v rozhovoru říkal, že ten první stupeň má pro SpaceX cenu 30-35 milionů USD – tedy 725-845 mil. Kč. Nechat tohle shořet v atmosféře je podobné jako představit si paletu s pytli bankovek o stejné hodnotě, jak padá atmosférou a vy se nijak nepokusíte je chytit. Je jasné, že i kdyby byl stupeň jako celek dále nepoužitelný, pořád je tam řada dílů v hodnotách desítek milionů Kč, které mohou využít, nebo zpeněžit.
Z čeho vychází ten odhad?
Každý stupeň po každém letu projde důkladnou poletovou kontrolou, pravděpodopně i testovacím cyklem, které odpoví na otázku zda-li je či není schopen dalšího letu. Je to úplně stejný proces, jakým procházely raketoplány a jejich pomocné motory.
SpX oficialne ocakava radovo 10 letov na zaciatku a az 100 letov, ak to budu mat vychytane. Samozrejme nejake vymeny dielov a servis su zahrnute.
A co sa tyka recyklacie, predpokladam, ze len samotny inconel bude drahy ako svina. Tam vo vykupe nebude cena 2KC/kg 🙂
DH: Popisek obrázku: Detailní pohled na roštová kormidla. Pravděpodobně opět došlo k úniku hydraulické kapaliny.
Jak už správně uvedl Adam Trhoň výše, 1.st má pro ovládání roštových kormidel otevřený hydraulický okruh. Hnědo-černá oblast opotřebeného povrchu mezistupně nad roštovým kormidlem ale podle mého s touto kapalinou přímo nesouvisí.
Takovéto opotřebení povrchu až na základní materiál připisuji spíše tomu, že během supersonické fáze letu/pádu, kdy jsou roštová kormidla v aktivním pracovním režimu, dochází k jejich enormnímu namáhání a zahřívání vlivem vysoce nadzvukového proudění (~5 M) a odtavování a odlupování krycího ablativního materiálu, kterým jsou kormidla chráněna. Tento odtavený a odloupaný materiál pak na povrchu mezistupně zanechá stopy jako po pískovém otryskání, přičemž výsledek může vzdáleně připomínat stopy po uniklé kapalině.
Čím víc detailů se dozvídám, tím víc žasnu, že to má šanci letět znovu…
Díky za připomínku. z článku jsem to tvrzení odstranil. Sám jsem o tom při psaní mírně pochyboval, ale pravděpodobně jsem na to pak už zapomněl. Je pravda, že zbarvení té skvrny je skoro stejné jako zbarvení na místech kde probíhalo největší namáhání, což by spíše ukazovalo na obroušený nátěr.
Díky za zajímavou informaci. Když jsou takto namáhána poměrně jednoduchá kormidla, jak je možné, že to přežijí motory – hlavně ty miskovité trysky?
Proti tomu, co na ně působí za běhu, je vliv prostředí při návratu skoro zanedbatelný. Trysky sice na pohled vypadají křehce, ale za letu na nich „stojí“ dvě až tři (dle zrychlení) celé rakety. O teplotě vytékajících plynů nemluvě. Náchylné by teoreticky mohly být další odhalené části motorů, ale i ty musí normálně snést obrovské tlaky, rozdíly teplot a vibrace.
Myslim ze v okamziku pruchodu atmosferou tj. nejvetsiho namahani ty motory bez a brzdi. Tim padem se z nich vali spaliny a chrani je pred naporem atmosfery
TO jo, ale běží jen tři z devíti a jen chvilku.
Myslím, že tlak spalin musí být větší než tlak z dynamického namáhání vzduchem. Spaliny tedy nemohou chránit trysky.
Keď stupeň klesá stále letí presne proti smeru letu motormi no za jedno je celý octaveb zo spodku celý zakrytovaný a vzduch by mal vedieť
okolo neho v pohode obtekať dokonca spaľovacie komory sú zakryté takou nejakou textíliou ( https://www.google.sk/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwjY-uXu_ovNAhXDXhQKHT1rBA4QjRwIBw&url=https%3A%2F%2Fwww.reddit.com%2Fr%2Fspacex%2Fcomments%2F2eyxao%2Fup_close_with_the_falcon_9_firststage_merlin_1d%2F&bvm=bv.123664746,d.d24&psig=AFQjCNFCE4M4hMW_Cto1DNOifd7EGL7w8g&ust=1465046833192647 )a pri zostup pôsobí tlak len znovu z vnútra kedže sa vzduch bude snažiť dostať dovnútra tam dosiahne njakú určitú hodnotu tlaku a dalej bude ten prebytok pretekať cez okraj kde ho odvedie ten kryt preč
Keď stupeň klesá stále letí presne proti smeru letu motormi no za jedno je celý octaveb zo spodku celý zakrytovaný a vzduch by mal vedieť
:orig )a pri zostup pôsobí tlak len znovu z vnútra kedže sa vzduch bude snažiť dostať dovnútra tam dosiahne njakú určitú hodnotu tlaku a dalej bude ten prebytok pretekať cez okraj kde ho odvedie ten kryt preč
okolo neho v pohode obtekať dokonca spaľovacie komory sú zakryté takou nejakou textíliou (
…no ale jak tedy došlo k tomu posunutí? To nebylo že do toho někdo drcnul loktem… 🙂
Tipoval bych to na kombinaci houpání plošiny a naklonění stupně, je vidět že se „šoupal“ tím směrem, kterým se naklání.
