O tom, že evropská sonda Rosetta zakončí svou mimořádnou misi měkkým přistáním na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko jsme vás informovali již vloni. Až doposud to ale byly jen obecné a neurčité formulace ve stylu „k přistání dojde na podzim 2016, pravděpodobně v září“. Nyní ale Evropské kosmická agentura poprvé uvolnila bližší informace o celém přistávacím manévru – známe jak čas tak i místo dosednutí. Jako nejpravděpodobnější termín přistání se zatím tváří pátek 30. září. Jako přistávací oblast byla vytipována lokalita Agilkia, kam v listopadu 2014 dosedl modul Philae. Oba stroje by tak měly na povrchu jádra komety spočinout poměrně nedaleko od sebe.
U článků s tématem přistání sondy Rosetta na kometě se velmi často objevuje otázka, proč vlastně s Rosettou přistávat, když to bude znamenat konec její mise (jakmile se dotkne povrchu, nebude možné orientovat anténu k zemi a solární panely vůči Slunci). Nebylo by výhodnější nechat ji na oběžné dráze a za několik let zkusit spojení znovu? Nebylo. Tak se dá odpovědět velmi stručně, ale rádi vám přineseme i důvody.
Rosetta už je na cestě vesmírem už více než dvanáct let. Za tu dobu spotřebovala velkou část paliva ve svých nádržích. Oběžná dráha komety kolem Slunce vede až k dráze Jupitera, kde je málo slunečního světla. Není vůbec jisté, zda by sonda přežila případnou hibernaci a následné probuzení. A i pokud ano, měla by už jen málo paliva.
Navíc můžeme s klidným srdcem říct, že sonda už svůj úkol splnila. Sledovala rostoucí aktivitu jádra během přibližování ke Slunci i jeho klesající aktivitu během vzdalování. Další oběh kolem Slunce by už nepřinesl nic extra nového. Přistání na povrchu oproti tomu nabízí perfektní možnost prozkoumat kometu jinak,než jak jsme ji doposud znali. Jakmile Rosetta překoná vzdálenost 500 metrů, bude pořizovat fotky s rozlišením menším než 1 cm/pixel! Bude to stylové zakončení celé úžasné mise.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://blogs.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://assets.natgeotv.com/Photos/46/115455.jpg
Za mne „ThumbUp“, přece jenom je možnost „řízeného“ dosednutí, a získání potřebných dat, než by se zřítila/odletěla. Svou roli splnila na 200 a více%! Jen doufám, že toho bráchu ještě najde… Držím pěsti furt!
Podle mého názoru je motivace na Agilkiu jasná. Co kdyby…. 🙂
„Na kometě“
Jules Verne to sice viděl trochu jinak, ale název jeho knihy budoucí cestování Rosetty vystihuje 🙂
A jako bonus pro PR i pěkné zakončení pohádky
Je nějaká šance, že se ještě podaří vyfotografovat místo, kde je Philae? Jestli se nemýlím, pořád se neví kde přesně uvízl?
Šance je, ale spíše náhodná. Kdyby Philae přistál normálně a spojení probíhalo normálně, tak by lokalizace asi problémem nebyla, i kdybychom neměli vizuální kontakt, ale spojení z povrchu nebylo ideální a po 57 hodinách skončilo úplně. Pak ještě v červnu a červenci došlo k chvilkovým spojením, ale to bylo vše. Od února už se ani nepátrá, už je daleko od Slunce. Takže ano, šance je, ale musíme prohlížet fotky, jestli tam někde nebude ležet.
Dobrý den, už se ví zda bude sonda klesat na první dobrou, nebo dojde k postupnému klesání ve kterém bude vždy probíhat po nějakou dobu snímkování povrchu? Nevím jak moc riskantní a vůbec uskutečnitelné je nechat sondu nějakou dobu dejme tomu v 500m, 300m, 150m před samotným dosednutím na povrch?
Bude to postupné, ale kvůli nepravidelnému tvaru jádra bude muset dojít v některé fázi k definitivnímu sestupu. Ale i z té fáze bychom měli dostat nějaké fotky.
Ahoj. Něco nového ze života komet… ze 7 detailněji pozoovaných komet jich 5 má tvar buráku nebo kachničky. Vznikla teorie, že během existence komety a jejího obíhání Slunce a průchody kolem Jupiteru dochází ke změně rotace komety, díky ztrátě materiálu dochází ke změně těžiště a tlaků atd. po nějaké době jsou tlaky na protilehlé části tak velké, že kometa začne ve střední části praskat a po čase se oba kusy oddělí. Oba rotují trochu jinou rychostí a obíhají kolem sebe a po nějaké době, v řádu hodin až týdnů, se zase spojí dohromady (pokud je od sebe zrovna něco nerozhodí, třebaten Jupiter atd.) a vytvoří novou kachničku, tedy dva bloky spojené krkem. A tento proces se stále opakuje. Zajímavé. Aby Philae jednou nebyl dokonce uvnitř komety 😉