Včerejší den se mohl do historie zapsat jako okamžik, kdy byl na obydlené stanici nafouknutý první nafukovací modul BEAM od společnosti Bigelow Aerospace. Celou operaci jste na našem webu mohli sledovat živě, ale kýženého výsledku jsme se ani po několika hodinách nedočkali. Nafukování provázelo hned několik menších komplikací, ale tou největší byl nakonec přetlak uvnitř modulu. V dnešním článku se pokusíme všechno zrekapitulovat a zároveň přineseme i předpokládaný výhled na další události.
Všechno začalo přesně podle plánu už minulý týden, když pozemní týmy nejprve na dálku aktivovaly všechny potřebné systémy. Kromě jiného bylo potřeba natlakovat přechodový prostor mezi vnitřním krytem přechodového uzlu na modulu Tranqulity, který poté mohl být odklopen. A pak už přišel čas na lidskou pomocnou ruku. Americký astronaut Jeffrey Williams se ujal ovládacího panelu a postupně začal oživovat zařízení, které mělo pomocí systému ventilů napustit interiér modulu BEAM vzduchem ze stanice. Kromě jiného aktivoval i pyrotechnické pojistky, které zajišťovaly popruhy jistící modul ve složeném stavu během startu.
Zdroj: spaceflight101.com
Z bezpečnostních důvodů pozemní týmy rozhodly, že nafukování bude v první fázi probíhat postupně. Jeffrey Williams měl nechat ventil otevřený vždy několik sekund, pak nafukování zastavit, zkontrolovat tlak mezi stěnami modulu, kam se vzduch vháněl, nahlásit tuto hodnotu řídícímu týmu a čekat na vyhodnocení údajů. Zpočátku se sice objevil menší problém, protože astronaut po prvním nafouknutí uslyšel podivný zvuk, který vycházel z prostoru za hermetickým uzávěrem, ale později se ukázalo, že to souviselo s pohnutím asi čtyř šroubů, což se dopředu očekávalo.
Ovšem postupem času začal specialisty znepokojovat jiný problém – kamera na konci robotické paže, která snímala celý proces nafukování byla softwarově vybavena pomocnou vizuální mřížkou, s pomocí které mohli operátoři lépe sledovat, jak probíhá expanze modulu. A tady se dostáváme k jádru problému. BEAM se totiž nafukoval jen velmi neochotně a pomalu.
Zdroj: spaceflight101.com
Na délku se nenatáhnul téměř vůbec a do šířky jen o pár centimetrů. Pozemní týmy tedy rozhodly o zpomalení celé procedury, která měla původně zabrat asi hodinu a půl. Jeffrey Williams dostával pokyny ke stále kratšímu otevírání napouštěcího ventilu – ze čtyř sekundových oken se nakonec staly pouze sekundové „štěky“. Jak se zkracovala délka nafukovacích cyklů, protahovala se naopak délka vyhodnocování dat.
Celá procedura byla navíc komplikována tím, že BEAM se mohl nafukovat pouze v době, kdy bylo k dispozici videospojení se stanicí. Zatímco audiosignál je možné přijímat téměř nonstop, video potřebuje mnohem větší objemy dat a tak je možné jej přenášet jen při přeletu nad určitým územím. Tím, že operátoři potřebovali sledovat, jak se BEAM zvětšuje, se zároveň prodlužovala doba celé operace. Výhodou naopak je, že stanice momentálně prochází takzvanou fází vysokého beta-úhlu, což znamená, že letí téměř podél hranice dne a noci, takže se skoro nedostane do stínu. Díky tomu mají kamery ideální úroveň osvětlení a celý proces není potřeba přerušovat kvůli nočním pauzám.
Zdroj: nasa.gov
Jelikož se modul zvětšil mnohem méně, než se původně plánovalo, způsoboval napuštěný vzduch v jeho útrobách přetlak. Pokračovat v nafukování by znamenalo riskovat nečekané komplikace a v krajním případě i roztržení modulu, což samozřejmě nikdo nechtěl. Okolo půl třetí odpoledne proto řídící středisko rozhodlo o zastavení celého nafukovacího procesu. Obslužný pult na ISS byl uveden do stabilního stavu a odborníky na Zemi čekají ještě dlouhé diskuse.