Nedokážu si představit práci těch chlapů na palubě po přistání rakety, kdy se pohybují kolem nakloněného monstra, navíc pošupujícího se po palubě, v kterém jsou zbytky kyslíku, petroleje a dalších nebezpečných věcí / TEA-TEB../ a mají tam přisunout těžké podpěry a zafixovat stroj k palubě. Každý z nich určitě viděl, co se stane, když se rakety svalí na palubu. To pyrotechnici to mají snad lehčí. Klobouk dolů..
Určitě mají v pracovních instrukcích jasnou větu přibližně tohoto znění : Jak se ta vysoká věc začne moc naklánět, všechno zahodit, utíkat k nejbližšímu okraji paluby a hodně rychle skočit do vody. 😀
Ten válec je dutý a prázdný. Sice je to veliké, ale těžiště to má hodně nízko u motorů.A vítr s tím určitě jen tak nehne. Pokud to tedy nespadne při tom prvotním nárazu, tak pak už ne. Navíc podle náklonu dokážou i přesně zjistit jak velký ten náraz byl a kolik procent voštiny se stlačilo. Asi to bude podobné jako když se uvazuje velká loď v přístavu. Taky musíte dávat bacha, ale časem už je to rutina.
Jak se v jedné vzpěře zdeformovala amortizační voštinová vložka, patka této nohy zůstala o něco výš, než ostatní a stupeň se po přistání kolébal ze strany na stranu. Jelikož se tímto kolébáním voština nadále periodicky stlačovala, docházelo taky k posunům stupně jedním směrem.
U tri podper není technicky mozne aby jedna byla ve vzduchu. U ctyr si to dokázu predstavit. Museli to cele prizvednout a vypodlozit aby zmirnili naklon. U fota je trochu matouci popis.
Dokážu si představit situaci, kdy je ve vzduchu jen jedna ze čtyř nohou – ta naproti ní je zdeformovaná – kvůli výše popsané destrukci připravené voštiny je její teleskopická tyč kratší. Zbývající dvě nohy jsou také v plném kontaktu s podložkou, ale noha, která je naproti té deformované (kratší), musí být ve vzduchu.
Mate pravdu jsou ctyri. Z tech fotek se mi zdalo ze jsou tri. Vzdy je jedna schovana. Prosel jsem web a nasel ji.
Stane se. Já si zase Váš původní komentář přečetl jen na půl oka a odpovídal na něco jiného, než na co jste se ptal. 🙂
To Dušan Majer:
Domnivam se, ze podlozena je ta deformovana a ne ta „zdrava“, kdyz podlozite tu zdravou, tak vse naklonite na tu deformovanou, teziste posunete mimo svislou osu a tlak na vostinu se bude konstantne vetsi plus namahani (vlny a vitr). Kdyz podlozite tu pokrivenou, tak teziste vratite do stredu a tim vyresite vsechny ostatni problemy. Skoro se mi zda podivne, ze byla dovezena sikmo, kdyz je podlozena. Da se zjistit, jestli v pristavu byl naklon na tu natlucenou nohu? Napadla mne jeste myslenka, ze naklon v pristavu byl mozna na zdravou nohu, povolili hydrauliku, aby se odlehcila zranena noha a ani v pripade vlnobiti by tlak na poskozenou nohu uz nehrozil. Treba uz ta vostina je uplno KO a tak by nedokazala vstrebat dalsi tlak. Stejny princip, kdyz se clovek/zvire odklani od zranene nohy, aby ji nezatezoval.
No, smysl by to dávalo, ale pokud bychom takto podložili „nemocnou“ nohu, tak by první stupeň stál rovně, ne? Nebo si to jen špatně představuju?
Náklon byl na poškozenou nohu a zdravá noha byla ve vzduchu. Je to vidět např. na třetím a čtvrtém obrázku. Navíc pochybuji, že by se technici pokoušeli stupeň narovnat na moři. Možná by to šlo, ale mohlo by to být dost riskantní. Lepší je asi zajistit stupeň tak jak je. Hydrauliku nelze povolit (a btw, je to pneumatika, ne hydraulika), protože jakmile jsou nohy otevřeny, jsou zajištěny v otevřené poloze a už nejdou sklopit (proto je také v přístavu odmontovávají). Poškozené noze (a ostatním) ulehčili tak, že pod stupeň dali několik heverů a současně ho zajistili pomocí řemenů, což je krásně vidět např. na šestém obrázku.
To Dušan Majer: Souhlasim, prave v prispevku z 3.6. 21:39 jste, ale podkladal tu zdravou. 🙂 Protejsi oproti poskozene = zdravou. Skoda, ze se k to u SpaceX uz asi nevyjadri 🙂 Souhlasim s tou simple moznosti o pouhem fixu, ale vrta mi hlavou , ze i pred podlozeni poskozene nohy, podepreni a uvazani, je naklan v pristavu vetsi nez nekolik hodin a primo po pristani. Podepreni poskozene by mel byt mensi. Dekuji za diskuzi
No ano, nemocná noha byla v plném kontaktu s podlahou, zdravá naproti ní je ve vzduchu a musí být podložena, aby mohla na něčem sedět.
Motory vytvari jakousi vlnu ktera chrani i okolni motory. Nekde jsem to cetl ale ted jsem nasel jen toto video https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/Falcon_9_Flight_13_infrared_video_of_first_stage_propulsive_descent.ogv kde je videt jak se pri reentry burnu udela velka koule coz je prave ta plazma.
Díky za odkaz. Moc to nechápu, chrání před vniknutím vzduchu (vlhkosti) do spalovací komory? Před kroupami to nebude, určitě neprolétávají bouřkou. Nebere mi hlava, že by to měla být ochrana proti destrukci trysek náporem vzduchu. Každopádně ještě jednou dík.
Chrání to trysky před destrukcí náporem vzduchu. Co se vám na tom tolik nezdá?