V říjnu roku 2018 by měla poprvé odstartovat nová americká raketa označovaná jako SLS. Jejím nákladem bude nepilotovaná loď Orion, která se vydá na nepilotovaný oblet měsíce, kolem kterého se prosmýkne ve vzdálenosti 64 000 kilometrů. Ačkoliv se většina pozornosti zaměřuje na nosnou raketu a návratový modul lodi, je potřeba si uvědomit, že bez servisního modulu, který má na starosti manévrování, zásobování celé lodi elektrickou energií, by byla samotná návratová kabina nahraná. Bez servisního modulu by prostě tato mise realizovat nešla. Nás může těšit, že výrobcem této důležité části je Evropa.
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net
Svým způsobem je to zabití dvou much jednou ranou – Evropa nepřijde o výrobní linky, specialisty i know-how, které jsou potřebné k výrobě lodí ATV, z nichž je servisní modul odvozen a NASA dostane důležitou součástku celé mise, která navíc využívá osvědčený a tedy i spolehlivý hardware. Servisní modul Orionu obsahuje více než 20 000 jednotlivých komponentů – od elektrických zařízení až po raketové motory určené k manévrování. Je potřeba vyrobit solární panely, nádrže paliva, systémy podpory života (byť při tomto letu nebudou nutně potřeba) a pak to všechno propojit stovkami metrů kabelů, hadiček a potrubí.
O výrobu samotné struktury letového exempláře servisního modulu se postarala společnost Thales Alenia Space Italy, která sídlí v Turíně. Její dílo bylo na konci dubna přesunuté do německých Brém, kde se jej ujali technici společnosti Airbus Defence and Space (Airbus DS). Ti budou mít na starost doplnění důležitých systémů, které bude servisní modul při své misi potřebovat.
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net
Právě inženýři z Airbus DS se mohou pyšnit i tím, že navrhli a vyvinuli systém PDE – Propulsion Drive Electronic. Tohle zařízení sice na první pohled připomíná kovovou krabici, ale pro úspěšnou misi je jeho funkčnost klíčová. O správnou orientaci i drobné korekce dráhy se bude starat celkem 33 malých trysek, které musí být ovládány velmi precizně. Stejně tak se musí velmi přesně monitorovat i stav těchto trysek – k tomu poslouží více než stovka senzorů, které měří tlak a teplotu.
Zdroj: http://blogs.esa.int/
Jednotka PDE bude mít na starosti jak monitorování stavu trysek, tak i jejich ovládání. Jelikož se jedná o součástku, která je pro úspěšné realizování mise zcela klíčová, budou se na palubě servisního modulu nacházet hned dva exempláře PDE – systém tak bude mít požadovanou redundanci a možnost chyby se tím zredukuje. Samotný systém PDE částečně vychází z toho, který byl na lodích ATV, ale pro potřeby Orionu byl přepracován a modernizován.
Data ze systému PDE bude využívat centrální řídící systém Vehicle Management Controller uložený v návratové kabině lodi. O spojení těchto systémů se postará ethernetový kabel. Specialisté z Airbus DS naprogramovali i řídící systém pro PDE, který byl vytvořen podle nejvyšší úrovně standardů ESA a naplňuje potřebnou certifikaci úrovně A s extrémní odolností vůči chybám.
Zdroj: http://blogs.esa.int/
Technici již vytvořili tři exempláře PDE, které byly poslány do podnikového testovacího zařízení servisního modulu ve francouzském Les Mureaux. Každý ze tří kusů podstupuje důkladné zkoušky elektrických systémů, které mají ověřit fungování tohoto systému při simulovaném letu. Tyto zkoušky by měly trvat několik týdnů až měsíců, po ktrých bude ověřena správnost celého návrhu. Dalším krokem, který bude následovat má být postavení a otestování letových exemplářů jednotek PDE, k čemuž by mělo dojít na konci letošního roku.
Podle původního plánu měl být hotový exemplář servisního modulu hotový v lednu 2017, kdy měl být předán americké straně. To se ale podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře nestihne: „Nový termín je neoficiálně na začátku března. Diskuze a rozhodnutí o tomto proběhne 16. června 2016.“ Na termín startu celé mise by ale tento odklad neměl mít žádný vliv.
Zdroje informací:
http://blogs.esa.int/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.space-airbusds.com/orion/resources/img/04_ESM.png
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…2eecec45222f721329d173fe92d8796f&oe=57A100C3
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…e13767beaa86363800e015d458aa3113&oe=57B978A7
http://blogs.esa.int/orion/files/2016/06/A9R10F9.jpg
http://blogs.esa.int/orion/files/2016/06/2016-05-Orion-NL-6.jpg
Hlavně, jestli se dohodli, že bude celý Orion+SLS v palcích nebo v metrech. Nebo jestli to budou neustále přepočítávat a doufat, že neudělají chybu. Jinak je docela naděje, že píchnou měsíc do oka, jak jsem viděl nadávno v nějakém černobílém dokumentu 🙂
Měli by to celé stavět v metrických palcích a bylo by to. 😀
Dohodli se, že to udělají asi v metrech, takže vznikne asymetrická konstrukce.
🙂
Myslím, že od horkého konce Mars Climate Orbiteru NASA používá striktně soustavu SI
NASA i tehdy používala vzorně SI, ale Lokhýdi byli trochu zamrzlí a NASA si to bohužel nepohlídala 🙂
No, ono je to taky tím, že letecký průmysl z nějakých záhadných důvodů jako jeden z posledních v USA stále nepoužívá SI soustavu.
Servisní moduly budou stavět pro všechny lodě Orion,nebo jen pro tuto EM-1?
Evropský servisní modul bude zcela jistě na EM-1, probíhají intenzivní jednání i o EM-2, je to na dobré cestě, ale schválené to zatím není. O dalších misích se teprve bude jednat, to je zatím ještě daleko.
Asi bude hodně záležet,jak se osvědčí,ale proč by NASA pro další mise vyvíjela svůj servisní modul,když financemi neoplývá.Nebo už má něco rozdělané?Vývoj taky nějakou dobu trvá a pokud chce mise lodí Orion létat podle zveřejněných plánů,tak nemohou čekat,jak dopadne EM-1 a pak teprve začít vyvíjet něco svého.
Všechny další mise jsou hodně daleko a na jejich schvalování je dost času.
Zajímavý komentář měl k tomu na diskusním fóru Milan Václavík.
Agentury (NASA a ESA) si nemohou za dodávky zařízení/ služeb platit penězi. Tyto dodávky probíhají jako barterové obchody – něco za něco.
V případě ESM-1 se tak např. jedná o náhradu za neuskutečněné lety ATV. U ESM-2 by to mohla být úhrada za využívání amerického segmentu ISS + např. 1-2 dlouhodobé mise astronautů ESA na ISS.
Pokud by tohle pravidlo platilo i nadále, bude případná spolupráce při stavbě Orionů závislá především na tom, nabídne-li NASA adekvátní protihodnotu zajímavou pro ESA.
Peníze, respektive rozpočet NASA, v tom za stávající situace nehraje roli.
Ano, pre vsetky dve 🙂
Ještě by to chtělo obytný modul ať astronauti k Měsíci neletí namačkaní v kabince jako slepice a využije se nosnost SLS.
První pilotovaná mise nebude moc dlouhá, takže to nebude potřeba. U dalších (zatím neschválených) misí už se s obytným modulem počítá.
Od bigelowa? 😉
NASA finančně podpořila návrhy habitatu od čtyř společností (Bigelow Aerospace, Boeing, Lockheed Martin, Orbital ATK). Toto partnerství bude pokračovat koncepčními studiemi.