Očekává se, že specialisté z NASA i společnosti Bigelow Aerospace budou vyhodnocovat všechny obdržená data, aby v nich našly příčinu nečekaných komplikací. Spekuluje se třeba o tom, zda došlo ke správné aktivaci všech pyropatron, které jistí stahující popruhy. Sám Jeffrey Williams tvrdil, že slyšel „minimálně jednu“ úspěšnou aktivaci, což by ale bylo málo. Nafukování by mohlo pokračovat nejdříve dnes. Podle plánu by modul měl zvětšit svou velikost z průměru 2,4 metru na 3,4 metru a délka by se měla zvýšit z 1,7 metru na 4 metry. O vývoji Vás budeme informovat formou aktualizací na konci tohoto článku.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…6f9348de1420ae37d86382a019e3ebb6&oe=57D0FD44
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/82/2016/05/beam-prelaunch.png
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/82/2016/05/BEAM-Deploy-7.jpg
Když už jsem se nechal vzbudit jen na přečtení vzkazu, že start Falkonu byl opět odložen, tak jsem se alespoň dozvěděl, že BEAM se nenafoukl. Takže úplně marné vstávání to nebylo, ale přeji kosmonautice úspěšnější dny.
Díky za článek. 🙂
Naplnění Beamu je patrně potřebné zjednodušit ns způsob plnění tlakovou plynovou láhví. Může se opatřit adaptéry pro povrchové úpravy a případné opravy.
Původní plány počítaly s nafouknutím z vlastních zásobníků, ale pak to bylo vyhodnoceno jako nevhodné, protože by k nafukování mohlo dojít příliš rychle a proto se přešlo na tento pozvolnější režim.
Po prerušení prác zostal BEAM pod tlakom ? Ak áno, možno po rannom budíčku prekvapí za oknom pekný dubák. 🙂
No jo, hribova sezona zacina 🙂
Ale k veci – bola by to skoda, keby sa to nepodarilo nafuknut.
Nemam o tom ani sajnu, ale myslim si, ze kedze to je na ISS, kde su ludia, tak sa im podari najst pricinu a pravdepodobne je aj odstranit. Nejakou peknou EVA misiou 🙂
Nepřekvapí, mají zavřené okenice, Progress jim čůrá na sklo.
On ten přetlak nebyl zase až tak vysoký.
A jak byl ten přetlak vlastně velký? Při posledním měření měli na displeji 23, ale není mi jasný čeho. Jestli kPa, tak to je skoro čtvrtina atmosféry. To je na nafouknutí čehokoli nafukovacího celkem dost. Tedy pokud by ta příčina nenafukování sama zmizela…
Nikde jsem bohužel nenašel žádnou veličinu.
Hele pokud maji podezreni, že se neodjistili pyropatrony, přece maji rameno s kamerou aby mohli zjistit jestli se popruhy uvolnili ne?
To je pravda, otázkou je, zda je místo s pyropatronami dobře viditelné. Ale myslím, že týmy provedou inspekci všech systémů všemi dostupnými prostředky.
Pekne zhrnutie toho, co sa vcera len velmi namahavo vlieklo. Pri niektorych Jeffovych odpovediach som mal pocit, ze by to najradsej zabalil, ocividne sa uz nudil, ked musel cakat, co mu pozemstania povedia.
Ked pojde nejaky ten kozmonaut na vychadzku zaklopit zachodovu dosku na progresse, tak by uz mohol jednym smahom prestrihat tie pasky na BEAMe 🙂
Není to poprvé, kdy se zařízení vesmírné stanice nepovedlo rozložit, ale myslel jsem, že od dob Skylabu uplynulo dost času. Poslední dobou docela dost problémů s pyropatronami (Philae, jeden z Progressů a teď BEAM). No nic, vypadá to na vycházku. Tedy až se odpoutá Progress, protože o počůraný skafandr tam nahoře asi nikdo nestojí 🙂
Když už jsme u toho čůrání, to nebude světlounká panenská moč. Po tom opakovaném zahušťování to bude asi pěknej bujón…
A zde ještě odkaz http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/169303-kosmonauti-si-na-palube-iss-pripili-recyklovanou-moci.html
Ono je to trošičku jinak. Moč se recykluje hlavně v americké části, naopak Rusové moč příliš nezužitkovávají, což je i důvod, proč musí každý Progress vozit tolik vody.
Pravda, pravda, dost mě překvapilo, že každý z nich bydlí ve svém domečku, sice dveře mají otevřené, i se navštěvují, kávu popijí, ale jinak každý na svém písečku.
Verim ze to bude nejaka drobnost a nakonec se to podari 😉
Když už nafukují obal, nezapoměli fouknout trochu vzduchu i dovnitř ? 😀
…tady je celý záznam – https://www.youtube.com/watch?v=yKSC_mN-O94
Hned ale na počátku vlastní operace [12:49] je chyba „Fault“ (nějaké podrobnosti se patrně zobrazují na LCD modulu vlevo od této LED; zobrazuje se tam „STOP …a něco dalšího“) řídícího elektronického modulu.
U „Arm Status“ svítí také oranžová LED, která by mohla indikovat cosi v nepořádku. O jaké rameno by se ale mohlo jednat mě nenapadá.
Pak měří odpor nějakých snímačů přímo v odpojeném konektoru…
[2:12:49] jsou vidět rozpojené aretační pásky modulu (dvě určitě, třetí není zcela jasná, ale také vypadá OK). Měřák zobrazuje cca 0,2, ale převod na nějaké jednotky jsem nenašel (tuto hodnotu ale moc překročit nechtějí).
Celé to podle všeho změnili s ohledem k možnému nepříliš řízenému nafukování (případně i nebezpečí exploze). Problémem ale bude tření mezi vrstvami, které je třeba překonat (bylo to ve složeném stavu již delší dobu). Asi by mohlo trochu pomoci popotažení ramenem za centrální úchyt (jako když se rozbaluje delší dobu používaná nafukovačka).
Uvidíme, co vymyslí.
PS: Moc nechápu ty ruční měřáky (vodiče popsané papírky raději nekomentuji), když tam mají celý řídící modul s LCD zobrazovačem. Celé mi to připadá jako něco narychlo dobastlené.
Teď mě tak napadá, kde byly uloženy ty měřáky (to snad prošli s vloženými bateriemi vakuem… to by určitě nepřežily…)?
PSS: Kde mají technika od dodavatele, který to vymýšlel, resp. realizoval, aby se bavil přímo s obsluhou.
Díky vydolování informací. Možnost slepení vrstev zní zajímavě. Uvidíme, co vymyslí. Ale byla by to od Bigelow Aerospace dost blamáž. I běžné nafukovačky, když jdou z výroby, jsou proti tomu pojištěné (když nějakou dobu musí ležet na skladě a v regálech) práškem z mastku nebo jinou povrchovou úpravou. V případě slepení nebo špatného složení vrstev celkem reálně hrozí protržení, což by byla velká škoda.
Měřáky budou nejspíš součástí vybavení stanice. Něco takového tam mít musí. Pokud ne, klidně mohly přiletět tím samým Dragonem v jeho hermetizovaném prostoru. Když se něco pokazí, tak často přicházejí na řadu i ty vodiče s přilepenými papírky. Základní informace asi měl zobrazovat ten LCD, ale jestli nefungoval správně, nezbývá než bastlit. Kde je technik výrobce, by mě také zajímalo, ale třeba na telefonu. Není úplně zvykem, aby s astronautem přímo mluvil někdo jiný než capcom.
…nemyslel jsem slepení vrstev, jen zvýšení třecí síly po dlouhodobějším stlačení, čemuž se u tkanin (minimálně vnější povrch je tkanina zlepšující odolnost proti mikrometeoritům; v tomto případě jsou do ni vloženy i kovové segmenty této ochrany, které vytváří ty tři na sebe nasunuté suknice) a podobných materiálů zabraňuje dosti těžko.
Vnitřnější vrstvy pak obsahují kevlarové tkaniny, takže opět vzniká prostor pro ono zvýšení tření vrstev po slisování.
Jako radiační ochrana bude s největší pravděpodobností použit vysokomolekulární polyetylén (ještě efektivnější je karbid bóru, ale hůře se s ním pracuje), ale v jaké podobě je otázkou (deskové segmenty, více vrstev fólie nebo tkaniny ?).
PS: Možná ta baslířina vznikla až ze změny způsobu nafukování a měřáky jsou z palubní dílny …pak možná (pokud to ale bylo byť jen částečně od dodavatele, je to na pováženou).
PSS: Přímá komunikace s technikem je vždy efektivnější (bohatá osobní praxe…).